Názory k článku
Terorismus v Bombaji: zase konec tradičních médií?

Bombay - anglický imperiální název

Mumbai - indické jméno města od roku 1996

http://geography.about.com/b/2008/11/26/mumbai-was-bombay.htm

Taky máme radši Český Krumlov místo Krumlau ...

Krummau

sic .... no stanese ...

Dobrý den,
já jsem sporem o Bombaj vs Mumbai chtěl poukázat na jinou věc - spousta lidí v okamžiku, kdy neví, jak co psát, zadá oba výrazy do Googlu a pak vybere ten častěji používaný výraz. Jak už jsem napsal, já znám ze školy Bombaj. Když jsme si četl články o využití Twitteru a Flickru při reportování z posledních útoků, tak jsem zaznamenal oba názvy. Abych v tom měl jasno, dotázal jsem se jazykové poradny Ústavu pro jazyk český. Až budu mít odpověď, rád ji sem přidám, ať aspoň tady máme jasno.
Dovolím si ale nesouhlasit s přirovnáním ke Krumlovu. V ČR samozřejmě nemůžeme používat německý název, ale pokud budou používat německý název německy mluvící osoba, můžeme jí to vytýkat? Myslím ale, že můžeme pro zahraniční města používat české výrazy, pokud takové existují a to i přesto, že daný stát tlačí na používání jiných názvů. Což je zrovna případ v článku zmiňovaného Pekingu (česky), který bychom i v češtině podle pinjin (nebo to má být v češtině pinyin???, mimochodem schváleno už za vlády "velkého kormidelníka"...) měli psát jako Bej-jing nebo Beijing (obojí bychom měli vyslovovat Pej-ťing).
No, rozhodně to není jednoduché a přiznám, že zrovna tohle jsme ve škole neprobírali, nebo jsem to už zapomněl nebo jsem asi zrovna chyběl :-) Každopádně mně to zajímá, takže jsem se na to zeptal odpovídající autority (ÚJČ) a až budu mít odpověď, tak se o ni samozřejmě rád podělím.

Prišla mi odpověď od Ústavu pro jazyk český:

Akademická Pravidla ceského pravopisu uvádí jen podobu "Bombaj"; Slovník spisovné cestiny uvádí "Bombaj" a v závorce pripoustí téz podobu "Mumbaí". Tradicní, ustálená a zauzívaná podoba "Bombaj" vsak jednoznacne v úzu prevazuje (a to jak ve výsledcích internetového vyhledávace Google, tak i ve vsech databázích Ceského národního korpusu). Doporucovali bychom tedy uzívat práve ji.

A mate radeji Drazdany nebo Dresden? Peking nebo Beijing?
Trochu se zamyslet, pak psat...

samozrejme Drežďany nebo Drježdźany :-)

Ću-mu-lang-mu nebo mt Everest?

Směšujete kance s békama ...

O českém zeměpisném názvosloví nepadla ani zmínka

jedná se o toto:
> zatímco anglicky to je Mumbai. Takto to stále píše BBC,

ne stále, ale od r. 1996

> zatímco některá severoamerická média píšou Bombay. Proto

bud to nezaregistrovali nebo (stejně jako u nás) používají zažitý název (a to není chyba)

> usuzuji, že Indové asi budou foneticky vyslovovat Bombaj,

nebudou, používají Mumbai

> zatímco angličtí imperialisté se budou držet několik set
> let tradičního Mumbai.

od roku 1996 neni několik set let ...

Evidente je v tom pekny bordel.

Mr. Klima pise "Bombay - anglický imperiální název"

neznamy autor, na ktere Mr. Klima reaguje "...zatímco angličtí mperialisté se budou držet několik set let tradičního Mumbai."

Neni v tom zadny bordel, to jen autor se nechtene pustil na tenky led a ten bordel si v tom udelal sam :)

Britove to kdysi pojmenovali jako Bombay (v cestine Bombaj), a nedavno se indove rozhodli prejmenovat na (myslim ze puvodni) Mumbai. Proste uz je sralo, pouzivat britske nazvy, protoze jim to prilis pripomina kolonialni minulost.

Nema to nic spolecneho s pravidly ceskeho pravopisu, a nema cenu se ptat jazykovedce.

Je to to same, jako kdyz se Sri Lanka vratila z anglickeho Cejlonu.

No, me by docela zajimalo, kam se chodi na ty zahranicni nazvy.

Proc se Wien u nas nazyva Viden?

A proč anglicky Vienna? To jsou asi ty paradoxy!

No, svym prispevkem jsem chtel naznacit, ze mi neni jasne, proc si nekdo dava praci s konverzi nazvu cizich mest a vesnic do rodneho jazyka.

New York je proste pro nas New York a zadny Ňu Jork (ve smyslu oznaceni na mape.)

S těmi několika set lety jsem se spletl. Mám doma Empire, the British Imperial Experience, vydané Harper Collins, kde jsou kreslené mapy, zachycující jednotlivé fáze britského impéria a je tam všude Mumbai, stejně tak v textech. Bohužel jsem si až doteď nevšimnul, že kniha byla publikovaná v roce 1996, takže editor to asi všechno opravil (pokud to tak již nenapsal autor, ale to se mi nezdá, tu knihu musel psát několik let a několik desetiletí problematiku studovat), myslel jsem si, že byla napsaná dříve.

Útoky v Bombaji jsem na Twitteru hodně sledoval a myslím že se jeho význam uměle přeceňuje. Většina zpráv (tweets) byly odkazy na tradiční média, opakování předchozích tweets nebo spekulace, objevilo se minumum původních zpráv od lidí kteří by byli v místě útoků a informovali o aktuální situaci.
Je to obvyklé přeceňování významu internetu a představa že linkováním a kopírováním ve stylu Web 2.0 vzniká něco nového.
Nevzniká. Tisíc blogerů na Twitteru kteří koukají na televizi a píšou co zrovna hlásili nenahradí odvážného reportéra ve středu dění.

souhlasím s tímto názorem. Neustálé papouškování toho, co už jinde je opravdu nic nového nevzniká a přeceňuje se to. Od doby, kdy každý bloger musel přepapouškovat to, že GMail má nový skin (nebo jakýkoliv jiný plk o Google), přestal jsem třeba chodit na Weblogy.cz. Jeden něco napsal, druhý napsal prakticky to samé a dal link na prvního a tak dokola... tolik času nemám, abych si tohle mohl dovolit. Twitter skoro to samé, každý měsíc více umažu než přidám. Ale asi to je tím, že IT business není mou obživou a že to nechápu...

Přesně tak. Navíc důvěryhodnost zprávy bez odkazu na tradiční médium je blížící se nule.