Hlavní navigace

Test akcelerátorů Internetu: srovnání

22. 2. 2005
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ve druhém dílu se podíváme, jakou časovou úsporu ve srovnání se standardním připojením lze očekávat při použití různých akcelerátorů, které nabízejí čeští ISP. Testovat budeme české portály. Také se zkusíme lehce zamyslet, zda jsou v něčem akcelerátory nenahraditelné a jestli náhodou nejlepším internetovým protokolem není Y-modem.

Na začátek bych asi měl upozornit, že pokud někdo po minulém díle čeká několikasetstrán­kový vyčerpávající test akcelerátorů ze všech možných i nemožných úhlů pohledu, bude zklamán. Lupa nemá neomezené možnosti a článek nemá neomezený rozsah. Pochopení problému nám ale umožní vytvořit přijatelný postup testování.

Jak se testovalo?

Nejprve si ujasněme, co vlastně zkoumáme. Test se snaží odpovědět na otázku, jaké urychlení může od akcelerátoru očekávat nepříliš technicky vzdělaný uživatel ve srovnání s přímým připojením. Jinými slovy, o kolik pro něj bude Internet „rychlejší“, když si na stránce o připojení klikne na nastavení akcelerovaného připojení, než když klikne na standardní připojení.

Zkusím nastínit použitou metodiku. Základní předpoklad je, že úzkým hrdlem je vytáčená linka a vliv páteřní sítě je zanedbatelný. Tento předpoklad asi není zcela splněn u zahraničních serverů (round-trip přes oceán už hraje svou roli), takže pokud chceme srovnávat účinnost akcelerátorů, je vhodné vybírat české servery. Dalším požadavkem bylo, aby to byly stránky určitým způsobem typické, tj. aby průběh jejich přenosu co nejvěrněji odpovídal běžným (rozuměj: často se opakujícím) situacím. Nakonec jsem zvolil úvodní stranu pěti nejnavštěvova­nějších českých serverů (podle Top 20 Media Brands z iAuditu).

Tyto stránky jsem uložil ve statické formě, aby bylo zaručeno, že při všech testech se bude přenášet stejné množství dat. Odkazy jsem upravil tak, aby byly zachovány pokud možno všechny relevantní parametry spojení (tj. rozmístění na více serverech, postupné přesměrování reklamy pomocí JavaScriptu apod.). Kde to bylo možné, zachoval jsem původní umístění (např. vlastní data reklamních bannerů), jinak jsem vytvořil lokální kopie. Reklamní kód jsem upravil tak, aby se při každém načtení choval stejně (např. nahrazení funkce rand konstantou). Kromě obsahu bylo samozřejmě nutné zachovat také relevantní položky hlaviček HTTP, především pak těch položek, které řídí kešování. Také bylo potřeba zachovat komprimaci obsahu tam, kde ji umožňoval i původní server (tj. všechny s výjimkou iDnes). Výsledek si lze prohlédnout zde: Seznam, Centrum, Novinky, iDnes a Atlas. Protože nevím, jak dlouho po skončení kampaně zůstávají bannery fyzicky přítomné na serveru, a protože se, myslím, od provedení testu změnila i konfigurace webového serveru, kde jsou tyto statické stránky uloženy, nefungují už teď asi zcela správně, ale v době provádění testu byly prakticky identické s originálem.

Každá stránka se načítala pro každého ISP třikrát bez akcelerátoru a třikrát s ním, přičemž jsme měřili čas, který potřebuje prohlížeč ke stažení celé stránky včetně všech vnořených objektů (stylesheety, obrázky, flash, iframe atd.). Z každé trojice výsledků byl poté vybrán nejlepší dosažený čas. Proč nejlepší a ne průměrný? Přes všechnu snahu přenos přece jen ovlivňují i jiné faktory než vytáčená linka a je obtížné je odfiltrovat. Lze však předpokládat, že se působení těchto faktorů neprojeví při každém měření. Navíc je rozdíl mezi prvním a dalším stažením, protože proxy u ISP už bude mít některé objekty v keši. I tomuto problému se vyhneme, pokud uvažujeme pouze nejlepší výsledek ze tří.

Pokud jde o vlastní provedení testu, testovalo se z kanceláře Internet Infa a použit byl externí modem standardu V.90 (TP560×) na komutované lince Českého Telecomu, jejíž kvalita umožňovala spojení rychlostí nejvýše 41,2 kbit/s. Při spojení se používal protokol PPP s kompresí MPPC. Na klientském počítači běžel operační systém Windows XP a prohlížeč Internet Explorer 6.

Výsledky

Následující tabulky ukazují naměřené výsledky pro jednotlivé akcelerátory. V prvním sloupci je jméno stahované stránky, ve druhém doba stahování bez akcelerátoru [minuty:sekundy], ve třetím doba stahování s akcelerátorem [minuty:sekundy] a ve čtvrtém časová úspora v procentech. Poslední řádek tabulky uvádí celkový čas za všechny stránky.

AtlasNet / TurboAtlas
Normal Akcelerátor Úspora
seznam.cz 0:26 0:25 4 %
centrum.cz 0:30 0:18 40 %
novinky.cz 0:49 0:41 16 %
idnes.cz 0:49 0:28 43 %
atlas.cz 0:21 0:15 29 %
Celkem 2:55 2:07 27 %

Je vidět, že akcelerátor Atlasu (Artex) dosahuje největší úspory u stránky iDnes. Protože tento server neumožňoval kompresi na úrovni HTTP, podporovalo by to domněnku, že gzip je mnohem účinnější než komprese MCPP. HTML kód zde tvoří přes třetinu všech přenášených dat, všechny tři další větší soubory (přes 10 kB) jsou obrázky GIF, na které lze uplatnit ztrátovou kompresi.

Poněkud překvapivá je velká úspora u titulní stránky Centra, protože největším přenášeným blokem je reklamní Flash (tvoří skoro 40 procent objemu dat), což je komprimovaný formát. Atlas se standardním nastavením ovšem reklamy nefiltruje.

RazDva
Normal Akcelerátor Úspora
seznam.cz 0:23 0:23 0 %
centrum.cz 0:28 0:20 29 %
novinky.cz 0:49 0:41 16 %
idnes.cz 0:45 0:33 27 %
atlas.cz 0:26 0:20 23 %
Celkem 2:51 2:17 20 %

Contactel RazDva používá stejný software jako Atlas (Artex), takže by měl dosahovat stejných výsledků. V celkovém srovnání to víceméně platí, i když úspora u iDnes i u Centra byla mnohem menší.

Seznam Internet
Normal Akcelerátor Úspora
seznam.cz 0:34 0:24 29 %
centrum.cz 0:31 0:13 58 %
novinky.cz 0:56 0:42 25 %
idnes.cz 0:52 0:25 52 %
atlas.cz 0:35 0:17 51 %
Celkem 3:28 2:01 42 %

Seznam používá software CProxy. Na první pohled dosahuje většího urychlení než TurboAtlas nebo RazDva, ale to je způsobeno především tím, že Seznam dodává svůj akcelerátor nastavený tak, aby blokoval reklamní proužky.

Volný Internet
Normal Akcelerátor Úspora
seznam.cz 1:01 0:24 61 %
centrum.cz 0:31 0:13 58 %
novinky.cz 0:56 0:18 68 %
idnes.cz 0:56 0:16 71 %
atlas.cz 0:26 0:19 27 %
Celkem 3:50 1:30 61 %

Volný používá stejně jako Seznam software od CProxy a i standardní nastavení je podobné, liší se pouze v seznamu blokovaných serverů. Tady se projevil jeden důsledek zvolené metodiky, protože Volný blokuje všechny servery, které začínají ad., ad1., ad2., takže odfiltruje i (vlastně neexistující) ad?.tesarici.cz, zatímco Seznam filtruje pouze známé české reklamní servery. Není to tak velký problém, jak by se na první pohled zdálo, protože vlastní data jsou většinou na ad2.bbmedia.cz (které filtrují oba), ale akcelerátor Volného tím přece jen trochu času ušetřil.

Daleko víc bije do očí podezřele dlouhá dobou přenosu stránky Seznamu bez akcelerátoru. Teď už nelze vypátrat, čím přesně byla způsobena, ale pokud bychom ji upravili proporcionálně k výsledkům ostatních stránek u Volného a podle poměru stahování Seznamu vzhledem k ostatním stránkám u jiných ISP, dostali bychom přibližně 0:30. Tím by se úspora u Seznamu dostala na 20 procent a celková úspora na 55 procent, což jsou přibližně stejné výsledky, jakých dosahuje akcelerátor Seznamu.

Tiscali
Normal Akcelerátor Úspora
seznam.cz 0:35 0:24 31 %
centrum.cz 0:46 0:20 57 %
novinky.cz 0:50 0:33 34 %
idnes.cz 0:44 0:34 23 %
atlas.cz 0:24 0:22 8 %
Celkem 3:19 2:13 33 %

Akcelerátor Tiscali (Kapsch/ICT) se liší od ostatních, a to už tím, že k instalaci vyžaduje práva administrátora. Jinak ovšem nabízí asi nejlepší technické řešení – časová úspora bez potlačení reklamy je největší a kvalita obrázků je subjektivně lepší než u CProxy.

Stojí za pozornost, že tento akcelerátor jako jediný nestahuje od serverů data komprimovaná na úrovni protokolu HTTP. Zřejmě ho k tomu vede úvaha, že stejně bude obsah komprimovat po svém, takže případná předchozí dekomprese by jej spíše zdržovala. Naopak fakt, že ostatní řešení stahují obsah komprimovaný, mne vede k závěru, že posílají klientům přesně tentýž obsah a nemohou tedy na takových datech nic ušetřit.

Závěr

Jasným závěrem testu je, že akcelerátory opravdu zrychlí načítání webových stránek. Výrazných úspor lze pochopitelně dosáhnout jedině blokováním obsahu (reklamy). Na to ale existují i jiné programy (např. Adblock pro Mozillu), které dokáží totéž, a mám za to, že pohodlněji. Přinejmenším ve chvíli, kdy přestanou stačit přednastavené seznamy blokovaných URL.

Další velkou úsporou je použití proxy. To je také možné i bez akcelerátoru. Vlastně jediné, v čem jsou akcelerátory nenahraditelné, je, že jejich proxy umí zmenšit velikost dat za cenu snížení kvality. Klíčová část software tedy běží na serveru u ISP. A právě v tom je skrytá také nevýhoda celého systému: je závislý na dalším zařízení a při velkém zatížení proto může docházet třeba i ke zpomalení.

K rychlosti přenosu obsahu včetně reklam mám poslední postřeh. Akcelerátory ještě zdaleka nedosahují teoretického maxima. Pokud bych vždy stáhl celý obsah strany (tj. včetně vnořených objektů), zapakoval jej jako .tar.gz a přenesl ke klientovi Y-modemem s bloky o velikosti 1 kB, byl by celkový čas při zmíněné rychlosti 41,2 kbit/s p­řibližně 1:36. To je samozřejmě čirá teorie a v praxi by narazila na spoustu problémů (cookies, hesla, JavaScript, atd.), ale může sloužit jako měřítko dosažené dokonalosti. :)

BRAND24

Upozornění

Protože předvídám některé reakce, chtěl bych zdůraznit, čím tento test není. Zvolená metodika především neumožňuje srovnávat jednotlivé ISP mezi sebou, mimo jiné i proto, že se nesnaží definovat nějaké „rovnocenné nastavení“ různých programů, ale také proto, že nijak nezajišťovala srovnatelné podmínky. Pro jistotu opakuji: Srovnávat výše uvedené absolutní časy různých ISP je naprostý nesmysl.

Také to není test zmíněných programů. Bylo použito jediné možné nastavení těchto programů (nezměněné po instalaci), a to záměrně. Pokud jsou tyto programy schopné v jiném nastavení podat lepší výsledky, je chybou operátorů, když je nenabízejí standardně. Koneckonců, náš hypotetický uživatel bude uvažovat spíše takto: „Ten Volnej je rychlej, ale neukazuje mi to žádný reklamy.“

Používáte akcelerátory?

  • Ano, a jsem spokojen.
    7 %
  • Ano, ale mohlo by to být lepší.
    4 %
  • Ne.
    20 %
  • Nepřipojuji se přes modem.
    68 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je spoluzakladatelem firmy Internet Info. V minulosti se zabýval testy poskytovatelů, v současné době studuje překladatelství a tlumočnictví na FFUK.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).