The Next Web Conference: Zítra se probudíme v novém světě

Evropa je zrovna teď nabuzená udělat svůj největší digitální skok a dohnat americké firmy, které zatím dominují technologickému světu.

Podívat se do Amsterdamu na The Next Web Conference je asi ten nejlepší nápad, pokud se chcete nechat nabít energií a přesvědčením, že je v dnešním digitálním světě možné cokoliv a že revoluční budoucnost čeká i na vás.

Nejdřív si ale musíte vystát pořádnou frontu před registrací. Účastníků je totiž letos rekordních 3500 a odbavit něco takového během pár minut se zkrátka dost dobře nedá. Oficiální začátek, u něhož se jistě se zpožděním počítá vždycky, se tak odložil o 40 minut. Po úvodním nárazu se stabilizovala i wifi a v setmělém hlavním sále odstartoval program úvodním velkolepým ohlášením.

(Pro vaši představu, tradičním místem konání je areál několika mimořádně působivých budov bývalé plynárny. Hlavní kruhová budova plynojemu je oponou rozdělena na dvě části. V jedné polovině najdete hlavní sál, v té druhé stánkovou veletržní plochu s desítkami kontaktních míst. Tři další sály se nacházejí ve vedlejší budově, mezi tím jsou pod otevřeným nebem četné stánky s občerstvením a jako cateringová alternativa místní restaurace.)

Program čtyř sálů si můžete ušít na míru velice dobře. Zásadní část zaměření akce představuje kontakt mezi startupy a investory. Kdo patří do některé z obou skupin, má tu spoustu možností nasdílet zkušenosti ostatních, přijít k novým kontaktům nebo si rozšířit obzory o tom, kam se právě teď digitální byznys ubírá a jaké nápady a aktivity kolují v prostoru.

Startupů tu uvidíte na vlastní oči skutečně desítky a nebudete stačit zírat, jaké kombinace nápadů a řešení lze vymyslet. Jestli a jak budou úspěšné, to se teprve uvidí. Množství iterací a kombinací, k nimž teď díky novým levným technologiím a minimálním překážkám vstupu na trh dochází, je ale extrémní a historicky výjimečné a rychlé. 

Bez ohledu na míru odpadu, který bude obrovský, půjde evoluce dopředu tak rychle, že ji možná ani nebudeme stačit dostatečně reflektovat. A možná ani nikdy pořádně nepochopíme, jaký to všechno má smysl. Můžeme se jen snažit využít ji nějak ve svůj prospěch – ať už podnikatelsky, nebo jako uživatelé.

Proměna je tady

Já jsem dal přednost přednáškám trochu rozkročenějším a vyšlo mi z toho několik závěrů a pozorování o tom, kam se digitální svět podle prezentovaných myšlenek nejspíš ubere (slovní základ se službou Uber nikoliv náhodný). Právě vystoupení z každodennosti umí podobné akce zprostředkovat výtečně, možná mnohem lépe než svedou nabídnout nějaký konkrétní „návod k použití“.

Všichni jsou dnes posedlí inovacemi, doháněním Ameriky, vzduchem létají termíny jako disruptive economy, sharing economy, sharing ideas economy, single market… A jistě jsou to do značné míry fráze, které se snadno říkají a jen málokdo je dokáže přetavit ve skutečný obchodní úspěch, nebo aspoň smysluplnou službu či projekt. 

Nicméně bez ohledu na míru floskulí, k proměně ekosystému tak či tak dochází, čehož je v našich podmínkách mimo jiné důkazem, že existenci digitálního světa zaznamenala dokonce i česká vláda zastydlá ve světě obývaném nadšenými strojírenskými učni.

Kroesová a odvaha investovat

Evropa je v tomto ohledu o něco dál a řada jejich lídrů si význam digitálního prostředí pro budoucnost uvědomuje. Příkladem může být i dáma, která konferenci zahájila – bývalá významná eurokomisařka s digitální agendou Neelie Kroesová

Ta se po ukončení svého působení v Evropské komisi stala hlavou nizozemského programu StartupDelta, který propojuje vládní instituce s byznysovým prostředím a má pomoci vytvořit takovou infrastrukturu, aby se z Nizozemí stalo třetí nejvýznamnější inovativní a startupové centrum Evropy, hned po Londýně a Berlíně. 

Ona sama je přitom skvělým důkazem toho, že inovace nejsou jen pro mladé a na skutečném věku nezáleží (nebudu ho prozrazovat, nesluší se to, ale najděte si ho). Záleží na otevřené mysli a ochotě akceptovat změny.

Je zajímavé, že posláním Kroesové je podle jejích vlastních slov kromě posilování infrastruktury, mezi níž počítá i vzájemnou informovanost mezi jednotlivými podnikatelskými a startupovými huby, také přesvědčování velkých investorů, finančních institucí a byznys andělů k větší odvaze a ochotě investovat do startupového prostředí. Evropská mentalita v tomto ohledu proti té americké významně zaostává a brzdou rozvoje není jen pomalý stát, ale někdy i přílišná opatrnost na straně samotného byznysu.

Přílišná ochrana zaměstnanců

Stále klíčovější potřebou se současně ukazuje, a na evropské úrovni se stále více řeší, vznik propojeného celoevropského trhu se sjednocenými pravidly a možnostmi pro podnikání. Digital single market je označován za největší příležitost pro evropské firmy v konkurenci s Amerikou, protože Evropa jako celek představuje prakticky ve všech parametrech kvantitativně větší trh, než jakým disponují Spojené státy. Ostatně americké firmy pronikající na evropský trh také Evropu vnímají jako celek, nikoliv jako skupinu samostatných a nesouvisejících zemí, není proto důvod, proč by tomu u evropských firem mělo být jinak.

Pohled Kroesové doplnil Gary Shapiro, šéf Consumer Electronic Association a autor bestselleru Ninja Innovation, který kromě tradičních kulturních rozdílů mezi Amerikou a Evropou poukázal ještě na jeden zásadní – ochotu podstupovat podnikatelské riziko v Evropě snižuje i menší možnost pružně najímat a propouštět zaměstnance. 

Podle dalšího speakra, CTO Amazonu Wernera Vogelse, je dnes extrémně levné být inovativní – dá se rychle a levně zkoušet, rychle a levně učit z neúspěchu a rychle stavět na úspěchu. Ale právě v konfrontaci s technologickými možnostmi vypadá klasicky nastavený pracovní trh ochraňující zaměstnance jako kamenný obchod vedle e-shopu. 

Tlak tímto směrem bude jistě sílit, co všechno to z hlediska ochrany a základních jistot pracujících přinese a jak zásadně se jejich postavení promění, to teprve uvidíme. Už teď je však jasné, že dřívější tvrdě vybojované sociální jistoty zaměstnanců pod tímhle tlakem postupně zmizí v prachu historie.

Hledíme tváří v tvář „disruptivním“ inovacím, které staví na hlavu podstatu řady dosavadních odvětví, jako jsou auta bez řidiče, Uber nebo AirBnB. Ostatně i Gary Shapiro ve svém vystoupení upozorňoval i na to, že všechny podobné změny nepovedou jen k pozitivním výsledkům (snížení nehodovosti u aut bez řidiče, většímu využití vlastněných věcí sdílením, schopnosti medicínských testů), ale způsobí i řadu negativních efektů, minimálně tím, že mnoho lidí kvůli efektivnějším technologiím přijde o svou dosavadní práci a ztratí svou schopnost být součástí aktuálního dění.

Ve světě, kde se snižují náklady na sdílení informací, kde stačí jen pár let na to, aby se objevily zcela nové platformy, nad nimiž automaticky vznikají násobky dalších variant, odvozenin a doplňků, je právě co největší otevřenost a flexibilita tím, co žene vývoj dopředu. Zygmunt Bauman by si ovšem se svou teorií o tekuté realitě a jejích příležitostech, rizicích a důsledcích přišel na své.

Americké firmy zatím technologickému světu dominují, ve stovce největších podle kapitalizace jim patří 79% podíl, zatímco Evropa drží směšná 4 % (a to díky SAPu, což není zrovna nejprogresivnější digitální firma). Ovšem situace se podle řady vyjádření vystupujících začíná v Evropě měnit, věci získávají novou dynamiku, a dokonce vedou i k úspěchu.

Vítězové, nebo oběti

Za příklad slibně se rozvíjející evropské firmy, která postupně získává důvěru evropských investorů, může posloužit například BlaBlaCar, původně francouzská platforma pro spolujízdu, která se rozšiřuje na další trhy. Daří se jí to právě díky stále významnější podpoře evropských investorů, kteří jí pomáhají překonat omezenost národního trhu. 

Podle jejího spoluzakladatele Nicolase Brussona dnes už nestačí být národním lídrem, protože to představuje v globální konkurenci příliš velké riziko. Brusson věří v možnost etablovat se na celoevropské úrovni, BlaBlaCar se rozšiřuje pomocí akvizic významných lokálních hráčů a akceleruje tak svůj růst i potenciál.

A věří i v možnost uspět v globální, tedy americké (nebo i čínské) konkurenci. Jako příklady uvedl původem evropské projekty jako Skype, Spotify, Adyen, Criteo, které jsou de facto nejlepší na světě v tom, co dělají. Jdou tedy klasickou cestou úspěchu – nedohánějí někoho jiného, ale přicházejí s inovativním řešením a vytvářejí tak de facto úplně nový zákaznický segment.

KL_NOMINACE

Z toho, co zaznívá na The Next Web Conference, vyplývá celkem jasně, že revoluční budoucnost na nás čeká určitě. Stojíme na jejím začátku a hraje se jen o to, na jaké budeme straně – jestli z ní něco dokážeme vytěžit, nebo se staneme její obětí. 

Bude zajímavé sledovat, jak v téhle soutěži uspějí české firmy se Seznamem v čele. Ale právě evropské příklady z The Next Web Conference ukazují, že rozhodně nejsou bez šance.