Hlavní navigace

Stalo se: Vladimír Mlynář byl osvobozen

 Autor: 74287
Jiří Peterka 3. 12. 2007

Vrchní soud v Praze osvobodil bývalého ministra Vladimíra Mlynáře. Neshledal, že by v kauze Testcom byl spáchán trestný čin. Na krátkém konzultačním turné v Praze byl generální ředitel DG INFSO Fabio Colasanti, přijel vysvětlovat záměry Bruselu s revizí regulačního rámce, sbírat reakce a diskutovat s nejvýznamnějšími tuzemskými hráči.

Minulý týden byl určitě přelomový pro bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře a jeho dva další spoluobžalované v „kauze Tescom“. V rámci odvolacího řízení totiž Vrchní soud v Praze vynesl minulou středu osvobozující rozsudek, když konstatoval, že žádný trestný čin nebyl spáchán.

O co vlastně šlo a co bylo předmětem celé kauzy, si čtenáři Lupy nejspíše ještě pamatují. Pokud ne, dovolím si odkázat na své články k této kauze (Vladimír Mlynář: 5,5 roku natvrdo, Stalo se: kauza 5,5 roku a Stalo se: informatiku už odepsali i senátoři) či na řadu dalších zdrojů. Velmi stručně šlo o provozování Portálu veřejné správy, který měla zajišťovat za tím účelem zřízená společnost Tescom Servis. A právě kolem zřízení a fungování této organizace se vše točilo.

Novinář Zdeněk Jemelík (alias Martin Stín) ze Spolku Šalamoun, který celý proces sledoval v obou jeho instancích, shrnul nynější verdikt odvolacího soudu takto:

Rozsudek senátu Pavla Zelenky je v souladu s právem i zdravým selským rozumem. Obžalovaní se snažili vytvořit optimální organizační rámec pro zabezpečení provozu internetového portálu veřejné správy a při tom se z neznalosti a bez zlého úmyslu dopustili formálního porušení právních předpisů. Nezpůsobili škodu, neobohatili sebe ani jiné, po upozornění ministrem financí na pochybení věci napravili. Skutkový děj prozrazuje, že státní aparát není spolehlivě chráněn před vznikem nesprávných rozhodnutí, ale chybné rozhodnutí či porušení právních předpisů nejsou automaticky trestným činem.

To je opravdu diametrální rozdíl proti tomu, jak stejné skutky kvalifikovala soudkyně Silvie Slepičková, která tuto kauzu řešila v první instanci na Městském soudu v Praze  – a která dospěla k trestu 5,5 roku nepodmíněně pro Vladimíra Mlynáře a 6 let pro oba spoluobžalované (Dušana Chmelíčka a Víta Novotného). Stejný zdroj (Zdeněk Jemelík) k této zásadní disproporci říká:

Soudkyně Silvie Slepičková během řízení podstatně zvětšila rozsah spisu obsáhlým doplňování důkazů, nad rámec výdobytků přípravného řízení. Objem nahromaděných informací ji pak zahltil. Nedokázala se s ním intelektuálně vyrovnat a dospěla k nesprávným závěrům, řídíc se zásadou „in dubio contra reo“(neboli „při pochybách rozhoduj v neprospěch obžalovaného“, oproti zásadě „in dubio pro reo“, která požaduje rozhodování ve prospěch obžalovaného, poznámka autora). Nedokázala zařadit jednotlivé prvky skutkového děje do správných časových, organizačních a ekonomických souvislostí. K ztroskotání jí nepochybně pomohla trapná neznalost ekonomiky a účetnictví.

Na tom, že prvoinstanční rozsudek byl přehnaně přísný, se s obhajobou shodla dokonce i obžaloba, která v obou instancích sama navrhovala jen podmíněné tresty. A za jiné činy, než za které nakonec v první instanci padl nepodmíněný trest v délce 5,5 roku. Sám Vladimír Mlynář se k tomu vyjádřil následovně (jako host v pořadu „Události, komentáře“ na ČT1, 28. listopadu 2007, v den vynesení osvobozujícího rozsudku):

Mlynář

(zdroj)

soudce Zelenka dnes dlouho vypočítával chyby, kterých se soudkyně Slepičková dopustila v hodnocení. Řekl, že mne poškodila, i mé spoluobžalované ….

Poslechněme si ale ještě další část tohoto televizního interview, kde moderátor (Jakub Železný) zareagoval na předchozí větu otázkou, zda šlo o nějaký komplot:

Moderátor: Byl to komplot, třeba i politický?

V.M.: Já odděluji dvě věci, zahájení toho trestního stíhání, které vzniklo v době, kdy se mělo hlasovat o privatizaci Telecomu, kdy vrcholila kauza Grossova bytu, kdy státní zástupkyně Benešová začala válku s ministrem Němcem, a myslím si, že tehdy na zahájení toho trestního stíhání měli určití lidé zájem …

Moderátor: Řekněte, kteří lidé ….

V.M.: Já tuším, kteří lidé to jsou, ale nemohu to dokázat. Ale odděluji to od setkání se soudkyní Slepičkovou, kterou považuji za živelnou pohromu, a rozhodně netvrdím, že tady jsem obětí nějakého spiknutí. Myslím si, že problém je, že takováto soudkyně soudila mnoho jiných, bezejmenných lidí, o kterých se neví, a že to je systémový problém české justice.

Mlynar

(zdroj)

Moderátor: Říkal jste, že jsou to lidé, proti nimž nemáte důkazy, znamená to, že je nemůžete ani jmenovat?

V.M. Nemůžu je ani jmenovat, samozřejmě. Já bych vám to řekl takhle, že jsou to lidé z bývalého vedení Českého Telecomu.

Kdo byl v nejvyšším vedení Českého Telecomu v době těsně před jeho privatizací, samozřejmě není žádným tajemstvím. Generálním ředitelem byl tehdy pan Gabriel Berdár. Známa je i jeho specifická reakce na to, když se v roce 2004 ocitl na seznamu nominací na (Invexovou) Osobnost roku právě spolu s Vladimírem Mlynářem:

Nepovažuji za vhodné být na stejné listině jako pan Vladimír Mlynář, k jehož osobním a zejména odborným kvalitám mám velké výhrady," uvedl Gabriel Berdár v dopise manažerovi Invexu Tomáši Uherkovi s tím, že z účasti ve druhém kole ankety odstupuje.

Fabio Colasanti v Praze

Pojďme nyní od „kauzy Testcom“ k něčemu úplně jinému. Počátkem minulého týdne byl na pracovní návštěvě Prahy pan Fabio Colasanti, který je „generálním ředitelem generálního ředitelství pro informační společnost a média“ při Evropské komisi. Vede tedy úřad, který pro komisařku Viviane Redingovou zajišťuje agendu, kterou je ona pověřena v rámci Evropské komise. Zjednodušeně řečeno: on řídí celý úřad (generální ředitelství, přirovnatelné nejspíše k ministerstvu) jako úředník a ona jako politik.

Vzhledem k tomu, že právě komisařka Viviane Redingová (a její úřad) před velmi nedávnou dobou (13. listopadu 2007) zveřejnila svůj návrh revize stávajícího regulačního rámce elektronických komunikací (podrobněji), nemohla se návštěva pana Fabia Colasantiho v Praze nést v jiném duchu, než právě v duchu reakcí na tento návrh a stanovisek k němu. Vlastně to bylo takové malé „konzultační turné“, v rámci kterého se Fabio Colasanti stihl setkat a diskutovat se zástupci nejvýznamnějších subjektů na našem trhu elektronických komunikací – od národního regulátora (ČTÚ) až po asociace zastupující komerční poskytovatele. Vedle toho stihl absolvovat ještě tiskovku pro novináře a také se zúčastnit prvního dne jednání konference Teleinformatika.

Na tiskovce pan Fabio Colasanti nejprve hovořil o tom, že veškeré změny vlastně jen „dolaďují“ stávající základní pravidla, která se sama nijak zásadněji nemění. Na jejich fungování je prý Unie patřičně hrdá a pokroky v oblasti ICT technologií, telekomunikací a médií za posledních 10 až 15 let připisuje hlavně těmto regulačním pravidlům. Ta prý jsou vzorem po celém světě …

Na dotaz, proč se celý návrh změn (revize) zpozdil o celý rok, řekl, že jde o důležité téma, které bylo třeba náležitě prokonzultovat. Pravdou je, že proběhla dvě hlavní kola konzultací, plus třetí kolo s regulátory. A to si prý vyžádalo svůj čas. No, možná i díky tomu, že Komisi zde nikdo nemohl popotahovat za takovéto zpoždění.

Pozoruhodná byla odpověď na můj dotaz, proč je nový (revidovaný) regulační rámec systematicky prezentován jako telekomunikační, a nikoli jako rámec elektronických komunikací (jako ten dosavadní). Prý je to jen nějaké nedorozumění a správně jde stále o regulační rámec elektronických komunikací. No nevím, když se podívám na příslušné dokumenty, nemohu se ubránit dojmu, že slavná Komise skutečně neumí ani správně pojmenovat své návrhy. Proč se tedy v oficiálních dokumentech systematicky mluví jen o telekomunikacích, a nikoli o elektronických komunikacích? A to i přesto, že se týkají i oblastí médií, resp. broadcastingu, který tvoří asi hlavní část „doplňku“ telekomunikací do elektronických komunikací.

Funkční separace

Velmi zajímavý byl také postoj pana Fabia Colasantiho k návrhům na funkční separaci, coby nejostřejšího nápravného opatření, které by nově připadalo v úvahu. Podle něj nejde ani tak o nově zaváděné opatření, ale o harmonizaci přes všechny státy Unie. Nápravné opatření ve formě funkční separace je prý dostupné již dnes, ale jen v některých členských zemích (například ve Velké Británii), a nikoli ve všech. A tak Komise chce, aby se situace ve všech členských zemích srovnala: aby se nestalo, že když ve dvou zemích příslušní národní regulátoři dospějí k potřebě funkční separace, může ji realizovat jen jeden z nich, ale druhý ji z principu realizovat (uložit) nemůže.

Zajímavá byla také odpověď Fabia Colasantiho na dotaz, kdy bude opatření v podobě nařízené funkční separace aplikováno a na jakém základě. Neboli: co musí nastat, aby byls některému z operátorů uložena „funkční separace“? Konkrétní odpověď ale nezazněla a místo ní přišel pouze odkaz na to, že funkční separaci budou aplikovat národní regulátoři a nikoli Komise.

No, to ano – jenže Komise to tak jako tak bude muset odsouhlasit. Už kvůli povinné notifikaci a právu veta ze strany Komise, které by nově mělo být rozšířené právě na všechna nápravná opatření. A právě ona by měla dbát na určitou konzistenci mezi jednotlivými členskými zeměmi. Už z toho mi vychází, že by sama měla mít nějakou základní představu o tom, „za co“ by funkční separace byla.

Na konferenci Teleinformatika přirovnal pan Fabio Colasanti funkční separaci k medicíně, která je účinná, ale zatím je s ní ještě málo zkušeností. Tím spíše by ale Komise měla mít určitou představu o symptomech, při kterých by takováto medicína měla být aplikována. Ale tato představa nezazněla ani na konferenci Teleinformatika.

Problematika NGN

Na Teleinformatice, na rozdíl od tiskové konference, se mluvilo také o sítích nové generace, alias sítích NGN (Next Generation Networks). Přitom se ukázalo, že pod tímto značně širokým termínem, který se používá v mnoha různých souvislostech, se zde chápe i optika v přístupových sítích. A hlavně otázka toho, zda nově budované optické přístupové sítě mají spadat pod regulaci a být povinně otevírány i pro alternativní operátory, nebo zda mohou zůstat „uzavřené“ (tj. využívané jen tím, kdo investoval do jejich vybudování).

Postoje Evropské komise v tomto ohledu jsou asi nejlépe patrné na příkladu Německa, kde tamní regulátor souhlasil s udělením „regulačních prázdnin“ pro místního inkumbenta, který si to kladl jako podmínku, než začne masověji investovat do nových optických přístupových sítí. Jenže Komise byla a je ostře proti a požaduje, aby i takovéto sítě byly otevřeny konkurenci.

Jak na Teleinformatice zaznělo, z pohledu Komise jsou NGN sítě věcí, kterou není možné nechat až na novou verzi regulačního rámce (která má šanci nabýt účinnosti někdy kolem roku 2010). Je prý nutné tuto věc řešit ihned.

Komise prý měla na toto téma velkou diskusi jak se zástupci operátorů, tak i s regulátory a jejich skupinou ERG (European Regulators Group). Jeho stanovisko Komise dostala až někdy v říjnu, takže zatím se prý ještě nerozhodla, jak konkrétně problematiku NGN vyřeší. Dokonce minulý týden, na konferenci v Budapešti, se komisařka Viviane Redingová vyjádřila tak, že (závazné) doporučení k sítím NGN hodlá vydat někdy v polovině roku 2008. Při té příležitosti zmínila i to, že před letními prázdninami v roce 2008 chystá také další doporučení, které by se mělo týkat cen za terminaci a mělo by snížit koncovou cenu pevných i mobilních služeb pro spotřebitele.

Nicméně k určité změně došlo již nyní. V úterý 13. listopadu 2007, kdy Komise zveřejnila svůj návrh revize stávajícího regulačního rámce, zveřejnila i své doporučení ohledně relevantních trhů (které redukuje jejich počet z dosavadních 18 na 7). Toto doporučení, které formálně nijak nesouvisí s návrhem revize, přitom platí okamžitě. A u dosavadního trhu č. 11, který byl až dosud omezen na zpřístupnění místních smyček (LLU, Local Loop Unbundling), došlo k poměrně významné změně jeho vymezení. V angličtině zní nový název takto:

Wholesale (physical) network infrastructure access (including shared or fully unbundled access) at a fixed location

Už zde zcela chybí explicitní odkaz na (kovové) místní smyčky, ve formě omezení jen na metalická vedení. Takže by sem vlastně měly nově patřit už i optické přístupové sítě.

MIF16

Nový evropský regulátor

Na závěr si ještě řekněme o tom, jak vrcholný bruselský úředník prezentoval snahu o zavedení nového regulačního úřadu (ETMA, European Telecommunications Market Authority) a jak obhajoval záměr Komise získat právo veta i pro ukládání nápravných opatření, které dosud nemá. V tomto druhém případě prý jde o zefektivnění a sjednocení regulace v rámci celé Unie.

A pokud jde o nový regulační úřad, který ale fakticky nebude sám regulovat (jelikož k tomu nebude mít kompetence), ale bude pouze poradním a konzultačním orgánem, který dává svá doporučení Komisi: v jeho případě prý jde hlavně o to, jak přidělit potřebné zdroje stávající skupině ERG (European Regulators Group), kterou má nová ETMA nahradit. Tedy lidi, budovy a peníze. Přitom byl potvrzen záměr sloučit nový orgán s dosavadní organizací ENISA, která se zabývá bezpečností (a dosud sídlí na ostrově Kréta). Zaznělo také, že nový orgán ETMA by měl mít k roku 2012 kolem 130 stálých pracovníků, z nichž by se regulaci věnovalo kolem 35 až 40 (a ostatní pak zřejmě bezpečnosti).

Anketa

Jak hodnotíte výsledek odvolacího řízení v "kauze Testcom"?

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

DigiZone.cz: WorldDAB: jak si stojí klíčové trhy?

WorldDAB: jak si stojí klíčové trhy?

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi