Hlavní navigace

Stalo se: zelená pro první fázi Bezdrátové Prahy

4. 6. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Evropská komise dala zelenou první fázi budování projektu Bezdrátová Praha. Ta zahrnuje vybudování celé bezdrátové sítě a její využití pro přístup k nekomerčním službám veřejného sektoru, ale nikoli její využití pro poskytování přístupu k Internetu. Ten bude moci nabídnout až druhá fáze projektu, která ale musí nejprve projít dalším posouzením ze strany Bruselu.

Tak už se nám Evropská komise k projektu „Bezdrátová Praha“ konečně vyjádřila. Že jí to ale trvalo, řadu dlouhých měsíců. A vlastně se stále ještě nevyjádřila, protože plné znění jejího vyjádření má být dostupné až někdy v červenci. Zatím Komise pouze „řekla, jak se vyjádří“ – formou tiskové zprávy, ohlašující, jak bude nadcházející rozhodnutí vypadat a jaké bude jeho celkové vyznění. Takže, bez dlouhého chození kolem horké kaše:

  • první fázi celého projektu, který spočívá ve vybudování bezdrátové sítě a jejím využití jen pro některé omezené účely (ale nikoli pro poskytování přístupu do veřejného Internetu), dá Komise zelenou, když konstatovala, že „projekt v jeho současné podobě nepředstavuje státní podporu“,
  • ohledně případné druhé fáze celého projektu, která by již zahrnovala poskytování přístupu do veřejného Internetu, Komise vezme na vědomí závazek naší strany nejprve ji notifikovat (tj. oznámit do Bruselu) a vyžádat si k ní nový souhlas.

Jak se psala historie

Pravidelným čtenářům Lupy je historie projektu Bezdrátová Praha nejspíše již dobře známa, protože o ní bylo napsáno a diskutováno opravdu hodně. Proto snad jen velmi základní rekapitulace toho, jak se vyvíjely záměry a snahy pražského magistrátu kolem celopražské bezdrátové sítě. Schválně nepíši o vývoji (jednoho) projektu, protože dnes už i sám magistrát zdůrazňuje, že nejde stále o jeden a tentýž projekt. Takže:

  • V roce 2005, nejspíše jako důsledek inspirace projektem Praha5.Net, který nabízí omezený přístup k Internetu zdarma, vzniká na pražském magistrátu nápad na „celopražský Internet zdarma“. Pražští radní tehdy odhadli náklady na 150 milionů a o 100 milionů se rozhodli požádat tehdy otevřený Broadbandový fond, alias dotační titul Ministerstva informatiky ČR, určený na podporu rozvoje broadbandu a naplněný částkou cca 200 milionů (pro rok 2006). Zde ale neuspěli. Neprošla ani snaha nechat „přihodit“ do broadbandového fondu dalších 100 milionů, právě na projekt magistrátu. Autoři projektu přitom vydávají signály, že by v rámci projektu mohli nabízet i placené připojení k Internetu, které by díky dotacím bylo lacinější než připojení od komerčních operátorů. Již v této době se formuje silná opozice vůči celému projektu, zejména mezi poskytovateli bezdrátového přístupu.
  • V lednu 2006 podává pražský magistrát žádost o financování projektu „Internet pro Pražany“ do 4. výzvy programu JPD2  (uvádí celkové náklady 88,8 milionů Kč, z programu JPD2 chce 37,3 milionů Kč). Součástí bylo i „poskytnutí cenově výhodného přístupu ke kompletnímu obsahu Internetu“.
  • V červenci roku 2006 podávají dvě nejvýznamnější asociace zastupující operátory a providery (APVTS a ČAKK) společnou stížnost k Evropské komisi vůči žádosti projektu „Internet pro Pražany“, kde hovoří o nedovolené státní podpoře ve výši 3,1 mil. €.
  • Ještě v červnu 2006 vypisuje magistrát výběrové řízení na projekt s názvem „Vybudování WiFi sítě pro elektronickou komunikaci občanů s orgány hlavního města Prahy“ (později přejmenovaný na „Bezdrátová Praha“). Původní projekt „Internet pro Pražany“, zahrnující vybudování nové sítě za 88,8 milionů Kč, zůstává nadále „investiční součástí“ celého širšího projektu, jehož předpokládaná (maximální) nabídková cena činila 340 milionů (bez DPH) – nejen za vybudování sítě, ale i za její provoz po dobu pěti let.
  • Vítězem výběrového řízení na realizaci projektu „Vybudování WiFi sítě pro elektronickou komunikaci občanů s orgány hlavního města Prahy“ se stala společnost ICZ, která nabídla celkovou cenu 287.750.125,– Kč (bez DPH). Smlouva s ní byla podepsána v lednu 2007, kdy byla také zahájena realizace.
  • V lednu 2007 Ministerstvo pro místní rozvoj, jako správce fondu JPD2, zamítá žádost magistrátu o dotaci původního projektu „Internet pro Pražany“ kvůli riziku nedovolené státní podpory a dosud neukončenému jednání s Evropskou komisí ohledně jejího stanoviska. Magistrát přesto pokračuje v realizaci již zahájeného projektu (nyní už s názvem Bezdrátová Praha), ovšem jen s využitím vlastních finančních prostředků, a tedy bez dotací.
  • Ještě koncem roku 2006, stejně jako v roce letošním, probíhala různá jednání mezi pražským magistrátem, asociacemi a jednotlivými operátory, a také konzultace s orgány Unie. Společné dohody dosaženo nebylo, ale magistrát v  průběhu jednání změnil koncepci svého projektu: rozdělil jej na dvě fáze, z nichž „fáze 1“ by nezahrnovala nabízení přístupu k veřejnému Internetu. To by zahrnovala až případná „fáze 2“, kterou se magistrát zavázal nejprve notifikovat (oznámit) Komisi, a před její realizací si vyžádat její souhlas.
  • 30. května 2007 Komise vydává tiskovou zprávu, ve které dává zelenou fázi 1 (resp. oznamuje, že takto rozhodne).

Co bylo klíčové?

Jak už z výše uvedeného historického přehledu vyplývá, po stížnosti operátorů a jejich asociací došlo k určitému zablokování celé situace. Všichni tehdy čekali na vyjádření Unie – a ta si očividně nevěděla se situací rady. Podle všech dostupných signálů to byl první případ, kdy musela takovýto problém řešit. Tedy rozhodnout o dotacích na projekt, vůči kterému někdo na národní úrovni podal přímý protest.

Dnes už víme, jak to dopadlo: Komise se vyjádřila až tehdy, když se posuzovaná situace značně zjednodušila. Skoro bych řekl, že si počkala, až se situace nějak vyřeší sama. Protože rozdělením projektu Bezdrátová Praha na dvě fáze, s přesunutím rozporovaných aktivit do druhé fáze a se závazkem nositele projektu, že druhá fáze nebude zahájena bez nového oznámení (notifikace), nového posouzení a nového souhlasu, už v první fázi nic moc problematického nezůstalo. Teprve pak přišla z Bruselu zelená, byť striktně omezená jen na fázi 1.

Rozhodnutí Komise týkající se fáze 1 pak mohly uvítat i obě tuzemské strany sporu, tedy pražský magistrát a asociace operátorů. A svým způsobem jej prezentovat jako úspěch, či přímo vítězství své strany. Obě k tomu již vydaly své tiskové zprávy:

APVTS a ČAKK vítají stanovisko Evropské komise.

Podezření na porušení hospodářské soutěže donutilo Prahu zásadně změnit projekt „Internet pro Pražany“.

Rozhodnutí Evropské komise je příkladné i pro další města a obce nejen v České republice.

a

Evropská komise schválila první fázi projektu Bezdrátová Praha

V prohlášení, které dnes vydala Evropská komise v reakci na stížnost asociací českých telekomunikačních operátorů, bylo konstatováno, že projekt „Bezdrátová Praha“ realizovaný v rozsahu Fáze 1 nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu.

Hl. m. Praha vítá vydané stanovisko Evropské komise, které je významné i z hlediska dalšího rozvoje metropolitních bezdrátových sítí v dalších městech v ČR a v Evropě.

Jak vypadá fáze 1?

Pojďme se nyní podívat podrobněji na to, jak vypadá dělící čára, který rozdělila celý původní projekt (Bezdrátová Praha) na dvě části, resp. fáze.

První z těchto fází popisuje magistrát tak, že bude umožňovat pouze:

  1. veřejný přístup k nekomerčním elektronickým službám veřejné správy (e-government) pro občany a návštěvníky hl. m. Prahy (všechny portály a nekomerční služby státní správy a samosprávy – vč. dopravy, kultury, památek, lokalizované služby apod.);
  2. přístup k  informačním systémům a Internetu pro interní potřeby města, tj. pro orgány, zaměstnance úřadů a organizací hl. m. Prahy i jejích městských částí (vč. policie, sociální a zdravotní péče, stavebních úřadů apod.);
  3. perspektivu rozvoje dalších interních služeb hl. m. Prahy (kamerové systémy, bezpečnost, dopravní systémy, monitoring ŽP, infokiosky aj.);
  4. vysokorychlostní přístup k Internetu pro vybrané subjekty hl. m. Prahy i jejích městských částí, jejichž prostřednictvím je zajišťována konektivita k páteřní síti (zejména školy a úřady).

Místo přístupu do otevřeného Internetu pro kohokoli zde tedy zůstaly jen dvě „slabší“ varianty: přístup pro kohokoli, ale jen někam (pouze k nekomerčním službám veřejného sektoru, viz bod a), a přístup kamkoli do Internetu, ale jen pro vlastní uživatele (body b a d). Navíc je pamatováno i na další služby, užitečné pro chod města (bod c).

Postup budování

Z dosud dostupných informací nevyplývá, že by v souvislosti s „redukcí“ celého projektu Bezdrátové Prahy jen na fázi 1 došlo k nějakým změnám v plánovaných nákladech a rozpočtu. Stále se počítá s již nasmlouvanou cenou cca 287 milionů, z níž 88,8 milionu půjde na realizaci sítě jako takové a zbytek na její pětiletý provoz. Stejně tak se zatím zřejmě nemění ani technická realizace a technologická koncepce projektu. Tedy budování optické páteřní sítě, která by propojovala celkem 171 míst, hlavně škol a úřadů městských částí, kde by byly umístěny „distribuční“ přístupové body (DB). Z nich by měla být konektivita rozváděna již bezdrátově, k dalším 409 hotspotům, tzv. koncovým přístupovým bodům (KB).

V současné době je již dokončena příprava projektu a jsou nainstalovány první série distribučních přístupových bodů. Do konce listopadu by mělo být zprovozněno dalších 106 distribučních přístupových bodů a 100 koncových a do května 2008 dalších 35 distribučních a 309 koncových. Budování celé sítě by mělo být dokončeno do června 2008. Za zmínku také určitě stojí závazek budovatelů sítě, že nové přístupové body budou umisťovat jen tam, kde místní šetření prokáže existenci „volného místa“ (nevyužitých frekvenčních kanálů).

Jak již zaznělo výše, magistrát zatím vše financuje ze svého. Možnost získat dotace z programu JPD2 již nestihne, další šanci bude mít z programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschop­nost). Tento program, na rozdíl od JPD2, je připravován již pro celé město. Dosavadní program JPD2 byl určen jen pro některé části Prahy, viz následující obrázek (zdroj).

Bezdratova Praha

Bezdrátová Praha není Internet zdarma

Pražský magistrát si dnes dává hodně záležet na zdůraznění, že jeho nynější projekt „Bezdrátová Praha“ není o Internetu zdarma a „není primárně zaměřen na připojení domácností“. A že stávající projekty některých městských částí, které nabízí Internet zdarma (jako například projekty Prahy 5, Prahy 8 či /Prahy 9), jsou samostatné aktivity, které s Bezdrátovou Prahou nesouvisejí.

Nicméně samotné městské části asi mají na věc jiný názor. Třeba Praha 5 již v březnu 2007 přejmenovala svůj dosavadní projekt Praha5.Net a zdůvodnila to takto:

Hl.m. Praha připravuje projekt vybudování WiFi sítě pro elektronickou komunikaci občanů s orgány hl. m. Prahy pod názvem „Bezdrátová Praha“.  Tento název více vystihuje filozofii námi provozovaného internetu, navíc chceme další rozvoj sítě koordinovat se záměry hl. m. Prahy. Rada městské části Praha 5 usnesením 11 / 334 / 2007 schválila výstižnější název této WiFi sítě „Praha5.net – Bezdrátová Praha 5“.

Bude fáze 2?

Ani dnes, po rozdělení projektu Bezdrátové Prahy na dvě fáze a vyjádření Evropské komise ohledně fáze 1, není zcela jasné, zda vůbec dojde na fázi 2.

Jisté je pouze to, že pokud k ní dojde, bude ji pražský magistrát muset nejprve notifikovat (oznámit) Evropské komisi a ta ji pak znovu posoudí. V samotné tiskové zprávě, kterou Komise vydala k Fázi 1, je citován pouze tento základní princip, ale už zde nejsou uvedeny žádné další podrobnosti či podmínky, na jejichž splnění by byl další souhlas Komise vázán. Sám magistrát přitom již dříve deklaroval, že mu Komise uložila se před druhou fází nejprve dohodnout s operátory a vše realizovat na principu otevřeného přístupu. To by znamenalo nabídnout možnost přístupu k vlastní infrastruktuře, za účelem poskytování služeb (jako je přístup k Internetu), všem operátorům, na velkoobchodní bázi, za běžných tržních podmínek, stejných pro všechny operátory.

BRAND24

Bude tedy zajímavé sledovat, jak se operátoři k případné druhé fázi postaví. Zda budou mít zájem se s magistrátem nějak dohodnout, nebo zda zůstanou u zásadního odporu proti jakémukoli použití veřejných peněz na budování infrastruktury. Tipuji, že jednání ještě nějakou dobu zabere a že jedním z faktorů, který při rozhodování na straně operátorů sehraje roli, bude postup budování magistrátní sítě. Zejména to, jak se „vejde“ do již notně zabydleného bezlicenčního pásma 2,4 GHz, jakého dosáhne pokrytí a jak dobře bude fungovat.

Ještě dalším faktorem, jehož uplatnění očekávám, bude tendence bezdrátových providerů opouštět bezlicenční pásma a technologii WiFi pro poskytování svých komerčních služeb. Kvůli jejich přelidněnosti, nedostatečné spolehlivosti a „predikovatel­nosti“, a tím i čím dál tím menší vhodnosti pro poskytování služeb, na kterých by se dalo dlouhodoběji vydělávat. Pročpak asi řada dnešních bezdrátových providerů investuje například do optických rozvodů, či alespoň pošilhává po WiMAXu v licenčním pásmu, či hledá jiné alternativy?

Souhlasíte s názorem, že WiFi a bezlicenční pásma přestávají být vhodná pro poskytování komerčních služeb?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).