Červen je pro Český Telecom již tradičně měsícem, kdy se koná jeho řádná valná hromada. Ta loňskáuvedla do funkce nového generálního ředitele (Gabriela Berdára), odsouhlasila koupi zbývající části Eurotelu, a kromě jiného také schválila dividendovou politiku Českého Telecomu na roky 2003 a 2004. Její princip je jednoduchý: vlastníkům se bude moci vyplatit 50 až 70 procent z konsolidovaného čistého zisku.
Za rok 2003 ovšem Český Telecom vykázal konsolidovanou ztrátu ve výši 1,780 miliardy korun, a to kvůli tomu, že jednorázově odepsal svá aktiva ve výši 9,9 miliardy korun. Podle loni schválené dividendové politiky by tedy za rok 2003 žádné dividendy vyplácet neměl (když neměl žádný čistý zisk).
Nyní se ale Český Telecom rozhodl jinak a čtvrteční valná hromada jeho rozhodnutí posvětila: dividendy budou vyplaceny i za rok 2003. Na každou akcii připadne 17 korun, a celkem tak bude na dividendách vyplaceno akcionářům na 5,476 miliardy korun. Tisková zpráva Českého Telecomu to vysvětluje takto:
Výplata dividendy za rok 2003 přes vykázanou ztrátu zohledňuje nejen pozitivní finanční situaci společnosti, zejména významný objem volných hotovostních toků vytvořených Českým Telecomem a Eurotelem za rok 2003, kapacitu nerozdělených zisků minulých let, ale i očekávanou tvorbu hotovostních toků a obnovu tvorby konsolidovaného a nekonsolidovaného zisku v roce 2004.
Personální změny
Čtvrteční valná hromada posvětila i některé personální změny ve vedení Českého Telecomu, hlavně v jeho dozorčí radě. Rezignaci na členství v dozorčí radě již dříve podali tři její členové (Ondřej Felix, Adam Blecha a Hana Doležalová), všeobecně považovaní za „reprezentanty“ ministerstva informatiky. Stalo se tak v souvislosti s událostmi kolem odvolání ředitele Eurotelu Terrence Valeskiho, a jejich rezignace byla datována právě k nynější valné hromadě. Ta rezignace přijala a na všechny tři uvolněné posty dosadila nové členy. Jejich jména se již dříve objevila v médiích:
- Ivana Krynesová – Gage (od ledna 2003 pracuje jako poradkyně místopředsedy vlády a ministra financí),
- Jiří Hurych (od roku 2002 do roku 2004 zastával funkci předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti Škoda Praha),
- Stanislav Bělehrádek (v letech 1992 – 1998 vykonával funkci předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nyní je senátorem).
Kromě toho čtvrteční valná hromada potvrdila ve funkci další dva členy dozorčí rady, již dříve kooptované místo jiných odstoupivších členů (zástupců bývalého strategického partnera, kteří rezignovali v souvislosti s odchodem strategického partnera z Českého Telecomu). Jde o:
- Martina Fassmanna (vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS (Českomoravské konfederace oborových svazů), působí též jako externí poradce předsedy vlády ČR a externí poradce ministra práce a sociálních věcí),
- Petra Poláka (od roku 2002 je ředitelem IS/IT ve společnosti EKO-KOM, a.s., současně působí jako poradce ministryně školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti informačních technologií).
Všechny nové členy dozorčí rady lze zřejmě považovat za reprezentanty státu – ovšem ani jeden se nezdá být spojen s ministerstvem informatiky, které tak zcela ztrácí tuto formu působení na Český Telecom. Na druhou stranu je tím naplňen požadavek EU, aby odvětvové ministerstvo, stanovující základní „pravidla hry“ na trhu elektronických komunikací, nebylo zastoupeno ve statutárních orgánech největšího hráče na tomto trhu.
Změny stanov
Čtvrteční valná hromada odsouhlasila i poměrně rozsáhlý seznam změn stanov [PDF, 312 kB] společnosti. Nejvíce se jich týká vztahu mezi dozorčí radou a představenstvem, ale letmým porovnáním jsem nenarazil na nic zásadního. Například dosavadní „pojistka“, kterou měl stát v podobě nutnosti souhlasu dozorčí rady s některými kroky představenstva v personální oblasti, doznala jen formulačních změn. Původní znění článku 15, odstavce 4, písmene l:
Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady (…) k personálnímu obsazení statutárních a dozorčích orgánů dceřiných společností a společností, kde má společnost majetkovou účast.
bylo změněno na
Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady k úkonům, jimiž nebo na jejichž základě má dojít k (…) volbě, jmenování nebo odvolání statutárních a dozorčích orgánů dceřiných společností a společností, kde má společnost majetkovou účast".
Narazil jsem však i na jednu zajímavou kuriozitu: v dosavadním článku č. 29, odstavec 2 se vypouští písmeno e). Co je na tom tak kuriózního? Podívejme se na původní znění [PDF, 312 kB]:
Čl. 29: Generální ředitel
1. Ve společnosti je zřízena funkce generálního ředitele.
2. Generálnímu řediteli přísluší zejména:
a) uskutečňování běžného obchodního vedení společnosti,
b) zřizování a rušení poradních orgánů generálního ředitele,
c) zajišťování přípravy podkladů,
 |
d) zabezpečování výkonu zaměstnavatelských práv dle zákoníku práce,
e) reprezentace společnosti navenek.
Vida, takže generální ředitel Českého Telecomu už nemá (nebo snad nesmí) reprezentovat společnost navenek? Pročpak to?
Digitální vysílání
Poměrně významnou změnou stanov Českého Telecomu je rozšíření předmětu jeho podnikání o
zřizování a provoz veřejné pevné telekomunikační sítě, včetně sítě rozhlasových a televizních vysílačů a převaděčů, jejímž prostřednictvím budou poskytovány telekomunikační služby na celém území České republiky."
To zapadá do již dříve avízovaných snah Českého Telecomu prosadit se i v oblasti digitálního terestrického televizního a rozhlasového vysílání. Počátkem května přitom Český Telecom dostal od ČTÚ zelenou k experimentálnímu vysílání v Praze a Brně:
Povolení k pilotnímu provozu digitálního televizního vysílání získal od ČTÚ Český Telecom, a.s."
Tisková zpráva, kterou k tomu Český Telecom tehdy vydal, obsahovala i následující zmínku ohledně možnosti komerčního (nikoli již experimentálního) vysílání:
Na vyjádření ČTÚ ohledně rozšíření telekomunikační licence umožňující zahájit komerční vysílání operátor zatím čeká.
Experimentální digitální vysílání, které již delší dobu u nás provozují České radiokomunikace a společnost Czech Digital Group, Český Telecom dosud nezahájil. Plánuje tak učinit během letních prázdnin, nejpozději 1. srpna (viz zde).
Právě v den konání valné hromady však Český Telecom přišel s následujícím oznámením:
ČTÚ rozšířil Českému Telecomu telekomunikační licenci ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě pro šíření digitálního televizního a rozhlasového vysílání prostřednictvím zemských vysílačů. Tím je splněn další předpoklad zahájit Českým Telecomem komerční provoz digitálního televizního vysílání.
Jde již o „komerční licenci“, nebo stále ještě o licenci k experimentálnímu vysílání? To si bez dalšího ověření netroufnu říci ani po diskusi na včerejší tiskové konferenci Českého Telecomu, po skončení valné hromady. Celá problematika připravovaného digitálního vysílání je z mého pohledu velmi nejasná a objevují se kolem ní různé protichůdné zprávy – třeba o existenci tří multiplexů (místo dvou, o kterých hovoří vládní koncepce digitálního vysílání), či o jejich vlastnictví přímo televizními stanicemi (ČT, Nova, Prima), což mi opět neladí s vládní koncepcí. Proto to raději nebudu nijak rozvádět.
Jen snad ještě jeden malý citát ze včerejší tiskové zprávy Českého Telecomu, kterému rozumím tak, že ani nové rozšíření licence od ČTÚ nezahrnuje přidělení žádných kmitočtů, resp. celého multiplexu:
Získání tohoto oprávnění nám umožňuje po přidělení kmitočtů začít šířit signál pro veřejnost.
Opravdu je digitální TV interaktivní?
Neodpustím si ani následující výtku na jedno nepravdivé dogma, šířené v souvislosti s digitálním vysíláním. I v nové tiskové zprávě Českého Telecomu se objevuje zmínka o interaktivitě digitální televize:
Mezi největší výhody digitální televize patří vynikající kvalita zvuku a obrazu, větší počet kanálů a především interaktivní služby, jako je např. online sázení, video on demand, hry, chat, interaktivní reklama, email, SMS a možnost mobilního příjmu."
K tomu považuji za nutné dodat, že jde pouze o potenciální možnost, protože digitální televize (podle standardu DVB-T) nemá zpětný kanál, kterým by mohla přenášet jakékoli informace od uživatele k poskytovateli jakékoli služby!! Případná interaktivita je samozřejmě možná, ale jen po doplnění digitální televize (resp. tzv. set-top boxu) o vhodný zpětný kanál. Třeba ADSL, nebo dial-up, případně GPRS apod.
