Vlákno názorů k článku
Rozdílná tarifikační perioda má na cenu volání zásadní vliv

Už u předchozího článku pana Fišera se v diskuzi objevila řada oprávněných námitek týkajících se zpracování jeho grafů.

A nyní je to v podstatě totéž v bleděmodrém, nepoužitelné grafy, kterým (možná) rozumí jen jejich autor.

Osa X je členěna po 5 sec a na ose Y je uvedena pravděpodobnost výskytu hovorů odstupňovaná po 1 %. Hovorů kratších než 5 sec je překvapivě skoro 4,5 %, což je hodnota, kterou jsme si několikrát ověřovali,

Což je evidentně blbost, protože první fialový sloupeček (předpokládám ony hovory kratší pěti sekund) má evidentně více než 4,5 %. Jasně, detail, ale jak pak mám věřit čemukoliv z tohoto článku, který napsal autor, neschopný a) vytvořit použitelný graf, b) ani jej sám správně interpretovat?

Pochopím poprvé, stane se. Ale tato to vypadá, že autor, ani redakce Lupy není schopná žádné sebereflexe.

Jo, pokud se můžeme dohadovat, že na ose y jsou %, pak to vypadá na více než 4,5%.
Hovorů kratších než 5 sec je překvapivě skoro 4,5 %...
Nepřijde mi to až tak překvapivé, co takhle:

• hovory spadlé do schránky
• prozvánění, kdy příjemce ten hovor přijal a volající zavěsil už spojené volání
• odpovědi typu "Už jdu"
• nečekané přerušení

Dobrý den,

já jsem fakt pomalej v myšlení - velice vám děkuji za reakci. Záznamníky a hlasové schránky (zejména při volání na mobily), to bude téměř jistě hlavní příčina "překvapivě" velkého množství hovorů kratších než 5 sec (v naší statistice jich vyšlo 4,47%). Volající poměrně často nenechá žádný vzkaz, přitom se však jedná o velmi krátký uskutečněný hovor.

Z hlediska tržeb za hovorné jsou hlasové schránky či záznamníky účinnou zbraní, jak se vypořádat s neúspěšnými pokusy o hovor. Už na začátku 80. let rozdal japonský operátor všem záznamníky zdarma a ty se mu velmi rychle zaplatily, protože se zásadním způsobem zvýšila úspěšnost volby, která bývá běžně mezi 50 až 60%. Jestli se nepletu, tak v japonské telefonní síti se tehdy tímto trikem dostala přes neuvěřitelných 90 %. Když se navíc použije tarif 120+X pro volání z velké části pevné sítě a tarif 60+X pro volání z mobilních sítí ...

Ivo Fišer

P.S.
Každej má právo na nějakou tu úchylku, já tvrdohlavě používám "sec" místo "s".

Pane Fišer,

každý ze skupiny větších operátorů má svou převodní tabulku, kterou stanovuje cenu pro různé tarifikace. Vámi zaznačené hodnoty jsou o dost jiné. Předpokládám, že to je jednak nechutí operátorů ke zvýhodnění kratších tarifikací, druhý důvod bych hledal v odlišnosti zákazníků využívajících VOIP (nehledě na to, že se liší skladba volání v pevných a sítí).

Pane Fišere byl by vážně takový problém uvést:
- název grafu
- název osy x
- jednotky osy x
- název osy y
- jednotky osy y?

Jinak je to jen ilustrační obrázek a nikoliv informační hodnota.

Pro redakci Lupy: nechcete se trochu zamyslet nad novinářskou kvalitou článků?
"rozdíl v cenách není “pouze“ 1:2,22, ale reálně je 1:3,58!"
Autor zjevně neumí používat názorné příklady ani jednotky. Tohle není čtení pro lidi (a stěží i pro odbornou veřejnost).

Redakce se zamyslela. Popis grafu byl pod grafem, uznávám, není to ideální, příště to uděláme lépe, ale vypovídací hodnotu nemění, jestli popis osy je pod grafem nebo v grafu, v každém případě je třeba si ho přečíst.

Použité jednotky mi přišly srozumitelné, ale budeme na to napříště pamatovat.

Popis grafu je jedna vec, ale bez uvedeni kde graf zacina, konci, kde neni na osach stupnice, pak z toho grafu lze vycist pouze trend. Je to sice pekne, ale jinak informacne dost nepouzitelne.

přesně. dodnes nezveřejnil o2 nárůst tržeb poté, co všem zapnul bez jejich vědomí "zdarma" schránky