Stalo se: Tiscali zůstává

Dlouhé období spekulací končí, česká pobočka Tiscali zůstává a bude v ČR nadále působit samostatně a pod svým jménem. Nové telefonní seznamy bude vydávat Český Telecom a Mediatel. Jakým směrem se ubírají agendy egovernmentu? Budou si úřady samy získávat výpisy z rejstříku trestů? Budou veřejné zakázky zadávány již jen elektronicky?

Předposlední týden letošního roku se nesl již více ve znamení nadcházejících vánočních svátků, a tak příděl událostí v oblasti elektronických komunikací byl přece jen chudší než obvykle. Nicméně i tak se našlo několik významných věcí, hodných zřetele, jejichž dopady nás budou provázet ještě dlouhou dobu.

Telefonní seznamy

Asi nejvýznamnější událostí minulého týdne byl vývoj kolem veřejných telefonních seznamů, za jejichž neúplnost už ČR sklidila kritiku i od Evropské unie. Vadilo jí hlavně to, že tyto seznamy stále neobsahují také čísla účastníků mobilních sítí.

To by se ale mělo změnit již v příštím roce, kdy vyjdou nové veřejné seznamy, již s čísly (a dalšími údaji) účastníků všech operátorů. Vydávat je bude nadále Český Telecom (ČTc) (spolu s Mediatelem), ovšem už nikoli na základě dřívějšího pověření a povinnosti poskytovat tzv. univerzální službu. Pravidla vydávání veřejných telefonních seznamů se totiž změnila, a podle nového zákona o elektronických komunikacích (č. 127/2005 Sb.) jde více o právo než o povinnost. A ČTc s Mediatelem se o toto právo museli ucházet v rámci výběrového řízení, které vypsal regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ). Dalším zájemcem byla společnost Mediaservis.

Výběrové řízení se přitom týkalo dvou samostatných služeb: vydávání veřejných telefonních seznamů a poskytování informačních služeb o telefonních číslech. Právě minulý týden pak ČTÚ vyhlásil výsledek společného výběrového řízení: u obou služeb zvítězil a jejich poskytovatelem se stane Český Telecom (spolu s Mediatelem).

Ostatní operátoři nyní musí ČTc předat příslušné údaje o svých účastnících. Učinit by tak měli zřejmě ještě do konce kalendářního roku. Důležité ovšem je, že půjde zřejmě jen o ty účastníky, kteří k tomu dali svůj explicitní souhlas (a nikoli o všechny účastníky kromě těch, kteří s tím vyjádřili svůj nesouhlas). Takže mobilních čísel bude v nových veřejných seznamech zřejmě jen velmi málo – podle dostupných odhadů jen asi desítky tisíc z téměř jedenácti milionů přidělených mobilních čísel.

Celá kauza kolem nových telefonních seznamů je ale natolik zajímavá, že se k ní ještě vrátíme v samostatném článku.

Tiscali přece jen zůstává

Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na to, jak nadnárodní společnost Tiscali již před drahnou dobou oznámila, že se z důvodu úspor hodlá zbavit některých svých národních poboček v jednotlivých zemích Evropy. Přitom neřekla, které konkrétně to budou a které nikoli – a to pochopitelně spustilo lavinu spekulací i o tom, jak dopadne tuzemská pobočka Tiscali.

O tom, která pobočka bude prodána, nejspíše neměla jasno ani samotná „matka“ a v praxi záleželo jak na hospodaření pobočky, tak i na situaci na příslušném národním trhu a na možnostech národní pobočku vhodně prodat. Konkrétně v ČR se spekulovalo například o prodeji českého Tiscali do rukou GTS Novery, přesněji jejích nadnárodních vlastníků. Ti ostatně v poslední době propadli úplné nákupní horečce, když před rokem koupili Aliatel a nyní nejprve Contactel a téměř souběžně i českou Nextru a Telenor Networks. O Tiscali prý také měli jistou dobu zájem, ale nakonec jej nerealizovali.

Později se objevily i přesně opačné zprávy: že samotné Tiscali je jedním ze zájemců o koupi jiného operátora, konkrétně dvojice Nextra a Telenor Networks, které jejich vlastník (norský inkumbent Telenor) prodával v jednom balíku s jejich slovenskými protějšky. Jenže i z těchto námluv sešlo (a obě Nextry a společnosti Telenor Network nakonec koupili vlastníci GTS Novery, konkrétně společnost GTS Central Europe, viz výše).

Právě minulý týden, konkrétně v předvečer Štědrého dne, byly všechny spekulace o osudu české pobočky Tiscali definitivně ukončeny. Vyšla totiž tisková zpráva, oznamující rozhodnutí mateřského Tiscali S.p.A. neprodat, ale také „nezavřít krám“ a pokračovat dále v působení na tuzemském trhu:

Tiscali zůstává v České republice

Tiscali, přední internetová společnost v České republice, dnes zveřejnila konečné stanovisko své mateřské společnosti – evropské internetové komunikační společnosti Tiscali S.p.A, jež se rozhodla neprodat českou pobočku Tiscali.

‚Na základě podrobných a dlouhodobých analýz, které mimo jiné zahrnovaly i početné nabídky ke koupi české pobočky, se Tiscali S.p.A rozhodla, že zavedená pobočka Tiscali ČR bude i nadále působit na českém telekomunikačním trhu,‘ říká Naveed Gill, generální ředitel Tiscali Telekomunikace Česká republika".

Tisková zpráva dále zmiňuje, že české Tiscali hodlá pokračovat v nabízení dial-upu a hodlá jej dále rozvíjet:

Tiscali se těší na (…) pokračování nabídky svých služeb stovkám tisícům českých internetových uživatelů a zákazníků a na pokračování budování vedoucí pozice poskytovatele vytáčeného přístupu na Internet pro domácnosti.

Pravdou je, že právě dial-up (na modelu „Internet zdarma“) byl silnou zbraní českého Tiscali, které si v této oblasti dlouhodobě udržovalo vedoucí pozici (o kterou se přetahovalo hlavně se společností Czech On Line). Jenže časy se mění a modelu „Internet zdarma“ (kdy zákazník platí jen telefonní poplatky) v podání alternativních operátorů je po dubnových verdiktech regulátora nejspíše odzvoněno, kvůli radikálnímu poklesu terminačních poplatků.

Tedy alespoň v delším časovém horizontu, než se vyřeší současné spory kolem toho, zda má ČTc platit alternativním operátorům ještě původní (vyšší) poplatky, dokud se nedohodnou na nových (nižších), nebo zda ČTc nemusí čekat na novou dohodu a může alternativcům platit méně již nyní. Právě Tiscali přitom opakovaně deklarovalo, že takovéto spory s ČTc má, a vyzývalo k zásahu (ve svůj prospěch) nejprve ČTÚ, a pak i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Budoucnost dial-upu je přitom obecně neurčitá, a to kvůli stále dostupnější nabídce trvalého připojení (například na bázi ADSL, kabelu, WiFi atd.). Do vývoje zasahuje i nedávná nabídka režimu FRIACO (paušální originace pro dial-up), který si právě Tiscali vybojovalo na Českém Telecomu. Jenže konkrétní podmínky tohoto režimu (hlavně ekonomické) nemusí být pro alternativní operátory jinak příznivé. Samo Tiscali se neodhodlalo k tomu, aby režim FRIACO využilo pro nabídku paušálního dial-upu, a přišlo jen s dalším minutovým zpoplatněním. Pravda, na úrovni cca poloviny současné ceny, zatímco skutečný paušál (byť jen ve „zkušebním provozu“) nabídl zatím jen sám Český Telecom.

Je ale možné postavit budoucnost české pobočky Tiscali jen na stále více skomírajícím dial-upu? Určitě ne, a tisková zpráva zmiňuje i poskytování dalších služeb, od broadbandu přes další datové služby až po služby hlasové. Jenže v nich už české Tiscali nemá zdaleka takovou pozici, jakou mělo v dial-upu.

Kterým směrem se ubírají agendy e-governmentu?

Hned několik zpráv přišlo v závěru roku z oblasti e-governmentu a od Portálu veřejné správy. Ten si mimochodem pořídil nové logo (viz obrázek), což možná pomůže jeho propagaci, ale na samotné funkčnosti mu to nepřidá. Nicméně i tato funkčnost se postupně rozšiřuje.

portal nove logo

Zajímavou zprávou je třeba to, že do budoucna by mohla přes portál veřejné správy procházet i daňová přiznání. Ta jsou zatím řešena samostatně (resp.„resortně“) v rámci ministerstva financí ČR, a to ve formě aplikace, umožňující vyplňování příslušných formulářů online či offline a jejich následné odesílání. Už prý ale probíhají jednání s ministerstvem informatiky o tom, že by se daňová přiznání také přestěhovala právě na Portál veřejné správy, který ovšem aplikuje poněkud odlišnou filosofii: nenabízí sám žádné vlastní aplikace, skrze které by se vyplňovaly nějaké formuláře v elektronické formě. Místo toho definuje rozhraní (tj. formát datových vět a postup jejich předávání skrze portál), což umožňuje tvůrcům nejrůznějšího softwaru, aby jejich programy vytvářely své výstupy v předepsaném formátu a uměly je předávat skrze Portál veřejné správy.

Výhodou je také větší interaktivita podání, protože mechanismy přenosu přes rozhraní na portálu potvrzují podání a kontrolují jeho obsah. Podávající se tak prakticky v reálném čase dozví, zda jeho podání bylo akceptováno či nikoli, a v případě chyb má možnost rychle vše opravit a podání opakovat.

Stejný přístup (tj. definice datové věty a předávání přes portál) byl s úspěchem využit u agend kolem sociálního zabezpečení v péči České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) – například u evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) a u přihlášek a odhlášek k nemocenskému pojištění (P/O). Ještě do konce září letošního roku takto prošlo na pět milionů hlášení k ČSSZ, což je docela úctyhodné číslo – a opravdu podstatně vyšší než v případě daňových podání, kde má jít jen o desítky tisíc.

Novější údaje jsou dostupné pro celý Portál veřejné správy, který měl do 1. prosince 2005 přijmout a zpracovat více než deset milionů elektronických formulářů, a to v rámci 362.684 podání. To znamená, že v rámci jednoho podání se typicky podává více formulářů (tj. jde o jakousi „dávku“).

Velmi zajímavý je ovšem i další údaj – o tom, že z oněch deseti milionů formulářů jich byla akceptována jen asi polovina (cca pět milionů), zatímco ostatní musely být odmítnuty kvůli chybám. Důvod tak obrovské chybovosti je prý v tom, že jakmile je v celé dávce byť jen jeden formulář chybný, je za chybnou považována celá dávka, a ta je také celá odmítnuta a vrácena. I tak to ale signalizuje, že právě chybovost je problémem, který se všechny zúčastněné strany snaží nějak řešit.

Také Intrastat přes portál

Další významnou agendou, která by měla již v novém roce přejít na stejný model fungování jako agendy sociálního zabezpečení (tj. s definicí datových vět a předávání přes portál), je agenda statistik Intrastatu, neboli hlášení o pohybu zboží uvnitř Evropské unie. Takováto hlášení podávají všechny podnikatelské subjekty, které za rok vyvezou zboží za více než čtyři miliony korun nebo dovezou alespoň za dva miliony korun. Těch má v současné době být na 20 tisíc. Příjemcem těchto hlášení je Český statistický úřad (ČSÚ), který na jejich základě zpracovává statistiky o zahraničním obchodě.

Zajímavé je, že již dnes je větší část těchto hlášení (konkrétně 78 procent) podávána v elektronické formě, skrze samostatnou online aplikaci (IDES) na webu Celní správy. Nově by se ale celá agenda měla přesunout právě na Portál veřejné správy. To umožní zabudovat příslušnou funkčnost do příslušných softwarových aplikací (tzv. deklarantských programů), které pak již budou komunikovat přímo s transakční částí portálu veřejné správy. Výhodou bude větší jednoduchost pro deklaranty (vývozce a dovozce), interaktivita a hlavně lepší možnost kontroly a následného odstraňování chyb v hlášeních.

Výpisy z rejstříku trestů

Jedním z konkrétních příkladů, ve kterých e-government nefunguje a občan pendluje mezi úřady jako (neplacený) messenger, jsou agendy vyžadující bezúhonnost žadatele. Ten ji prokazuje tím, že zajde na jeden úřad (příslušný soud), nechá si vystavit výpis z rejstříku trestů a ten odnese na jiný úřad (ten, kterému potřebuje prokázat svou bezúhonnost). Proč by se ale nemohl jeden úřad zeptat jiného úřadu přímo? Proč k tomu potřebuje prostředníka?

O to, aby si úřady agendu vyřizovaly agendu kolem výpisů z rejstříku trestů přímo mezi sebou, usiluje nový návrh z dílny ministerstva informatiky ČR. Jeho podstata je velmi jednoduchá: orgány státu by se samy dotazovaly do rejstříku trestů, pokud to potřebují, a to online skrze příslušná (samozřejmě zabezpečená) rozhraní portálu veřejné správy. Bylo by to rychlejší, méně obtěžující vůči žadateli, a také spolehlivější (vzhledem k tomu, že prý stovky výpisů jsou ročně padělány).

Příslušný návrh, s pikantně byrokratickým názvem Záměr snížení administrativní zátěže fyzických osob při řízeních nebo činnostech, při nichž je vyžadován výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem doložení bezúhonnosti, prý již byl předložen do vlády. Předpokládá využití transakční části Portálu veřejné správy a bude vyžadovat změny příslušných právních předpisů (tak, aby něco takového bylo možné).

Pokud se vše podaří, bude to jeden z prvních krůčků ke skutečnému naplnění vize o tom, jak mezi úřady a úředníky neobíhá občan, ale pouze elektronický dokument. Ale cesta k naplnění celé této vize bude ještě pořádně dlouhá.

Veřejné zakázky – v budoucnu jen elektronicky

Další související zprávou z minulého týdne je informace o tom, že Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení nový zákon o veřejných zakázkách. Ten přináší řadu změn, usilujících o větší transparentnost celého procesu, a mezi nimi i možnost plně elektronického zadávání těchto zakázek. Jde tedy o jakési zrovnoprávnění papírové a elektronické formy zadávání veřejných zakázek, a nikoli ještě o úplné odbourání dosavadní papírové formy.

EBF16

Do budoucna by ale elektronická forma mohla a měla převažovat. Na tom se shodli i ministři Evropské unie, odpovědní za oblast e-governmentu, na nedávné konferenci v Manchesteru. Přijali dokonce závazek, aby veřejné správy od roku 2010 zadávaly již všechny veřejné zakázky pouze elektronicky. Vedle větší transparentnosti by to mělo přinést i úspory na nákladech, odhadem až ve výši pěti procent celkových nákladů.

V Česku by mohl nový zákon o veřejných zakázkách nabýt účinnosti už k 1. dubnu 2006.

Anketa

Máte zájem o zveřejnění čísla vašeho mobilu ve veřejném telefonním seznamu?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 12. 2005 10:24

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »