Hlavní navigace

Starosti e-obchodníků na cizí hlavy

 Autor: 74287
Jiří Hlavenka 16. 2. 2010

Asi každý, kdo se rozhodl státi se dot.net společností a prodávat zboží po Internetu, byl po krátké době konfrontován s nepříjemnou zkušeností. Toho, co se mu na „internetových“ společnostech líbí nejvíce, tedy že podnikání spočívá ťukání do počítače tam, kde právě jste a neotravujete se s žádnými lidmi, si u e-shoppingu moc neužije – a že jej stále více zavalují starosti personální, logistické, reklamační a podobné.

Nepodezřívám začínající e-obchodníky z toho, že by vůbec nevěděli, že v rámci podnikání je potřeba zabalit balíček a někam jej odeslat, ale jsem si jistý, že náročnost této činnosti silně podceňují. Že se domnívají, že na příjem zboží, balení a odesílání si najmou nějakou studentku a bude vystaráno. Pak zjistí, že studentka poté, co se jakž-takž zacvičí, jim oznámí, že se teď musí učit na zkoušku. Když najmou narychlo dalšího pracovníka, ten jim rozkrade půl skladu. Obratem jej tedy vyhodí a najmou člověka na první pohled poctivého, ale rozumu mdlého a ten u poloviny zásilek něco zvorá – do balíku vloží jiné zboží, nebo napíše špatně adresu, nebo to, co mělo jít na dobírku, pošle napřímo a naopak.

Můžete říci, že když je tak neschopný, zaslouží si zkrachovat. Ale pak se objeví problémy, které skolí i schopnější e-obchodníky. Především jsou to celkové náklady na dvojí logistiku (čtyřnásobnou v případě reklamace!), od dodavatele do e-shopu a od e-shopu k zákazníkovi, které, alespoň dle mých zkušeností, se vždy ukáží výrazně vyšší, než bylo původně plánováno, a to i tehdy, když je firma zvládá technicky velice dobře. Není v silách tohoto článku vyjmenovat všechny drobné i větší problémy, které musí v logistice e-shop zvládat, výstižnější je asi říci, že „stokrát nic umořilo osla“. Logistika se vždy nevyhnutelně ukáže být největším nákladem e-shopu a navíc i poměrně náročnou činností právě vlivem stovek nepředvídatelných situací a nových úkolů k řešení. Kdo si myslí, že na logistiku e-shopu může najmout nějakou polokvalifikovanou sílu, brzy prozře.

Ne náhodou pak patří e-shopy, které zvládají logistiku brilantně, k lídrům branže – zmiňme například Alzu, ale v podstatě to platí pro všechny velké e-shopy. Velký e-obchodník má ale pak už určitou výhodu, protože díky stovkám a tisícům objednávek denně je schopen mnoho logistických činností automatizovat (balicí či expediční linky, „pobočka“ pošty ve firmě atd.), předzásobovat se, těžit z úspor z rozsahu – k tomu ale je potřeba docílit nemalého setrvalého obratu a rovněž mít peníze na vybudování logistické centrály. Ne mnoho e-shopů u nás na tu hranici – finančně vyjádřeno od stovek miliónů Kč ročně nahoru – dosáhne.

Nejsme v Česku první, koho napadlo, že by se situace dala elegantně řešit tím, že zboží bude odesílat přímo velkodistributor; už v pravěku (tj. před Internetem) na to přišli jinde a v USA dostal tento princip pojmenování drop shipping, využívaný například v katalogovém prodeji. Existuje navíc několik jeho variant, které se využívají dle chuti. Distributor může zboží odesílat bez zpětné adresy (to by u nás asi možné nebylo, v USA ano) – tomu se říká blind shipping, nebo, nověji, distributor předstírá, že zboží odesílá konkrétní obchodník („značkové“ balení s identitou vlastního prodejce, též zpětná adresa míří na prodejce, přiložená faktura je „jakoby od prodejce“ atd.). Tento způsob pak dostal nálepku private label shipping.

Je zajímavé, že metody drop shippingu dnes užívá obrovské množství prodejců na eBay, aniž to jejich zákazníci vůbec tuší: jsou to drobní soukromí podnikatelé, kteří mají čas udělat na stránkách eBay atraktivní popis, doplnit fotografie a hrát si s agresivními cenami a mikromarketingem v rámci eBay – na druhé straně je pak výrobce, který na toto „hraní si“ nemá čas, vyrábí a expeduje pod značkou konkrétního prodejce. A asi se nikdo nepodiví informaci, že jedním z nejúspěšnějších dropshipperů v oblasti elektroniky je čínská firma Chinavasion.

Do Česka tento obchodně-logistický postup, který může způsobit malinkou revoluci v internetovém obchodování, proniká také, i když pomalu. Obě strany (distributor i e-obchodník) prezentují typické námitky: proč já bych měl něco odesílat, to je váš kšeft (distributor), a já nechci, aby bylo vidět, že to zboží odesílá někdo jiný (e-obchodník). Jsou to typické předsudky, neboť pro obě strany je to výhodný obchod. Úspora jedné dopravní cesty, jednoho poštovného a jednoho balení, zrychlení procesu až o několik dní, zbavení nutnosti budovat si vlastní sklad u e-obchodníka jsou naprosto nezpochybnitelné. Samozřejmě jsou tam i vícenáklady, ale ty jsou spíš jednorázové – musí perfektně fungovat výměna informací v „trojsměně“ distributor-prodejce-zákazník. Jediná překážka, pro některé e-obchodníky fatální, pro jiné překonatelná, je případ, když daný e-obchodník objednává zboží z mnoha zdrojů a když si zákazník často vkládá do košíku zboží pocházející právě od více dodavatelů; v takovém případě je nutné kompletovat v e-shopu.

(Nebyla by to ale Amerika, kdyby i v tomto na něco nepřišli. Firma Doba je jakousi drop-shippingovou centrálou, obřím logistickým centrem, které koncentruje ve vlastním superskladu dle vlastního tvrzení 1,5 miliónů kusů komodit veškerých myslitelných kategorií, takže pokud si zákazník u e-shopu vloží do jednoho košíku tenisky a hodinky, Doba je drop-shippuje v jednom balíku).

Pokud je nám známo, drop-shipping v Česku aktivně provozuje zlínský HP Tronic, který takto dodává přes řadu menších e-shopů (HP Tronicu současně patří největší domácí e-shopy s bílou a černou technikou), dále tuto metodu zřejmě umožňuje (nemám ověřeno) v počítačové branži eD´system a dále Vivantis, určitě i řada dalších dodavatelů nebo výrobců. Nejvíce je dnes využívaný právě u bílé a černé techniky, neboť zde je zboží objemné a jeho doprava je velmi nákladná – pro malý e-shop typu „u mě v paneláku“ vůbec není možné fyzicky přeposílat ledničky či pračky.

Český internetový trh před drop shippingem objevil a s velkou radostí začal využívat metody affiliate marketingu, tedy provizního obchodování. Affily se množily jako komáři po vydatných deštích – pro některé dnes velmi velké e-shopy byly tím nejsnazším výtahem ke slávě ve smyslu „ať za mě pracují jiní“, jaký si lze představit. Affily ale mají i svoje nemalé nevýhody – především zákazník odkázaný přes provizní odkaz je již následně „profesionálně“ obsloužen vlastním e-shopem, u kterého pak příště nakupuje napřímo. U drop shippingu je tomu jinak – identita vlastního dodavatele („shippera“) je skryta, respektive by skryta být měla, to je otázka dohody a kontroly jejího dodržování.

widgety

I když budou affiliate prodeje nadále existovat, jsem názoru, že jsou už poněkud za zenitem. U drop shippingu tomu zřejmě bude naopak, vývoj hraje tomuto principu do karet:

  • Pro distributory a výrobce to je velmi šikovná cesta, jak si k sobě přivázat svoje odběratele na exkluzivní odběry, náklady na jeho straně jsou malé (logistickou linku distributor má tak jako tak, jde jen o její přizpůsobení i pro velmi malé, kusové zásilky).
  • Mnoho provozovatelů e-shopů postupně zjišťuje, že zejména u objemnějšího zboží se jim vlastní „dvojí logistika“ skutečně neúměrně prodražuje, je pracná a náchylná k chybám.
  • Výrobci software pro e-shopy u nás postupně zabudovávají do svých systémů univerzálně použitelné datové propojky (nejčastěji xml feedy) pro komunikaci s třetími stranami, zde tedy s výrobci a distributory.

Většímu rozšíření zatím často brání určitá „zatvrzelost“ distributorů nebo výrobců, kteří si tuto metodu pletou s affiliate a domnívají se, že partnerovi zde musí k životu stačit obvyklých pár procent, vždyť taky nic nedělá. Zavedený a úspěšný je zcela jiný postup – e-obchodník nakupuje za nákupku, prodává za svoje ceny a distributorovi platí náklady (+ něco malinko navíc) za logistiku. Pochopit výhodnost tohoto uspořádání ale řadě distributorů i výrobců nějakou chvíli potrvá. A pak konečně dojde k naplnění snu dot.com podnikatele, kdy bude moci i svůj e-shop obsluhovat od svého notebooku, zatímco se někde sluní pod Alpami. Ale tohle prosím velkodistributorům neprozrazujte…

Anketa

Máte raději drobné specializované e-shopy, nebo obří firmy, které nabízejí všechno?

Našli jste v článku chybu?
Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Podnikatel.cz: Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: 7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn