Test: Odpovídá státní správa na emaily?

Kolik myslíte, že má naše malá zemička ministerstev? Pokud hádáte patnáct, hádáte správně. Tentokrát jsme se nezaměřili na test přístupnosti webů státní správy, ale v rámci Spotřebitelského okénka jsme se rozhodli provětrat ministerské úředníky a vyzkoušet rychlost a způsob jejich reakce na dotazy zaslané fiktivním tazatelem. Do testu jsme zahrnuli i Portál veřejné správy.

Emailovou adresu si na webech každého z ministerstev najde denně v průměru dvacet až třicet tazatelů. Mezi nejvíce zahlcené v tomto směru patří Ministerstvo vnitra, kam den co den dorazí zhruba čtyřicítka emailových psaníček s dotazy, nejméně dotazů v elektronické podobě dostávají na Ministerstvu zemědělství. Dotaz tam během dne pošle v průměru deset lesníků nebo zemědělců.

Nejčastější dotazy jsou pochopitelně poplatné hlavní činnosti toho kterého ministerstva, a tak kupříkladu na Ministerstvu průmyslu a obchodu se nejčastěji potýkají s otázkami na podmínky získání různých podpor podnikání nebo se žádostmi o informace z oblasti ochrany spotřebitele. Mezi nejčastější témata podání na Ministerstvu vnitra patří vstup České republiky do Evropské unie a s tím související práva a povinnosti občanů. Na Ministerstvo práce a sociálních věcí se obracejí lidé toužící po informacích souvisejících s nároky na sociální dávky nebo se Zákoníkem práce.

Bylo by proto logické se domnívat, že pracovníci vyřizující emailové dotazy mají k dispozici předpřipravené odpovědi na často pokládané dotazy. Není tomu tak. Výjimkami jsou pouze Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Vzorové odpovědi nepoužíváme, neboť jednotlivé dotazy se v podrobnostech vždy obsahově liší,“ vysvětluje Jana Soukalová z Ministerstva pro místní rozvoj.

Jedinečné jsou jistě také dotazy kuriózní, zábavné a v některých případech skoro až žertovné. Co si je asi tak možné myslet o jistém tazateli, který na Ministerstvo průmyslu a obchodu poslal dotaz tohoto znění: „Je normováno balení jedné role toaletního papíru? Dříve byl totiž průměr role o 2 cm větší než dnes a navíc výrobce uvádí 400 útržků a balení obsahuje pouze 398 útržků.“ Další kuriózní dotazy zaslané ministerským úředníkům najdete na mém blogu.

A za jak dlouho se vůbec může odesílatel těšit z odpovědi na svůj dotaz? Litera zákona hovoří jasně – dle § 14 odst. 2 zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí být poskytnuta požadovaná informace ve lhůtě nejpozději do patnácti dnů od přijetí podání. „Všechny dotazy se snažíme vyřizovat co nejdříve, jednoduché dotazy vyřizujeme obvykle do druhého dne, někdy však získání údajů potřebných k zodpovězení trvá i několik dní,“ zněla typická odpověď mluvčích jednotlivých ministerstev.

Šedivá je však řeč pracovníků tiskových odborů, zelený je strom praxe. Jak jinak zjistit pravdivost „bití se v prsa“ některých ministerstev v souvislosti s rychlostí reakcí na zaslané dotazy než praktickým pokusem. Jako Václav Modrý (snad jsem se nyní někoho zase nedotkl) jsem proto ve večerních hodinách 16. listopadu (den před státním svátkem) rozeslal na všech patnáct ministerstev rozumně vypadající dotazy a ušetřen nezůstal ani Portál státní správy.

Jako první zareagovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které „panu Modrému“ na dotaz „Letos budu maturovat a chci se hlásit na některou z vysokých škol. Chtěl jsem se zeptat, zda se mohu dostat k otázkám a odpovědím z přijímacích zkoušek minulých let,“ odpovědělo již 18. listopadu zasláním několika souborů ve formátu MS Word. Bohužel bylo znát, že obsah zmíněných dokumentů byl vytvořen předem a obsahoval řadu obecných doporučení, která s dotazem souvisely pouze okrajově.

Jen o pár minut později odpověděla Petra Špačková z Ministerstva financí jasně a stručně na žádost o informace o výměně deseti a dvacetihaléřových mincí. Odpověď obsahovala odkaz na konkrétní stránku webu České národní banky. Také na dalších odpovědích dorazivších v zákonné lhůtě patnácti dnů bylo znát, že jim byla věnována individuální péče, a na některých bylo dokonce vidět, že si příslušný ministerský úředník dal na odpovědi skutečně záležet. Pro Lupu potěšující zpráva dorazila z ministerstva informatiky, když byl v odpovědi na otázku způsobů připojení k Internetu tazateli pro čerpání informací doporučen právě náš webový magazín.

Velmi napilno pravděpodobně mají na Ministerstvu spravedlnosti, neboť odpověď „aktivnímu důchodci sledujícímu politickou scénu, který by se rád stal soudcem z lidu“ přišla až téměř 14 dní po uplynutí patnáctidenní zákonné lhůty. Ještě hůře dopadlo Ministerstvo zemědělství, ze kterého jsme se odpovědi nedočkali vůbec, stejně jako z Ministerstva dopravy, kdy mě navíc jako Chomutováka absence odpovědi na dotaz „Kdy bude z Chomutova do Loun postavena čtyřproudá silnice?“ mrzela dvojnásob.

Celkově nás však výsledky testu příjemně překvapily při zjištění, že více než čtyři pětiny dotazů v koších ministerských úředníků neskončily. Jen vás jako tazatele nesmí tlačit čas.