Stalo se: týden zásadních rozhodnutí

Český telekomunikační úřad se rozhodl zrušit své dřívější rozhodnutí o regulaci ADSL, prý proto, že není využíváno. Poslanci konečně přijali novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která řeší problematiku digitálního vysílání. V rámci jiného zákona odsouhlasili vydávání výpisů (například z katastru nemovitostí) na úřadech a na poště.

Minulý týden se „hnuly ledy“. Někde, na některých střechách, se tak stalo doslova a směrem dolů. Jinde, jako třeba v Poslanecké sněmovně, se zase hnuly ledy obrazně, a snad směrem dopředu. To když poslanci po více než roční hádce konečně odsouhlasili alespoň nějakou podobu nové zákonné úpravy digitálního vysílání. Teď se ještě musí zjistit, co vlastně přijali.

Směrem dopředu se hnuly ledy i v oblasti elektronického podpisu, resp. elektronických značek. Poslanci totiž definitivně přijali návrh novely zákona o informačních systémech veřejné správy, v rámci které by notáři, obce, Česká pošta a Hospodářská komora mohli vydávat platné (papírové) výpisy z různých registrů veřejné správy, které sami získají ve formě elektronického výpisu opatřeného elektronickou značkou.

A ještě v jednom směru se hnuly ledy – i když zde ještě není jasné, zda půjde o stejnou katastrofu jako při pádu střech, nebo jen o formální krok bez většího významu. Regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ) totiž hodlá zrušit své „aprílové“ cenové rozhodnutí z 1. března 2004 ohledně ADSL propojení, stejně jako jeho dodatek ze dne 22. dubna 2005. Proč?

Katastrofa, nebo nevýznamná formalita?

Vzpomínáte si ještě na aprílový žertík z roku 2004, kdy zde na Lupě (a „paralelně“ i na Živě a serveru CDR) vyšel článek o tom, jak ČTÚ rozhodl o ADSL propojení? Bylo to takové malé aprílové popíchnutí v době, kdy se regulátor neměl k tomu, aby toto velice potřebné rozhodnutí vydal. Toto popíchnutí skutečně zaúčinkovalo a regulátor ještě ten samý den své rozhodnutí o ADSL propojení skutečně vydal, jako cenové rozhodnutí č. 03/PROP/2004. V zásadě vzalo tehdy používané varianty ADSL, nabízené v režimu přístupu, a stanovilo Českému Telecomu (ČTc) povinnost nabízet je v režimu propojení za konkrétní regulované ceny.

O rok později, konkrétně 22. dubna, bylo toto rozhodnutí aktualizováno dodatkem, který k cenám připočítával poplatek za nadhovorové pásmo. Hlavně ale: celé toto rozhodnutí se nikdy moc neprosadilo do praxe. Český Telecom totiž dosáhnul toho, že (regulovaný) režim ADSL propojení je pro alternativní operátory nevýhodný, a dotlačil je do (neregulovaného) režimu přístupu, neboli do přeprodeje jeho velkoobchodních služeb. Proto si také jsou nabídky alternativců tak podobné, liší se jen minimálně a všechny v zásadě jen kopírují velkoobchodní nabídku ČTc (viz ostatně i poslední změny, k 1. únoru).

Dnes regulátor dospěl k následujícímu závěru: když moje cenové rozhodnutí o ADSL propojení nikdo nevyužívá (ne že nedodržuje, ale nevyužívá to, co rozhodnutí upravuje), tak ho zrušme.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde jen o nevýznamnou formalitu. Je tu totiž nový zákon (č. 127/2005 o el. komunikacích), podle kterého by uvedené cenové rozhodnutí (vycházející ještě z dřívějšího zákona) tak jako tak přestalo platit ke konci dubna (do 12 měsíců od účinnosti nového zákona, tj. od 1. května 2005). Nová „pravidla hry“ musí teprve regulátor stanovit, a to na základě analýz relevantních trhů, které stále ještě zpracovává. Zde konkrétně jde o analýzu relevantního trhu číslo 12, který se týká velkoobchodního trhu s broadbandem.

Takže důležité bude hlavně to, k čemu regulátor v analýzách dospěje a co z toho vyvodí (ohledně existence subjektů s významnou tržní silou a eventuálním uložení nápravných opatření). A tady, jak už jsem psal zde na Lupě před nedávnem, se možná schyluje ke zcela zásadnímu překvapení: přicházející signály naznačují, že regulátor by mohl seznat, že na tuzemském velkoobchodním trhu s broadbandem není nikdo, kdo by měl postavení s významnou tržní silou. Tedy ani Český Telecom se svým opravdu velmi výrazným podílem na trhu ADSL (prý proto, že regulátor posuzuje celý trh s broadbandem, nikoli jen ADSL). Pak by ovšem nepřipadalo v úvahu ani žádné ukládání nápravných popatření, tedy různých forem regulací, včetně cenové. Jinými slovy: ČTÚ už by tento trh nijak neovlivňoval a dohled nad chováním operátorů a providerů by měl už jen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS; z pohledu hospodářské soutěže).

Zpět ale k nynějšímu rozhodnutí regulátora o zrušení jeho cenového rozhodnutí č. 03/PROP/2004. Snaha o toto předčasné zrušení je zřejmě jedním z důsledků dřívějších sporů mezi alternativními operátory a ČTc právě o režim ADSL propojení a o praktické naplnění příslušného cenového rozhodnutí. Jenže podle nových pravidel (nového zákona i nového správního řádu) už řešení takovýchto kauz (cenových rozhodnutí) vyžaduje i veřejnou konzultaci. Díky tomu si můžete sami přečíst podrobný rozbor toho, o co vlastně v celé kauze jde, i to, jak regulátor shrnuje argumenty a stanoviska všech dosud zúčastněných stran. A můžete k tomu i vznášet své připomínky.

Komplexní přehled nabídky připojení od Českého Telecomu a alternativních operátorů: ADSL, kabelová televize, mobilní Internet.

Postoje operátorů a providerů k záměru zrušit cenové rozhodnutí se podle očekávání diametrálně liší a podle mého názoru jsou jakousi předehrou k tomu, jak dopadne stále ještě dokončovaná analýza relevantního trhu č. 12 (velkobchodní broadband), i jaké budou reakce operátorů na tyto analýzy. Za předzvěst budoucího zjištění regulátora považuji například toto jeho konstatování z odůvodnění nynějšího návrhu:

Úřad dále uvádí, že kromě velkoobchodní nabídky služeb ADSL existuje i možnost využít služeb zpřístupnění účastnického vedení v souladu s § 85 zákona o elektronických komunikacích, na jejichž základě lze poskytovat služby ADSL. Tyto možnosti, které existují, vyvrací i tvrzení účastníka č. 2 týkající se možností účastníka č. 1 [Českého Telecomu, pozn. autora] rozhodovat o podmínkách na trhu služeb ADSL.

Samotný návrh na zrušení cenového rozhodnutí č. 03/PROP/2004 regulátor odůvodňuje poukazem na neplnění jeho regulatorní funkce.

Český Telecom to přivítal, když uvedl, že:

výhrady nemá a uvedený krok vnímá tak, že správní orgán dospěl k názoru, že v současné době cenová regulace (…) propojení veřejných komunikačních sítí pro zprostředkování širokopásmového přístupu ke službám sítě Internet a dalším službám s využitím technologie ADSL není nutná."

Alternativci ovšem poukazují na to, že úkolem regulátora je mj. vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže (dokud nebude plně konkurenční), a nikoli

rušit ta regulační opatření, která nejsou dodržována proto, že je dominantní operátor, na jehož jednání dopadají, obchází a zneužívá svého postavení na trhu, a která nejsou ze strany regulátora účinně vynucována."

Uvidíme, jak to celé dopadne. Vzhledem ke kontextu (nový zákon, analýzy rel. trhu č. 12, pozbytí platnosti ke konci dubna, stav na trhu atd.) není toto cenové rozhodnutí asi až tak klíčové. Podstatné bude až to, co bude následovat.

Nekonečná (digi)novela: konečně nějaké vyvrcholení

Koncem ledna jsem zde na Lupě psal o tom, jak se schvalování právní úpravy digitálního vysílání vleče už více jak rok. Jak se poslanci stále nemohou dohodnout na novele stávajícího zákona o rozhlasovém a televizním vysílání – hlavně nad otázkami typu:

  • postup přechodu na digitální vysílání,
  • co udělat se stávajícími licencemi, pokud jde o jejich „překlopení“ do digitální podoby,
  • co s regionálními licencemi.

Minulý pátek naštěstí vývoj přece jen pokročil. Poslanci totiž ve třetím čtení novelu schválili, a ta nyní může pokračovat dále po své další „legislativní trajektorii“ – půjde do Senátu, který ji buď může přijmout a „nechat projít“, nebo ji vrátit se svými připomínkami či v podstatněji přepracované verzi. Pak by se novelou znovu zabývali poslanci. Nakonec bude vše ještě podepisovat prezident republiky. Takže rozhodně nejsme ještě na konci celého digitálního martyria. A dokonce není úplně zřejmé, co přesně prošlo Poslaneckou sněmovnou.

Fundované a aktuální zpravodajství o digitálním vysílání najdete na serveru Digizone.cz. Kromě zajímavých informací si také můžete vybírat set-top-box z rozsáhlé databáze či si ověřit dostupnost signálu na mapách pokrytí.

Poslanci totiž projednávali tak velké množství různých pozměňovacích návrhů, že orientace ve výsledném celku byla více než problematická a finální podoba schváleného sněmovního textu bude muset být nejprve pečlivě „poskládána“ podle výsledků jednotlivých hlasování. Ostatně, i ministryně informatiky Dana Bérová si do svého vyjádření dala malý disclaimer o „prvním pohledu“:

Jsme rádi, že jasná pravidla, jak při přechodu na digitální vysílání postupovat, byla konečně schválena, na první pohled neprošlo nic, co bychom považovali za velký problém. Zákon teď musí projednat Senát a dá se očekávat, že některá ustanovení se ještě budou měnit."

Sestavení celkové mozaiky (výsledného textu) ze všech drobných střípků bude skutečně náročné, a tak si na něj asi ještě chvíli počkáme. Ministerstvo informatiky ČR v pátek rozeslalo novinářům alespoň krátké a neformální shrnutí pozměňovacích návrhů, ze kterého si dovolím ocitovat nejpodstatněj­ší změny:

  • zákonem bude založeno právo obou stávajících provozovatelů zemského celoplošného televizního vysílání na udělení licence k digitálnímu zemskému celoplošnému vysílání dalšího programu,
  • licence TV Prima je zákonem „očištěna“ od povinnosti poskytovat vysílací čas regionálním provozovatelům televizního vysílání,
  • regionální televize mají možnost požádat Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o změnu (překlopení na digitální) své stávající analogové licence i jejího územního rozsahu. RRTV je povinna v této věci v zákonem stanovených lhůtách rozhodnout,
  • harmonogram vypínání analogového vysílání stanoví Technický plán přechodu na digitální televizní vysílání, který vypracuje ČTÚ a předloží do konce letošního roku. Tento plán bude závaznou podzákonnou normu (tzv. opatřením obecné povahy).

Pro uživatele Internetu přichází také jedna dobrá zpráva, která konečně krotí nedávné choutky některých „nejmenovaných“ institucí zatížit všechny počítače s přístupem k Internetu rozhlasovými a televizními poplatky. Podle resumé od MI ČR:

novela zákona jasně říká, že vysílání prostřednictvím Internetu se nepovažuje za rozhlasové a TV vysílání, nepodléhá autorskému zákonu a nevztahují se na něj koncesionářské poplatky.

S dopady autorského zákona mi to ale přijde podezřelé, zde bych opravdu raději počkal až na výslednou podobu schváleného textu. Spíše tipuji na chybičku, že správně mělo být, že nepodléhá vysílacímu zákonu (tj. předmětnému zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání). V pozměňovacích návrzích každopádně bylo zařazení bodu, který do „definičního“ paragrafu 2 a článku 3 (který vyjmenovává, co se NEpovažuje za rádiové a TV vysílání) nově zařazuje bod: vysílání prostřednictvím Internetu.

Digitální vysílání už i z Brna a Ostravy

Samotné digitální vysílání naštěstí již nějakou dobu funguje. Vlastně už od roku 2001, kdy začalo jako zkušební. To řádné začalo 21. října 2005 v síti A Radiokomuni­kací, a to díky legislativní „vsuvce“ do stávajícího zákona č. 127/2005 Sb. o el. komunikacích (pro programy České televize) a dočasnému povolení od RRTV (pro program TV Nova).

Ovšem i přes deklarace vysílatelů (provozovatelů sítí vysílačů) o tom, jak jsou na vše připraveni a čekají jen na změnu v legislativě, nezačalo (řádné) digitální vysílání všude, kde mohlo. Na celém území ČR nemohlo, protože takové pokrytí nenabízí žádná ze stávajících sítí A, B a C. Ovšem ani v rámci své sítě A nezačaly Radiokomunikace vysílat všude, kde tato síť pokrytí skutečně má. Zmiňované datum 21. října 2005 se týkalo vysílání pouze v Praze a okolí a další oblasti budou přibývat postupně.

Od minulého týdne, konkrétně od čtvrtka 9. února 2006, mohou (řádné) digitální vysílání v síti A sledovat také diváci na Brněnsku (na 40. kanálu) a na Ostravsku (na 39. kanálu). Toto vysílání zahrnuje programy ČT1, ČT2, ČT24 a od 10. února 2006 i sportovní kanál ČT4 Sport.

Výpisy z registrů i na obcích a poštách

V říjnu předloňského roku vstoupila v platnost novela zákona o elektronickém podpisu, která v ČR zavedla zajímavou novinku: elektronické značky. Po technické stránce je to přesně to samé jako elektronický podpis, ale jiný je statut: to, co je podepsáno elektronickou značkou, má vlastní a specifický statut, odlišný od elektronického podpisu. Logika je taková, že „elektronicky podepisovat“ se mohou pouze fyzické osoby, a to ještě ne automatizovaně a hromadně, ale jen „jednotlivě“ a „ručně“ – v tom smyslu, že podepisující osoba musí mít vždy možnost se sama seznámit s tím, co podepisuje, a měla by tak učinit skutečně sama a o své vlastní vůli (což stvrzuje svým elektronickým podpisem). Naproti tomu elektronická značka je určena k tomu, aby ji používal stroj, resp. program, který je jednou člověkem nastaven a pak už může sám podepisovat různé zprávy či dokumenty apod., už bez přímé účasti člověka. Například různé výstupy z informačních systémů, rejstříků, registrů.

Jenže „specifický“ statut toho, co je podepsáno elektronickou značkou, nebyl zpočátku vlastně žádný, a takový dokument neměl vlastně žádnou právní relevanci. To bylo třeba změnit dalšími zákony, které by podpisům pomocí značky nějaký statut přidělily. Před časem jsem zde na Lupě psal o tom, jak novela zákona o DPH umožnila využít elektronické doklady, opatřené el. značkou, v oblasti účetnictví (článek Elektronické značky nastupují). Ovšem další avizované možnosti teprve čekaly na svou nezbytnou legislativní podporu.

Elektronické značky byly nejčastěji prezentovány jako to technické řešení, které umožní, aby platné výpisy z různých registrů v rámci veřejné správy mohly být vydávány i dalšími subjekty, jako například obcemi, notáři, či třeba držitelem poštovní licence (Českou poštou). K tomu ale bylo nezbytné přijmout potřebnou právní úpravu, která by:

  • vymezila okruh subjektů, které mohou takovéto výpisy vystavovat,
  • řekla, že „vstupem“ může být dokument v elektronické podobě, opatřený elektronickou značkou,
  • definovala statut „výstupu“ (ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy).

Všechno toto se dostalo až do novely zákona o informačních systémech veřejné správy (zákona č. 365/2000 Sb). Návrh této novely projednala ještě v loňském roce ve třetím čtení Poslanecká sněmovna a poslala do Senátu. Ten měl poněkud odlišnou představu o tom, které subjekty by měly ověřené výstupy vystavovat. Senátorům se například nelíbila Česká pošta, která by na tom prý vydělávala a neměla přirozenou konkurenci. Současně ale požadovali vydávání ověřených výpisů i po všech obcích, které vedou matriku.

EBF16

Poslanecká sněmovna ovšem minulý týden přehlasovala Senát a vrátila se tak ke svému původnímu návrhu, který vymezuje okruh subjektů takto:

  • Hospodářská komora,
  • obce (které o to mají zájem, nikoli povinně všechny),
  • notáři,
  • držitel poštovní licence (Česká pošta).

Novela přitom apriorně nevymezuje, o které úřední agendy (resp. rejstříky či registry) se jedná, takže by se měla vztahovat obecně na všechny agendy veřejné správy. Jednotlivé subjekty (notáři atd.) se domlouvají s provozovateli registrů na konkrétní spolupráci. Česká pošta prý už pracuje s katastrem nemovitostí na vydávání jeho výpisů, a tato možnost by prý mohla fungovat ještě v letošním roce.

Anketa

Máte možnost sledovat digitální TV vysílání?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2006 20:28

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »