Hlavní navigace

Televize poroste, uživatelská videa klesnou

28. 1. 2009
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Když už hovoříme o inzerci, zamysleme se také nad tím, jaký vývoj obecně čeká média, tedy nejenom ta internetová. Co přinesou nového a čím se pokusí zaujmout?

Psát jakékoli články či analýzy týkající se tak dynamického odvětví jako jsou média je v době ekonomické krize ošidné. Napojení mediálního trhu na ekonomický sektor je značné a nejen odborné časopisy přinášejí informace o propouštění novinářů, zmenšování redakcí či fúzích mediálních skupin. Na straně jedné je zde tlak na snižování nákladů, na stranu druhou se blížící krizí stupňuje boj o co nejvíce čtenářů.

Čím se tedy média (zvláště ta internetová) budou snažit zaujmout? Jaké budou volit prostředky k dosažení větší čtenosti, poslechovosti či sledovanosti? Poměrně rozsáhlý průzkum a analýzu učinila společnost Deloitte, jejíž závěry mohou být v mnohém zajímavé.

Televize

V těžkých časech má sledovanost tendenci růst, protože spotřebitelé zůstávají doma. Již v druhé polovině roku 2008 byl zaznamenán nárůst průměrné doby sledovanosti. Přechod z analogového na digitální televizní vysílání může sledovanost ještě posílit. Mimo to profesionálně vyrobený program se nyní prosazuje před programem tvořeným uživateli, a to jak online, tak v plošném vysílání. V roce 2009 naroste celková sledovanost na jednoho diváka pravděpodobně o 30 minut týdně. Nastává tedy vhodný čas pro to, aby si televize udělala odstup od ostatních médií a aby nejsilnější hráči investovali do obsahu, smluv a aktualizace infrastruktury. Tolik uvádí studie na adresu možnosti rozvoje a úspěchu televize v roce 2009.

V České republice může být úspěch spojen také se dvěma zajímavými projekty, a to je zpravodajská Z1 a TV Barrandov (o obou jste pravidelně informováni na DigiZone.cz), které si budou chtít ukrojit z koláče sledovanosti podíl v řádu jednotek (či desítek) procent. Pro jejich start je příznivá doba. Televize hledají novou tvář, možnosti a cesty, jak oslovit diváka za využití digitálního vysílání, lidé jsou více doma (ať již z důvodů nezaměstnanosti, omezení pracovní doby nebo jen ze snahy o snížení výdajů za zábavu či kulturu) a mají čas na sledování pořadů.

Zatímco v minulosti jsme pozorovali především snahu televizí proniknout do prostředí Internetu (viz projekty jako tn.cz), v poslední době jsme svědky trendu také opačného. Servery jako YouTube představují pro mnohé televize značný zdroj levně dostupného a atraktivního audiovizuálního materiálu. Vzhledem k tomu, že lze očekávat, že se technická kvalita videí na YouTube bude postupně zvyšovat (již nyní je zde HD 720p), lze také předpokládat, že pro některé televize bude autorské amatérské video stále častějším zdrojem (viz např. blog Štěpána Binka).

Nový impuls pro televizní tvorbu by mohly přinést také smartphony. Ty nemusí mít přímo integrovaný televizní tuner. Stačí jen dostatečně rychlé a cenově přijatelné připojení na Internet, který se těší stále větší oblibě. Internet v mobilu si aktivoval každý sedmý zákazník Vodafonu. Polovina z nich používá Internet v mobilu 4 a více dnů v týdnu a zobrazí průměrně 16 stránek denně, říká Lukáš Kružberský, ředitel marketingu pro nefiremní zákazníky Vodafonu. Pro přenos televizního signálu přes GPRS či EDGE se zdá být poměrně nereálný, ale stále více telefonů podporuje WiFi a operátoři sami pomalu implementují 3G.

Přes všechny pozitivní prognózy lze očekávat, že i televize zasáhne odliv příjmů, díky horšímu prodeji reklam a určitému pesimismu, opatrnosti inzerentů poplašených zprávami o krizi. Zdá se ale, že oproti ostatním médiím se nebude jednat o tak závažný problém, dodává zpráva. Připojme ještě poznámku, že celá řada televizních společností (zvláště v Evropě) je podporovaná státem, respektive získává peníze s povinných odvodů poplatků. Proto by na ně nemusela krize dopadnout tak tvrdě.

Internetová média

Podle posledních měsíců se zdá být stále pravděpodobnější, že jedním z hlavních hybatelů či inspirátorů mediální scény bude Twitter a služby na něj se navazující. Dokáže přinést informace z celého světa neuvěřitelně rychle a často velmi autenticky. Twitter opět není v době hospodářských problémů pro média špatná volba v otázce ceny. Jeden dostatečně twittrující zaměstnanec může poměrně dobře přinášet bezprostřední zážitky obrovského spektra lidí přímo na server. Ať již jde o komentáře z twitterů známých osobností, fotografie (naposledy letadlo, které přistálo na řece Hudson), ale také třeba zajímavé informace o kulturních akcích a mnoho dalšího. Například server Týden má vlastní kanál pro sběr tipů a podmětů pro články, rychlé zpravodajství apod.

Také Lupa má svůj Twitter kanál, přihlásit či sledovat jej můžete zde.

Zdá se, že Twitter dokáže přinést jak požadovanou aktuálnost a autentičnost, tak propagovanou interaktivitu s uživateli. Co je ale na zvážení, zda je sázka na Twitter ve zpravodajství úplně nejlepší. Míra exkluzivity dobrých zdrojů je poměrně malá. Dočkáme se sofistikovaných „dolovacích algoritmů“ jako jednoho ze základních nástrojů moderní žurnalistiky?

Adam Javůrek na Knol píše, že: nedávno si získala pozornost uživatelka s přezdívkou thevixy, která zřejmě jako první informovala o zemětřesení v Los Angeles. Porazila přitom všechna mainstreamová média a třeba tiskové agentuře AP „nadělila“ téměř deset minut. Je to vlastně logické. Pokud nastane přírodní katastrofa, je pravděpodobné, že při ní bude nějaký uživatel Twitteru, a ten o tom okamžitě informuje SMS zprávou. Novináři nemohou být rychlejší, o práci ale nepřijdou. Ukazuje se, že Twitter je místo, kde se zprávy objevují poprvé, ale ne místo, kde lze zprávy pohodlně nalézt. Důležité informace často zanikají v šumu těch nepodstatných. Význam tedy hledejme především v tom, že Twitter dokáže přinést osobní svědectví na dokreslení informace jako doplňující zdroj. Hlavním nosičem spolehlivých zpráv by se mohl stát snad jen s nějakým analytickým nástrojem, který by zkoumal kvalitu, spolehlivost apod. První vlaštovky se již objevují. To je ale asi poměrně dlouhá cesta a pokud se to podaří, pak i tak budou potřeba lidé, kteří budou zprávy komentovat, vkládat do souvislostí a analyzovat.

Zajímavá je také situace ohledně videa. Ukazuje se, že videoobsah text nenahradí, a tak slouží především jako doplněk. iDnes se se svou iDnes TV postupně zavádí kontinuální vysílání, ale (zatím) pouze na Internetu. Ostatní mediální online hráči se snaží video zatím využívat pouze jako doplněk, případně se objevují první vlaštovky se zpravodajskou relací.

S videem souvisí i dvě zajímavé poznámky v již zmiňované analýze: Zvyšující se náklady na bezplatný obsah na Internetu. Je možné, že z důvodu stoupajících nákladů na skladovací kapacitu bude 15 minut internetové slávy veřejnosti na rychlém ústupu. To je informace, kterou můžeme vnímat také v souvislostí s tzv. hrozbou datového kolapsu. Tedy v různých obměnách prezentovanou představou, že data nebudou kam ukládat za rozumných finančních a technických parametrů, nebo nebude jak je přenášet. Zde si ale dovolím nesouhlasit se zjištěním společnosti Deloitte. Největší datový problém by se týkal video serverů, především YouTube. To je ale co se týče snesitelné míry reklamy pro většinového uživatele značně poddimenzováno a případný placený přístup by byl nahrazen marketingovým modelem s vyšší výtěžností.

Druhá informace směrem k Internetu je, že po letech marnotratného utrácení za nejlepší koncertní umělce a sportovní události si veřejnost možná již nebude moci dovolit vidět největší hvězdy na těch nejlepších místech. Snižování sponzorského rozpočtu znamená, že je ještě méně prostředků na financování turné s extravagantní výpravou či na nákup nových žhavých hráčů. To může přinést větší rozvoj alternativní kultury (neb ta „pop“ nebude mít takový zásah) a možná i větší prostor pro nové tváře a talenty.

Zajímavá je také informace týkající se sociálních sítí. Ty své ekonomické využití zatím spíše hledají. Zpráva uvádí, že že stejný zisk má sociální síť za sta uživatelů oproti jednomu z klasického média. Asi to nelze brát úplně přesně a doslova, ale provozovatel, který zná většinu reklamě důležitých informací o každém konkrétním uživateli, by jich mohl využívat efektivněji, což se má stát právě v letošním roce.

Závěrem

Ve zprávě bychom našli ještě několik poměrně zajímavých prognóz. Autoři poměrně hodně vsází na přesun marketingových aktivit směrem na mobilní telefony. Hovoří o znovuzrození televize v těchto zařízeních, nových reklamních modelech apod. V tomto kontextu je určitě zajímavé připomenout reklamní modely jako Vodafone SMS Gratis či Platí to Kvído. Tedy ne přístup apriorní reklamy, ale nabídka služby za reklamu místo za peníze. Dočkáme se něčeho podobného například i u mobilního Internetu či již zmiňované televize? Pokud ano, může to být směrem k oběma službám zajímavý a silný impuls. Osobně bych ale zatím rok 2009 jak ten, kdy se média přestěhují do mobilů, neviděl. Celý proces bude mnohem složitější a dlouhodobější, než by se mohlo někomu na první pohled zdát.

BRAND24

Co ovšem čekat lze, je postupný redesign mnohých webů tak, aby se staly user friendly i pro uživatele mobilních telefonů a netbooků – či spíše nabídka alternativních mobilních vzhledů. Ať se již jedná o vlastní design a kompozici stránek nebo datovou optimalizaci. Kdyby se tento posun k mobilní platformě médiím podařil, myslím, že by se to dalo vnímat jako úspěch směrem k těmto zařízením.

Zdrojová data byla čerpána ze zpráv společnosti Deloitte: Deloitte analyzuje aktuální trendy v oblasti technologií roku 2009 a Deloitte analyzuje aktuální trendy v oblasti médií roku 2009.

Používáte pravidelně mobil pro přístup na Internet?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).