Švédské zkušenosti s elektronickými knihami

Švédsko snese v oblasti perspektiv prodeje digitálních knih v mnoha ohledech srovnání s Českou republikou: obě země mají přibližně stejný počet obyvatel, v obou zemích se hovoří „malým“ (tedy nikoli světovým) jazykem a oba národy mají pověst knihomolů. Samozřejmě mezi oběma zeměmi existuje i řada rozdílů, zejména z ekonomického hlediska, a nezanedbatelné nejsou ani vyšší jazykové schopnosti Švédů při komunikaci (tedy i četbě) v angličtině. Přes tyto odlišnosti není bez zajímavosti se podívat blíže na principy, na kterých se na Severu rozvíjí trh s elektronickými knihami.

Jako všude jinde ve vyspělém světě, i ve Švédsku prodej elektronických titulů závratně stoupá. Za prvních šest měsíců roku 2009 se prodalo 3400 výtisků, zatímco za celý rok 2008 šlo o 4 400 výtisků. V kontextu celkově prodaných 40 milionů výtisků všech knih za rok 2008 jde samozřejmě jen o kapku v moři. Počet výpůjček digitálních knih z portálů veřejných knihoven pak dosáhl 80 000 – číslo sice vyšší, avšak z ekonomického hlediska téměř nepřínosné.

Dřívější prognózy o brzkém vytlačení klasických tištěných knih jejich elektronickými verzemi se tak v nejbližší době nejspíše nenaplní. Sortiment v současné době tvoří jen přibližně 2 000 titulů. Protože trh byl tak malý, nestojí elektronické knihy v popředí zájmu vydavatelů. A bez obsahu trh sotva vzroste, říká Py Söderström, vedoucí prodeje Elibu. Pro vylepšení prodeje je podle jejího názoru nutné nabídnout lepší čtenářský zážitek, než jaký může poskytnout tištěná kniha – například přidáním recenzí či komentářů. Dokud bude elektronická kniha pouhou digitální kopií knihy tištěné, velký zvrat v prodeji očekávat nelze. Katarina Renman Claesson, která se vědecky zabývá problematikou elektronických knih na Stockholmské univerzitě, k tomu jen dodává, že skutečný boom trhu s elektronickými knihami lze očekávat zhruba za pět let – až se významnou kupní silou stanou lidé narození po roce 1980, zvyklí už od útlého dětství hledět na monitor. Lidé narození před tímto datem vyrostli na tištěných knihách a rozdíl kvality čtenářského zážitku mezi textem na papíře a na monitoru je často od nákupu digitálních knih odradí.

Proti většímu rozšíření e-knih hovoří i několik dalších skutečností. Ve Švédsku (ale nejen zde) platí rozdílná daň z přidané hodnoty u tištěných a digitálních knih. Zatímco klasické knihy jsou zatíženy DPH ve výši 6 %, na knihy digitální se vztahuje daň 25 %. A nezanedbatelnou roli hraje také otázka technického vybavení, nutného ke čtení e-knih. Jediná čtečka, která je v současné době na švédském trhu k dispozici, je korejská Nuut. Cena těchto čteček se pohybuje v relacích 3000 – 6000 švédských korun, což je poměrně značná částka (pro srovnání: 3000 korun tvoří základní měsíční stipendium pro vysokoškolské studenty a přibližně stejnou částku studenti zaplatí za ubytování na kolejích). Pro rok 2010 ale oznámilo několik dalších výrobců plán uchytit se se svými výrobky na zdejším trhu, což možná povede k určitému snížení cen. Mimo toho lze knihy samozřejmě číst na počítači či v některých typech mobilních telefonů.

V neposlední řadě je nutné myslet na autorská práva. Ta se stala příčinou střetu mezi vydavateli na straně jedné a autory samotnými na straně druhé. Jedno z největších nakladatelství v zemi, Bonniers, se v první polovině roku 2009 obrátilo na své smluvně vázané autory se žádostí, aby podepsali smlouvu také ohledně práv na digitální verzi svých děl. Nakladatelství očekávalo, že smlouvu by stačilo podepsat jednou a ta by mu zaručila práva na digitální titul navždy. Proti takovému postupu se rázně ohradil švédský Svaz spisovatelů (Författarförbun­det). Bonniers tedy ustoupil a navrhl, že by smlouva měla platnost sedm let a po uplynutí této doby by během čtyřměsíční lhůty měl spisovatel možnost smlouvu výslovně ukončit. Pokud by tak neučinil, smlouva by se pokládala za uzavřenou na další sedmileté období. Ani s touto možností nebyl Svaz spisovatelů spokojen:  Spisovatelé mají často několik knih vydaných současně v různých nakladatelstvích a je neúnosné, aby si u každé knihy hlídali uplynutí těchto sedmi let, vyjádřil se předseda Svazu Mats Söderlund.

Další návrh přišel ze strany vydavatelů v létě. Ten byl podle Svazu spisovatelů problematický v tom, že autorům přiznával za digitální exempláře výrazně menší honoráře. Nevznikají žádné náklady na tisk, na distribuci, na skladování ani na redakci – to už je všechno zaplaceno. To je absurdní, vyjádřil se Söderlund. Jeho kritiku tentokrát ale odmítl předseda Sdružení vydavatelů (Förläggareföre­ningen) Kjell Bohlund. Podle něj jsou honoráře za tištěné a digitální exempláře na srovnatelné úrovni, konkrétní čísla ale s ohledem na obchodní tajemství sdělit odmítl. Na konci roku pak Bonniers jednání přerušil, neboť Svaz spisovatelů zahájil svůj vlastní books-on-demand projekt Dejavu, což Bonniers pochopil jako vznik konkurenčního subjektu. Svaz tvrdí, že o konkurenci nejde, přiznal však, že načasování projektu během jednání nebylo úplně šťastným krokem. Bonniers silně podceňuje svou roli na trhu, pokud věří, že Svaz je pro ně konkurencí, prohlásil ironicky Söderlund.

Jiné z velkých nakladatelství, Norstedts, naopak uzavřelo s autory podobnou smlouvu už před dvěma lety a i Bonniers nakonec získal souhlas autorů k prodeji digitální verze jejich děl. Od jara 2010 se tedy předpokládá, že každá kniha od švédského autora v těchto nakladatelstvích vyjde současně v tištěné i elektronické verzi. Na vydávání překladů digitálně zatím nakladatelství rezignují, právní situace je z tohoto hlediska příliš nejasná.

KL_NOMINACE

Otázky vzbuzuje i princip povinného výtisku, který jsou nakladatelé povinni odevzdávat do stanovených knihoven v případě tištěných knih. Pokud se digitální kniha zatím neliší od tištěné verze stejného titulu, není problém tak naléhavý, pokud se však dočkáme výše zmíněných vylepšených verzí, které se budou odlišovat, či dokonce knih vydávaných pouze v elektronické podobě, je zřejmé, že bude třeba na vzniklou situaci reagovat. Švédská vláda už proto jmenovala komisi, jejímž úkolem je přichystat návrh opatření pro tento případ.

Jednoznačné, principiálně přijatelné a schůdné řešení všech problémů a otázek kolem digitálních knih tak zatím nalezeno nebylo. Přesto vidí odborníci budoucnost digitálních knih pozitivně. Na Západě budeme jednou nejspíše kupovat klasické knihy jako dárkové edice knih digitálních, uzavírá Katarina Renman Claesson, moudře bez upřesnění, kdy ono „jednou“ nastane.

Anketa

Kupujete e-knihy?

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 2. 2010 0:18

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»