Hlavní navigace

Technologické střípky z Číny

4. 8. 2005
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Letní seriál o Číně se věnuje světlé stránce rychlého vývoje v zemi, a to především moderním informačním a komunikačním technologiím. Zevrubně jsme se již podívali na rozvoj pevných i mobilních sítí, i na provozovatele a místní dodavatele technologií. Dnes se podíváme na další odvětví ICT, kde má Čína slibně nastartováno.
Moderních informačních a komunikačních technologií (ICT), které už zapustily v Číně své kořeny, je nepřeberně. Dnes se zaměříme na několik oblastí, kde se Čína zdá být dokonce o krok dál než třeba Evropa. A budou to oblasti velice různorodé: od nasazování optiky do sítí, přes širokopásmové bezdrátové sítě pro multimediální přenosy na krátkou vzdálenost až k čipům a čipovým kartám.

Velmoc optických kabelů

Čína spolu s Japonskem a USA jsou největšími světovými odběrateli optických kabelů na světě a dohromady tvoří dvě třetiny trhu – kontinuálně od roku 1996. V násle­dujících čtyřech letech do konce dekády jejich podíl na trhu s optikou dokonce ještě mírně vzroste (na 69 procent). V USA a Číně se většina optických kabelů uplatnila pro dálkové spoje a páteřní sítě, ale dnes se pomalu posunuje zájem do metropolitních a provinčních instalací. V Japonsku se podstatně více uplatňuje optika do přístupových sítí (FTTH, Fiber To The Home). Zájem o optické spoje ale mají také rozvíjející se bezdrátoví provozovatelé.

1773
Zdroj: Lightwave April, 2005

Čína představuje pro optický přístup specifický trh. Investice do sítě a zejména příjem na hlavu ještě dlouho nebude dosahovat hodnot, které budou znamenat široké rozšíření FTTH v zemi. Podle China Daily a informací z Pekingského statistického úřadu byl v loňském roce podle průzkumu mezi 2000 pekingskými domácnostmi celkový příjem na hlavu 1500 eur.

1772
Zdroj: Lightwave April, 2005

UWB bude mít světovou premiéru v Číně, možná

Šuškanda napovídá, že první spotřební elektronika s podporou UWB (UltraWideBand) se na trhu objeví právě v Číně. Společnost Freescale (odloupnutá od Motoroly) a čínský výrobce Haier totiž pilně pracují na 37palcovém LCD (Liquid Crystal Display) pro HDTV (High Definition TV) s rozlišením 1080i a na digitálním media serveru (o velikosti přehrávače DVD, Digital Video Device, zahrnující navíc funkce PVR, Personal Video Player, a tuneru), které implementují čipy založené na technologii DS-UWB právě od Freescale. Pro bezdrátové přenosy multimédií nic víc není potřeba (žádné fyzické připojení k STB, DVR nebo media serveru), přitom obě zařízení lze umístit od sebe na vzdálenost do 20 m.

Freescale/Haier oznámili, že jejich výrobek bude mít světovou premiéru právě na čínském trhu, a to už do konce letošního roku. Pak se teprve představí v USA, které jsou ovšem jedinou zemí povolující využívání UWB pro komunikační účely. Situace je taková, že v USA se tato spotřební elektronika stejně bude muset před příchodem na trh testovat, přestože certifikaci na danou čipovou sadu UWB od FCC výrobci mají. V Číně se na legislativních opatřeních ohledně UWB pracuje a Haier se snaží svůj nový produkt prosadit v tomto procesu jako referenční. Nicméně alokace spektra pro UWB ještě nenastala, takže konec roku pro nástup UWB v zemi se jeví jako přespříliš optimistický.

Připomeňme, že UWB jako perspektivní technologie pro širokopásmové bezdrátové přenosy na krátké vzdálenosti (500+ Mbit/s do 10 m, na kratší vzdálenost 1+ Gbit/s) se nachází již dlouho v nezáviděníhodné situaci nejen kvůli pomalé regulaci využití UWB pro komunikační účely, ale také kvůli nekonečným tahanicím v oblasti normalizace IEEE 802.15.3a (více též v článku UltraWideBand).

Dvě technická řešení – DS-UWB (Direct Sequence UWB) z tábora UWB Forum vedeného Freescale a řešení MB-OFDM (MultiBand Orthogonal Frequency Division Multiplexing) prosazovaného WiMedia Alliance, k níž se přidružilo sdružení MBOA (MultiBand Orthogonal Frequency Division Multiplexing Alliance), vedené Texas Instruments a podporované společnostmi jako Intel, Philips, Microsoft, Fujitsu, NEC, Hewlett Packard, Infineon, Staccato Communications, Wisair, STMicroelectronics a Nokia – se snaží o „zvolení“ za jediné normalizované řešení (viz článek UltraWideBand podruhé aneb mocenské spory).

Oba tábory ale postupují souběžně s normalizačními snahami i jinak, pochopitelně směrem k trhu: Freescale již dlouho slibuje přijít na trh se svým řešením bez ohledu na výsledek normalizace, zatímco druhá skupina prosadila své řešení do hlavního proudu vývoje spotřební, mobilní elektroniky a počítačové techniky, právě do WiMedia Alliance. Řešení MBOA se přijalo jako specifikace pro 480 Mbit/s Wireless USB (Universal Serial Bus).

O UWB se zajímá také svět Bluetooth (více též článek Široce otevřená náruč pro UltraWideBand), který v této technologii vidí možnost výrazně zvýšit kapacitu Bluetooth. Ta zatím usnula na maximech kolem 2 Mbit/s u Bl­uetooth 2.0/Enhanced Data Rate (EDR), což ovšem zdaleka nepostačuje pro multimediální přenosy. UWB by mělo být ideální pro propojení domácí spotřební elektroniky, protože přenosové vzdálenosti se pohybují kolem několika metrů a potřebné přenosové kapacity jsou značné pro přenos videa, audia, multimédií a současně dat např. stahovaných z Internetu a distribuovaných v domácí síti. Navíc se jedná o bezdrátové propojení, takže odpadá starost o kabeláž.

Domácí čip, rovnou Drak

Čínské ministerstvo pro informační technologie má tento měsíc vyčlenit něco mezi 12 a 24 milióny dolarů (na tento rok) na podporu výroby čipů v zemi. Někteří výrobci čipů tak díky novým regulačním podmínkám získají dotace pro svoji výrobu. Co na to WTO?

Čína se teď chlubí (relativně) novým čipem Godson-2 (64bitový mikroprocesor vyvinutý v Institute of Computing Technology, součásti Čínské akademie věd). Čipy vyrábí Semiconductor Manufacturing International Corp. (SMIC) ve variantách 400 a 500 MHz. Zatímco první verze čipu byla napadnuta jako „otisk“ architektury amerického výrobce MIPS Technologies, tato modernější verze zatím nevyvolala námitky z důvodů porušování práv duševního vlastnictví, takže s největší pravděpodobností bude čínský „Drak“ první domácí vlaštovkou v produkci mikroprocesorů.

Je libo SIM, nebo PIM?

Čína je největším odběratelem SIM (Subscriber Identity Module) karet: v loňském roce tam putovala celá třetina světové výroby, konkrétně 335 milionů kousků, a letos má být situace obdobná. A Čína sama se stává také jejich velkým výrobcem. Čínští mobilní provozovatelé tak mohou dnes nakupovat v cizině i doma, např. China Unicom od května nakupuje rovnou od deseti dodavatelů, a v plánu je nákup téměř 45 milionů karet během půl roku. Cena je pevná pro všechny: 0,61 dolaru za 16kB SIM (75 procent dodávky všech SIM).

Domácí výrobci mají ovšem výhodu levnější pracovní síly, a tak už začínají ohrožovat tradiční největší světové (shodou okolností evropské) dodavatele jako francouzské společnosti Axalto, Gemplus a Oberthur a německé výrobce Giesecke&Devrient a Orga. Do první desítky výrobců SIM karet na světě se dostaly tři čínské společnosti.

Čínskou trojku představují Eastcom, Datang a Watchdata, z nichž každá vloni vyprodukovala kolem 55 milionů SIM karet. Zatímco první dva výrobci se soustřeďují na SIM karty s 16 kB přepisovatelné paměti, Watchdata víc prodává 32kB SIM karty. Jinak vloni všichni tři dohromady prodali přes tři miliony 64kB SIM karet (podle Card Technology).

Pravda, výrobců čipových karet není na světě mnoho, ale Číňané jsou již v těsném závěsu třeba za Oberthur a před dalším francouzským výrobcem Groupe Sagem. Ten ovšem zainvestoval do místního výrobce (Tianyu) a zmodernizoval jeho továrnu, aby mohl čínské produkci konkurovat (letos plánuje výrobu 40 milionů SIM). I ostatní Evropané mají na výběr v podstatě jen ze dvou možností: vyrábět v Číně, nebo se nechat ze slibného trhu vytlačit (např. Oberthur šel vloni druhou cestou, aby nemusel prodávat „pod cenou“, ale už je zase zpět…). Nicméně čínská produkce je také částečně určena pro export, zatím do ostatních asijských zemí, ale Evropa je na pořadu již letos.

O tom, že dva přední provozovatelé pevné sítě, China Netcom a China Telecom se snaží potlačit konkurenci ze strany mobilních provozovatelů China Mobile (GSM síť) a China Unicom (GSM a CDMA síť), nemůže být pochyb. Proto také podporují bezdrátové rozšíření svých pevných sítí a zavádějí nové karty podobné čipovým kartám, modulům SIM, používaným v GSM.

Nový „identifikační modul“ PIM (Personal Identity Module) využijí zákazníci mobilní služby Little Smart (Xiaolingtong), kterou doma už pár let využívá několik desítek milionů uživatelů. Výhodou jsou nižší ceny za mobilní služby než u GSM nebo CDMA, ale dosah telefonů je v případě Little Smart menší. Jedná se o bezdrátové rozšíření pevné sítě, podobné asijské službě PHS (Personal Handyphone System).

Čipové karty PIM s malou pamětí umožní zákazníkům roaming v různých městech a jednodušší přechod na lepší modely telefonů, aniž by museli měnit čísla nebo přišli o své osobní informace (např. telefonní seznam).

Miliarda čipových karet, ale bez biometriky

Čína patří mezi země, které pro identifikaci občanů začínají používat čipové karty. Gigantický projekt vydávání ID bezkontaktních čipových karet pro miliardu lidí začal v loňském roce. Projekt ale nepostupuje tak rychle, jak se předpokládalo: do května letošního roku bylo vydáno „jen“ osm milionů ID karet, přitom do konce roku 2005 by je již mělo mít k dispozici 100 milionů občanů.

Národní ID karta obsahuje bezkontaktní čip (s pamětí o velikosti 4 kB) a fotografii. Vzhledem k rozvoji biometrické identifikace a verifikace je poněkud škoda, že se biometrika na těchto kartách nijak neuplatní, na rozdíl od mnoha jiných zemí, kde se alespoň bude používat otisk prstu. Zřejmým důvodem jsou náklady, které by v těchto objemech byly značné. V Číně nová ID karta nahrazuje poměrně nedávno zavedený plastový průkaz (vydávaný od roku 1985).

BRAND24

V Hong Kongu má ID karty již polovina obyvatel a tam se vedle fotografie uplatňuje biometrický údaj – otisk palce. Národní ID karta se hodí nejen pro elektronický obchod, ale i pro veřejnou dopravu či pro vstup do knihoven.

Co se týká čipových platebních karet, v jedné čtvrti Šanghaje se spouští pilotní provoz karet založených na specifikaci EMV (Europay-MasterCard-Visa). Na konci loňského roku ve městě bylo 50 tisíc platebních terminálů a přes čtyři tisíce bankomatů. Přechod na EMV bude čínské banky stát přes 13 miliard dolarů. Do roku 2007 má být čipová infrastruktura k dispozici nejen v Šanghaji, ale i v Pekingu.

Jaký očekáváte v nejbližší době rozvoj obchodních vazeb mezi ČR a Čínou?

  • V oblasti českých investic v Číně a exportu.
    6 %
  • V oblasti čínských investic v ČR a importu zboží.
    67 %
  • Žádný.
    27 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).