Hlavní navigace

TERENA Networking Conference 2001

Jan Radil

Může mít paket vlastní inteligenci? Tato a další otázky byly řešeny na konferenci TERENA 2001, která se odehrávala v Antalyi. Antalya je starodávné město v Turecku, které sehrálo důležitou roli v historii Středomoří. Jakou sehraje roli ve vývoji tzv. aktivních sítí, kde je vlastní inteligence pro směřování toku dat obsažena v samotných paketech?

Antalya je starodávné město v Turecku, kde se konala letošní konference TERENA 2001. Bylo vybráno, protože hrálo důležitou roli v historii Středomoří už v dávných dobách, a pak vidělo mnoho různých kultur a civilizací, které přispěly k historickému vývoji. Je považováno za magickou oblast, která patří do Evropy, ale zároveň je branou do dalších, jiných světů. Ti, kdo pořádali konferenci TERENA 2001, se domnívali, že podobně lze v současném světě nahlížet na Internet a moderní svět.

Konference byla rozdělena do tří hlavních částí. První z nich byla určena pro manažery a nespecialisty a prezentace byly zaměřeny na evropské iniciativy, síťový výzkum ve Středomoří, další generace výzkumných sítí, univerzitní sítě a aktivity GRIDu. Další část byla více technická a věnovala se pokročilým službám a aplikacím, problémům s QoS a technickému programu organizace TERENA. Poslední část pak byla věnována problematice middlewaru a byla určena specialistům, kteří diskutovali a učili se o pokroku a nových trendech v této oblasti.

V současnosti, kdy Internet hraje čím dál větší úlohu v mnoha oblastech veřejného života téměř na celém světě, byly v popředí zájmu Sítě národního výzkumu (National Research and Education Networks – NRENs) a jejich úloha při rozvoji Internetu. Největší důležitost těchto sítí spočívá ve využívání nejmodernějších technologií a aplikací, které je následně možné používat v praxi.

Z velkého počtu přednášek mne zaujaly následující dvě: Cognitive Routing in Large Scale Networks (Erol Gelenbe, University of Central Florida) a The Ongoing Critical Role that Universities and Research Centres Have in the Development of the Internet (Bill St.Arnaud, CANARIE Inc.). Pokusím se o stručné shrnutí obou.

První přednáška se věnovala otázkám a problémům tzv. aktivních sítí, kde vlastní inteligence pro směrování a řízení toku je obsažena v samotných paketech a ne v aktivníh prvcích (směrovače) a protokolech, jak je tomu u současných sítích. Popisovaná architektura obsahovala „chytré“ a „hloupé“ pakety a také pakety potvrzovací.

Chytré pakety se směrují samy a učí se, jak zabránit ztrátám a zahlcení sítě vlastním pozorováním a také přebírají zkušenosti od ostatních chytrých paketů. Když dorazí na místo určení, pošlou nazpět potvrzovací paket, podle kterého jsou nastaveny směrovací informace pro hloupé pakety. Proces učení se je implementován podle modelů neuronových sítí a představuje samozřejmě největší problém.

Zkušenosti z experimentální sítě ukazují, že je velice důležitý i poměr chytrých a hloupých paketů. Pokud jsou všechny pakety chytré, dorazí sice k cíli, ale s neúměrně velkým zpožděním (neustále si mezi sebou povídají, co se v síti děje nového a zajímavého). Pokud se vyšle chytrých paketů jen několik, vytvoří cestu pro hloupé pakety, které je jenom následují.

Tyto a další experimentální výsledky byly velmi zajímavé, ale na nasazení do sítí s větším rozsahem si patrně ještě nejakou dobu počkáme (změny v zatížení linek a v topologii sítě představují velký problém, vzhledem k použitému matematickému aparátu a nutnosti reagovat na tyto změny v reálném čase).

Druhá přednáška se věnovala problému, se kterým se potýká většina sítí národního výzkum: problém poslední míle. Tedy aby gigabitivé rychlosti páteřních linek (dnes 10 Gbps) mohli patřičným způsobem využívat všichni uživatelé. Řešením je budování optické infrastruktury (fiber to desktop), která jako jediná bude schopna zajistit plnohodnotné využívání výsledků nejnovějších aplikací z různých oblastí (kosmologie, astronomie, farmakologie a dalších).

Zajímavý projekt, který bude řešit Kanada a USA dohromady, je vybudování podmořské sítě podél západního pobřeží s názvem Neptune Science Grid. Tato síť bude spojovat automatické miniponorky, senzory, podmořské kamery a další zařízení, která na svůj vývoj ještě čekají. Neptun bude shromažďovat data seizmologická, ale také fakta o rybí migraci a populaci, o životě v hlubokých vodách, o znečištění oceánů.

FIN17_bilka

Výhledově by tato síť měla sloužit všem studentům, aby se každý mohl věnovat té oblasti, která ho nejvíce zajímá. A to i ve volném čase a nejen pro přísně vědecké účely (první záběry živé krakatice obrovské …).

Doufejme, že konference TERENA 2002, konající se v Irsku, bude neméně zajímavá.

Našli jste v článku chybu?