Akcelerátor StarCube v roce 2013 zkusí běh v angličtině a s týmy i ze zahraničí

Nadcházejícím jarním během se chce StarCube proměnit z podnikatelského akcelerátoru českého na přinejmenším středoevropský. Část týmů má přijít ze zahraničí, a StarCube odvážně vyzkouší, zda lze celý akcelerátor úspěšně provozovat v angličtině.

Jako touto dobou i ostatní akcelerátory, je také StarCube nyní otevřen přihláškám, a to do 20. ledna. Od ostatních se odlišuje tím, že nedává ani si nebere žádné peníze, a nevezme si na firmách podíl. Financován je v rámci Jihomoravského inovačního centra a rodícím se technologickým firmám pomáhá „nezištně“.

Ve StarCube

Ve StarCube

Jarní běh začne v únoru a skončí v květnu. Z přihlášených projektů bude nejprve třicet pozváno na jednodenní StarCube Jam, na kterém bude pro vlastní StarCube vybráno deset až patnáct nejlepších. StarCube pak zahájí intenzivním čtyřdenním „bootcampem“ („přijímačem“ by to bylo česky).

StarCube je sice jen program tříměsíční, ale z něj vzešlé projekty mohou pokračovat po další tři roky inkubací v inovačním parku JIC, kde budou mít nadále podporu, kterou mladé firmy mohou potřebovat.

Pořadatelé StarCube by do nadcházejícího běhu rádi získali více projektů technologických, často univerzitních, které by přišly již s něčím hmatatelným — po příkladu CaverSoftu. Chtějí také přivést více odborně zaměřených mentorů, a to například v oborech PR, marketing nebo průzkum trhu.

Na podrobnosti o jarním běhu StarCube se ptáme Vojty Krmíčka z pořadatelského týmu:

Jak sem chcete dostat týmy ze zahraničí?

Zatím neděláme velkou kampaň. Spolupracujeme se zahraničními inovačními centry — dáváme vědět skrz ně, že startupy to mohou zkusit u nás. Stačí StarCube přidat na nějaký veřejný seznam akcelerátorů, a lidé se o nás dozvědí. Už teď máme ohlasy celkem nezávislé na jakékoli aktivní propagaci. Dokonce už na podzimní běh se k nám hlásilo pět, šest týmů ze zahraničí.

Odkud?

Z Rumunska, z Itálie… Teď se k nám hlásí například tým z Palestiny. Jinak to bývají týmy hlavně ze střední Evropy, a hodně z východu, například z Ukrajiny. V západní Evropě mají svoje akcelerátory, odtamtud zájem nečekáme. Ačkoli, máme v Česku unikátní know‑how, například v oblasti bezpečnosti. Jsou tu směry, které bychom v budoucnu mohli zkusit zdůraznit a přilákat na ně týmy z celé Evropy.

Ale zatím převažuje zájem z východu. Jednak jsme jim podobní třeba mentalitou, a jednak jsme zemí na pomezí východu a západu, a pro ně brána k západu.

Podle předběžného zájmu vidíme, že i bez velké propagace budeme mít několik zahraničních týmů. Zatím jich ani nechceme mít většinu. Pro jarní běh stojíme tak o dva až čtyři, abychom vyzkoušeli spolupráci mezi týmy českými a zahraničními. Uvidíme, jak se to osvědčí, a v dalším běhu to popřípadě upravíme, možná uděláme intenzivnější propagaci. Pro nás je to zatím pilot — zkoušíme otevření se ven a jaký o to bude zájem.

A co se týče projektů z univerzit, kolik slibných by se jich tam našlo?

Na dvou největších brněnských univerzitách, VUTMasaryčce, jsou vědecká centra a spousta zajímavých technologií, desítky projektů, které by se daly komercializovat, ale české vysoké školství je bohužel zaměřeno především na publikace článků — na to mu chodí od státu dotace.

Musíte je tedy přesvědčovat?

Musíme. Přes naše styky na univerzitách se jim aktivně snažíme tuhle možnost nabízet, přesvědčovat je, že to má smysl. Často je problém s vedením škol, které nerado vidí, že lidé, kteří by měli psát články a zkoumat, by šli dělat něco jiného bokem, mimo školu. Je to hodně složité.

Školy musí pochopit, že i pro ně je to přínosné. Na západě — nebo na východě například v Izraeli — je nádherně vidět spolupráce průmyslu a škol, a školy z toho mají jak peníze, tak know‑how, otevření se světu, díky tomu získávají celosvětovou prestiž i nové technologie přímo z průmyslu.

V Česku jsme v tom zkostnatělí a pozadu, a bude dlouho trvat, než se změní vnímání výhod na obou stranách.

CaverSoft jste také museli zlomit? Nebo přišli sami?

Firmu založili sami, ale nejdříve se nic moc nedělo. StarCube pro ně byla dobrá příležitost, jak to nakopnout — pořádný tříměsíční impuls rozjet to.

Jak se dopředu díváte na to, že celý příští běh StarCube uděláte v angličtině?

Určitě se jak těšíme, tak se toho i obáváme. Už jen proto, že většina našich lektorů jsou Češi — i pro ně je velkou změnou, že své sdělení budou muset předat anglicky, ale většina z nich nám říká, že s tím nemá problém a že i pro ně to bude dobrá zkušenost.

MIF16

Mentors Day ve StarCube

Mentors Day ve StarCube

Máme trochu obavy o české týmy, aby to v angličtině stejně dobře pochopily, ale chtějí‑li jít ven do světa, a to musí, mají‑li být úspěšné — český trh je jen začátek — tak angličtina bude i přes počáteční těžkosti výhodou, myslíme si.

Určitě to na konci běhu ještě vyhodnotíme. Možná zjistíme, že to srazilo úroveň celého akcelerátoru, že to nemělo smysl, ale zatím si myslíme, že je to dobrý směr — nutný k tomu, abychom patřili mezi špičku, abychom přilákali kvalitní týmy, aby se o nás vědělo i v zahraničí, a vůbec o české scéně, a to i mezi zahraničními investory. I v tom by nám měly pomoci týmy, které od nás vyjdou do zahraničí.

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 1. 2013 12:00

Školení UX: Jak zapojit uživatele do designu

  •  
    Jak dostat ono tajemné UX do designu.
  • Ve kterých fázích zapojit uživatele, abyste dostali nejvíc muziky za nejmíň peněz.
  • Jak vytvářet jednoduché a srozumitelné persony

Detailní informace o školení UX »