Stalo se: první ADSL bez paušálu

Po ADSL bez dat se na trhu objevuje i první ADSL bez paušálu. Český telekomunikační trh je prý špatně regulovaný, říká ECTA. Evropský regulační rámec se ale prozatím nemění. Na úrovni EU se dohodl alespoň termín pro ukončení analogového televizního vysílání, nejpozději do roku 2012. A Český Telecom v tichosti zavedl FRIACO.

Minulý týden přinesl řadu významných událostí, o kterých jste se mohli dočíst zde na Lupě v samostatných článcích. Mimo jiné:

V tomto článku, který pravidelně shrnuje zajímavé události uplynulého týdne, bych se proto rád zaměřil na další události, které se možná nedostaly mezi hlavní titulky zpravodajských a odborných serverů, ale přesto si zaslouží pozornost.

Další milník v oblasti ADSL

Poněkud ve stínu výše vyjmenovaných událostí se dostavil další milník v historii tuzemského ADSL. Přišla s ním společnost EMEA Telecom, která uvedla na trh první ADSL bez měsíčního paušálu. Jmenuje se AhojDSL Start a jde o takovou variantu, u které zákazník platí pouze za skutečně přenesená data: korunu za megabyte. Není zde žádný měsíční paušál (resp. je nulový) ani žádná „minimální konzumace“ či jiný obdobný minimální úvazek. Výpovědní lhůta je jeden měsíc.

Zajímavé mi to přijde proto, že původně jsme byli svědky takových nabídek, které za fixní měsíční paušál nabízely neomezené objemy přenesených dat. Pak to provideři začali „škrtit“ a pod praporem boje proti „stahovačům“ začali do paušálů zahrnovat jen různě omezené objemy přenesených dat. Došlo na nejrůznější kombinace paušálů, zpomalování, placení za nadlimitní data a další formy Fair Use Policy.

Časem se zákonitě objevila i kombinace, která v měsíčním paušálu nezahrnovala vůbec žádná data a za všechna data se platilo navíc (viz článek ADSL: první tarif bez dat). Ale to je víceméně jen zvláštní případ Fair Use Policy, který stále ještě respektuje strukturu „přeprodávaného ADSL“ od Českého Telecomu: poskytovatel služby sám platí Českému Telecomu určitý měsíční paušál, zahrnující určitý objem dat, a za všechna další data se platí navíc.

Jenže nejnovější varianta „ADSL bez paušálu“ tento model vlastně popírá: poskytovatel (EMEA Telecom) zde stále platí Českému Telecomu určitý paušál (konkrétně 350 korun bez DPH měsíčně, plus další náklady), ale od svého zákazníka inkasuje pouze za objem skutečně přenesených dat. Pokud zákazník nepřenese nic nebo něco, co ani nestojí za řeč, bude EMEA Telecom v minusu a bude na svého zákazníka doplácet (ve svých platbách Českému Telecomu).

Teprve když zákazník začne službu využívat intenzivněji, může poskytovatel generovat nějaký zisk. Kde leží příslušná hranice, lze přibližně odhadnout z jeho nákladů (hlavně oněch velkoobchodních 350 korun za přípojku 256/64 kbit/s) a z ceny: koruna za každý přenesený megabyte.

Ovšem podstatná je i další hranice, a to 395 korun (stále vše bez DPH). Právě tolik totiž stojí nejlevnější nabídka s paušálem, se stejnou rychlostí 256/64 kbit/s a dvěma gigabyty dat v ceně (služba AhojDSL Standard). Takže pokud zákazník se službou AhojDSL Start přenese více než 395 MB dat za měsíc, už se mu vyplatí přejít na vyšší tarif.

A právě zde je asi třeba hledat logiku nabídky nového ADSL bez paušálu: je to jakási vábnička na zákazníka, který nic neriskuje – a jakmile se aspoň trochu namlsá, ve vlastním zájmu nejspíše přejde na tarif s paušálem. Naznačuje to ostatně i toto vyjádření poskytovatele:

Služba pomůže začátečníkům, kteří neví, jakou rychlost potřebují a kolik dat přenesou, říká Oleg Vojtíšek, ředitel EMEA Telecom. Během využívání služby mohou pak kdykoliv zdarma přejít na jinou službu AhojDSL zpoplatněnou paušálně.

Český telekomunikační trh je špatně regulovaný

S problematikou ADSL souvisí i další zpráva z minulého týdne. Pochází z hodnocení telekomunikačních trhů v zemích EU, které připravuje organizace ECTA (Evropská asociace kompetitivních telekomunikací) pod názvem Regulatory Scorecard. Česká republika se do tohoto hodnocení dostala jako nová členská země letos poprvé – a nedopadla valně: je čtvrtá od konce. Pravda, za námi je například Německo, ale to by nemělo být žádnou útěchou. Celkový výsledek, i s naší pozicí, ukazuje následující obrázek (zdroj: ECTA Regulatory Scorecard, 2005).

lupa_1746_znova

Výsledné hodnocení je váženým průměrem celé řady kritérií, týkajících se celého trhu elektronických komunikací. Za nízké hodnocení prý může zejména zaostávání ČR v implementaci nového regulačního rámce elektronických komunikací. Také český trh vysokorychlostního přístupu k Internetu je prý hodnocen jako nedostatečně konkurenční.

Jedním z argumentů je v této souvislosti i skutečnost, že v ČR má inkumbent (Český Telecom) tržní podíl na ADSL ve výši 80 procent a ten navíc dále roste. To je přesně opačný trend oproti celoevropskému průměru, kde podíl inkumbenta je nižší a má klesající tendenci.

Dovolím si v této souvislosti připomenout následující graf z jednoho staršího článku zde na Lupě (V čem je české ADSL jiné?), který názorně ukazuje evropský průměr podílu inkumbenta na trhu s ADSL (zelená křivka, s klesající tendencí) a situaci v ČR (červená křivka, rostoucí).

lupa_1747

Změna regulačního rámce?

Evropský regulační rámec elektronických komunikací, jehož nedostatečné naplňování České republice studie ECTA vytýká (a nejen ona), by se ale mohl za čas změnit. EU jej totiž nechápe jako neměnný, ale hodlá zhodnotit jeho přednosti i negativa, a provést jeho celkovou revizi. Určen byl dokonce i termín, do kdy by se tak mělo stát: do července 2006.

Ovšem co a jak by se na regulačním rámci elektronických komunikací mělo změnit, je stále předmětem jednání. K těm patřilo i jednání Rady ministrů pro dopravu, telekomunikace a energetiku, které proběhlo minulý týden (ve čtvrtek 1. prosince 2005) v Bruselu. Českou delegaci vedla ministryně informatiky Dana Bérová a na ministerském webu bylo zveřejněno i stanovisko, se kterým česká delegace na jednání odjížděla:

Co se týče změn v oblasti regulace trhu elektronických komunikací, zastává Česká republika stejně jako řada dalších členských států názor, že je potřeba zjednodušit proces analýz relevantních trhů tak, aby administrativa s analýzami spojená zbytečně nezatěžovala ani stát, ani operátory a aby rozhodnutí regulátora bylo možné včas a efektivně uplatňovat.

Jak to nakonec dopadlo, dostupné zdroje neuvádí (ani toto resumé výsledků na webu MI ČR). Dost možná, že ale ani tentokráte z jednání nic definitivního nevzešlo. Vždyť termín je až v polovině příštího roku. Takže český regulátor zřejmě bude muset dokončit všechny požadované analýzy relevantních trhů v požadovaném časovém horizontu (do devíti měsíců od účinnosti nového zákona, tj. do 1. února 2006), i v původně požadovaném rozsahu, struktuře atd.

Konec analogového vysílání: 2012

Ministři ovšem jednali v Bruselu také o dalších věcech než jen o revizi regulačního rámce. Dalším významným tématem bylo digitální vysílání – a v rámci něj jednak koordinace kmitočtů (hlavně co s těmi ušetřenými), a pak termín pro ukončení analogového vysílání. Mnohé země si už takovýto termín, ke kterému bude stávajících analogové vysílání ukončeno, stanovily samy.

Například Německo si jej dokonce posunulo z původního roku 2010 na 2007. Španělsko jej zkrátilo z roku 2012 na 2010 a nejpozději ke stejnému datu (2010) chce s analogovým vysílání skončit celkem deset členských zemí EU. Deset dalších si stanovilo rok 2012 a zbývajících pět (a také Rumunsko a Bulharsko) se dosud nerozhodlo. Ovšem například Polsko, Irsko a Bulharsko signalizovaly, že by měly problém i s rokem 2012.

A co Česká republika? Zde, jak známo, probíhalo pět let pilné testování a zkoušení, aby se teprve velmi nedávno (21. října 2005) spustilo řádné digitální vysílání. S jeho rozvojem to ovšem vypadá všelijak, vzhledem k tomu, že dosud není na místě potřebný legislativní rámec (že se na něm páni poslanci nemohou dohodnout). Česká ministerská delegace proto odjížděla do Bruselu s následujícím stanoviskem (zdroj):

Ve věci správy kmitočtového spektra podpoří Česká republika stanovisko, podle kterého je ještě příliš brzy na to, přijímat jakákoli definitivní rozhodnutí o společné koordinaci volných kmitočtů, jejichž rozsah ještě není znám.

A jak že to dopadlo? Rozdělování kmitočtů, získaných vypnutím analogového vysílání a přechodem na vysílání digitální, bude zřejmě ještě pořádnou kauzou. Jak jinak, když ve hře mají být přínosy ve výši 8 až 9 miliard eur, alespoň podle (tohoto zdroje)!! A tak se dohodl alespoň nejzazší termín pro vypnutí analogového vysílání: rok 2012 (zdroj).

Zajímavé ale je, že třeba agentura Reuters cituje britského ministra průmyslu Aluna Michaela, který hovořil o většině zemí EU s tím, že pro jednu až dvě země by tento termín mohl být pořádným technickým oříškem.

Ještě k pokutě

Vraťme se ještě na chvilku k jiné významné události minulého týdne, která s regulací a trhem elektrických komunikací také souvisí. Jde o rekordní pokutu ve výši 205 milionů, kterou za svazování volných kreditů s měsíčními paušály dostal Český Telecom. Ještě v původním článku jsem stihl ocitovat vyjádření společnosti Tele2, která to ocenila jako de facto podporu své žaloby o náhradu škody vůči Českému Telecomu.

Následně se k celé kauze vyjádřila také Asociace pro spravedlivou komunikaci, sdružující společnosti eTel, Tele2, Telenor Networks a Tiscali. Její vyjádření udělení pokuty také oceňuje, ale jde ještě dále, neboť požaduje další regulační zásahy:

Alternativní operátoři rovněž požadují další regulační zásahy s cílem zastavit a potrestat pokračující protisoutěžní praktiky dominantního operátora.

Asociaci ASK vadí zejména hovory za paušál (tj. obsažené již v ceně měsíčního paušálu, byť prezentované jako hovory zdarma). Poukazuje na to, že koncová (maloobchodní) cena těchto volání je nižší než velkoobchodní ceny:

Je ovšem pravdou, pokračuje pan Gill, že Český Telecom dodnes pokračuje ve svých nesmírně škodlivých protisoutěžních praktikách na trhu hlasových služeb pevných linek, nejvýrazněji poskytováním tzv. služeb ‚Volání zdarma‘, jako jsou balíčky Telefon Volno a Telefon Víkend. Český Telecom tak i nadále nabízí svým zákazníkům volání za maloobchodní ceny, které jsou nižší než velkoobchodní ceny, jež společnost za takové hovory nabízí alternativním operátorům.

Proto vyzýváme české regulační orgány, aby učinily veškerá nezbytná opatření k co nejrychlejšímu zastavení a potrestání pokračujícího protisoutěžního jednání ze strany Českého Telecomu, dříve než tato společnost způsobí další škody alternativním operátorům, kteří chtějí Českému Telecomu konkurovat na trhu hlasových služeb na pevných linkách, dodává pan Gill.

Pokud se ASK odkazuje na nynější situaci, mohla by už zaregistrovat, že od 1. dubna 2005 byl Telefon Víkend přejmenován na Telefon Volno a původní Telefon Volno na Telefon Plus.

FRIACO: na poslední chvíli, nebo už s křížkem po funuse?

To, zda ceny volání, obsažené v tarifech (balíčcích) Telefon Volno a Telefon Volno Plus, jsou či nejsou nad úrovní velkoobchodních cen (za originace, resp. terminaci), je poněkud složitější. Ceny za originaci i za terminaci jsou totiž jen minutové, zatímco ceny hovorného v obou tarifech Volno (tj. samotné nadstavby nad „holým“ paušálem, bez hovorného) mají paušální charakter a týkají se předem neurčeného objemu hovorů. A srovnávání mezi minutami a paušály není jednoduché a přímočaré.

Navíc v Česku v oblasti hlasových služeb a propojení mezi operátory paušální terminace neexistuje. Po paušální originaci, alespoň pro potřeby vytáčeného přístupu k Internetu (tj. po režimu FRIACO, Flat Rate Internet Access Call Origination), se ovšem volá už hodně dlouho. Český Telecom však dosud všechny výzvy k zavedení režimu FRIACO ignoroval. Prý by to jeho síť neunesla.

Jenže časy se mění a dnes je situace jiná. Zcela bez fanfár, bez tiskových zpráv a bez aplausu či odsouzení od alternativních operátorů se režim FRIACO nedávno objevil ve velkoobchodní nabídce Českého Telecomu. Pravda, má určitá kvantitativní omezení (na to, kolik účastníků na ústřednách jej smí využívat, aby nedošlo k zahlcení sítě), ale je tu.

Ovšem k čemu bude FRIACO využito, je zatím otázkou. Žádnou reakci na jeho zavedení jsem nezaznamenal, ani ze strany alternativních operátorů. Možná zatím sedí a počítají, zda se jim vyplatí jej využít a nabízet dial-up za různé druhy paušály, či v nějaké jiné formě. Také to ale může být předzvěst toho, že se Český Telecom chystá nabídnout nějaký paušální dial-up sám – a kdyby FRIACO alespoň formálně nenabídnul ostatním, mohlo by to být kvalifikováno jako zneužití jeho dominantního postavení.

EBF16

Uvidíme. Možná už brzy. Vždyť na příští rok Český Telecom avizoval další rozvoj paušálů na pevných linkách. Že by tedy nezůstal jen u hlasu, ale nově do nich zahrnul i dial-up?

Existuje ale ještě nějaká významnější poptávka po paušálním dial-upu? Dnes, kdy už existuje poměrně široká nabídka ADSL, kabelu, bezdrátového připojení, mobilního připojení a dalších variant?

Anketa

Má dnes ještě smysl zavádět dial-up za paušál?

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 2. 2006 15:46

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »