Tomáš Braverman (Heureka): Jen čtvrtina českých e-shopů je připravená na mobily

Česká e-commerce zažívá opět dobrý rok. Pomáhá tomu i fakt, že česká ekonomika roste a domácnosti jsou opět ochotné utrácet.

Celkový obrat e-shopů v Česku dle statistik cenového rádce Heureka.cz letos v prvním pololetí vzrostl o pětinu na 35 miliard korun. A do konce roku by si česká e-commerce měla ještě polepšit.

„Myslím si, že růst se dokonce zrychlí,“ říká šéf Heureky Tomáš Braverman, který do čela firmy nastoupil před dvěma lety.

„Věřím tedy, že se číslo na konci roku ještě zvýší a že budu moci říct, že růst bude nakonec 22 či 23procentní,“ odhaduje Braverman, který v tomto týdnu na konferenci E-Business Forum 2015 prezentoval výsledky průzkumu mezi českými e-shopy.

Podle něj má česká e-commerce stále velký potenciál růstu s tím, že nejprodávanější kategorie mobilů a IT techniky bude spíše stagnovat. Prosadí se ale další segmenty.

„Narážím například na módu, kdy v podstatě v Americe na Zapposu nebo v Británii na Asosu je naprosto běžné kupovat módní oblečení,“ říká Braverman  v rozhovoru pro Lupu a dodává, že potenciál vidí například i v relativně novém segmentu dovážky jídla a potravin.

„Na druhou stranu je potřeba říct, že ve Spojených státech firmy, které se snaží nabízet čerstvé potraviny online, s tím docela bojují,“ dodává Braverman.

Podle statistik Heureky za první pololetí tohoto roku vzrostl objem obratu tuzemských e-shopů meziročně o pětinu na 35 miliard korun. Udrží se tento růst i pro celý letošní rok?

Myslím si, že růst se dokonce zrychlí. Když jsme totiž na data koukali měsíc po měsíci, vypozorovali jsme, že se růst obratu české e-commerce postupně zvyšuje. A loni i předloni byla dynamika růstu v prvním pololetí vždy nižší, než tomu bylo v druhém půlroku. Věřím tedy, že se číslo na konci roku ještě zvýší a že budu moci říct, že růst bude nakonec 22 či 23procentní.

Tomu by měla napomoci hlavně vánoční sezona?

Bezpochyby.

Projevují se vůbec Vánoce v české e-commerce už nyní, nebo je ještě brzy?

Sezonalita je taková, že září je obecně silnější než červenec i srpen. Na druhou stranu ale nejde o extra velký rozdíl. Říjen má rostoucí trend, ale ta pravá sezona skutečně nastává až v listopadu. Někteří hráči sice jedou kampaně třeba od srpna, ale reálně o vánoční prodeje nejde. Češi na to stejně nemyslí tak dlouho dopředu.

Jak se Vánoce podílí na ročních obratech českých e-shopů?

Listopad i prosinec udělá třetinu celkového obratu e-commerce. Je pravda, že mnoho e-shopů je celý rok ve ztrátě a až Vánoce rozhodnou, zda se přehoupnou do zisku, či nikoliv.

Pokud bychom se měli odrazit od současného vývoje ekonomiky, letošní Vánoce by mohly být lepší než ty loňské či předloňské. Ekonomika posiluje čím dál rychlejším tempem, domácnosti se vzpamatovaly z „intervenčního šoku“ a začínají znovu utrácet. Vidíte to podobně?

Je to určitě pravda. Navíc po několika letech roste i celý retailový trh, a to o zhruba pět procent. V minulých letech přitom zažíval stagnaci. Je tedy vidět, že domácnosti, které spotřebu odkládaly, ji odložily právě na tuto dobu. Což je jen dobře.

Když zůstaneme u té online části, potenciál e-commerce je v Česku stále velký. Vyplývá to i z vašich statistik.

Pokud se podíváme na nejvyspělejší trhy jako jsou Spojené státy, Čína nebo hlavně Velká Británie, tak ten potenciál tu opravdu je.

Růst už asi nebude probíhat v kategoriích IT a mobily či černá elektronika, které se na celkovém obratu v prvním polovině roku podílely 24 procenty, resp. 9,6 procenty. Neříkám, že tam růst nebude. Ale nebude to tak, že e-commerce v této kategorii poroste na úkor celého retailu, respektive offlinu. Organický růst prostě nebude zázračně vysoký.

A které kategorie e-commerce potáhnou?

To budou například kategorie, které jsou u nás ještě v plenkách, ale v zemích jako je Velká Británie či Spojené státy už nyní patří k obvyklému sortimentu dostupnému online. Narážím například na módu, kdy v podstatě v Americe na Zapposu nebo v Británii na Asosu je naprosto běžné kupovat módní oblečení.

Navíc poměr online versus retail je zde poměrně výrazný, zatímco u nás je zatím ještě opravdu v plenkách. Není to ale jen o módě, ale také o hobby kategoriích, produktech pro děti, drogerii a nesmíme zapomenou na jídlo a potraviny.

Na segment potravin jsem se chtěl zeptat. V posledním roce zde vzniklo hodně subjektů, které prodávají potraviny online. Dá se v tomto segmentu očekávat raketový růst?

Nevidím do interních čísel, takže čerpám z veřejně dostupných statistik na trhu, které máme všichni. Nicméně například Rohlík by mohl druhý rok od svého spuštění dosáhnout na půlmiliardu obratu. Což je velmi pěkné číslo. Trh s jídlem samotným má objem 500 miliard, což je osmkrát více než celá e-commerce v Česku. Potenciál je tam opravdu neskutečný.

Na druhou stranu je potřeba říct, že ve Spojených státech firmy, které se snaží nabízet čerstvé potraviny online, s tím docela bojují. Ať už jde o Amazon Fresh a tak dále. Ve zkratce – potenciál je tam opravdu brutálně velký, ale nebude to jednoduché.

Osobně si myslím, že koncept, který vyvinul Rohlík - tedy dovážka potravin do hodiny a půl – je přesně tím, co tento segment potřebuje a mohl by to být průlomový faktor úspěchu.

Obchodníkům samotným jde logicky o zisk, tedy o co nejvyšší marže. Kde je situace nejpříznivější z tohoto pohledu?

Obecně, čím větší je online nabídka zboží a čím více hráčů se na trhu nachází, tím více to samozřejmě vede ke snižování marží. To je logické, jelikož se stále bojuje cenou. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je nabízet skutečně unikátní zboží, které není v normální distribuci.

To je cesta, která vede k zachování marží a kterou zde jdou například Bonami nebo ZOOT. V segmentech jako móda a nábytek, kde je zboží skutečně unikátní, se to tak samozřejmě dělat dá. Pokud se ale budeme bavit o běžně dostupném zboží, které už není unikátní, tak například marže u plenek je už dnes stejně nízká jako je tomu v kategorii IT.

Mluvil jste o cenovém boji mezi e-shopy. Je cena pro zákazníka stále tím hlavním rozhodujícím faktorem?

Podle mě každý e-shop musí splňovat dva základní fundamenty, které jsou klíčové. Jde o šíři sortimentu a cenu. Začíná se mluvit o zážitku z nakupování a podobně. Ale to jsou pro mě dodatečné věci navíc, kterými sice můžete připoutat zákazníka, ale pokud nebudete mít zboží skladem za rozumnou cenu, příjemný zážitek z nákupu vám nebude nic platný.

Česká e-commerce tedy roste, drží s ní krok i Heureka? 

Heurece se v současnosti daří dobře, rosteme ve všech klíčových ukazatelech. Dnes máme asi 3 miliony reálných uživatelů. Což když si vezmeme, že celý český internet má zhruba 6 milionů uživatelů, tak se dá říci, že každý druhý uživatel internetu je i uživatelem Heureky. Za což jsem samozřejmě rád. Vezeme se s rostoucí vlnou e-commerce a troufám si říci, že ji částečně i tvoříme.

Jak vysoký růst nyní Heureka vykazuje?

Jde o řády v nižších desítkách procent, tak jak je to v celé e-commerce.

Na co se teď nejvíc soustředíte?

Pro nás jsou v zásadě klíčové tři věci. První je Heureka jako taková. Tedy to, co u nás zákazníci vyhledávají, což znamená srovnání cen, popis produktů a tak dále. Na tom je neustále co vylepšovat.

Mezi další dvě hlavní priority patří zaměření na mobilní zařízení, o čemž bychom tu mohli mluvit hodiny. Je prostě realita, že celý digitální svět se přesouvá na mobil a e-commerce scéna na to není připravená, jak bychom si my uživatelé zasloužili.

Třetí prioritou je pak Heureka Košík, jelikož si myslíme, že zákazníci ocení možnost nakoupení přímo na Heurece. Uživatelé chtějí mít nakupování co nejjednodušší, nejrychlejší, jelikož o tom nakupování zejména z mobilních zařízení je.

Co myslíte tím, že česká e-commerce scéna není připravená na mobilní zařízení?

Dle našich výzkumů má svůj web připravený pro mobily pouze 20 až 25 procent e-shopů v Česku. Samozřejmě, když se podíváme na 100 největších on-line obchodů, tak tam je to číslo vyšší, pohybuje se přes 50 procent. I to mi ale přijde málo. E-commerce scéna jako celek na tom je v tomto ohledu opravdu bídně.

EBF6

Jak je na tom v ohledu přístupů přes mobilní zařízení nyní Heureka?

Nám třeba přístupy z mobilních zařízení tvoří 30 procent celkových přístupů, na Slovensku je to ještě více. Takže se nebavíme o okrajové části, ale opravdu o každém třetím.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 10. 2015 12:45