Ušetřete

Stalo se: telefon pro chudé

Zákon o elektronických komunikacích požaduje, aby stát přispíval chudým na telefonování. Ještě vláda Jiřího Paroubka omezila výši příspěvku na 200 korun měsíčně. Vyplácet se začne od 1. ledna 2007 a státní kasu to přijde na cca půl miliardy korun za rok. Z kruhů blízkých nové vládě přichází ostrá kritika tohoto nesystémového kroku.

reklama

V situaci, kdy státní rozpočet zeje prázdnotou a nový ministr financí doslova bije na poplach, se nechystají zdaleka jen samá úsporná opatření. Najdou se i takové oblasti, kde se štědrý český stát nově chystá „pořádně plácnout přes kapsu“ a pomoci svým méně majetným občanům. Nikoli ale způsobem, který by jim pomohl nějak trvaleji zlepšit jejich situaci, jako třeba investicemi do vzdělávání, rekvalifikací, podporou vzniku nových pracovních míst atd. Místo toho jim přidá na „jednorázovou spotřebu“, tentokráte v podobě telefonních hovorů. Zadotuje každého „potřebného“ částkou až 200 korun měsíčně, aby se ve svém telefonování nemusel příliš omezovat a „dosáhl“ na stejné telefonní tarify jako lidé, kteří si za veškeré své telefonování řádně platí sami.

Ano, jde o akci „telefon pro chudé“, o které jsem zde na Lupě psal už dvakrát (Stalo se: návrh státního rozpočtu nepočítá s penězi na broadband ani na digitalizaci a Stalo se: ČTÚ naplánoval analogovou tmu). Až dosud to ale bylo stále v rovině „chystané akce“, zatímco nyní se vše zdá být definitivně stvrzeno a rozhodnuto. Jak ostatně minulý týden informovalo ministerstvo informatiky (MI) ve své tiskové zprávě:

Zvláštní ceny veřejně dostupných telefonních služeb pro sociálně slabé a zdravotně postižené budou od 1. ledna 2007 nabízet tři telefonní operátoři.

Ikonka - Kristalova Lupa 2006
Víte o zajímavé české službě či projektu a rádi byste o něm dali vědět ostatním? Zajímá vás, co považují za nejlepší na českém Internetu odborníci i běžní uživatelé? Pak neváhejte a nominujte své favority v anketě Křisťálová Lupa 2006! Až do 22. září 2006 můžete ovlivnit, ze kterých projektů se bude vybírat vítěz pro tento rok. Dejte vědět provozovatelům služeb, co si o jejich nabídce myslíte a ovlivněte tak český Internet!

Podstata celého „telefonu pro chudé“ je přitom taková, že (alespoň formálně) nepůjde o další sociální dávku. Místo toho půjde o příspěvek (ve výši max. 200 korun měsíčně), který stát zaplatí přímo telekomunikačnímu operátorovi. Ten pak umožní oprávněným osobám, aby si u něj objednaly jinak běžný tarif, ale zaplatily za něj o ony dvě stovky korun méně (které za ně doplatí stát). Nepůjde tedy o speciální tarifní programy šité na míru osobám sociálně potřebným, ale o běžné tarify, dostupné (ale za plnou cenu) komukoli. A to jak v pevné síti, tak v síti mobilní.

Stát ovšem nebude vyplácet uvedený příspěvek všem operátorům, kteří by jej chtěli dostávat. Ti, kteří o to měli zájem, se museli nejprve přihlásit do (nedávno skončeného) výběrového řízení, které vypsal a prováděl Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Podle očekávání si tuto příležitost nenechal ujít nikdo z největších hráčů, působících v pevném i mobilním segmentu. Takže když citovaná tisková zpráva zmiňuje tři operátory, jde o:

  • Telefóniku O2 Czech Republic (pevné i mobilní služby),
  • T-Mobile (pouze mobilní služby),
  • Vodafone (pouze mobilní služby).

Současně se vyjasnil i termín pro zavedení této specifické novinky: od 1. ledna 2007. Původní představy totiž předpokládaly dřívější start.

Dostupný je také celkový odhad toho, kolik to bude státní kasu stát: příspěvek ve výši 200 korun měsíčně by se měl týkat přes 200.000 lidí. Pokud každý z nich takto dostane od státu 12 * 200 = 2400 korun ročně, pak to celkově vychází na 480.000.000 korun, zaokrouhleně na půl miliardy korun.

Zbývá ještě doplnit, kdo všechno bude moci „natáhnout ruku“: každý, kdo je osobou s nízkými příjmy nebo osobou se zvláštními sociálními potřebami. Přitom oficiální vymezení těchto kategorií je následující:

Osobou s nízkými příjmy a osobou se zvláštními sociálními potřebami je účastník nebo uživatel, který nepřetržitě po dobu alespoň šesti měsíců nebo po celkovou dobu alespoň šesti měsíců v průběhu 12 měsíců předcházejících dni, kdy mu bylo vydáno potvrzení podle § 2, byl a stále je příjemcem dávky sociální péče poskytované z důvodu sociální potřebnosti nebo společně posuzovanou osobou pro účely přiznání dávky sociální péče.

První reakce

S jednou z prvních reakcí přišel již počátkem září think-tank eStát, který má blízko k ODS a tudíž i k současnému ministru informatiky (a vnitra) Ivanu Langerovi. Celý „telefon pro chudé“ zhodnotil eStát jako „nesystémový krok za 500 milionů korun“:

Vedoucí projektu Edvard Kožušník ke stanovisku sděluje: Jedná se o zcela nesystémový krok, který zavádí další formu dávky sociálního systému, jenž se tímto ještě více znepřehlední, místo toho, aby byla poskytnuta dávka jedna a v dostatečné výši. Tato by umožnila občanům právo zvolit si nákup takových služeb, které si jejich aktuální životní situace a potřebnost žádá.

To je hodnocení, se kterým mohu souhlasit. Už ale ne s přisouzením autorství tohoto kroku. eStát jej totiž připisuje Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ), který vypsal a vedl příslušné výběrové řízení:

  • "Rozhodnutí Rady ČTÚ – nesystémový krok za 500 milionů korun,
  • Think-tank Efektivní stát – eStat.cz se znepokojením sleduje rozhodnutí Rady ČTÚ…
  • Projekt eStat.cz považuje toto rozhodnutí regulátora za neopodstatněné…"

Jenže ČTÚ je v tom nevinně. Je totiž pouze vykonavatelem povinnosti, kterou má zakotvenu přímo v zákoně (č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, par. 39). Byl to tedy sám zákon, kdo „otevřel vrátka“ téměř dokořán, když řekl, že:

Podnikatel (…) je dále povinen (…) umožnit osobám s nízkými příjmy, se zvláštními sociálními potřebami a zdravotně postiženým osobám (…) výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen ‚zvláštní ceny‘). Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli.

Vláda pak ale musela takto otevřená vrátka zase poněkud přivřít, skrze své nařízení č. 336/2006 Sb.), když stanovila určité horní limity na to, jak velké mohou být výdaje státní kasy na celou tuto záležitost:

Zvláštní cena (…) se tvoří tak, aby ztráta vzniklá poskytovateli touto zvláštní cenou a připadající na osobu uvedenou v § 1, která je účastníkem, a měsíc činila maximálně 200 korun. Pokud tato osoba prokazuje více důvodů, má nárok pouze na jednu slevu a pouze u jednoho poskytovatele univerzální služby.

Pokud by to vláda takto neomezila, operátoři by si z toho mohli udělat doslova zlatý důl. Nemuseli by se totiž nijak omezovat v tom, jak velkou slevu by svým nemajetným zákazníkům poskytli, protože s účtenkou za tuto slevu by přišli za státem a měli by právo požadovat její proplacení.

Stejně tak musela vláda nějak přesněji vymezit i samotný okruh osob, kterých se vše týká. Výsledkem je již výše citovaná definice toho, kdo je osobou s nízkými příjmy a se zvláštními sociálními potřebami. Má ale jeden zajímavý aspekt: hovoří totiž o nejen o příjemcích sociální péče, ale i o „společně posuzovaných osobách“. Bude tedy stát vyplácet (nepřímo, skrze operátory) oněch 200 korun českých každý měsíc také třeba nezaopatřeným dětem či manželkám? Jestlipak je to zahrnuto už ve výchozí kalkulaci, která počítá s počtem cca 200.000 příjemců nového „telefonu pro chudé“?

Ale i tak je oněch 200.000 „potřených“ stále odhadem. Co když bude realita podstatně vyšší?

Kde se to vzalo?

Zajímavé přitom je, kde se v zákoně celý požadavek na „telefon pro chudé“ vlastně vzal. V předchozím zákoně nebyl (a zde bylo pamatováno pouze na slevy pro zdravotně postižené). Objevuje se ale už ve vládním návrhu nového zákona o elektronických komunikacích z 1. března 2004, který tehdejší MI ČR odeslalo vládě ke schválení po konzultaci s odbornou veřejností. Jenže bez jedné důležité věty, která říká to možná nejpodstatnější:

Ztráty vzniklé poskytovateli univerzální služby těmito zvláštními cenami kompenzuje stát prostřednictvím Úřadu."

Tuto zásadní změnu si do zákona prosadil při jeho projednávání Hospodářský výbor. Nejspíše přitom šlo o výsledek lobbyingu samotných operátorů. Původně zamýšlený princip by přitom býval takový, že ztráty z univerzální služby, kam patří i tyto slevy, by se hradily z fondu univerzální služby, do kterého by přispívali všichni významnější operátoři podle svého tržního podílu. Ale ani to by nebylo bývalo správné – stát by si tímto způsobem vynucoval poskytování sociálních výhod, ale účet za ně by posílal někomu jinému (operátorům).

Co je nového kolem informatiky?

Pojďme nyní alespoň stručně k dalším událostem posledních dnů, které nějak souvisí s děním kolem ministerstva informatiky. Dnes už je jasné, že má nového ministra, kterým je Ivan Langer z ODS a který současně (nebo možná „hlavně“) funguje jako ministr vnitra. Ostatně i jeho první tisková konference (ze 7. září 2006) byla věnována spíše problematice resortu vnitra než informatiky. Přesto ale byly již z této první tiskovky (a následných vyjádření nového ministra pro média) patrné hlavní obrysy toho, jak hodlá s resortem informatiky naložit.

Hlavní záměr, kterým je zrušení samostatného ministerstva informatiky, hlásá ODS již dlouho. Pikantní ovšem je, že až teď, doslova pět minut po dvanácté, teprve začíná přemýšlet, jak konkrétně to udělat. Tedy jak naložit s dalšími agendami dosavadního MI ČR, kromě informatizace veřejné správy. Tu chce nový ministr převést pod vnitro a začlenit do jeho agend. Za tímto účelem také transformoval vnitřní strukturu resortu vnitra, když místo dosavadních sedmi náměstků zavedl pouze tři. Jedním z nich (podle pořadí prezentace druhý) je náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví, kterým se stal pan Zdeněk Zajíček (životopis). Právě „pod něj“ by měly přejít agendy dosavadního MI ČR, které se týkají e-governmentu.

Jenže u ostatních agend, kterými jsou elektronické komunikace, elektronický podpis a (klasická) pošta, ještě není nic jasné. Vrátí se například elektronické komunikace pod křídla resortu dopravy, nebo budou „přidány“ k resortu průmyslu a obchodu? Z dosavadních náznaků se zdá, že původní varianta s převodem agend pod Úřad vlády už není na pořadu dne. Uvidíme, třeba se již brzy dozvíme nějakou konkrétnější představu. Jenže s jejím časovým horizontem to bude záležet na osudu nové vlády v Parlamentě, kam půjde již brzy žádat o důvěru.

Jaké priority má nový náměstek pro informatiku?

Na první tiskovce nového ministra vnitra (a informatiky) dostal slovo také jeho nový náměstek pro veřejnou správu a informatiku Zdeněk Zajíček. V krátkém časovém úseku, který měl k dispozici, stačil říci, že jeho hlavní priority jsou tři:

  • sjednocení informatiky veřejné správy (do jednoho resortu),
  • moderní úřad,
  • e-government.

K prvnímu bodu stačil zmínit, že dosavadní MI ČR má kvalitní odborníky, ale že jim chyběla dostatečná autorita na to, aby dokázali své návrhy a projekty prosadit i u ostatních resortů. Právě to by se ale mělo s jejich přechodem „pod křídla“ MV ČR změnit. Na to jsem opravdu zvědav, protože podle dostupných signálů (například podle rozhovoru s předchozí ministryní Danou Bérovou) bylo právě vnitro nejkonzervativ­nějším resortem, přes který se jakékoli změny prosazovaly nejobtížněji.

KL_2014_HLASOVANI

       

Pokud jde o konkrétní plány a záměry, zde se nový náměstek Zdeněk Zajíček zmínil o záměru na „digitalizaci“ některých agend a možnosti sdílet některá data mezi resorty veřejné správy. Zmínil také zahájení prací na vytvoření centrálních registrů a možnost pořizování různých výpisů na úřadech. Nebylo to nic principiálně nového, navíc hodně „v kostce“ – ale vyznělo to hodně jako „úplný restart“ těchto aktivit, jako kdyby se v této oblasti nic smysluplného dosud neudělalo a muselo se začínat úplně od začátku. Na adresu toho, co už bylo vykonáno, pak zaznělo, že směr je v zásadě správný, ale nebylo to dostatečně „dotaženo“.

Celá informatizace veřejné správy je ale prý tak jako tak nekonečný proces, který nebude nikdy u konce. To je jistě pravda. Jen asi bude třeba pohlídat tempo – a také to, aby náklady na celý nekonečný proces nebyly nekonečně velké, ale nějak rozumně pod kontrolou, a hlavně přinášely potřebný efekt.

Anketa

Jak hodnotíte samotnou podstatu "telefonu pro chudé"?

       

Jiří Peterka

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací.

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »

       
74 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 12. 2006 18:04

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem