Hlavní navigace

Stalo se: zahájen boj za digitální práva spotřebitelů

Jiří Peterka 14. 11. 2005

Bude vítězem výběrového řízení na systém pro výběr mýtného rakouská firma Kapsch? Pokud ano, mohl by jí subdodávat i Český Telecom. Zástupci spotřebitelů v celé EU vytáhli do boje za digitální práva spotřebitelů, aby kontrovali jejich stále většímu omezování ze strany institucí ochraňujících autory. Celou kampaň podpořili i někteří europoslanci.

O některých událostech minulého týdne jste se mohli dočíst zde na Lupě již v předchozích dnech – jako třeba o nových službách Chello flex či PC strážce. Zde bych se rád zastavil u věcí, o kterých se možná tolik nemluvilo a nepsalo, ale rozhodně nejsou (a nebudou) méně významné. Právě naopak.

Mýtné

Třeba takové mýtné. O tom se již napsalo dost, ale mnohem více o něm jistě ještě uslyšíme. A podle objemu finančních toků, které skrze systémy pro výběr mýtného potečou, půjde o opravdu „velkou věc“.

Minulý týden jsme se dozvěděli to, že hodnotící komise pro výběr dodavatele ve čtvrtek „označila za nejlepší nabídku rakouské společnosti Kapsch, která šla do soutěže se svým mikrovlnným systémem“. Alespoň tak o tom informovala četná média, aniž by se moc zdržovala zdůrazňováním toho, co konstatovalo alespoň ČTK: že podle zákona o zadávání veřejných zakázek může komise své doporučení odtajnit až po jednání vlády. A vláda zasedá až příští týden. Navíc meziresortní komise pouze doporučuje, ale skutečně rozhoduje až vláda. Takže informace o tom, kdo se stal vítězem, jsou přinejmenším předčasné a značně neoficiální.

Navíc i tyto neoficiální informace lze veřejnosti podat různě. Lze třeba napsat, že „nabídka, kterou Kapsch podal, byla třetí nejnižší“ (viz např. zde). Určitě to zní lépe než říci, že byla druhá nejdražší – ze čtyř předložených nabídek. Jinak se ale dostupné zdroje shodují v tom, že Kapsch nabídl realizaci zakázky za 22 mld. korun. A také signalizují, že rozhodování komise nebylo zcela jednoznačné – že „člen hodnotící komise (…) poslanec za ČSSD František Koníček rezignoval na členství v komisi, protože měl vážné výhrady k procesu výběru“ (viz např. zde).

Konsorcium eRoad

Dalším zajímavým střípkem do celkové mozaiky jsou zprávy o tom, že v roli subdodavatele by pro Kapsch mohl působit také Český Telecom (zdroj), který „by mohl nabídnout síť pro přenos dat nebo zúčtovací systém“. Přitom původně se Český Telecom dal do party s německými společnostmi Siemens a T-Systems, se kterými ještě v dubnu loňského roku podepsal společné Memorandum o porozumění, a vytvořili konsorcium eRoad. Toto konsorcium chtělo převzít německé řešení, založené na satelitním sběru dat (podrobněji viz např. prezentace z prosince 2004).

Ovšem již v únoru letošního roku se konsorcium eRoad rozpadlo (tisková zpráva) a Český Telecom deklaroval, že „jeho účast ve výběrovém řízení není závislá na zvoleném technologickém řešení“. Nyní se podle výše citovaných zpráv objevuje po boku subjektů nabízejících mikrovlnné řešení.

Ostatně, podle dostupných informací jsou všechny čtyři přihlášené nabídky založeny na použití mikrovlnné technologie. Naproti tomu je ale možné (a snad i pravděpodobné), že EU za několik (málo) let bude preferovat satelitní řešení a ČR bude více či méně nucena na něj přejít.

Je pak rozumné zaplatit nejprve řešení mikrovlnné a pak ještě jeho přebudování na satelitní?

Mikrovlnné, nebo satelitní řešení?

V zájmu objektivity je ale vhodné říci, že volba mezi mikrovlnným a satelitním řešením nemusí být zase až tak kategorická, jak se obvykle prezentuje. Celý systém pro výběr mýtného je skutečně systémem, a má nejméně tři hlavní části:

  • (sub)systém sběru dat (o tom, kudy a jaká auta jezdí),
  • billing (vyhodocování dat, fakturace, placení atd.),
  • enforcement (všechna opatření, zajišťující dodržování pravidel celého systému mýtného).

Volba mezi mikrovlnným a satelitním řešením se týká pouze subsystému pro sběr dat, zatímco billing i enforcement (např. v podobě hlídek na silnicích) může být řešen do značné míry nezávisle na způsobu, jakým jsou data sbírána. Takže alespoň teoreticky je možné poptat a následně vytvořit i takový systém, který bude zpočátku vycházet z jedné technologie sběru dat, a posléze půjde snadno (hlavně s nízkými náklady) předělat pro využití jiné technologie.

Jenže šedá je teorie, zatímco život je pestrý a plný barev. Do hry totiž vstupují i další faktory, jako např. požadované termíny realizace, požadované parametry účinnosti, a kdo ví, co ještě (s ohledem na rezignaci jednoho ze členů výběrové komise). A sem už se bez dostatku relevantních informací nechci pouštět.

Digitální práva spotřebitelů

Čtenářům Lupy určitě není třeba připomínat, že fenomén P2P sítí a sdílení (hudby, filmů atd.) prostřednictvím Internetu může být spojen s porušováním autorských a dalších práv – a že nejrůznější organizace, zastupující nebo alespoň deklarující zastupování práv autorů, vydavatelů a distributorů, přešly v poslední době do ofenzívy proti takovémuto porušování.

Jenže už méně si lidé uvědomují, že tato ofenzíva jde mnohdy podstatně dále, než kam je nutné jít, k zamezení skutečného porušování práv – a již je omezuje v jejich legitimních právech coby spotřebitelů. A také že celý systém vztahů mezi držiteli práv a jejich konzumenty se stále více vychyluje z určité rovnováhy. Jestliže před časem jej první možnosti sdílení vychýlily směrem ke snazšímu zneužívání, nyní se naopak pomyslné kyvadlo čím dál více vychyluje na opačnou stranu – směrem k čím dál větším restrikcím, které začínají bránit legitimnímu a plnohodnotnému využití produktů a služeb. A tak konečně zareagovaly i instituce, zastupující spotřebitele.

S iniciativou přišel svaz evropských spotřebitelských organizací BEUC (Bureau Européen des Unions de Consommateurs), se sídlem v Bruselu, jehož členem je i české Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). Minulý týden tento svaz odstartoval kampaň za „digitální práva spotřebitelů“, ve které se snaží kontrovat tlaku druhé strany a posilovat legitimní práva spotřebitelů. Snaží se obrátit třeba i takové „banální“ věci jako to, že všude možně se spotřebitelům vyjmenovává, co dělat nesmí – ale nikdo už neříká, jaká jsou jejich práva a co dělat mohou.

Deklarace práv spotřebitele

Jednou z forem boje za práva spotřebitelů v digitálním věku je proto i deklarace „digitálních práv spotřebitelů“ (anglicky, česky). Ta vychází z následujících šesti základních principů, resp. práv:

Právo na volbu, přístup k informacím a kulturní rozmanitost: 
spotřebitelé by např. neměli být zbaveni možnosti poslouchat oblíbenou hudbu např. jen z toho důvodu, že velcí distributoři udržují ceny CD na prohibitivní úrovni a neumožní její nabízení v alternativních distribučních kanálech.
Právo na princip „technické neutrality“ – ochranu a zachování spotřebitelských práv v digitálním prostředí:
stejná práva jako v analogovém světě, by měl spotřebitel mít i ve světě digitálním – tzn. např. o podmínkách užívání spotřebitel často není informován předem a někdy bývají dokonce průběžně měněny.
Právo na prospěch z technologických inovací bez zneužitelných překážek:
tzn. např. film na DVD dovezený z USA by mělo být možno prohlížet na přehrávači prodávaném v Evropě, CD by mělo být možné pro osobní potřebu zkopírovat.
Právo na interoperabilitu obsahu na různých zařízeních:
tzn. např. desky a kazety bylo dříve možné pouštět na jakémkoliv přehrávači, u hudby v digitální formě zakoupené na Internetu to však již neplatí.
Právo na ochranu soukromí:
tzn. např. neměly by existovat skryté programy, které bez vědomí uživatele omezují jeho možnosti nakládání s obsahem či dokonce zasílají zpět svému autorovi informace o chování a zájmech uživatele.
Právo nebýt kriminalizován
tzn. např. kriminální sítě kopírující hromadně nosiče za účelem prodeje bývají označovány za piráty, podobně jako spotřebitelé, kteří si stáhnou z Internetu písničku, přitom nejde o totéž.

Samotnou deklarací přitom vše zdaleka nekončí. Svaz BEUC i jeho členské organizace, zastupující spotřebitele, apelují i na zákonodárce. Chtějí po nich, aby už přestali nečinně přihlížet jednostrannému zhoršování pozice všech spotřebitelů (v rámci boje proti skutečným pirátům) a požadují po nich konkrétní akce na lepší vyvážení celého systému. Například revizi celého právního rámce ve prospěch legitimního využití spotřebiteli, či zábrany vůči tomu, aby vydavatelé a distributoři zneužívali mechanismy DRM tam, kde k tomu není důvod, nebránili prosazování tržních řešení atd.

Europoslanci se přidávají

Určitě to bude velký boj, ve kterém půjde o vzájemný poměr sil mezi lobby vydavatelů a distributorů na straně jedné, a zástupců spotřebitelů na straně druhé. Strana spotřebitelů již představila „své koně“ – celou kampaň boje za digitální práva spotřebitelů podpořila například i europoslankyně a místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu Zuzana Roithová. Ta k celému problému řekla:

Kdo si dodnes myslel, že práva mohou mít jen výrobci, autoři či distributoři, tak se mýlil. Přišel čas říci nahlas, že spotřebitelé mají mít zajištěna jasná základní práva. Chci proto prosadit, aby práva spotřebitelů v informační společnosti byla jasně formulována na evropské úrovni a stala se součástí legislativy na ochranu duševního vlastnictví.

I v ČR bohužel máme s jednostranností a nevyvážeností své zkušenosti. Nejnověji například s postavením vědy mimo zákon, jak jsem o tom psal v jednom z předchozích dílů seriálu Stalo se.

Bohužel v ČR, jako i v celé Evropě, jsou práva spotřebitelů v oblasti autorského práva stále více opomíjena. Nemožnost zkopírování CD a využití tak zákonné možnosti na kopii pro osobní potřebu se stává pomalu pravidlem. A český parlament právě nyní schvaluje další omezení, na jehož základě je kriminalizován každý, kdo se pokusí obejít např. ochranu proti kopírování CD či proti přehrání amerického DVD na evropském přehrávači," uzavírá Karel Pavlík z SOS.

Celá problematika „digitálních práv spotřebitelů“ je poměrně obsáhlá a určitě by si zasloužila přinejmenším samostatný článek. Zde o ní určitě neslyšíte naposledy.

Telenor Networks hlásí 5000 zpřístupněných smyček

K jedné další zajímavosti minulého týdne nyní již jen stručně. Na konferenci tel.con spektrum, která proběhla minulý týden, se Telenor Networks pochlubil tím, že má již na 5000 internetových přípojek na „zpřístupněných“ místních smyčkách (v srpnu hlásil „přes 3000“). Takže snížení cen za unbundling, skrze jejich vzetí do regulace, poměrně výrazně podpořilo využití tohoto mechanismu.

Zajímavé bylo, že na stejné konferenci se prezentovala i společnost GTS Novera. Když představovala portfolio svých současných i budoucích služeb, poměrně významné místo mezi nimi zaujímaly právě služby realizované skrze zpřístupněné místní smyčky. Ovšem pokud je mi známo, GTS Novera nemá podepsánu smlouvu s Českým Telecomem o zpřístupnění místních smyček (tu mají, kromě Telenor Networks, jen České radiokomunikace a Czech On Line). Že by se tedy GTS Novera teprve chystala k podpisu vlastní smlouvy o zpřístupnění (unbundlingu)? Nebo že by využívala velkoobchodních služeb Telenor Networks, tak jako další operátoři?

Možná to ale nakonec dopadne ještě jinak. Není žádným tajemstvím, že mateřský Telenor chce prodat dvě své tuzemské odnože, Nextru i Telenor Networks (podrobněji jsem o tom psal již dříve). Stejně tak není žádným tajemstvím, že jedním ze zájemců je právě GTS Novera.

No a podle velmi neoficiálních zpráv je zájem GTS Novery (a jejích majitelů) opravdu velký. Tomu prý odpovídá i již učiněná nabídka – má být taková, jaká se neodmítá. Takže uvidíme.

Ovšem i když GTS Novera koupí Telenor Networks, stále jí bude chybět jeden významný kamének (či spíše pořádný kámen) do celkové mozaiky komplexních služeb, které by chtěla nabízet. Jde o mobilní služby. K těm se ale již těžko dostane nějakou akvizicí, protože všichni tři čeští mobilní operátoři již mají takové majitele, kteří nevypadají, že by je chtěli prodat. Takže jako schůdnější se rýsuje cesta virtuálních mobilních operátorů (MVNO). Kdypak se asi dočkáme její realizace?

Anketa

Kdy očekáváte, že se v ČR objeví první virtuální mobilní operátoři?

Našli jste v článku chybu?

18. 11. 2005 12:19

Michal Krsek (neregistrovaný)
Vidite a ja jsem si az dodnes myslel, ze v Lodenicich se lisuji CD i pro trhy EU (aspon si to pan reditel Lodenic pochvaloval v nejakem rozhovoru).

17. 11. 2005 21:04

krakonoš (neregistrovaný)
Od SONY žádné CD nemám a protože originály do PC zásadně nestrkám (pouze analogově přepsané kopie), nemám z rootkitu a podobných pakovin strach.
Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube