Hlavní navigace

Stav komerce na českém webu

Marek Prokop

Před časem se na Lupě v diskusi pod článkem objevila otázka, jaký je podíl komerčních stránek na českém Internetu. Protože se názory diskutujících diametrálně lišily, pokusil se Marek Prokop na otázku, zda je Internet stále ještě převážně nekomerční, najít objektivní odpověď.

Ačkoli v úvodu hovořím o objektivitě, je jasné, že tak kontroverzní téma na tak malé ploše těžko může být pojednáno skutečně objektivně a výsledky mého malého průzkumu mají k přesnosti daleko. Abych předešel případným skandálním odhalením, ke kterým by jinak zajisté došlo, hned na začátku se přiznávám k silné osobní zaujatosti.

Komerci na webu považuji za hlavní motor jeho rozvoje a s jako takovou s ní nemálo sympatizuji. Navíc mne živí. Na druhou stranu obdivuji všechny smysluplné nekomerční a dobrovolnické aktivity a jejich původců si velmi vážím. Teď však již k hlavnímu tématu.

Nejprve je třeba objasnit, co považuji za komerční a co za nekomerční webové projekty. Spíše než systematická klasifikace zde poslouží typické příklady. Mezi komerční weby tedy řadím např.:

  • elektronické magazíny financované reklamou (výměnná reklama se nepočítá);
  • weby obchodních společností a podnikatelů sloužící k propagaci majitele, či jako prodejní a komunikační kanál;
  • internetové aplikační služby (e-mail, chat, fulltext, atd.), a to i bezplatné, pokud jsou financované reklamou, propagují svého provozovatele nebo vytvářejí zřejmou, v budoucnu komerčně využitelnou, závislost svých uživatelů;
  • jakékoli projekty vytvořené se zřejmým cílem jejich budoucího prodeje či pronájmu.

Skoro by se zdálo, že jsem jmenoval vše, co lze na Internetu nalézt, není to však pravda. Proti těmto komerčním projektů stojí nepochybně stejně pestrá, ne-li pestřejší rodina nekomerčních aktivit. Namátkou:

  • informační a komunikační systémy státní správy a místní samosprávy;
  • weby státních vzdělávacích a vědeckých institucí;
  • prezentace nadací, společenských organizací, politických stran a neziskového sektoru vůbec;
  • osobní stránky jednotlivců, někdy sice okořeněné snahou po určitém zhodnocení vlastní osoby na trhu práce, avšak často bez jakýchkoli postranních úmyslů.

Můžete samozřejmě namítnout, že účelově redukuji Internet na samotný Web. Pravdou ovšem je, že většina historických newebových služeb se postupně stáhla ze scény, nebo (jako elektronická pošta a Usenet) se staly jakousi přidanou hodnotou poskytovatelů připojení, které budeme z nekomerčních záměrů podezírat jen těžko.

Máme-li alespoň jakž takž jasno, které projekty lze považovat za komerční a které nikoli, dejme se do počítání. Začal jsem u starého, dobrého Seznamu a jeho kategorií, konkrétně kategorií na druhé úrovni, kde jsou zobrazeny celkové počty zařazených stránek.

Každé kategorii, respektive podkategorii jsem přiřadil paušální (a značně subjektivní) známku komerční/nekomerční a sečetl počty stránek. Kvůli riziku vysokých duplicit a nejednoznačností jsem zcela vynechal podkategorii „Abecední seznam firem“, celou kategorii „Počítače a Internet“ a všechny odkazy na jiné (zřejmě duplicitní) podkategorie označené znakem @.

Výsledky jsou zde:

Kategorie Komerčních stránek Nekomerčních stránek
Cestování komerční (cestovní kanceláře, přepravní firmy, atd.) 11.239  
Cestování nekomerční (vše ostatní)   4.325
Služby a informace s výjimkou podkategorie „Informace“, „Služby zdarma“ a „Sport“ 29.892  
Služby a informace – podkategorie „Informace“, „Služby zdarma“ a „Sport“   848
Instituce   3.130
Společnost   24.208
Kultura a umění   9.631
Věda a technika   3.525
Obchod a prodej 29.185  
Vzdělávání   3.967
CELKEM 70.316 49.634
  59 % 41 %

Jsem si vědom toho, že odhadovat (ne)komerčnost kategorií v katalogu, jako je Seznam, je velmi nepřesné. Zkusil jsem proto ještě další metodu – fulltextový vyhledávač Google. Jak hned uvidíte, překvapivě dala velmi podobné výsledky.

Vyhledávání jsem omezil na doménu .cz a hledané klíčové fráze jsem se pokusil zvolit tak, aby se co nejvyváženěji vztahovaly jak ke komerčním, tak k nekomerčním tématům. Pro každý dotaz (tj. klíčové slovo, resp. frázi) jsem pak spočítal komerční a nekomerční stránky z první a z desáté strany výsledků. Onou desátou stránkou jsem chtěl eliminovat možný vliv cílené optimalizace pro vyhledávače, kterou lze očekávat u komerčních stránek spíše než u nekomerčních (což se potvrdilo, protože na desáté stránce bylo více nekomerčních odkazů než na první).

Výsledky ukazuje následující tabulka:

START17

Dotaz Komerční Nekomerční
literatura 10 10
film 13 7
hudba 15 5
fotbal 10 10
šachy 8 12
programování 11 9
sbírání známek 4 16
Francie 14 6
CELKEM 85 75
  53 % 47 %

Dlužno dodat, že za komerční stránku jsem považoval i např. filmový magazín, jehož nejvýraznější odkaz směřoval na nákup letenek. Na druhou stranu jsem stránky s naprosto nepochopitelným obsahem (nebylo jich málo) a stránky nepřístupné pro jistotu započítal mezi nekomerční a stejně tak weby, které uvedly pouze odkaz na svého sponzora, ale jinak reklamu neobsahovaly. V součtu jsem tedy nekomerčním stránkám spíše mírně stranil.

Abych se přiznal, výsledky mne poměrně překvapily. Čekal jsem, že podíl komerčních stránek bude vyšší. Jak je vidět, nekomerční aktivity mají, alespoň na českém webu, stále své nezastupitelné místo. Zda je to dobře, či špatně, ponechám již na vás, čtenářích.

Našli jste v článku chybu?
6. 1. 2002 1:47
im@point.cz (neregistrovaný)
Opět článek o ničem. Stav komerce na českém internetu je tristní. Máte snad jiný názor?
4. 1. 2002 11:06
Marek Prokop (neregistrovaný)

jako mozna pruchodnou metodu bych videl sestaveni reprezentativniho vzorku lidi, kteri nekdy publikovali nejakou stranku...

Mám obavy, že tím bychom se dostali od pravdy ještě dále. Nedovedu si představit sestavení reprezentativního vzorku autorů, schopného odrážet reprezentativní vzorek aktuálně existujících stránek.

Jak byste ten vzorek autorů sestavil? Jeden webdesignér, jeden učitel, jeden vědec, jeden student? Nebo pět webdesignérů a pět zástupců ostatních profesí? V každém případě kontro…