Hlavní navigace

Tomáš Černý (UPE): Když doporučíme studenta, v USA po něm doslova skočí

 Autor: ČVUT
Jan Strouhal 17. 7. 2015

Česko je jedinou aktivní zahraniční sekcí prestižního amerického spolku Upsilon Pi Epsilon, který sdružuje nejtalentovanější programátory napříč vysokými školami.

Studenti technologických oborů českých univerzit mají už třetím rokem šanci stát se členy amerického prestižního počítačového spolku Upsilon Pi Epsilon (UPE), mezi jehož členy se v minulosti připojil například spoluzakladatel Applu Steve Wozniak.

Velkou měrou se o to zasloužil student doktorandského studia Počítačových věd na ČVUT Tomáš Černý, který měl možnost studovat v Americe, dostal zde poté pracovní nabídku od Facebooku, ale i přesto se vrátil zpět do Česka. „Chtěl jsem si dodělat inženýra,“ vysvětluje v rozhovoru pro Lupa.cz důvody svého rozhodnutí.

To se mu povedlo a časem ho napadlo založit českou divizi UPE, která je dnes jedinou mezinárodní sekcí v rámci celé organizace. Tomáš Černý by ale rád, aby sekci spolku založily i další české univerzity a nebylo to jen na ČVUT. „Bylo by to dobré i z toho hlediska, že bychom si mohli konkurovat a tím se motivovat vše zlepšovat,“ říká.

Jak jste se k UPE vůbec dostal?

Vše začalo už v roce 2006, když jsem studoval magistra zde na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Byl jsem na přednášce dnes již mé kolegyně Boby Mannové, která vznesla návrh, zda-li by studenti s dobrým prospěchem nechtěli odjet studovat do Spojených států. Původně jsme se přihlásili tři, nakonec se ale vše zamotalo a do USA jsem odletěl jen já sám.

Jak složité bylo se do USA dostat? Záleželo jen na dobrém prospěchu?

Poměrně mě zaskočily relativně přísné jazykové zkoušky. I přesto, že jsem si prošel angličtinou na gymnáziu i na vysoké škole na té nejvyšší úrovni, byla má angličtina opravdu děsná a v testu jsem měl velmi špatný výsledek.

Dopadlo to tak, že mého původně přihlášeného kolegu vzali a mě ne. Jenže kolega nechtěl do USA sám, takže jim to odřekl. Ale jak jsem se později dozvěděl, Američané měli zájem přijmout Čecha. 

Nakonec další semestr přijali i mě, ale kolega už byl rozhodnutý, že nepojede, tak jsem nakonec na texaskou univerzitu vyrazil sám.

Angličtina tedy byla největší problém?

Z ČVUT jsem měl slušný základ a s prospěchem jsem tedy ve Spojených státech problém neměl. Ale angličtina byla zpočátku velká potíž, vše jsem se učil jak v češtině, tak v angličtině, základem bylo dělat si poznámky anglicky. Zajímavé také bylo, že určité matematické úlohy počítají Američané trošku odlišně, přičemž jejich forma mi přišla jednodušší.

Jak jste se dostal k UPE?

Ke konci studia vybírají studenty s nejlepším prospěchem. Vybrali mě a ještě jednoho studenta, který šel studovat doktoranda do Austinu.

Nabídli nám, že bychom se za členský poplatek 50 dolarů mohli stát členy UPE. Tehdy jsem ještě vůbec netušil, o co jde. Ale měl jsem kamaráda z Mexika na Business School, který mi řekl, že podobnou organizaci mají i oni, a že se jedná o prestižní sdružení a členství v něm mi kariérně pomůže.

V Americe jsem byl dohromady 2,5 roku, z toho posledních sedm měsíců v UPE. Měl jsem zajímavé nabídky například z Facebooku a z podobných firem, ale jel jsem zpátky do Česka, protože jsem si chtěl dodělat inženýra na ČVUT.

A zde jste se rozhodl iniciovat vznik české divize UPE?

Každoročně jsem pomáhal s organizací soutěží v programování ACM-ICPC (International Collegiate Programming Contest), kde se v rámci mezinárodních univerzit scházíme při finále nejlepších z 2500 univerzit. Přitom jsem zjistil, že se naši studenti mohou s těmi americkými ve všem srovnávat a mnohdy nabídnout i mnohem více.

Jelikož sám ještě studuji, mám ke studentům blízko a v našich studentech vidím obrovský potenciál. Napadlo mě proto, zda neexistuje možnost otevřít jim dveře do světa. Z toho pak vzešla myšlenka sdružit nadané studenty do podobné organizace. 

Mohli jsme si buď vytvořit podobnou společnost, kterou ale nikdo nebude znát a znovu tak „vynalézat kolo“, nebo se připojit k prestižní organizaci, kterou uznává ACM a IEEE (Association for Computing Machinery a Institute of Electrical and Electronics Engineers).

Jak složité bylo centrálu UPE přesvědčit o realizaci vašeho nápadu?

Moc složité to nebylo. Napsal jsem americkému kolegovi, kterého jsem znal právě ze soutěže programování, a po výměně asi čtyř mailů jsme byli přihlášeni.

Znamenalo to samozřejmě příspěvek ve výši asi 40 tisíc korun. Avšak již ze soutěží jsme pro ně byli partneři a kolegyně Mannová nám vybudovala skvělé renomé a důvěra v tomto sehrála velkou roli.

Naštěstí jsme už tehdy nalezli sponzora – Nadaci Avast, která nás i nadále podporuje ve všech našich aktivitách, za což jsme rádi. Tímto bych jim rád poděkoval.

Jste jednou z mála mezinárodních sekcí, které UPE má…

UPE má zájem vytvářet mezinárodní sekce, což se povedlo třeba v Japonsku, v Mexiku, v Bulharsku. Bohužel ale dlouho nevydržely.

Z jakého důvodu?

Co jsem tak časem zjistil, tak je to proto, že většinou celá sekce stojí na jednom člověku, který ji organizuje a řídí. A když odejde, sekce s ním obvykle padá. Proto rád deleguji úkoly na kolegy. Máme skvělý tým, momentálně už jsem jen akademický dozor a UPE si volí své vedení demokraticky.

Existují vůbec funkční zahraniční divize v UPE (tedy mimo 220 sekcí v USA)?

Ještě jedna je ve Velké Británii, ale ta už také není aktivní. Myslím, že jsme nyní jediná aktivní zahraniční divize, která přijímá členy, avšak rád bych předestřel, že členství je doživotní a nedá se koupit jinak, než tím být nejlepším v oboru.

Odkdy tu fungujete?

První ceremonii jsme uspořádali v roce 2013, kdy jsme přijali studenty s nejlepším prospěchem v oboru nebo ty, kteří vyhráli soutěž v oblasti informatiky či měli jedinečné publikační výsledky.

Tehdy nás podpořili i z americké strany, odkud sem přiletěl bývalý ředitel UPE James Comer, který nám nejen poskytl zajímavou přednášku, ale morálně podpořil nově přijaté členy. Letos by rád přiletěl znovu.

Z jakých fakult si studenty vybíráte?

Původně jsme cílili na FEL. V dalším roce jsme začali přijímat členy i z FIT. Poměr přijímání členů je mezi oběma fakultami rovnoměrný 50 na 50, přičemž členy se mohou stát pouze studenti, kteří studují informační obory, a jak jsem již nastínil, patří k těm nejlepším.

V loňském roce jsme přijali členy i z MUNI v Brně a z Karlovy Univerzity v Praze. Šlo o vítěze programátorské soutěže ČVUT-Open, kterou na univerzitě pořádáme. Ideální by ale bylo, kdyby si vytvořili vlastní sekci UPE a vše si organizovali a my pak poměřovali úspěchy.

Je členství časově omezené?

Ne, jakmile ho získáte, máte ho na celý život.

Proč by studenti měli mít zájem o členství v UPE?

Vše chceme dělat pro studenty atraktivní. Kromě možnosti získat finanční podporu pro své projekty získají prostor k seberealizaci. Za aktivity pro sekci také dostávají body, za které pak dostanou odměnu. Dále jsme pomohli studentům tak, že jsme je poslali například do Francie, USA a podobně. Přispíváme také na pronájem prostor pro Machine Learning Meetups, jako jsou posluchárny, dokonce jsme jim přispěli na nahrávací techniku. Většinou jde ale o cestovní výlohy na studia, stáže či konference.

Samozřejmě jde o prestižní organizaci, takže pokud ji máte ve vašem životopise, získáváte možnost se seberealizovat, jelikož se vám otevírají dveře k velkým světovým firmám. Tam se můžete podílet na vývoji těch nejmodernějších technologií, které nás v budoucnu budou ovlivňovat.

S jakým rozpočtem pracujete?

Na rok máme cca 200 tisíc korun. Pokud je nevyčerpáme, přelévají se nám do dalšího roku.

Kolik zde nyní máte členů?

V prvním roce to bylo něco kolem dvou desítek členů. Přijímali jsme a přijímáme i pedagogy, protože to jsou lidé, kteří nám budou pomáhat s výběrem talentovaných studentů. Za ty tři roky fungování jsme nabrali dohromady asi 70 členů.

Jak si Vaše sekce stojí v mezinárodním měřítku?

Velice dobře, jsme aktivní a UPE naši sekci vybírá pro každoroční online konferenci, kam se dostane asi 10 sekcí na základě jejich aktivit. Naši aktivní členové Karel Čemus a Filip Šrajer dokonce získali prestižní UPE stipendia. Letos máme také želízko v ohni, držím mu palce.

Může se stát, že některý talent přehlédnete?

Samozřejmě může. Ale klidně ať kdokoliv přijde a navrhne lepší kritéria než ta, která naše sekce má. Převzali jsme je od americké strany, kde mají toto „síto“ odzkoušené v rámci 220 sekcí. Studenti by ale samozřejmě byli stejně dobří i bez UPE, jen by nevěděli jeden o druhém. To je velká přidaná hodnota celé organizace.

Což je zajímavé i z hlediska samotných firem…

Nemohu říct, že by některá z českých firem koukala po studentovi konkrétně z UPE. To tu zatím příliš nefunguje, bude to potřeba ještě chvíli budovat. Ve Spojených státech je to mnohem jednodušší, tam se o ně zajímají giganti jako Facebook nebo Amazon. Některé studenty, které jsme do USA vyslali, v těchto firmách máme.

Tím se dostáváme ke spolupráci akademického a soukromého sektoru, která zde stále klopýtá, i když zrovna z ČVUT mohu jmenovat Jana Šedivého, který se ji dlouhá léta snaží prohlubovat.

Jeden náš student, Václav Chalupa, inicioval spojení s technologickou firmou Red Hat. Všiml si, že v Brně vyučují zajímavý předmět „Advance Java EE lab“ a vznesl dotaz, proč by ho nemohli učit i u nás?

Oslovili jsme je a nakonec se domluvili a nechali předmět schválit programovou radou Otevřené Informatiky, což je náročné, jelikož se jedná o prestižní obor a nároky jsou velké, ale je to skvělý předmět.

Z ČVUT jsme již do brněnského Red Hatu poslali asi 10 studentů na stáž a ti se jim velmi osvědčili. Slyšel jsem jen chválu. Pro nás je to také přínosné. Předmět sem z Brna jezdí vyučovat deset odborníků, kteří jsou světovými špičkami ve svém oboru.

Red Hat navíc dělá open source, studenti tak do něho mohou přispívat. Dokonce už mezi firmou Red Hat a ČVUT existuje hospodářská spolupráce, v rámci níž Red Hat finančně přispívá těm studentům, jejichž kódy rozšiřují open source projekty.

Pro studenty je to skvělá zkušenost z reálného prostředí, která se tu stále těžko hledá.

Jde o vaší první takovou spolupráci?

Ano, rádi bychom navázali i další, ale není to organizačně jednoduché.

Ve spolupráci s Rad Hatem otevíráme také předmět Integrace Služeb Softwarových Systémů, což je průmyslový předmět. Na téma Cloud computingu, platforma jako služba a podobně. Rozhodli jsme se ho otevřít vždy před začátkem semestru. 

Je to čtyřdenní intenzivní kurz, který ukončíte v začátku semestru a získáte tak navíc kredity jako za jakýkoli jiný volitelný předmět. A zároveň budete vědět, co se dá aplikovat do praxe a podobně.

Dalším přínosem jsou studentské diplomové a bakalářské práce vedené firmou. Naše zkušenost je jednoznačně výborná, máme vše obhájeno s nejlepšími ohodnoceními, a dokonce cenu děkana za diplomovou práci a nominaci na diplomovou práci roku ACM-SPY. Vše jsou praktické práce v reálném prostředí.

Máte nějakou vizi, co byste zde z UPE chtěli vytvořit?

Chtěli bychom, aby se připojila i jiná univerzita, která si udělá vlastní sekci. Bylo by to dobré i z toho hlediska, že bychom si mohli konkurovat a tím se motivovat vše zlepšovat. Můžeme si i předávat know-how a podobně.

Takže ideálním cílem by bylo, kdyby se našel jedinec, který by vytvoření další sekce zorganizoval a rozvíjel ji. My mu samozřejmě pomůžeme.

Poslední otázka – jaký mají čeští studenti informatiky „věhlas“ ve Spojených státech?

Když jim nějakého studenta od nás doporučíme, doslova po něm skočí. Kolegové mi často říkají, že dělám headhuntera a způsobuji odliv mozků do USA. Tak to ale není. 

Ve Spojených státech jen výjimečně nastane situace, že vás do něčeho nutí. Není to tak, že by vás chtěli přetáhnout nebo ukrást. Navíc já jim je jen „půjčuji“ a čekám, že je vrátí. Všichni víme, že dobří holubi se vracejí.

CIF16

Užitečné pro studenty naopak je, že si osvojí angličtinu. To se jim pak bude hodit při publikaci vědeckých článků, které, aby měly efekt, musí být v dobře psané angličtině. 

Studentům proto doporučuji, ať během magisterského studia vyjedou na dva roky do zahraničí, naučí se anglicky, vytvoří si sociální vazby a poté se mohou vrátit a pokračovat ve své práci zde. Dnes má šanci vycestovat každý, jde jen o to se nebát.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Podnikatel.cz: 5 věcí, které o EET ještě nevíte

5 věcí, které o EET ještě nevíte

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Lupa.cz: Poučný příběh jednoho rozšíření pro Chrome

Poučný příběh jednoho rozšíření pro Chrome

Podnikatel.cz: Chystá se smršť legislativních novinek

Chystá se smršť legislativních novinek

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Jsou vegani a vyrábějí nemléko

Jsou vegani a vyrábějí nemléko

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě