Stalo se: rýsuje se první alternativní klient k datovým schránkám

Společnost Webtica Software z Brna ukázala první verzi svého klienta pro systém datových schránek. Jde o samostatnou aplikaci pro platformu Windows, nevyžadující 602Form Filler. Plánované odstávky informačního systému datových schránek mají ještě pokračovat. Původně byly v Provozním řádu omezeny na max. 96 hodin, dnes již omezeny nejsou.

Dnešní díl seriálu Stalo se, rekapitulující události minulého týdne, jsem chtěl už konečně věnovat jiným tématům, než jsou datové schránky. Ale nakonec, po zhodnocení všech událostí, jsem dospěl k závěru, že právě kolem datových schránek se toho v minulém týdnu událo asi nejvíce. Takže se jim budu věnovat i v dnešním dílu – a pokud už máte datových schránek na stránkách Lupy dost, dejte prosím vědět skrze anketu za článkem.

Co všechno se tedy kolem datových schránek odehrálo minulý týden? Kromě uvolnění dalších statistických čísel a problémů kolem čištění evidencí, o kterých jsem psal v samostatném článku ještě v pátek? Vezměme to nejprve po bodech, a pak se na některé z nich můžeme podívat podrobněji.

  • Odstávky informačního systému datových schránek (ISDS) mají během letních prázdnin ještě pokračovat, avizovány mají být na Webovém portále ISDS.
  • Česká pošta začala poskytovat k datovým schránkám své „doplňkové služby“: jde například o datový trezor, či řešení pro přihlašování ke schránkám a podepisování prostřednictvím certifikátů.
  • Společnost Webtica Software ukázala svého alternativního klienta k datovým schránkám.
  • Do řešení datových schránek se obula Česká pirátská strana (viz tato zprávička na Lupě).
  • Kolem problému s instalací kořenových certifikátů CA PostSignum padlo i trestní oznámení, podrobněji.

Odstávky

Na středečním setkání s novináři na téma datových schránek, které jsem z části popisoval i ve svém pátečním článku, se mj. hovořilo i o odstávkách celého informačního systému datových schránek. Budou prý probíhat i nadále, do konce prázdnin – tak aby se mohly dokončit změny, vyvolané na poslední chvíli ( 1.7.2009) změnami v legislativě. Ale také aby se mohly provést zátěžové testy a vyladit spolupráce s poskytovateli dat, mezi které patří nejen obchodní registr  a IS evidence obyvatel, ale také například  vězeňská správa (kvůli tomu, že když někdo putuje „do basy“, musí být jeho datová schránka znepřístupněna).

Budiž, v současné době celý systém ještě prakticky není používán – a tak když už jsou nutné nějaké odstávky, pak ať se raději odehrají co nejdříve, a ne až bude nějaký skutečný provoz. Zatím tedy proběhly dvě odstávky v délce dvou víkendů (od soboty 4.7. od 6:00 do neděle 5.7. 22:00 hod, a od pátku 10.7. od 22:00 hod do pondělí 13.7.2008 6:00), celkem tedy v délce 96 hodin.   

Jen za zajímavosti jsem se podíval do starší (draft) verze Provozního řádu ISDS, která ještě popisovala dostupnost celého systému podrobněji. Zde se uvádělo, že: 

Dostupnost ISDS

ISDS je provozován nepřetržitě v režimu 24×7 s výjimkou plánovaných odstávek v rozsahu max. 96 hodin ročně v rozmezí 18–07 hodin. Mimo plánované odstávky se Provozovatel zavazuje dodržet dostupnost služby v úrovni 99 % provozní doby. Plánované odstávky zveřejňuje Provozovatel na stránkách Webového portálu ISDS.

Podle tohoto znění by už s odstávkami pro letošní rok musel být konec. Aktuální verze Provozního řád je ale benevolentnější a na odstávky neklade ani žádný horní limit, ani je nevykazuje jen do večerních hodin.

Dostupnost ISDS

ISDS je provozován nepřetržitě v režimu 24×7 s výjimkou plánovaných odstávek. Plánované odstávky zveřejňuje Provozovatel na stránkách Webového portálu ISDS.

Takže dalším odstávkám nestojí (alespoň z hlediska Provozního řádu) nic v cestě. Jen mne tak ale napadá, kam se vlastně má podívat ten, kdo se chce dozvědět, jaké odstávky jsou plánované: co vlastně je Webovým portálem ISDS?

Dosud byla oznámení o odstávkách zveřejňována na webu MVCR a na webu www.datoveschran­ky.info, který sám sebe prezentuje (a právem) jen jako „Oficiální informační web o datových stránkách a novinkách spojených se zákonem č.300/2008 Sb.“. Když si zde zadáte do vyhledávání slovo „odstávka“, najdou se vám tři výskyty: podle jednoho proběhla odstávka ještě před spuštění, a druhý je přepisem zprávy ČTK, zmiňující obě již proběhlé odstávky. No a třetí je možná jakýmsi   univerzálním oznámením, které je zcela bez data a říká, že odstávka právě probíhá. O plánovaných budoucích odstávkách jsem žádnou zmínku nenašel.

Webovým portálem ISDS, zmiňovaným v Provozním řádu, byl ale měl být spíše web na adrese www.mojedatovas­chranka.cz, kde běží ostrý systém. Zde jsem ale o nějakých plánovaných odstávkách nenašel nic.

K problematice odstávek ještě jedna důležitá poznámka: na setkání ve středu minulého týdne zazněl i  výklad toho, co se děje, když kvůli probíhající odstávce hrozí „promeškání“ 10-denní fikce doručení: prý nehrozí, protože o dobu odstávky se fikce doručení posouvá. Měl by to zřejmě být důsledek ustanovení paragrafu 17 zákona 300/2008 Sb., podle kterého se  lze domáhat neúčinnosti doručení v případě objektivních překážek, znemožňujících přístup k datové schránce (například hospitalizace, ale asi tedy i odstávka).

K samotné otázce dostupnosti ISDS také jednu zajímavou poznámku, či spíše perličku: až dosud se na různých místech uvádělo, že ISDS by měl povoleny výpadky jen na úrovni 8 hodin ročně, což odpovídá řádnému provozu po 99,9 % roku. Potvrdil to i systémový integrátor ISDS (Telefónica O2 Czech Republic) například v této své prezentaci. Výše uvedený citát z draft verze Provozního řádu hovoří jen o 99 %, což by v přepočtu na rok odpovídalo cca 3 dnům a 16 hodinám.

Teď se ale objevila ještě další interpretace: že sice platí  přísnějších 99,9 %, ale nikoli ve vztahu k celému roku, ale ve vztahu k jednomu měsíci. Zaznělo to jak na uvedeném setkání, tak třeba i v tomto článku na datoveschranky­.info, kde se navíc ještě  mixují (neplánované) výpadky s (plánovanými) odstávkami:

Dodavatel garantuje dostupnost 99,9 procenta měsíčně, když to přepočtete na rok, tak jde zhruba o 6 dnů, kdy si může dovolit něco se systémem dělat, takže odstávek bude opravdu minimum," řekl Smolík. 

Nevím, mně to stále vychází na oněch cca 8 hodin ročně. Už i proto, že dostupnost v procentech je vlastně nezávislá na tom, k jak dlouhé době ji vztáhneme.

Alternativní klient k datovým schránkám

Informační systém datových schránek nenabízí jen webové rozhraní, které jsme si zde na Lupě již několikrát ukazovali (v jeho demo podobě), ale nabízí také přístup skrze rozhraní webových služeb. To je určené primárně pro spisové služby, používané orgány veřejné moci či většími právnickými osobami – ale stejně tak dobře může být využito i jinými aplikacemi. Včetně takové aplikace, která má charakter samostatného klienta datových schránek a replikuje (či dále rozšiřuje) funkce webového rozhraní k datovým schránkám.

Přirovnat si to můžeme k rozdílu mezi webmailem a klasickým poštovním klientem: webmail vám umožňuje pracovat s vaší korespondencí skrze webové stránky, z prostředí vašeho browseru. Klasický poštovní klient je naopak samostatnou aplikací, kterou si u sebe spustíte a jejím prostřednictvím pak také můžete také pracovat se svou poštou.

Dříve byl významný rozdíl ve funkčnosti, když klasický poštovní klient nabízel komfortnější prostředí a více funkcí. Dnes už webmaily notně dotahují a rozdíl v komfortu se stírá. Jenže u datových schránek jakoby začínalo vše znovu: přístup přes webové rozhraní  (jako analogie webmailu), který nabízí ostrá verze ISDS, je zatím uživatelsky vstřícný jen velmi málo. Skoro bych si dovolil říci, že nabízí jen skutečně nejnutnější holé minimum,  bez ohledu na nějaký komfort uživatele. A navíc má přísné požadavky, zejména na instalaci 602XML Filleru ve formě plug-inu  do browseru.

A tak si toto „webmailové“ řešení přímo koleduje o to, aby k němu někdo jiný nabídl alternativu, která bude vůči uživatelům vstřícnější. A rozhodně nemusí zůstat u jednoho klienta, dovolím si předpokládat, že jich vznikne časem celá řada, včetně open-source klientů.

Ostatně, první vlašťovka se objevila minulý týden, v provedení aplikace „MojeSchránka“ od brněnské společnosti Webtica Software. Zatím jde spíše o první preview než o hotový produkt, a řada věcí bude muset být ještě dodělána  a přidána, a také zveřejněna  (jako třeba cena, resp. obchodní model). Ale jako určitý „proof of concept“ („důkaz principiální možnosti“) to může posloužit již dnes.

Měl jsem možnost si tuto aplikaci vyzkoušet v jedné z jejích prvních (a ještě asi ne moc veřejných) verzí, a to na zkušebním prostředí datových schránek. A při té příležitosti jsem přišel na jednu zajímavou věc ohledně webového rozhraní, které se zdráhám uvěřit.

Ale nepředbíhejme. Aplikace „Moje schránka“ by měla fungovat na OS Windows XP, Windows Vista, Windows 7 + .NET Framework 2.0, a měla by prý být dostupná i jako freeware (ovšem jen s omezeným počtem schránek, které dokáže obsluhovat). Existovat by měla jak v podobě s klasickou instalací, tak i ve verzi „portable“, bez nutnosti instalace (a tedy s možností běhu třeba z USB klíčenky).  A nevyžaduje žádný XML Filler.  Takže by se dala využít i na cizích počítačích, umožňujících spuštění programů z externích médií (jako jsou USB klíčenky).

Samozřejmě ale bude záležet na uživateli, zda jí svěří své přihlašovací údaje k datové schránce – když jde o proprietární  (“uzavřenou“) aplikaci, u které jen její tvůrci přesně vědí, co a jak přesně dělá. Teď rozhodně nechci nic naznačovat, předjímat ani nikoho podezírat, jde o obecná pravidla bezpečnosti. Technicky je to stejné, jako když poštovnímu klientovi (například MS Outlooku) svěřujeme své přístupové údaje ke klasické e-mailové schránce. Ale rozdíl je v tom, co je potenciálně ve hře. Proto je na místě stejná opatrnost, jako při přístupu k datovým schránkám přes webové rozhraní.

Jak vypadá preview?

Ukažme si nyní již to, jak vypadá samotná aplikace MojeSchranka. Verze, kterou jsem měl možnost si vyzkoušet, umožňuje uživateli zřídit si několik různých uživatelských účtů:

MojeSchranka 1

 V rámci každého z nich pak jeden a tentýž uživatel může mít zpřístupněno několik datových schránek, do kterých má přístup.

Mojeschranka 2

V rámci datové schránky se může uživatel dívat jak na odeslané zprávy (viz další obrázek),

Mojeschranka 3

tak i na zprávy došlé. Věci jako světle žluté písmo na bílém podkladě, které prakticky znemožňují čtení, jsou příkladem drobností, které bude třeba ještě doladit (nebo dát uživateli možnost, aby si vše nastavil sám).

Mojeschranka 4

Příklad detailního náhledu na již odeslanou zprávu vidíte na následujícím obrázku. Možnost odpovědět na ni je zřejmě další drobností, kterou autoři nedomysleli. Nebo že by předpokládali, že někdo bude odpovídat na vlastní odeslanou zprávu?

Mojeschranka 5

Za pozornost určitě stojí možnost „doručovací historie“  v záhlaví zprávy, která signalizuje, kdy byla zpráva přijata. Po rozkliku této možnosti se dozvíte, kdy byla vaše původní zpráva příjemcem přijata. Neuvidíte ale žádné časové razítko.

Mojeschranka 6

Samozřejmě se můžete detailněji podívat i na doručenou zprávu, viz následující obrázek:

Mojeschranka 7

Na přijaté zprávě  vidíte i vložený dokument ve formátu PDF, který je samotnou odpovědí orgánu veřejné moci (v rámci testovacího prostředí jde o jednu standardní odpověď). Můžete si jej otevřít či uložit – ale na rozdíl od webového přístupu ke schránce chybí další možnosti, jako předání dokumentu k autorizované konverzi či přeposlání celé zprávy.

Celkově jsou tedy možnosti popisované aplikace zatím spíše ještě skromnější než u webového rozhraní (snad až na potřebu Filleru). Na druhou stranu jde o nehotovou aplikaci, které ještě může časem získat zajímavé funkcionality.

Umí programátoři počítat dál, než jen do deseti?

Na závěr si ukažme jedno velmi zajímavé srovnání popisované aplikace a původního webového rozhraní, a to na příkladu vyhledávání adresáta při posílání nové zprávy. Znovu připomínám, že v obou případech je fakticky používáno pouze testovací prostředí, nikoli ostrá verze datových schránek.

V případě aplikace jde o přístup k ISDS přes webové služby, v případě webového rozhraní jde o „nativní“ funkčnost tohoto rozhraní. Zdůrazňuji to mj. proto, že zatímco webové rozhraní už umí vyhledávat podle podřetězce, aplikace to ještě neumí (a hledá jen podle prefixu). Zda je to vinou aplikace nebo to ještě neumí webové služby, v tuto chvíli nevím.

Nejprve si ale ukažme okno aplikace pro vytvoření nové zprávy.

Mojeschranka 8

V zásadě jen kopíruje formulář pro vytváření nové zprávy přes WWW rozhraní. Určitý „jemný rozdíl“ je ale právě ve způsobu vyhledávání adresátů. Připomínám, že v testovacím rozhraní mohu jako fyzická či právnická osoba vyhledávat pouze orgány veřejné moci – a jde zřejmě jen o testovací adresy, protože jsou mezi nimi i neexistující subjekty.

Příklad s vyhledáváním z aplikace vidíte na následujícím obrázku: do kolonky pro hledání podle názvu organizace jsem zadal řetězec „měst“. Dostal jsem 24 odpovědí.

Mojeschranka 2

Na následujícím obrázku pak vidíte výsledek stejného vyhledávacího dotazu, ale položeného skrze webové rozhraní. Již první nalezený odkaz přitom prokazuje, že alespoň zde už funguje vyhledávání podle podřetězce: dotazu vyhověl i „Magistrát města Ústí nad Labem“.

Mojeschranka 10

Ale zajímavý je počet odpovědí: zatímco aplikace MojeSchránka jich vrátila 24, webové rozhraní jich na stejný dotaz vrátilo jen 10. A vlastně ať jsem zkoušel klást jakýkoli dotaz, nikdy jsem od webového rozhraní nedostal více jak 10 odpovědí. Vždy jich bylo nejvýše 10, a ve výpisu byl vždy připraven stejný počet (10 řádek) pro odpovědi.

Pro jistotu ještě zkouším město Hořovice, které aplikace našla jako 5. v pořadí – ale webové rozhraní Hořovice nenašlo vůbec. Pak zkouším první město, které už webové rozhraní nevrátilo, a to Polná. A na samostatný dotaz („Polná“) se také nic nenašlo.

Tak zkouším další takové město v pořadí, a to Písek: a ejhle, na dotaz „Písek“ i „město Písek“ je odpověď stejná, a to kladná. Město Písek se v rámci webového rozhraní našlo, viz další obrázek. Ale na původní dotaz („město“) se Písek už nenašel.

Mojeschranka 11

Zkouším to s dalšími městy v pořadí (podle odpovědí aplikace), a výsledek je stejný jako u Písku: systém je zná – ale na dotaz „město“ jako by vracel vždy jen prvních deset odpovědí, které najde.

EBF6

No, snad je to jen vlastnost testovacího rozhraní  – o kterém jsem ale byl ujišťován, že i ono je průběžně aktualizováno tak, aby odráželo skutečnou funkčnost ostrá verze. A asi i díky tomu už umí i vyhledávat podle podřetězce.

Nedovedu si totiž moc představit, že by takováto zásadní bota (jako je ignorování možnosti většího počtu výsledků než 10) byla i v ostré verzi, a prošla bez povšimnutí i přes již dokončené testování na vzorku uživatelů. Nebo že by snad programátoři neuměli udělat roztahovací okénko s možností rolování pro větší počet výsledků? A pokud by to snad skutečně neuměli, nebo za každou cenu chtěli poskytovat vždy nejvýše 10 prvních výsledků, mohli alespoň nějak dát najevo, že je nezobrazují všechny. Ale ani to nedělají.

Anketa

Máte zájem o další aktuální články k datovým schránkám?

26 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 7. 2009 9:55

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »