Hlavní navigace

Stát a Internet

 Autor: 29
Jiří Peterka 22. 12. 2006

Vztah českého státu k Internetu má hned několik různých aspektů. Jedním z nich je zasahování státu do fungování Internetu a jeho řízení, dalším pak podpora jeho rozvoje a ještě dalším pak třeba stát jako velký uživatel Internetu a jeho služeb. A určitě bychom mohli ještě najít další a další aspekty.

V tomto textu se soustředíme na první dva z uvedených aspektů – a pak také na to, kdo má Internet v rámci státu „na starosti“ (v gesci).

Stát zasahující…

O tom, jak a do jaké míry má stát zasahovat do chodu Internetu a jeho řízení, či naopak nemá, se vedly a stále vedou vášnivé disputace. Mezi zastánci Internetu obvykle převládá názor, že stát by se měl od Internetu držet co nejdále a nijak do něj nezasahovat. Naproti tomu existují jednotlivé osoby i celé instituce, obvykle tím či oním způsobem spojené s právem a dohledem nad jeho dodržováním, které se spíše přiklání k názoru, že vliv státu nad Internetem by se měl významně posílit. Otázku nesouladu mezi globálním charakterem Internetu a lokálním „dosahem“ státu přitom obvykle ponechávají stranou.

Český stát dosud do chodu Internetu přímo nezasahoval. A tak jediným jeho zásadním aktem vůči Internetu bylo podepsání „memoranda upravujícího vzájemné vztahy“ se sdružením CZ.NIC, které je správcem české národní domény nejvyšší úrovně (TLD .cz). Memorandum [PDF, 190 kb] bylo podepsáno 21.4.2006, a o jeho obsahu a významu asi nelépe vypovídá následující vyjádření ministryně informatiky Dany Bérové:

„Memorandum zavazuje správce národní domény ke spolupráci se státem a na druhou stranu mu dává jistotu, že pokud bude svoji práci vykonávat dobře, stát nebude usilovat o převedení správy internetu a domény .CZ na jiný subjekt,“ uvádí Dana Bérová a dodává: „Internet se stal pro stát nenahraditelným prostředkem komunikace, proto chceme jeho správce zahrnout do kritické infrastruktury státu, jejíž součástí jsou už dnes třeba mobilní operátoři.“

Stát podporující…

Internet se tedy i pro stát stal „nenahraditelným prostředkem komunikace“, součástí jeho kritické infrastruktury, a sám stát by tak měl mít zájem na jeho rozvoji. V deklaratorní rovině tomu tak skutečně je a slova o podpoře Internetu se v nejrůznějších prohlášeních a koncepcích objevují poměrně často. V praktické rovině lze přímou podporu státu vysledovat až v poslední době, zejména v souvislosti s rozvojem vysokorychlostního připojení k Internetu (broadbandu).

Základem je koncepční dokument „Státní informační a komunikační politika“ (alias eČesko 2006), který stanovil konkrétní cíle v rozvoji Internetu v ČR. Byl přijat v březnu 2004 a je výhledem do konce roku 2006. Internetu se bezprostředně týká především jeho první priorita, kterou jsou „Dostupné a bezpečné komunikační služby“. Zde dokument požadoval:

  • do konce roku 2004: splnit závazek z eEurope+ a výrazně zlepšit dostupnost úzkopásmového přístupu k Internetu pro nejširší vrstvy obyvatelstva.
  • průběžně: podporovat rozvoj a dostupnost služeb vysokorychlostního přístupu, s cílem vybavit do konce roku 2006 vysokorychlos­tním přístupem všechny subjekty veřejné správy.
  • co nejdříve: zajistit dostupnost vysokorychlostního přístupu na celém území ČR.

Pravdou je, že zajistit dostupnost Internetu na celém území státu se v zásadě podařilo – i když určité výjimky asi stále existují. Také ne vždy se musí jednat o skutečný broadband, vzhledem k rychlosti, kvalitě a aplikování tvrdých omezení v rámci Fair Use Policy (FUP). A také cena nemusí vždy odpovídat možnostem zájemců. Vše je ale výsledkem aktivity komerčních poskytovatelů, na kterém se stát podílel jen nepřímo, skrze tvorbu legislativy a liberalizaci trhu. Asi také ne vždy ideální.

Národní broadbandová strategie

Jedním z konkrétních úkolů Státní informační a komunikační politiky bylo připravit specializovaný koncepční dokument pro oblast broadbandu, který by podrobněji rozpracoval cíle a úkoly státu v této oblasti. Na Ministerstvu informatiky tak vznikla Národní politika vysokorychlostního přístupu k Internetu [PDF, 596 kB] (neformálně: národní broadbandová strategie) a vláda tuto koncepci 26. ledna 2005 schválila.

Původní verze národní broadbandové strategie, připravená ministerstvem informatiky a předložená vládě, obsahovala návrh na podporu rozvoje Internetu a broadbandu skrze daňové úlevy pro občany. Toto ale vláda neakceptovala. Schválila však vyhrazení finančních prostředků ve výši 1 % z (do)privatizace Českého Telecomu.

Tato částka posléze dosáhla 826 milionů Kč s tím, že vláda ji přislíbila poskytnout na období 2006 až 2010, a to na konkrétní projekty z oblasti infrastruktury a obsahu. Konkrétním mechanismem, skrze který se tyto prostředky měly dostávat až k řešitelům vybraných projektů, ve formě dotací, byl „dotační titul“ v rozpočtu Ministerstva informatiky ČR. Neformálně označovaný jako tzv. Broadbandový fond.

Vedle toho národní broadbandová strategie požadovala zřízení Národního broadbandového serveru, který by informoval o stavu a možnostech rozvoje broadbandu v ČR a nabízel co možná nejvíce relevantních informací.

Dále národní broadbandová strategie požadovala založení Broadbandového fóra, jako expertní poradní skupiny, která by dále formulovala a rozvíjela koncepce státu v oblasti broadbandu, redakčně řídila Národní broadbandový server, a také vyhodnocovala projekty, žádající o podporu z tzv. broadbandového fondu. Do něj totiž směřovaly finanční prostředky, které vláda slíbila věnovat na podporu projektů broadbandu.

Skutečný výsledek byl takový, že Národní broadbandový server byl sice založen, v rámci Portálu veřejné správy, ale dodnes nebyl naplněn skutečně relevantním obsahem. Dnes je dostupný na zcela nevhodné a nezapamatovatelné adrese: http://portal­.gov.cz/wps/por­tal/_s.155/9306?ks­=1423.

Také Broadbandové fórum bylo založeno, ale věnovalo se pouze jedné z činností, které od něj očekávala národní broadbandová strategie: zabývalo se pouze financováním projektů z broadbandového fondu. Konkrétně přípravou pravidel pro dotace z broadbandového fondu a následným vyhodnocením projektů, které se o dotace přihlásily. Skutečné rozhodování o udělení dotací ale bylo na ministerstvu informatiky, zatímco Broadbandové fórum mělo jen poradní hlas a předkládalo ministerstvu své návrhy.

Broadbandové fórum bylo formálně zřízeno 31. 5. 2005, fakticky naplněno bylo 4. 8. 2005 (14 členy), a již v dubnu 2006 byla jeho činnost ukončena (formálně: přerušena). Důvodem měly být blížící se volby (v červnu 2006):

„Považuji za vhodné, aby nově zvolené politické vedení státu, a tím i budoucí vedení ministerstva, mělo možnost vybudovat si vlastní poradní orgán s tím, že si určí jeho personální složení podle svých představ,“ uvedla ministryně informatiky. Od té doby nebylo Broadbandové fórum znovu ustaveno

Dotace do broadbandu pro rok 2006

Pro kalendářní rok 2006 se ministerstvu informatiky podařilo získat ze státního rozpočtu (v rámci částky 826 mil. Kč na roky 2006 až 2010) celkem 200 milionů, které bylo možné rozdělit mezi jednotlivé projekty. Samotná Národní broadbandová strategie přitom počítala se dvěma oblastmi, resp. kategoriemi, do kterých mohly být projekty zaměřeny: infrastruktura a obsah. Později byla k těmto dvěma oblastem přidána ještě oblast třetí, a to „marketing, osvěta a podpora“. Celkem se do těchto tří kategorií (oblastí) přihlásilo 293 projektů. Z nich bylo vybráno 47 projektů (26 v kategorii infrastruktury, 12 v kategorii obsahu a 9 v oblasti marketingu, osvěty a podpory).

V kategorii „infrastruktura“ bylo sice přihlášeno nejvíce projektů, ale šest z nich nakonec od své žádosti ustoupilo. Celkově zde bylo alokováno 19 965 700 Kč, což je ze všech kategorií nejméně. Nejvíce bylo naopak vyčleněno pro projekty v oblasti obsahu, a to 92 724 500 Kč. Na pomyslném druhém místě se umístila oblast marketingu, osvěty a podpory, která dostala přislíbeno na 34 699 830 Kč.

U všech projektů ale vyvstal problém s tím, aby se nejednalo o veřejnou podporu. Proto musely být dotace nad určitou výši (tzv. „de minimis“, tj. 100 000 € za 3 roky stejnému příjemci) nejprve notifikovány Evropské komisi a ta je musela odsouhlasit. Jelikož souhlas dlouho nepřicházel, ministerstvo informatiky na podzim (po dohodě s Komisí a zřejmě i na její doporučení) změnilo režim dotací tak, aby již nevyžadovaly souhlas Evropské komise, ale stačilo je pouze notifikovat.

Ke 25. 8. 2006 proto MI ČR vyhlásilo nový „program veřejné podpory pro malé a střední podniky na podporu projektů pro rozvoj vysokorychlostního přístupu k Internetu pro rok 2006“, který přímo navázal na předchozí dotační řízení. Ovšem částky, přislíbené některým projektům, doznaly při této změně také určitých úprav. U některých projektů byly ponechány v původní výši, zatímco u jiných byly kráceny třeba až na pětinu původní výše.

Ani před změnou režimu dotací, ani po ní však součet „přislíbených“ finančních prostředků nedosáhl výše 200 milionů, které MI ČR pro dotace v roce 2006 získala. Ze zbývajících finančních prostředků se MI ČR rozhodla využít 40 milionů na osvětovou kampaň k digitalizaci rozhlasového a televizního vysílání (s tím, že tyto prostředky budou v roce 2007 vráceny do Broadbandového fondu). Později, kvůli vývoji kolem digitalizace, ale byla tato osvětová kampaň zrušena.

Nově vedení MI ČR s pokračováním dotací, jak je naplánovala Národní broadbandová strategie, již nepočítá. Ministr informatiky Ivan Langer na tiskové konferenci 9.11.2006 řekl, že další peníze na broadband „nejsou a nebudou“.

Otázka gesce Internetu

Změny na politické scéně v ČR po červnových volbách v roce 2006 se tedy dotknou i dotací do broadbandu, a také celé oblasti Internetu. Nová vláda Mirka Topolánka, která ale nezískala v Parlamentě důvěru, se rozhodla zrušit samostatné Ministerstvo informatiky ČR a jeho hlavní agendy rozdělit mezi jiné resorty: oblast egovernmentu a elektronického podpisu umístit pod resort vnitra, oblast elektronických komunikací a pošt pod resort průmyslu a obchodu a kompetence v oblasti veřejných dražeb převést na resort místního hospodářství.

WT100

Vedle toho, nebo spíše „nad tím“, pak má vzniknout Rada vlády pro informační společnost, která by měla vše koordinovat a prosazovat nadresortní úkoly v oblasti informatiky. Vést tuto Radu by měla trojice ve složení: premiér, ministr financí a ministr vnitra. Rada vlády pro informační společnost by ovšem měla jen poradní statut, a nikoli statut pracovního orgánu. Sama (vedená premiérem) by tedy mohla pouze radit vládě (vedené premiérem). Gesce v oblasti Internetu – zahrnující například vazby na zahraniční a nadnárodní orgány a organizace, jako je WSIS či ICANN atd., a z domácích třeba vazbu na CZ.NIC (viz výše citované memorandum) – není v dostupných návrzích o rozdělení kompetencí explicitně zmiňována. Je tedy velkou otázkou, kdo bude mít oblast kolem Internetu nadále „na starosti“.

Samostatné Ministerstvo informatiky ČR mělo být podle vládou schválené novely tzv. kompetenčního zákona zrušeno k 1. 1. 2006. Poslanci však návrh při hlasování nepodpořili.

Anketa

Měl by stát více zasahovat do chodu a řízení Internetu?

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Sony MP-CL1A: miniaturní projektor

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip