Tak dlouho se chodí s kradenými filmy na Megaupload, až se FBI utrhne

Firmy sledující datové toky na internetu zaznamenaly ve čtvrtek večer prudké změny v intenzitě provozu. Zatímco ve svém loňském propagačním videu (viz níže) tvrdili provozovatelé Megauploadu, že jejich server tvoří „čtyři procenta z celého internetu“, firma Sandvine přispěchala s přesnějšími daty: v Severní Americe generoval Megaupload 0,98 procenta provozu, v Asii 1,95 a v Evropě „jen“ 0,86. Například v Brazílii ovšem z nebo na servery Megauploadu směřovalo úctyhodných 11,39 procenta přenesených dat. Ve čtvrtek večer se to během několika minut změnilo. Vyšetřovatelé provoz Megauploadu utnuli, zabavili domény, servery i velkou část osobního majetku provozovatelů.

Autor: GigaOm

Náhlý pokles provozu

Osudovou chybou šéfů Megauploadu bylo zřejmě to, že si pronajali servery mimo jiné také na americkém území – proto na ně američtí vyšetřovatelé „dosáhnou“ a stačí jim k tomu ve srovnání se SOPA či PIPA ještě vcelku mírná čtyřkombinace Digital Millenium Copyright Act z roku 1998, zákon Pro IP z roku 2008, Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl a pravidla Světové organizace duševního vlastnictví. Od firmy Carpathia Hosting si Megaupload pronajímal tisícovku serverů umístěných ve státě Virginia s celkovou úložnou kapacitou 25 petabajtů. Druhé největší datové centrum v Holandsku mělo 700 serverů.

V jednom z největších zátahů proti narušitelům autorských práv v amerických dějinách jsou obviněny dvě firmy (Megaupload Limited a Vestor Limited) a sedm lidí. Podle obžaloby z 5. ledna jsou všichni podezřelí ze spiknutí za účelem vydírání (až 20 let vězení), spiknutí za účelem porušování autorských práv (až 5 let vězení), spiknutí za účelem praní špinavých peněz (až 20 let vězení) a ze dvou zásadních případů porušení autorských práv (dvakrát až 5 let vězení). Každému ze sedmi obviněných tedy hrozí až 55 let za mřížemi.

Megaupload a přidružené weby vynesly svým provozovatelům podle prokuratury amerického státu Virginia za pět let provozu nejméně 175 milionů dolarů (110 milionů uživatelé zaplatili přes PayPal), škody způsobené majitelům autorských práv přesáhly půl miliardy. Megaupload má 150 milionů registrovaných uživatelů. Jedním z důležitých bodů obžaloby je fakt, že data nahraná na Megaupload pro osobní účely byla automaticky mazána, pokud si je po určitou dobu nikdo nestáhnul – to je podle amerických úřadů důkaz, že se služba zaměřovala na distribuci copyrightem chráněných filmů, televizních pořadů, hudby, softwaru či elektronických knih.

Dalším stěžejním argumentem je tvrzení, že provozovatelé finančně odměňovali uživatele, kteří na Megaupload nahrávali autorsky chráněná díla, která přilákala nejvíc (platících) stahovačů. Podle obžaloby také vytvářeli falešný dojem o skutečné povaze služby tím, že nenabízeli funkci vyhledávání a pohybné soubory nezobrazovali v žebříčcích mezi nejstahovanějšími. Pokud je kontaktovali majitelé autorských práv se žádostí o stažení jimi vlastněného obsahu, změnili jen odkaz, samotný soubor však na serveru ponechali a umožnili tak jeho další šíření.

Pozoruhodný člověk Kim Dotcom

V čele firem zaměstnávajících třicet lidí v devíti zemích a ovládaných přes Vestor Limited stál sedmatřicetiletý Kim Dotcom (původním jménem Kim Schmitz, vystupující také jako Kim Tim Jim Vestor). Původem Němec měl trvalý pobyt v Hong Kongu a na Novém Zélandu. Barvitá postava, která vzešla v devadesátých letech z legendárního berlínského hackerského kroužku Chaos Computer Club, zaměstnávala po celý víkend média svou výstřední sbírkou automobilů s poznávacími značkami, jaké mu mohou čeští kmotři jen závidět, či rozmařilým sídlem za 24 milionů dolarů na předměstí Aucklandu, města, kterému například před rokem zaplatil gigantický novoroční ohňostroj. Média se také zázračnou rychlostí (nejspíš jim pomohla virginijská prokuratura) dopracovala k informaci, že Kim Schmitz měl už několikrát potíže se zákonem, v Německu byl odsouzen k podmínečnému trestu a pokutě za insider trading.

Kim Dotcom na archivním snímku z roku 1999

Zakladatel Kim Dotcom si ponechával v Megauploadu podíl 68 procent. Ze dvou třetin mu patřily také Megapix.com pro hosting obrázků a affiliate marketingový Megaclick.com. Stoprocentně vlastnil Megavideo.com, Megaporn.com a Megapay.com. V roce 2010 jeho příjmy činily 42 milionů dolarů.

Pro tuzemská média je vděčné, že mezi obviněnými je také pětatřicetiletý slovenský webdesigner Július Benčko z Košic. Jak naznačuje jeho profil na fotoalbu Google Picasa, také on má slabost pro sportovní auta. Za práci pro Megaupload inkasoval v roce 2010 rovný milion dolarů a ve firmě měl podíl 2,5 procenta. Další obvinění jsou:

• Finn Batato (38), Německo, šéf marketingu
• Sven Echternacht (39), Německo, obchodní ředitel
• Mathias Ortmann (40), Německo, technický ředitel
• Andrus Nomm (32), Estonsko, šéf softwarového vývoje
• Bram van der Kolk (29), Holandsko, správce sítě

Zdroj: photo.net

Július Benčko z Košic je mezi stíhanými v kauze Megaupload

Dotcom, Batato, Ortmann a van der Kolk byli ve čtvrtek zatčeni novozélandskou policií a začal proces jejich vydání americkým úřadům. Po ostatních se pátrá. Policejní složky zároveň se zatčením provedly dvacet domovních prohlídek v osmi státech, zabavily majetek přibližně za 50 milionů dolarů, odpojily servery ve Virginii, Washingtonu, D.C, Nizozemsku a Kanadě, obstavily 60 bankovních účtů a zabavily osmnáct domén Megauploadu a spřízněných webů.

Na hraně zákona

Mnozí komentátoři se pozastavují nad tím, proč si americké úřady vybraly k zátahu právě Megaupload, který se na rozdíl od některých konkurentů snažil vzbuzovat alespoň zdání legitimity. Najímal si kvůli propagaci známé rappery a další hvězdy americké showbynysu, byl v kontaktu s úřady dohlížejícími na dodržování DMCA, na webu měl tlačítko pro nahlášení závadného obsahu a ještě na konci loňského roku podle serveru Ars Technica Kim Dotcom osobně napsal do PayPalu e-mail varující provozovatele platebního systému, že může porušovat zákon, když spolupracuje s úložišti jako je Fileserve.com,Vi­deobb.com, Filesonic.com, Wupload.com či Uploadstation.com – ty všechny podle něj vyplácejí odměny uživatelům, kteří na ně umisťují kradený obsah. Podle obžaloby však Megaupload, navzdory své snaze vzbudit opačný dojem, nebyl o nic lepší.

Pochybná je také jako obvykle metoda použitá pro výpočet škody, kterou měl Megaupload majitelům autorských práv způsobit. Jak je již v podobných případech zvykem, vezme se cena legitimního nosiče a vynásobí se počtem stažení – přitom však není vůbec jisté, že každý, kdo si film, cédéčko nebo software stáhnul, by si ho za plnou cenu také koupil. 

Jak upozorňují kritici zátahu, ale i mnozí nestranní pozorovatelé, obžaloba nemá ani zdaleka vyhráno. „Mnohé z toho, co je v obžalobě, jsou legitimní obchodní strategie, které využívají  mnohé weby ke zvýšení návštěvnosti a obratu: nabídka prémiových služeb, inzerce, odměny pro nejaktivnější uživatele,“ podotýká na Ars Technice profesor práva James Grimmelmann. „Pokud soud obviněné odsoudí, doufám, že naprosto přesně pojmenuje, co z toho, co Megaupload udělal, překračuje hranice zákona.“

Prokázat před soudem, že služby Megauploadu se zásadně liší od jiných, prozatím legálních služeb, jako je Rapidshare, nebo třeba Dropbox, bude poměrně komplikované – a nejen proto, že pro Kima Dotcoma a jeho lidi pracují také špičkoví právníci. To je také zřejmě důvod, proč se do médií dostalo tak rychle tolik detailů o zhýralém životním stylu zatčených, o jachtách, luxusních sídlech a drahých automobilech, o poznávacích značkách MAFIA, GOD a HACKER. Na porotu amerického soudu totiž může mít zásadní vliv právě pověst obviněných. Pro zhýralce od pohledu mají spořádaní američtí občané, kteří v ní zasedají, obvykle méně slitování. A jejich verdikt se stane precedentem pro další podobné případy.