Také se díváte na televizi a píšete na sociální sítě?

Ilustrace: Nenad Vitas

Podle údajů výzkumné společnosti Nielsen v Americe píše při sledování televize na sociální sítě či hledá na Internetu každý desátý divák. Z toho můžeme usuzovat, že televize není schopná mnohým divákům poskytnout vše, co potřebují. A co tedy vlastně diváci potřebují? Doplňující informace, které jim v televizi neřeknou (proto to vyhledávání na Internetu) a diskuzi (proto ty sociální sítě).

Z pohledu interaktivity je televize oproti Internetu padesát let pozadu. Televizní diváci si zvykli na vymoženosti Internetu a rádi by těchto výhod využívali i u ostatních médiích. Mají samozřejmě smůlu, takže si Internetem a hlavně sociálními sítěmi při sledování televize pomáhají k lepšímu komfortu.

Američané sledující významné kulturní a sportovní události v televizi velice často zároveň zapínají Internet. Oskary sledovalo v televizi 29 % americké populace, 13 % z diváků mělo zároveň zapnutý Internet. Počet „obojetníků“ meziročně roste, takže za pár let může bát sledování televize a Internetu zároveň většinovou kratochvílí. Které internetové stránky televizní diváci při sledování oblíbených pořadů využívají? Google, Facebook, Yahoo a AOL. I tento žebříček potvrzuje, že diváci hlavně hledají, tedy jsou potenciálně nespokojení s přísunem informací z televize a potřebují si spektrum přijímaných dat obohatit o ta z Internetu.

Pokud Američané vykazují takto vysoká čísla diváků konzumujících zároveň televizní a internetovou zábavu, jak by podobný výzkum dopadl u nás? Pokud běží v televizi oblíbené pořady, dost zápisků na sociálních sítích se týká právě jich. Je ale potřeba brát v úvahu, že sledovaný vzorek v sítích může být dost matoucí. I když se říká, že televize je médium hlavně pro starší línou a neaktivní generaci, zápisky ze sociálních naopak ukazují, že mladí se na televizi dívají, a to hodně.

Zajímavé také je, že málokdo napíše pochvalný komentář, ale nadávají všichni. Českým Internetem se nese odpor vůči bulvárnímu stylu zpravodajství komerčních televizí a uživatelé sociálních sítí často nadávají, že se musejí dívat na hrající si koťata (zvířátka přece ve zpravodajské relaci nesmějí chybět, že?). Tak proč se dívají, když mají ten Internet a mohou se bavit po svém. Pokud mají sociální sítě sloužit k vylití srdíčka ohledně kvality televizních pořadů, jde o nástroj skutečně ideální. Z českého reptajícího diváka se brzo může stát bytost sedící u televize a počítače zároveň a nadávající na Facebooku na program.