Internet99 je založen na výjimce od ČTÚ, která je časově omezena. SPT TELECOM původně žádal, aby směl tento tarif provozovat až do konce svého monopolu, ČTÚ však jej však povolilo jen na necelý rok. Je přitom důležité si uvědomit, co je vlastně předmětem tohoto povolení. Nejde o tarif jako takový, který coby datový není regulován a tím pádem si jej Telecom může stanovit dle libosti, jde o čísla. Internet99 totiž využívá nestandardní čísel, která nejsou zahrnuta v číslovacím plánu; proto musí mít výjimku. ČTÚ tato čísla bude v budoucnu potřebovat pro konkurenty Telecomu na liberalizovaném trhu, proto je dovolil používat jen po omezenou dobu.
1.1.2000 se tedy rozhodně bude muset něco stát. Krajní možností je, že zvláštní tarif pro Internet bude zrušen a budeme si všichni rovni. Popravdě řečeno je to ta nejméně pravděpodobná, Internet bude mít speciální účtování i nadále. Jak to bude zařízeno po technické stránce, tedy zda ČTÚ výjimku prodlouží nebo přidělí nějaká jiná čísla, v této chvíli ještě není jasné. To však není to nejdůležitější, přestože je skutečností, že další změna přístupových čísel během necelého roku by nepochybně nepotěšila ani poskytovatele, ani jejich zmatené zákazníky. Mnohem zajímavější jsou však obchodní, tedy zejména cenové otázky.
Podle dostupných informací se v SPT TELECOMu dosti diskutovalo o tom, jak dál. Výsledkem rozdílných představ bude zřejmě jen zvýšení měsíčního paušálu zhruba na 170–190 korun, což sice nepříjemně postihne „babičku na samotě“, která už dnes utratí na hovorech zlomek toho, co platí na paušálu, z hlediska uživatelů Internetu to však není zásadní problém. To, co se nás vzhledem k velké „spotřebě“ dotýká palčivěji, je cena za impuls. Ta by se měnit neměla, dokonce se prý uvažuje o tom, že by určitý počet impulsů byl už zdarma obsažen v paušálu, jak jsme na zvyklí třeba u mobilních telefonů. Tamtéž čerpaly svou inspiraci i původně zvažované balíčky: zákazník by si měl možnost vybrat různě vysoké měsíční paušály a podle toho by měl třeba levnější jednotlivé hovory. Osud těchto balíčků je však nejistý.
Poplatky za impulsy by se tedy příští rok zvyšovat neměly, totéž se týká i tarifu Internet2000, který by měl vypadat stejně jako Internet99. Přesněji řečeno až na jednu velmi podstatnou výjimku: měl by zmizet nepříliš oblíbený sestavovací poplatek, který je dnes účtován těsně před druhou minutou (a na části starých ústředen dokonce hned po spojení). Tento poplatek byl odúvodňován technickými důvody, které patrně s postupující modernizací telefonní sítě během tohoto roku zmizely. Uživatelé Internetu se tedy zdražování patrně nemusejí bát, Internet by měl být naopak o kousínek lacinější.
O tarifu Internet2000 však s Telecomem jednají především poskytovatelé připojení, zastoupení v NIXu. Iniciativa Internet proti Monopolu, která hájila zájmy uživatelů, v tomto ohledu patrně nevykazuje žádnou aktivitu; v současné době pro to asi není důvod. Poskytovatelé mají samozřejmě poněkud odlišné cíle: tak moc jim nezáleží na tom, kolik budeme za připojení Telecomu platit, spíše by něco z těchto peněz rádi viděli na svých kontech. Jejich snahou je proto docílit tzv. revenue sharingu, tedy toho, aby jim Telecom odváděl část poplatků, které zákazník provolá při připojení k nim. Tento systém v Evropě běžně funguje a pro vzor ostatně netřeba chodit až tak daleko: v Praze už tímto způsobem poskytovatelům platí Dattel.
Když tento požadavek poskytovatelé položili na stůl v rámci své opoziční akce na začátku letošního roku, Telecom se o tom takřka odmítl bavit. Dnes je situace jiná, protože jej blížící se liberalizace nutí k tomu, aby si lidově řečeno poskytovatele nenaštval natolik, že mu 1.1.2001 všichni utečou ke konkurenci. Poněkud se však liší představy obou stran o tom, kolik by měl Telecom platit. Poskytovatelé by chtěli řádově padesát procent, což věru není málo. SPT TELECOM naproti tomu oficiálně uvádí 2–11 procent, ve skutečnosti by to však mohlo být ještě o něco víc. Procenta by přitom měla být u různých poskytovatelů různá v závislosti na tom, jaký objem provozu jejich zákazníci generují. Osobně se domnívám, že nakonec by se kompromisní podíl mohl ustálit někde mezi 15 a 20 procenty.
Není jasné, jaký osud potká druhý nápad, se kterým šli poskytovatelé do jednacího maratonu. Velcí poskytovatelé by si totiž přáli zavedení slovenského systému, kdy stačí pokrýt několik největších měst a poskytovatel získá jednotné telefonní číslo, na které je možné volat z celé republiky za lokální tarif, bez ohledu na UTO. To by samozřejmě výrazným způsobem poškodilo drobné poskytovatele v malých městech, kteří by tak přišli o svoji výlučnost. Osobně se domnívám, že přinejmenším od 1.1. tato věc zavedena nebude, už jen proto, že v tomto ohledu nejsou jednotní ani sami poskytovatelé. Někteří z nich totiž disponují poměrně rozsáhlou sítí vybudovaných uzlů a tímto způsobem by rázem přišli o svoji konkurenční výhodu.
Tarif Internet2000 a jednání kolem něj ovšem přináší ještě jedno nebezpečí. Telecomu by se totiž mohlo podařit proti sobě postavit poskytovatele připojení a jejich zákazníky. Už nyní se totiž Telecom hájí, že nemůže zákazníkům nabízet citelně levnější tarif pro přístup k Internetu a ještě z těchto poplatků polovinu vyplácet poskytovatelům připojení, nota bene pokud by to v případě zavedení jednotného čísla měl být dražší meziměstský provoz. Přestože Telecom nepatří mezi chudé společnosti, v tomto ohledu mu musí dát částečně zapravdu: je třeba najít určitou rovnováhu. Poskytovatelé připojení se chovají ekonomicky a samozřejmě se budou snažit maximalizovat své příjmy, zájmem jejich zákazníků je však především to, aby platili co nejméně.
Jednání o tarifu Internet2000 pokročila do závěrečné fáze a v nejbližší době by měl Telecom tyto návrhy poslat na ČTÚ a ministerstvo financí. Je jisté, že vývoj situace bude ještě zajímavý a budeme ho samozřejmě sledovat.
