Hlavní navigace

TeleMIX: bonus od Contactelu, intranet od Telecomu

22. 4. 2003
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Je dial-upový bonus od Contactelu první předzvěstí bojů o zbylé zákazníky na vytáčeném připojení? Bude intranet veřejné správy druhým školským intranetem? Bude logovat aktivity všech svých uživatelů? Jaký by měl být harmonogram příprav nového zákona o elektronických komunikacích? Kdy se dočkáme novely o zpřístupnění místní smyčky?

Kromě problémů s ADSL (nedostupnost FTP) přinesl minulý týden i několik dalších zajímavých událostí z oblasti telekomunikací a Internetu:

  • Contactel zavedl systém bonusů za využívání „Internetu zdarma“
  • Český Telecom se pochlubil budováním intranetu veřejné správy
  • Aliatel ohlásil podpis dohody o přenositelnosti čísla
  • ČAKK znovu apelovala na včasnou přípravu nového zákona o elektronických komunikacích
  • Ministerstvo informatiky „vidí“ platnost novely současného telekomunikačního zákona na konec třetího čtvrtletí

Bonus Club od Contactelu

Ještě v loňském roce, v souvislosti se snahami o zavedení Internetu Plus, se mohlo zdát, že modelu dial-upového „Internetu zdarma“ (rozuměj: pouze za telefonní poplatky) je odzvoněno. Nyní se zdá, že tomu tak není – a jedním ze signálů je i nová akce Contactelu, který pro své uživatele zavádí věrnostní program s názvem „Contactel Bonus Club“.

Princip je vcelku běžný: za používání služeb (RazDva a ProActive, tj. vytáčeného dial-upu) dostává zákazník určité body, zde označované jako „bony“ – za 1 hodinu připojení ve špičce dostane 3 bony, za hodinu mimo špičku pak 1 bon. Další bony pak může uživatel získat jednorázově za různé úkony (např. za aktivaci). Když pak nasbírá určitý počet bonů, může je směnit za různé věci, od rozšíření objemu své emailové schránky až po různá CDčka či vstupenky na kulturní akce, trička apod. Podrobnosti najdete zde.

Pro správné docenění smyslu věrnostního programu je vhodné si uvědomit, že v současné době je „Internet zdarma“ nevyhrazený (nededikovaný) – v tom smyslu, že volající uživatel platí za své připojení jednotnou cenu bez ohledu na to, ke kterému ISP se fakticky připojuje. To platí v případě, kdy je uživatel zpoplatněn jak podle skutečně provolaných minut, tak i formou časového kreditu (když si dopředu zaplatí určitý objem minut, které může následně čerpat – ať již jako součást cenového programu Home Internet nebo ve formě samostatných nadstavbových programů). Jednotliví poskytovatelé internetových služeb tak mají jen minimální prostor, v rámci kterého mohou soutěžit o zákazníka – výrazněji snad jen počtem modemů, na které se lze dovolat.

Zajímavou charakteristikou dosavadního modelu je také to, že ISP nedostává od Telecomu stejnou provizi (či terminační poplatek) za všechny provolané minuty, ale jen za některé z nich, v závislosti na způsobu propojení. Stejně tak v případě časového kreditu zůstávají peníze za již zaplacené, ale uživatelem nevyčerpané minuty a hodiny (v rámci Home Internet či nadstavbových programů i-Surf, i-Surf Plus a Office Gold) v kapse Českého Telecomu. Toto vše by se ale mohlo do budoucna změnit.

V rámci stále ještě probíhajícího Fóra pro dial-up se jako jedna z nových možností rýsují cenové programy s vyhrazeným (dedikovaným) charakterem – alespoň tam, kde uživatel zvolí zpoplatnění závislé na době svého připojení. Oproti nededikovaným tarifům by totiž mohly přinést určité cenové zvýhodnění, byť za předpokladu určitého omezení pro koncového uživatele – v tom, že své minuty a hodiny připojení bude moci využít jen s jedním, předem zvoleným poskytovatelem internetových služeb (ISP). Určitý prostor pro snižování koncových cen by zde mohl vzniknout díky jinému způsobu dělení obou „poskytovatelských“ subjektů (Telecomu a ISP) o výnos od koncového uživatele: ISP by dostal určitou část ze všech uživatelem provolaných minut a dokonce i ze všech dopředu zaplacených minut a hodin (v rámci časových kreditů).

Zpět ale k Bonus Clubu Contactelu: pokud se takovéto „dedikované“ minutové tarify prosadí do praxe a budou dostatečně „vyladěné“ tak, aby motivovaly zákazníka i poskytovatele, pak se nejspíše dočkáme toho, že ISP budou podstatně intenzivněji bojovat o ty zákazníky, kteří stále ještě zůstávají na dial-upu (a také na to budou mít alespoň nějaké prostředky). Bonus Club od Contactelu považuji za první předzvěst tohoto boje.

Intranet veřejné správy

Místo zaujetí konkrétního stanoviska k problémům ADSL (zejména s nedostupností FTP) se koncem minulého týdne Český Telecom pochlubil tím, jak buduje tzv. intranet veřejné správy. O co jde, jsem zde na Lupě popisoval již několikrát, zejména v článcích o „zlatém padáku“, a nejnověji pak v rámci článků o aktivitách Ministerstva informatiky. Proto jen stručně: po technické stránce jde o obdobné řešení jako v případě Internetu do škol – je vybudována celorepubliková páteřní síť (zde s názvem GOVNET), provozovaná jako intranet. Místo škol, které se připojují ke školskému intranetu, se k intranetu veřejné správy připojují „orgány veřejné správy“. Oba intranety jsou centrálně připojeny k veřejnému Internetu, přičemž pro intranet veřejné správy platí (plné znění zde):

Centrální připojení k Internetu je technicky realizováno ze společné propojovací sítě GOVNET. Toto řešení nabízí na základě společného technického řešení dostatečně robustní připojení jak ze subjektu VS do Internetu, tak i z Internetu do DMZ propojovací sítě. Z pohledu bezpečnosti jsou zde zajišťovány základní bezpečnostní funkce, které zajišťují autorizovaný přístup konkrétního subjektu nebo jeho zaměstnance (uživatele) k informačním zdrojům Internetu. Veškeré tyto aktivity jsou logovány. Tato skutečnost znamená, že v Intranetu VS neexistuje anonymní uživatel. Každý uživatel je identifikován jako fyzická osoba a současně svou rolí.

Významnou odlišností je také míra vlastního rozhodování a způsob financování. Zatímco v případě Internetu do škol byl použit výhradně model centrálního financování (všechny peníze šly generálnímu dodavateli), stejně jako centrální způsob připojení k Internetu, v případě intranetu veřejné správy mají jednotlivé subjekty VS přeci jen větší svobodu vlastního rozhodování. K celému „paktu“ (Rámcové smlouvě) mezi státem a Telecomem mohou, ale také nemusí přistoupit. Pokud ano, a své přistoupení stvrdí podpisem vlastní prováděcí smlouvy, mohou nakupovat telekomunikační služby za státem dojednané ceny. Stát jim dokonce centrálně uhradí ty služby, které jsou „potřebné pro výkon přenesené působnosti státní správy“, a jednotlivé subjekty veřejné správy si tak platí jen služby zbývající.

Dalším stupněm volnosti je i možnost výběru mezi centrálním připojením k Internetu (ve výše uvedeném smyslu) a připojením individuálním.

V souvislosti s děním kolem intranetu veřejné správy není jistě bez zajímavosti nedávné oznámení společnosti Autocont o tom, že podepsala smlouvu s ČESKÝM TELECOMEM o outsourcingu koncových zařízení:

Služby budou poskytovány v těsné spolupráci se specialisty ČESKÉHO TELECOMU a jeho help deskovým pracovištěm. Smlouva, uzavřená na dobu tří let, zahrnuje více než deset tisíc počítačů a dalších periferií v 600 lokalitách na celém území státu. Společnost AutoCont CZ tak zúročila své dlouholeté zkušenosti z této oblasti služeb.

Toto vyhlášení vnímám ve smyslu outsourcingu správy a údržby vlastních koncových zařízení Českého Telecomu (tj. používaných jeho vlastními uživateli), nikoli ve smyslu outsourcingu koncových zařízení subjektů veřejné správy, které se budou připojovat k intranetu veřejné správy a využívat jeho služby. Něco takového by představovalo zopakování modelu použitého – podle mého názoru velmi neefektivně – v rámci Internetu do škol konsorciem generálního dodavatele (tvořeného Českým Telecomem a Autocontem OnLine).

Celý projekt intranetu veřejné správy v současné době zahrnuje pouze základní hlasové a datové služby, ale například následující citace z tiskové zprávy ČTc naznačuje rozšíření i o další služby:

Intranet veřejné správy poskytne připojeným subjektům veřejné správy služby veřejné privátní sítě na území celé ČR. Veřejná správa bude mít k dispozici spolehlivý přístup na internet s vysokým stupněm bezpečnosti, včetně antivirových ochran a přístupu do zabezpečené elektronické pošty veřejné správy.

Aliatel podepsal přenositelnost

Společnost Aliatel minulý týden oznámila, že jako jeden z prvních alternativních operátorů uzavřela dodatek propojovací smlouvy na přenositelnost čísla a oficiálně zahájila provoz této tak dlouho očekávané služby. Zajímavé je, že k úspěšnému ukončení testování služby a zahájení provozu (nejspíše pouze neoficiálnímu) došlo již 21. března 2003. Historicky první zákazníci tak mohli přenést svá čísla k Aliatelu již v průběhu března.

Službu přenositelnosti čísla dnes Aliatel nabízí jako standardní součást své služby Business Komplet (zahrnutou v ceně), podrobněji zde.

Kdy bude nový zákon o elektronických komunikacích?

Česká asociace kompetitivních komunikací (ČAKK) je u nás zdaleka nejhlasitějším „upozorňovatelem“ na potřebu urychlit přípravy nového zákona o elektronických komunikacích. Ten nám jednak diktuje EU, ale stejně tak jej naléhavě potřebujeme sami proto, aby se skrze něj napravily četné nedokonalosti a přežité aspekty současného telekomunikačního zákona, nehledě již na potřebu sjednocení právní úpravy telekomunikací a médií. V každém případě to bude představovat obrovský objem nelehké a nesmírně odpovědné práce, kterou je třeba stihnout do našeho vstupu do EU.

Tomu, kdo zákon připravuje a odpovídá za tuto přípravu (což je Ministerstvo informatiky), to prezident ČAKK Zdeněk Vaníček minulý týden nalinkoval takto:

BRAND24

  • již v květnu by měl být připraven návrh paragrafového znění
  • v červnu by měly proběhnout diskuze o návrhu s odbornou veřejností, včetně celkového doladění zákonné předlohy
  • v letních měsících musí proběhnout mezirezortní připomínkové řízení
  • v září by mělo dojít k vypořádání připomínkového řízení tak, aby do 30. září 2003 mohla návrh posoudit a schválit vláda.
  • ve čtvrtém čtvrtletí by mohl být návrh schválen Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení, na něž naváží jednání výborů.
  • celý legislativní proces by měl být podle této představy dokončen nejpozději v únoru 2004.

K tomu pan Vaníček dodává, že pokud by tento harmonogram byl dodržen:

Zákon by pak v ideálním případě mohl byt platný od 1. března 2004 a nabýt účinnosti dnem předpokládaného přístupu České republiky k Evropské unii, tj. dnem 1. května 2004.

Kdy bude platit novela?

Výše citovaný harmonogram příprav nového zákona se může zdát příliš urychlený, ale zkušenosti s novelou stávajícího telekomunikačního zákona hovoří jasnou řečí: to, co mělo být jednoduchou záležitostí, ze které se v zájmu „průchodnosti“ raději odstranily všechny potenciálně konfliktní věci (až zbylo jen holé minimum, které po nás požaduje EU, tj. zpřístupnění místní smyčky), se naopak nebezpečně protahuje. Podle původních závazků ČR vůči EU měla novela nabýt účinnosti k počátku tohoto roku, ale to se nestihlo. Nyní to vypadá na konec třetího čtvrtletí t.r. – jak minulý týden uvedla ČTK s odvoláním na tiskovou mluvčí MI ČR.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).