Hlavní navigace

Telekomunikační nadělení: balíček už rozbalí železně-digitální Neelie

 Autor: 29
Jiří Peterka 30. 11. 2009

Celý sektor telekomunikací  se už možná chystal na pořádné předvánoční vydechnutí: to nejhorší, čím hrozil tzv. telekomunikační balíček, se podařilo odvrátit, komisařka Redingová už je na odchodu jinam, a očekávaný nový komisař se zdál být přijatelný. Jenže to dopadlo úplně jinak: telekomunikace dostane na starosti Neelie Kroesová, dosavadní komisařka pro hospodářskou soutěž. A ta se dosud s nikým nemazlila.

Minulý týden přinesl dvě důležité události, které obě souvisí s telekomunikacemi a jejich budoucností. První je schválení tzv. telekomunikačního balíčku (již v dohodovacím řízení) ze strany europarlamentu. Jelikož o týden dříve vše odsouhlasila i druhá strana, tedy Rada EU, znamená to vlastně už definitivní zelenou pro tuto revizi současného regulačního rámce. Snad tedy nezaškodí, když si v dnešním článku stručně připomeneme, co všechno tento balíček obsahuje a kdy a v čem se nás dotkne.

Telekomunikace převezme nová železná lady

Druhá zpráva, která přišla minulý týden z Bruselu, je neméně zajímavá . Jde v ní o obsazení „resortů“ v nové Evropské komisi, které oznámil předseda Komise Barroso. Samozřejmě to ještě nemusí být definitivní – jednotlivé adepty budou ještě schvalovat europoslanci – ale i tak jsou mnohé nominace docela překvapením.

Sektor telekomunikací  byl už srozuměn s tím, že dosavadní komisařka Viviane Redingová (znovu nominovaná rodným Lucemburskem) sice zůstane v Komisi, již po třetí funkční období, ale převezme jiný „resort“. A kapitáni telekomunikačního průmyslu už různě špičkovali o brzkém kolapsu dopravních systémů v Evropě (v očekávání, že komisařka Redingová převezme právě resort dopravy).

Jejím nástupcem se prý měl stát zástupce Finska v dosavadní Komisi, pan Olli Rehn, dosud komisař pro rozšíření – ale také se zkušenostmi z telekomunikací. Ještě v předchozí Prodiho Komisi  (konkrétně od července do října 20004) totiž zaskočil za tehdejšího finského komisaře pro informační společnost Erkki Liikanena, který ke konci svého funkčního období odešel na pozici prezidenta finské národní banky.  

Jenže to se nestalo. Olli Rehn byl dokonce nějakou dobu kandidátem na  zbrusu nový post „ministra zahraničí“ Evropské unie. Ale ten nakonec získala Britka (baronka Ashtonová), a Olli Rehn byl do nové Barrosovy komise nominován na post komisaře pro ekonomické a měnové záležitosti. Dosavadní komisařka pro informační společnost a média, Vivane Redingová, pak byla nominována na post komisařky pro spravedlnost a základní práva. Podrobnější rozdělení postů viz tento přehled.

A kdo tedy byl nakonec nominován na post komisaře, do jehož pravomocí bude spadat i oblast telekomunikací? Nikdo jiný než dosavadní komisařka pro oblast hospodářské soutěže, paní Neelie Kroesová z Nizozemska.

Komisařka Neelie Kroesová

Komisařka Neelie Kroesová (zdroj)

Ano, ta dáma, která se ve své dosavadní pozici komisařky pro ochranu hospodářské soutěže opravdu nemazlila s monopoly a jejich praktikami. Její  vizitkou je například prosazení vysoké pokuty pro Microsoft, či uložení ještě větší pokuty Intelu. Však si za to také vysloužila různé přezdívky, mezi nimi i „železná Neelie“ (po vzoru jiné „železné lady“, bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové).

Pro Neelie Kroesovou bude nový post přeci jen určitým sestupem, resp. „pohoršením“, protože nejde o tak významný a silný resort, jaký měla dosud. Na druhou stranu, možná i jako určitou kompenzaci tohoto „sestupu“, se Neelie Kroesová současně stane místopředsedkyní Evropské komise.

Nicméně to, co nyní především zajímá kapitány telekomunikačního průmyslu, je, jak se bude na své nové pozici chovat. Pokud by byla stejně „radikální“ jako na svém postu dosavadním, pak by mnozí možná ještě se slzou v oku vzpomínali na zlaté časy Viviane Redingové, která direktivně regulovala jen ceny roamingu.

No, uvidíme. I to, co působení nové komisařky přinese samotným uživatelům telekomunikačních služeb. Z tohoto pohledu bude velmi důležití to, jak se nová komisařka postaví  k otázce odpojování uživatelů od Internetu, ve stylu francouzské digitální gilotiny. Snad netřeba zdůrazňovat, že právě tato problematika se nakonec stala tím, co málem zablokovalo přijetí celého telekomunikačního balíčku a muselo se řešit až v dohodovacím řízení.

Připomeňme si také, že odcházející komisařka Redingová ještě na poslední chvíli zaujala v tomto ohledu vcelku jasný postoj, když minulý týden v Barceloně varovala Španělsko před snahami  aplikovat francouzskou gilotinu. Tedy odpojování uživatelů od Internetu “jako na běžícím pásu“, bez řádného a spravedlivého řízení před soudcem. Řekla, že něco takového by zcela určitě narazilo na evropské právo.

Současně naznačila i potřebu určitých změn evropské úpravy copyrightu a autorských práv, tak aby podporovala a stimulovala využívání obsahu, a ne mu bránila. Dokonce zmínila i možnost sjednocení dosud dosti fragmentované úpravy copyrightu v jednotlivých členských zemích, formou „Evropského copyrightového zákona“, direktivně zavedený formou unijního nařízení. To by prý bylo „ambiciozní, ale nikoli nemožné“ (zdroj).

Bude toto – tedy hledání nějakého nového řešení otázek copyrightu a autorských práv v online světě – důležitým tématem také pro novou komisařku? Nebo se nadále soustředí hlavně na boj s monopoly, tentokráte už jen v rámci sektoru telekomunikací?

Digitální agenda místo informační společnosti

Určitý posun „těžiště zájmu“, z tradičních témat na ta novější (včetně otázek copyrightu) naznačuje i přejmenování samotného „resortu“ v rámci Evropské komise: Viviane Redingová opouští  post komisařky „pro informační společnost a média“, zatímco Neelie Kroesová již nastupuje jako komisařka „pro digitální agendu“.  To celkem plynule navazuje i na „ladění“ různých strategií, které v poslední době prezentovala  ještě komisařka Redingová, a které byly stále častěji označovány jako součást širší evropské „digitální strategie“, či přímo „digitální agendy“. 

 Fakticky bude mít Neelie Kroesová „pod sebou“ generální direktorát pro informační společnost a média (DG INFSO), a vedle toho bude mít na starosti také agenturu ENISA, zabývající se problematikou bezpečnosti.

Z menších organizačních změn je vhodné zmínit přesun jednoho oddělení v rámci DG INFSO (konkrétně A.2: MEDIA Programme and Media Literacy, zabývající se rozdělování evropské podpory hlavně filmovému průmyslu) do resortu vzdělávání a kultury (kam asi lépe „zapadá“).

Co obsahuje telekomunikační balíček?

Snad největší „sousto“, které odcházející komisařka Redingová předává své nástupkyni Kroesové,  je implementace čerstvě schváleného telekomunikačního balíčku.

Původně se o něm hovořilo jako o „revizi evropského regulačního rámce elektronických komunikací“, a měla to být poměrně zásadní změna celého sektoru telekomunikací. Včetně výrazného posílení Bruselu a přesunu řady pravomocí od národních regulátorů směrem do bruselského centra, kde měl vzniknout jakýsi evropský superregulátor.

Nakonec to ale dopadlo jinak. Národní regulátoři se v zásadě ubránili ztrátě svých pravomocí (a jejich přesunu do Bruselu) – a tak místo silného celoevropského superregulátora vznikne jen mnohem „mírnější“ orgán s názvem BEREC (Body of Regulators in Electronic Communications), který bude spíše jen konzultačníma poradním orgánem, tvořeným zástupci samotných národních regulátorů (než někým, kdo by někomu něco přímo nařizoval).

Právo veta

Podobně se národní regulátoři ubránili i právu veta, které si chtěla přisvojit Evropská komise i pokud jde o tzv. nápravná opatření. Ta se týkají tzv. relevantních trhů, kde komise má „poslední slovo“ (formou veta) jak pokud jde o vymezení těchto trhů, tak i pokud jde o stanovení subjektů s významnou tržní silou (SMP, Significant Market Power).

Jenže to asi nejpodstatnější je ukládání konkrétních „nápravných opatření“ (remedies) těmto subjektům, třeba i formou cenové regulace. Zde dosud mají „poslední slovo“ národní regulátoři, zatímco Komise může jen doporučovat (a národní regulátoři to sice mají brát v úvahu, ale nemusí to nutně akceptovat).

A třeba i u nás se to již projevilo, když náš ČTÚ „setrval na svém názoru“ i přes odlišný požadavek Komise. Jednalo se například o její požadavek na zavedení skutečného bitstreamu (a ne pouze bitstreamu „na úrovni IP“, který vlastně žádným bitstreamem není). Nově pak o kauzu mobilní terminace, které jsem se před časem  věnoval podrobněji i zde na Lupě: Komise chtěla radikálnější snížení ceny za terminaci, zatímco ČTÚ si prosadil svou představu. 

Jenže, jak už to tak chodí: šedá je teorie a pestrý je život. Zatímco jedna strana může interpretovat  výsledky určité dohody (nad balíčkem) jedním způsobem, druhá strana si je může vykládat diametrálně odlišně. A tak bude o to více záležet na tom, kolik „síly“ bude mít ta která strana k prosazení své interpretace.

Malým příkladem může být to, čeho jsem byl svědkem minulý týden na konferenci Teleinformatika. Představitel DG INFSO zde také mluvil o právu veta pro Komisi, a prezentoval to úplně obráceně:  že Komise naopak posílila své pravomoci, pokud jde o nápravná opatření – a že pokud by se snad nějaký národní regulátor nechtěl jejím stanoviskem řídit, bude pro něj extrémně obtížné  obhájit nějaké odlišné stanovisko. Ostatně, stejně vyznívá i rekapitulace hlavních přínosů telekomunikačního balíčku z pera samotné Komise a jejích orgánů (viz bod 9).

Pravdou je, že komise právo veta na nápravná opatření mít nebude, a národní regulátor nemusí její doporučení respektovat, pokud dokáže obhájit proč. Ale Komise na druhou stranu získává právo tzv. „harmonizace nápravných opatření“: pokud se do 2 let nedostaví efekt, který národní regulátor sliboval, pak Komise přeci jen získává určitou možnost direktivně nařídit svou představu.

Zkrátka, v Unii není nikdy nic černobílé, ale vždy nějaké šedivé, neboli nějak kompromisní.

Funkční separace

Další zajímavou možností, kterou telekomunikační balíček přináší, je možnost tzv. funkční separace. Jde vlastně o nejtvrdší formu nápravného opatření, kterou by bylo možné uložit „opravdu zatvrzelým monopolům“, a které spočívá v nařízeném rozdělení podnikatelského subjektu na dvě funkčně autonomní části (samozřejmě stále pod stejným vlastníkem): na část provozující  sítě a část poskytující služby nad těmito sítěmi.

Logikou tohoto opatření je přimět dotyčný subjekt, aby ostatním subjektů poskytoval stejné podmínky (přístupu k sítím) jako sám sobě (resp. své divizi, poskytující služby nad sítěmi). Celé je to ale myšleno jako opravdu krajní opatření, které možná bude fungovat spíše jako určitý strašák na dominantní operátory.

Jenže co až se tento instrument dostane do rukou opravdu rázné „železné Neelie“, která už dříve ukázala, že se nebojí ani těch nejtvrdších kroků?

Posílení ochrany uživatele a přenositelnost do jednoho dne?

Nový telekomunikační balíček slibuje udělat hodně i pro koncové uživatele. Například zajistit férovější přístup operátorů, jak co do pravdivého popisu všech vlastností a charakteristik poskytovaných služeb, tak třeba i co do jasnějšího znění různých smluv a dalších dokumentů.

No, jsou to velmi vzletná slova, jakých jsme slyšeli už hodně. Teprve praxe ukáže, zda se rozplynou jak pára nad hrncem, nebo zda budou mít nějaké reálné dopady. Ty budou navíc záležet i na tom, jak konkrétně bude provedena transpozice nového balíčku, resp. těch jeho částí, které se teprve musí transponovat do zákonů členských zemí. To se týká například právě nových ustanovení o ochraně spotřebitelů, zatímco třeba zřízení nového úřadu BEREC nabývá účinnosti již v nejbližších dnech, a samotný úřad tak vznikne někdy počátkem příštího roku.

Součástí balíčku jsou ale i konkrétnější požadavky. Třeba na to, aby telekomunikační operátoři informovali zákazníky vždy, když dojde k nějakému úniku či kompromitaci jejich osobních údajů. Platí to ale jen pro služby spadající pod zákon o elektronických komunikacích, a nikoli například pro služby informační společnosti (kam patří například různé obsahové on-line služby, či třeba  datové schránky).  Nebo na to, aby operátoři nevymáhali po nových zákaznících smlouvy delší než na 24 měsíců (a vždy musí nabízet také smlouvy jen na 12 měsíců). 

I zde jsem přesvědčen, že teprve čas ukáže, jak vše dopadne  – a zda operátoři najdou cestu, jak vyhovět požadavkům nového balíčku, a přitom fakticky neměnit současný stav.

Určitým indikátorem bude třeba to, jak mobilní operátoři vyhoví jinému požadavku: na přenesení čísla za jeden jediný den. Již dnes naši operátoři říkají, že potřebují  vyjasnit znění požadavku, a že jeho naplnění naráží na mnoho a mnoho problémů.

MIF16

Osobně nepovažuji právě tento požadavek za nejdůležitější. Nemělo by to trvat příliš dlouho, ale pouhý jeden den mi zase nepřijde až tak nutný. Schválně:  jaký je váš názor? Vyjádřete se prosím v anketě.

Když už, viděl bych  problém spíše v tom, jak někteří operátoři nastavují své smluvní podmínky tak, aby přenesení čísla bylo pro zákazníka fakticky co nejobtížnější, ne-li úplně nemožné. A pokud by Unie chtěla reálně pomoci zákazníkům, pak třeba v tom, aby operátoři museli nabízet i hlasové tarify s tarifikací 1+1. Proč u nás musí už skoro všechny mobilní tarify používat tarifikaci po celých minutách? A ještě k tomu nás operátoři matou tvrzením, jak je to pro zákazníky výhodné. Není, je to výhodné pro operátory a pro maximalizaci jejich výnosů.

Anketa

Je podle vás důležité, aby přenesení mobilního čísla trvalo jen 1 den?

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

120na80.cz: Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: Běháte a nehubnete? 6 častých chyb

Běháte a nehubnete? 6 častých chyb

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Vitalia.cz: Tohle všechno se dá usušit

Tohle všechno se dá usušit

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: 5 věcí, které o EET ještě nevíte

5 věcí, které o EET ještě nevíte

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr