Hlavní navigace

Stalo se: varování spotřebitelům

 Autor: 29
Jiří Peterka 28. 11. 2005

Sdružení SOS varuje spotřebitele před tím, aby si zbytečně nezavírali cestu k využití mobilní přenositelnosti. Ke spotřebitelům náhle promlouvá i BSA (Business Software Aliance) a varuje je před podezřele laciným softwarem. O čem hovořilo nejvyšší vedení Eurotelu na setkání s novináři? Jak se staví k myšlence MVNO, či k roamingovým poplatkům?

Minulý týden přinesl hned několik událostí a zpráv, týkajících se spotřebitelů, resp. uživatelů. Například Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) vydalo tiskovou zprávu, ve které varuje spotřebitele před tím, aby si zbytečně nezavírali cestu k využití přenositelnosti čísla v mobilních sítích:

Spotřebitelé by se měli mít na pozoru. Uzavřením dlouhodobé smlouvy se totiž mohou připravit o možnost přenesení čísla k jinému operátorovi, která se jim otevře 15. ledna 2006.

Argument SOS je stejný, jaký jsem použil i zde na Lupě, před několika dny v článku Mobilní přenositelnost: nebude to tak snadné: že mobilní operátoři se snaží uvázat si zákazníka na dobu určitou (např. na rok či dva roky), s tím že pokud by se zákazník následně rozhodl využít přenositelnosti a přejít k jinému operátorovi, musel by tomu stávajícímu nadále platit stejně, jako kdyby byl jeho zákazníkem a služby odebíral, a to až do skončení původního smluvního vztahu (nebo platit vysoké smluvní pokuty, opět až do skončení původního smluvního vztahu).

Mobilní operátoři tak formálně neblokují využití přenositelnosti, což ani nemohou, ale skrze uvedené podmínky před ni staví pořádně vysokou bariéru. A právě na to SOS upozorňuje, a nabádá spotřebitele k obezřetnosti a pečlivému zvážení, co a jak se jim vyplatí:

SOS doporučuje spotřebitelům, aby uzavření dlouhodobé smlouvy pečlivě zvážili. Měli by se vždy detailně seznámit s podmínkami, za kterých lze závazek zrušit a především s konkrétními finančními sankcemi ze strany mobilních operátorů. Smluvní pokuta může být totiž až několikanásobně vyšší než sleva, kterou spotřebitel získá. Spotřebitel se tak může fakticky připravit o možnost přenosu čísla k jinému operátorovi, který by třeba nabídl celkově výhodnější podmínky.

BSA radí…

Když minulý týden přistála v mém mailboxu tisková zpráva sdružení Business Software Aliance (BSA), nadepsaná:

Bezpečnostní hrozby na Internetu ovlivňují vánoční nákupy spotřebitelů, kteří je realizují prostřednictvím internetu BSA přichází s tipy, jak zajistit bezpečné nakupování online,

docela mne to překvapilo. Asi nejsem sám, kdo vnímá subjekt s jménem BSA hlavně jako nástroj velkých softwarových společností, které jej využívají ve svém boji proti softwarovému pirátství – a který přitom používá praktiky, které mi nepřijdou vždy „košér“. Viz například tato přestřelka: BSA vs. zastudena.cz. Proč se ale najednou BSA obrací ke spotřebitelům a snaží se stavět do role jakéhosi ochránce jejich zájmů?

Pak jsem si ale přečetl následující doporučení, obsažené v tiskové zprávě, a hned bylo jasno, kde a jak si BSA přihřívá svou polívčičku

Věřte svým instinktům. Když si kupujete online software nebo jiné produkty a cena se zdá „příliš dobrá, aby to byla pravda,“ pak tomu tak skutečně může být. Obzvláště si dávejte pozor na prodejce nabízející záložní kopie softwaru. V tomto případě je to jasná známka, že software je nelegální. Obezřetně přistupujte také ke kompilacím softwarových titulů od různých vydavatelů na jediném disku nebo CD.

Již jen letmý pohled na český web BSA přitom naznačuje, že podobné výzvy a apely na uživatele a spotřebitele se objevují ve stejnou dobu, tedy před vánočními svátky. Například:

Letos se tedy BSA zaměřila na bezpečnost spotřebitelů při online nákupech. Vyšla přitom ze studie, kterou si nechala udělat od společnosti Forrester Research na vzorku 4700 uživatelů Internetu v Kanadě, Německu, Velké Británii a USA. Jde tedy o zahraniční zkušenosti, které se ale nejspíše moc neliší od těch tuzemských.

Takže i závěry, které z této studie vyplývají, jsou nejspíše platné i u nás. V maximální stručnosti je lze shrnout tak, že podle studie není bezpečnost při online nákupech zdaleka ideální a spotřebitelé by si proto měli sami dávat pozor, chovat se obezřetně, aktivně se starat o svou vlastní bezpečnost (mj. skrze používání pravidelně aktualizovaných nástrojů pro zajištění své bezpečnosti – antivirů, antispamů, antispywaru, firewallů atd.). A také by si měli dávali pozor na „podezřele laciný“ software, který nemusí být legální, viz výše. Ale to vše snad není třeba čtenářům Lupy připomínat.

Kdo by se chtěl seznámit s původní studií Forrester Research, resp. s její částí týkající se britských uživatelů, najde ji na webu BSA [PDF, 243 KB]. Závěry a doporučení ze strany BSA pak najdete například v eArchivu.

Zajímavé průzkumy

Když už jsme u různých průzkumů a výzkumů, nedá mi to nezmínit ještě další dva, které se v poslední době objevily v ČR i na Slovensku. Jedním z nich je průzkum společnosti Incoma Research, která studovala nákupní zvyky spotřebitelů, i v závislosti na tom, zda používají Internet či nikoli. Průzkum se ovšem netýkal online nákupů, ale nákupů v „kamenných prodejnách“.

Průzkum zjistil, že pravidelní uživatelé Internetu dávají přednost velkým supermarketům a jezdí na své nákupy spíše autem. Naproti tomu lidé bez Internetu preferují spíše menší prodejny (diskonty a nezávislé prodejny). Zajímavé. Napadá mne ale, že Internet zde asi nebude příčinou, ale spíše také důsledkem. Že lidé s aktivnějším životním stylem jezdí nakupovat autem, do větších prodejen (hypermarketech a supermarketech), a že s jejich aktivnějším způsobem života koreluje i častější používání Internetu.

Další zajímavý průzkum udělali na Slovensku, kde se společnost TNS SK ptala respondentů ze svého panelu (tj. aktivních uživatelů Internetu) na jejich názor na množství reklamy na Internetu. Výsledkem je zjištění, že pro 52 procent „internetové populace“ je množství reklamy na Internetu přiměřené. Provozovatelé průzkumu na to promptně zareagovali konstatováním, že potenciál růstu reklamy na internetových stránkách na Slovensku ještě nedosáhl své hranice.

No, když se tak dívám na některé weby zde v ČR, mám pocit že reklama na nich už přesahuje únosné hranice. Tedy alespoň když na zkoušku vypnu filtr reklamy, a pak mám skoro problém se v té záplavě nechtěností propracovat ke skutečnému obsahu.

Stát a Internet

Na Slovensku na chvilku ještě zůstaneme. Právě odsud totiž přišla zpráva, že tamní stát chce podpořit rozvoj vysokorychlostního Internetu jednorázovou dotací ve výši 2000 Sk pro každou domácnost, která si pořídí vysokorychlostní připojení. Původně to prý mělo být až 6000 Sk, se záměrem přimět až 100.000 domácností k pořízení vysokorychlostního Internetu. To by odpovídalo celkovým nákladům ve výši až 600 milionů Sk. Nakonec ale bude k dispozici zřejmě jen třetina, a příspěvek jedné domácnosti se tak snížil na 2000 Sk.

Internet má na Slovensku v současné době asi čtvrtina domácností, ovšem jen asi čtyři procenta domácností má vysokorychlostní připojení. V celé EU to je asi 43 procent (domácností s Internetem), resp. 15 procent (s vysokorychlos­tním Internetem). V ČR jsme na tom, podle šetření Ćeského statistického úřadu (ČSÚ) k prvnímu kvartálu 2005 podobně jako Slováci, ale hůře než je průměr celé EU:

  • přístup k Internetu má v ČR v průměru 19 procent domácností. To je méně než cca 25 procent na Slovensku, i než 43 procent v celé EU.
  • Vysokorychlostní přístup k Internetu (míněno: nad 256 kbit/s) má v ČR necelých pět procent domácností, což je sice o něco více než čtyři procenta na Slovensku, ale stále podstatně méně než unijní průměr 15 procent.

Zajímavé přitom je, že podle dostupných údajů nás už Slováci předehnali i v penetraci PC v domácnostech. V ČR totiž má své PC jen 30% domácností (stále podle ČSÚ), zatímco na Slovensku to má být již více jak 40 procent domácností. No a v EU už skoro 55 procent.

U nás dřívější snahy o podporu vysokorychlostního Internetu v domácnostech (formou daňových úlev) ztroskotaly poté, co se bývalému ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi nepodařilo prosadit ve vládě jeho projekt Home PC. Podařilo se alespoň alokování jednoho procenta z výnosů privatizace Českého Telecomu do „broadbandového fondu“ (dotačního titulu ministerstva informatiky ČR), ze kterého bude možné (spolu)financovat konkrétní projekty.

Jen pro připomenutí a zdůraznění: deadline (konec lhůty) pro podávání žádostí (projektů) se rychle blíží: 9.12.2005. Mi­nisterstvo informatiky (MI) přitom nedávno aktualizovalo svůj dokument FAQ k možnostem čerpání z broadbandové­ho fondu.

Na slovíčko s Eurotelem

Minulý týden proběhla také jedna zajímavá diskuse s novináři, kterou sezval Eurotel. Oficiálně to bylo k výsledkům Eurotelu za letošní třetí kvartál, ale fakticky to bylo i o řadě dalších aktuálních témat. A také to byla jedna z prvních příležitostí, jak si popovídat s novým generálním ředitelem Eurotelu, Salvadorem Angladou.

Celé sezení začalo obligátním líčením toho, v čem je Eurotel lepší než jeho konkurenti a jedničkou na trhu. Dostalo se však i na další zajímavá témata.

Třeba na virtuální mobilní operátory (MVNO): Eurotel je prý v tomto ohledu otevřený, prý je chápe jako příležitost a nikoli jako hrozbu, ale že své slovo musí říci i regulátor. To je docela zajímavá změna oproti situaci zhruba před rokem (viz tento článek). Zmínka padla také o tom, že nějaká jednání se zájemci již probíhají, ale zatím v nic nevyústila. V neposlední řadě se Eurotel nechal slyšet, že řešení na bázi MVNO (virtuálních mobilních operátorů) chápe jako řešení spíše pro rezidenční segment, než pro segment korporátní.

Z kontextu jsem si však odnesl dojem, že i přes deklarace o své otevřenosti Eurotel sám se zavedením virtuálních mobilních operátorů nijak nepospíchá. Pokud by chtěl, už se mohl se zájemci dávno dohodnout. Minimálně GTS Novera již delší dobu signalizuje, že má o roli MVNO velký zájem (a ten už signalizovali i další operátoři). Místo toho se Eurotel opakovaně zmiňoval o tom, že regulátor musí nejprve rozhodnout a určit podmínky. Jenže náš regulátor má v tomto ohledu vcelku rozumnou tendenci – upřednostňovat vzájemnou dohodu a diktovat podmínky až tehdy, když už opravdu není zbytí a operátoři se nedokáží dohodnout.

Další významnou informací, která na sezení novinářů s vedením Eurotelu zazněla, byla změna jeho organizační struktury. Až dosud měl oddělené divize pro prodej a pro marketing, které se následně (a každá zvlášť) dělily na část zaměřenou na korporátní klienty a na klienty rezidenční. Nyní to bude přesně obráceně: na nejvyšší úrovni, pod generálním ředitelem, budou dvě divize: pro korporátní zákazníky, a pro zákazníky rezidenční. Každá z těchto divizí si pak bude sama zajišťovat vlastní prodej i marketing. Obdobná nová struktura by se měla časem prosadit i do dealerské sítě.

Když přišla řeč na synergie, vyplývající ze vstupu Telefóniky do skupiny Českého Teleocmu (a tudíž i do Eurotelu), generální ředitel Salvador Anglada nezmínil problematiku roamingu a roamingových poplatků. Když jsem se ho na to pak zeptal, odpověděl tak, že dosavadní členství Eurotelu v mobilních aliancích zatím v tomto ohledu nic nepřineslo (ve smyslu snížení rozmingových poplatků). To je pravda, ale poněkud to kontrastuje s jeho odpovědí na mou druhou otázku, ohledně snah Evropské komise snížit roamingové poplatky. Salvador Anglada celkem pochopitelně deklaroval, že dává přednost tržnímu řešení, před direktivním řešením „shůry“ od EU. Na druhou stranu, na tržní řešení už bylo času docela dost a stále zde není.

Perličkou byl také jeden slide v prezentaci Eurotelu, který ukazoval jeho datové služby – a mezi nimi také ADSL (pochopitelně na platformě Českého Telecomu). Ovšem s rychlostí dva až 10 Mbps! Opět ale nejde o žádnou senzaci, protože už i Český Telecom sám signalizoval, že už kvůli IPTV zavede „rychlejší ADSL“ (zřejmě ADSL2+). Vzhledem k tomu, že Eurotel už si to dal do svých slidů, mohlo by to už být docela brzy.

A když už jsme u IPTV: ptal jsem se Eurotelu také na osud strategického spojenectví Českého Telecomu a ET s Microsoftem, kde právě oblast IPTV měla být jednou z hlavních částí. Odpověď vyzněla tak, že v současné době se rozvíjí hlavně spolupráce s Microsoftem na mobilních řešeních pro SME (tj. na službách takového typu, jaké nabízí např. Eurotel Office Connector). Naproti tomu spolupráce s Microsoftem na mobilní televizi byla prozatím odložena. Nejspíše tedy došlo na již dříve avizované signály, naznačující, že po vstupu Telefóniky byla tato část strategického spojenectví přehodnocena, a pro IPTV (i mobilní TV) použijí ČTc i Eurotel řešení, zvolená jejich novým vlastníkem.

Vzhledem k tomu, že Eurotel tento týden spustí své UMTS, a v rámci něj i mobilní televizi (na „datové“ bázi), už se jistě brzy dozvíme, jak je řešena.

O čem nejvyšší vedení Eurotelu na setkání s novináři naopak moc mluvit nechtělo, je eventuelní přejmenování Eurotelu. Prý se ještě vše zvažuje, a žádné definitivní rozhodnutí dosud nepadlo.

Anketa

Měl by se Eurotel přejmenovat?

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: Nenechte se ošidit, když vám staví dům

Nenechte se ošidit, když vám staví dům

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

DigiZone.cz: Další dva kanály nabídnou HbbTV

Další dva kanály nabídnou HbbTV

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky