Těžká otázka: je to bezpečné?

Ilustrace: Nenad Vitas

Přednáška o mimo jiné i počítačové bezpečnosti se chýlila k závěru. Posluchači vyčerpali obvyklou sérii dotazů a zdálo se, že jasněji už být nemůže. Přednášející (jsem) si liboval, jak snadno a srozumitelně se podařilo podat komplikovanou problematiku sice zainteresovaným, ale přeci jenom laikům. Svět byl růžový a jarní nebe bez mráčku.

Bylo zřejmé, že publikum se pokud jde o aktivitu vyčerpalo, a vzhledem k blížící se nutnosti uvolnit místnost zbývá prostor pro jednu otázku s diskuzí do pěti minut, nebo na dvě o něco kratší. Ta, která přišla, mi ale vyrazila dech. Po pravdě řečeno jsem se s ní již setkal, nicméně tentokráte měla velmi syrovou a dík tomu i drastickou podobu. Zněla:
Je torrent nebezpečný?

Na první pohled trivialita, zkuste se však nad ni zamyslet. Moderní aplikace pro užívání tohoto protokolu jako je třeba uTorrent nebo Vuze pro svůj hostitelský počítač nepředstavují žádné riziko. Neobsahují škodlivé kódy, nedělají nic, co by neříkaly že dělají, jednoduchost jejich ovládání takřka znemožňuje způsobit s nimi škodu. Protokol BitTorrnet, není-li nastavený příliš agresivním způsobem, nemůže udělat nic jiného, než zatížit přenosovou kapacitu počítače. Pravděpodobnost zneužití aplikace, respektive bezpečnostní chyby v ní sice existuje, ale je na přijatelné úrovni. BitTorrent se používá především ke stahování multimédií. Z hlediska práva by stahování nemělo být problém, ne však, pokud data i sdílíte – a to je u BitTorrentu nutnost. Kromě toho ke stahování potřebujete samotný .torrent, stažený patrně z některého z obecně známých katalogů. Mnoho torrentů jsou ve skutečnosti zcela jiné obsahy, než jak jsou popsány (fake), a mnoho jich obsahuje červy, či jiný malware. Aby toho nebylo dost, používání torrentu v sítích větších firem a institucí je takřka vždy v rozporu s jejich bezpečnostní politikou.

„Je torrent nebezpečný?“

Nemaje čas, zredukoval jsem odpověď na to, že 1, programy pro něj nebezpečné nejsou a 2, jejich používání z různých důvodů být nebezpečné může. V ústech mi však zůstala pachuť z nezodpovězené otázky. Už jenom proto, že její autor tím nebyl vůbec uspokojen, protože čekal jednoduché a srozumitelné vyvrácení/potvrzení něčeho, co slyšel někde jinde. Potíž je v tom, že takových „jednoduchých“ otázek je v současném světě informačních technologií mnoho. Odpovědí na kteroukoli z nich tak tomu kdo se ptá, zůstáváme vždy něco dlužni. A to není dobře.