Hlavní navigace

Tomáš Prouza: Stát bude „digital first“, propast mezi ním a byznysem je obrovská

 Autor: Vláda.cz
Jan Sedlák 27. 7. 2016

Národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza v rozhovoru popisuje, jak skvěle digitální nyní Česko bude.

Do role národního koordinátora pro digitální agendu byl letos v květnu určen státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD). V rozhovoru pro Lupu mluví o dosavadních zkušenostech, krocích, národní strategii pro rozvoj sítí nové generace, roli NAKITu, státním cloudu, nové roli digitální ekonomiky ve vládních strukturách či „digital first“ státu.

Mohl byste mi ještě jednou osvětlit, proč jste funkci digitálního koordinátora vzal a dostal?

Je to odměna za dvě věci. „Digitálno“ mne vždy zajímalo, část kariéry jsem se v tom pohyboval. Zakládali jsme Peníze.cz, v roce 2011 jsem se k tomu ještě vrátil. Vždy mne to jako téma bavilo. Věnoval jsem se tomu také na ministerstvu financí, když jsem měl pod sebou finanční služby. To byla taková první doba, kdy se začalo mluvit o internetovém bankovnictví a podobně. Čili technologie mne zhruba provázely kus života. Myslím, že o tom aspoň malinko vím. Neříkám, že vím hodně, ale něco málo o tom vím.

A druhý důvod, proč jsem to dostal, je to, že velice dobře funguje koordinace evropské politiky, která je vlastně o něčem velmi podobném – dostat ke stolu jednotlivá ministerstva, byznysy, zájmová sdružení a zkusit najít řešení přijatelné pro všechny. To je to, co jsme neuměli v digitálu, kdy si každý jel, a to v lepším případě, nějakou svojí sektorovou koncepci a téma. Ve chvíli, kdy se to týkalo dvou nebo tří resortů, nebo kdy to bylo moc pracné, od toho všichni dali ruce pryč. V tu chvíli, podle zákona profesora Parkinsona, se řeklo, že to někde funguje, tak to rozšíříme.

A jak padlo rozhodnutí, že funkci dostanete vy? Původně se pozice plánovala na ministerstvu průmyslu. Nesouvisí to i s kuloárními informacemi, že jste byl kandidátem na post ministra průmyslu?

Ne, tak to není. Když chcete přijít na nějaké ministerstvo, něco tam udělat a dokázat, potřebujete na to minimálně dva roky, ideálně tři. Měnit ministra rok před volbami, to člověku nedáte prostor cokoliv udělat. Čili si myslím, že to v tom nehrálo roli. To, že pozice nakonec nespadla pod ministerstvo průmyslu, je dáno tím, že v době, kdy se to řešilo, na MPO neměli úplně štěstí na personální obsazení. Ten tým nebyl tak silný, jak by měl být.

Národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza.
Autor: Vláda.cz

Národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza

To je tak hezky řečeno…

(Smích.) Ale druhá věc, která v debatě byla důležitější, je to, že to téma [digitální] jde prostě přes všechny. Ano, MPO má formálně gesci za nějakou část digitální agendy. Pak je kus na vnitru, kus na kultuře, na každém resortu najdete něco digitálního. A v tom českém systému žádné ministerstvo, snad vyjma ministerstva financí, nemá žádné páky na ty ostatní. Takže buď bychom tady trávili měsíce v žabomyších válkách, jestli to ministerstvo může přikázat, doporučit, poprosit, nebo je to [digitální koordinace] pod úřadem vlády, který jediný může říct, že toto je ta cesta a tudy jdeme.

Zhruba za dva roky končí mandát současné vládě. Zmiňoval jste, že na to, aby se něco stihlo, jsou potřeba ideálně tři roky. Jak to bude ve vašem případě?

Myslím si, že v digitálu to jde. Jistě se v budoucnu může stát cokoliv, třeba může zase vzniknout ministerstvo informatiky. Ale pokud se toto nestane, tak tento model není postavený jenom na mojí osobě. Nemluvě o tom, že jsem státní úředník. Dá se udělat spousta věcí. Největší problém digitálu byl, že spolu nikdo nemluví a nikdo z toho nedělá téma. Když se podívám a srovnám přínos digitální ekonomiky třeba s hutnictvím, je digitál mnohem významnější. Ale nikdo to nevnímá. To je první věc, která už se mění. Je nutné, aby lidi pochopili, že je to důležité, a pak je třeba je posadit ke stolu. Jde toho udělat opravdu hodně. Musíme teď začínat hodně rychle. Typicky teď ochrana osobních údajů. To je věc, která jde přes celou státní správu a má zásadní dopady pro všechny a která už měla běžet asi tři čtvrtě roku. To je věc, kterou teď rozjíždíme, aby fungovala. A takhle se to dá poskládat dál.

A jak bude přesně fungovat nějaká kontinuita, až třeba skončí tato vláda?

Pro mě toto není aktivita na rok a půl. Já jsem státní úředník. Dokud platí zákon o státní službě, ani s příchodem nové vlády se tady nebude nic měnit. Může se změnit politické zadání, pokud by, jak už jsem říkal, se někdo rozhodl, že vznikne ministerstvo informatiky. A to je asi jediná věc, která by se mohla změnit, že by koordinaci dala nějakému nově vzniklému úřadu. Navíc tady vzniká tým lidí, kteří na tom určitě budou pracovat dál. Kontinuita je přes jakékoliv volby zaručená dál.

Národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza.
Autor: Vláda.cz

Národní koordinátor pro digitální agendu Tomáš Prouza.

Už dříve jste se mi zmiňoval, že ze své pozice „máte právo“ po ministerstvech požadovat nějaké výsledky. Co to přesně znamená? A jak se to zatím projevuje v praxi?

Prostě třeba v tom, že když si řekneme o informace, podklady a podobně, tak je dostáváme. Pravomoc, která je pro mě klíčová, je přitáhnout všechny k jednomu stolu. To je důležité i pro ICT byznys – nemusí chodit s něčím na různé rezorty, ale teď mají jedno centrální místo, se kterým to mohou řešit.

Takže teď všichni chodí za vámi?

Ano, tak. Poznávám spousty lidí z ICT byznysu (smích). Právě z pohledu byznysu je tohle ta primární změna. Nemusí se trávit měsíce přemýšlením, s kým vlastně co řešit a když něco jde přes sedm rezortů, tak mít sedm separátních schůzek. Dnes je jedno centrální místo a je mojí rolí si s tím poradit. To je jedna změna. A druhá změna a součást mých pravomocí je prostě se ptát. Dnes tady třeba řešíme, jak nefunguje český e-government. Takže jsem se zeptal jednotlivých rezortů a úřadů, co dělají, co mají za různé aplikace. Teď mám seznam asi 550 položek a s kolegy z ministerstva vnitra to procházíme a kontrolujeme. Podle mě o třetině z těchto položek netuší ani lidi z daného úřadu, natož veřejnost. Čili tohle je část mé role, dát věci dohromady, zkontrolovat je a pak vše komunikovat.

Když mluvíme o takovém přehledu systémů, co říkáte třeba na takové Dohledové centrum eGovernmentu, které bude NAKIT budovat za 300 milionů bez výběrového řízení?

To je téma, které se bude zhruba další půl roku řešit – jaká má být role NAKITu, jaká má být role Státní tiskárny cenin.

Takže v současné době není role těchto státních podniků jasně definovaná?

Tak NAKIT je tady chvilku a myslím si, že je správné dát jim trošku času. Aby ukázali, co je jejich mise a co jsou schopní dělat. A pak ať o tom vláda rozhodne, že takto to platí, nebo neplatí.

Kolik jim chcete dát času na to, aby ukázali, co v nich je?

Potřebujeme dvě věci. Jedna, jak jsem říkal, aby NAKIT přišel s tím, co dokáže dělat a to pak probrat. A nad tím je ještě rámec pro e-government obecně, který musí dát dohromady ministerstvo vnitra. Musí se říci, co jsou věci, které se dělají centrálně, a pak věci, které nemá smysl centralizovat, protože jsou specifické pro jeden úřad. Vnitro by mělo zkusit dát plán toho, co by se mělo centralizovat.

Dříve jste se zmiňoval, že nyní už na digitální agendu existuje politické zadání. Takže o čem se s panem premiérem na toto téma bavíte? Co mu říkáte, na co se ptá? Co přesně tím zadáním tedy je?

O tématu se bavíme, bavíme se o něm hodně. Především z pohledu České republiky. Zní to hodně vznešeně, ale dnes jsme v situaci, kdy pohodlně žijeme z toho, co jsme si nastavili na začátku devadesátých let. Jsme atraktivní výrobní místo ve střední Evropě. Z toho se ještě chvíli dá žít, ale nedá se z toho žít dalších 20 nebo 30 let. První, co premiér chce slyšet, je, jak modernizovat českou ekonomiku. To nutně neznamená cpát peníze do průmyslu, ale primárně udržovat kvalifikované lidi a vzdělávat je.

Státní tajemník pro evropské záležitosti a národní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza.
Autor: Vláda.cz

Státní tajemník pro evropské záležitosti a národní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza

A jak do této budoucnosti zapadá to, že například ministr průmyslu neustále řeší především OKD? Samozřejmě neříkám, že se toto téma nemá adekvátně vyřešit, ale těžba uhlí je evidentně stará oblast bez zásadní budoucnosti. Vůbec to ale podle mě neodpovídá tomu, kolik vláda tomuto problému věnuje času a kolik z tohoto pohledu investuje do onoho moderního digitálu.

Ministerstvo průmyslu má v gesci hasit problémy v OKD…

Ano, ale pokud se tedy bavíme o budoucnosti Česka, tak bych předpokládal, že minimálně stejná energie či procenta času se budou věnovat i digitální ekonomice.

Když vidím, kolik času se premiér věnuje debatám o budoucnosti, kolik času se tomu věnuje třeba i tripartita… to prostě nejsou jenom OKD a prolamování těžebních limitů. Na tripartitě se třetina času věnuje tomu, co je strategie do budoucna. Ale znovu říkám, ministr průmyslu má dnes nástroje pro řešení věcí v OKD. Mojí úlohou, tím, že nejsem ta každodenní exekutiva, je i ten luxus dívat se do budoucna. Proto je to i takto rozdělené.

Druhou věcí je i to, že když nabídnete některé ze tří hlavních televizí možnost reportáže o jednání v OKD a možnost debaty o tom, jak bude vypadat republika za dvacet let, dobře víte, kterou reportáž si vyberou. Takže je to o tom, že spousta věcí se i dělá, ale moc se o nich nemluví. Proto vymýšlíme alternativy, jak to dostat ven. A proto i jeden z úkolů, který nyní mám, je koordinace debaty o něčem, co je společnost 4.0, už ne dávno jenom průmysl. Role koordinátora je věci sladit. Je to nevděčné, je to nepopulární, ale bez toho to nejde.

Průmysl 4.0 je v Česku v současné době velké téma. To je mimochodem pěkný ekonomický export Německa. Jakou vizi tlačí Česká republika? Co iniciujeme v zahraničí a ne jen přejímáme u nás?

Průmysl 4.0 není čistě jenom německé téma. Je to velké téma německé diplomacie. Ale když půjdete do Číny, tak tam pod hlavičkou Internet 2025 najdete úplně stejnou debatu o digitalizaci ekonomiky, o tom, že je třeba učit lidi nové pracovní schopnosti a podobně. V Americe je zase velmi podobné téma s jiným titulkem. My jsme přejali ten německý, protože Němci byli první, kdo o tom v našem regionu začal mluvit. A také proto, že spousta firem u nás jsou dceřinky německých firem.

To ano, ale mě jde o něco jiného. Na průmyslu 4.0 mimo jiné vydělají německé firmy, které sem díky novému tématu a změnám dodají technologie. Kde je téma, které vyváží Česko, aby pak i české firmy něco takového prodávaly?

Co umím ovlivnit, je kvalifikace pracovní síly a fungování vzdělávacího systému. Pro mě je ta celá debata 4.0 o tom, postarat se, aby lidé měli slušnou práci i za dvacet let. A druhá věc je vybrat si pár konkrétních témat, kde můžeme být vidět. Jedno téma je zdravotnictví. Říká se to špatně, protože v digitalizaci zdravotnictví si tady všichni pamatují akorát IZIP, ale reálně je to dle mého oblast, kterou i malé české IT firmy umí. Informační systémy, sdílení informací, práci s nimi. To je segment, na kterém se dá dobře profilovat.

Dnes hledáme dva, tři segmenty, ke kterým můžeme připíchnout tu českou vlajku. Jedno z nich je to zdravotnictví a o dalších se potřebujeme bavit. Myslím si, že druhou věcí, kterou dobře umíme, když se dívám na české firmy, je analytika nad velkými daty. To je druhý zajímavý segment, kde by Česko mohlo být víc vidět.

A jak tohle jako stát chcete tlačit? Jak tomu jako vláda můžete napomoci? Kromě vzdělávání.

Řešíme, co firmy potřebují. Třeba i v rámci Visegrádu jsme udělali inkubátor v Kalifornii, V4 Startups. To si myslím, že je dobrá aktivita. Ve chvíli, kdy budeme vědět, že zde jsou subjekty, které je dobré propagovat, se z toho může stát předmět ekonomické diplomacie. Příklad z jiné oblasti – jedním z největších projektů naší ambasády v Pekingu dnes je takzvané „letecké AZ řešení“. Ambasáda se ve spolupráci s leteckým byznysem baví s Číňany nejenom o prodeji malých a středních letadel, ale také o radarech, systémech řízení letového provozu, výcviku pilotů. Podobně potřebujeme do roka, roka a půl zjistit, jestli něco takového máme také v digitální oblasti.

To se teprve teď zjišťuje?

Zkouším si to mapovat. Problém je, že často neumíme jednoduše sebrat data. Ten „disconnect“ státu a byznysu, speciálně v moderních technologiích, je obrovský. V klasickém průmyslu víme, jak se vše dělá, protože vztahy jsou historicky úzké a fungují. ICT byznys si vždy stát držel více od sebe.

Je to stejný příklad, jako když nyní chceme dělat ekonomickou analýzu sdílené ekonomiky, ale nejsou k tomu data. Takže zkoušíme mluvit s jednotlivými firmami, jaký mají obrat a podobně. Řada firem nechce data dát, protože se bojí, k čemu se použijí.

Úřad vlády ČR.
Autor: Jan Sedlák

Úřad vlády ČR.

Říkal jste, že vám teď na zvonek zvoní hodně lidí z IT firem. Byl za vámi také někdo z menších projektů, ne jenom z velkých korporací? Potřebují vás vůbec ty mladé firmy?

Bylo jich tady výrazně méně, než bych si přál, ale bylo jich tady více, než kolik jsem si myslel, že přijde. Mladý IT byznys si jede po svém úplně jinou strukturou.

Angažujete se nějak v tvorbě národního plánu na rozvoj sítí nové generace? Děláte nějaké konkrétní kroky, které mají vést k nápravě celé tristní situace?

Snažím se o tom vědět co nejvíc. Myslím si, že to prodloužení z června na září je dobře. To, co bylo k dispozici v červnu, byla nějaká data, která ne ve všech případech vypadala úplně důvěryhodně (data dodaná z měření ČTÚ – poznámka redakce). Jednou věcí jsou data a druhou pak přísliby operátorů. Pokud mi dnes vyplývá, že na 70 procentech území není potřeba intervence, že tam operátoři internet postaví komerčně, na jednu stranu je to super zpráva, ale chceme víc času na verifikaci. Je třeba se bavit o tom, jestli ty sliby jsou myšleny vážně.

Ono to lze brát i tak, že se případný neúspěch akce kolem národní strategie svalí na to, že za vše mohou data od ČTÚ…

Nemyslím si, že ta data jsou k ničemu. ČTÚ udělal maximum pro to, aby pomohl. Problém je, že nedosáhne na část sektoru, nemá od nich data.

Myslíte si, že provideři schválně mohou dodávat špatná data, aby dotace nebyly?

V červnu jsme měli nějaká data, ale s naprosto nulovou jistotou, jak jsou relevantní. Nebyl jsem schopen říct, zda jim věřím, či nevěřím. Proto jsme si nechali léto a září na to si všechny věci projít, znovu se operátorů ptát, zda to, co nahlásili, opravdu myslí vážně.

Zdá se, že je nějakých 30 procent multicipalit, kde zásah bude potřeba. Není to tak, že by byla mapa úplně černá, na druhou stranu jsem čekal, že bude výrazně bělejší, než teď je.

Kdy je ten úplně poslední termín, kdy musí být vše schváleno, aby peníze přišly? Kdy jste schopní to stihnout?

Čistě formálně z evropských vazeb to musí být do konce roku. Abychom vše stihli, tu administrativu kolem, tak to musí být do konce listopadu. To je nejzazší termín. A druhá věc je, pokud ta data skutečně platí, tak těch celých 14 miliard zřejmě nebude potřeba.

Druhou, a zřejmě důležitější věcí, je transpozice evropské směrnice pro výstavbu sítí. Tam to vypadá jak?

MPO předložilo další aktualizaci, která nyní (minulý týden – poznámka redakce) byla na legislativní radě vlády. Právníci ještě měli nějaké otázky, takže bude třeba některé věci doplnit. Bavíme se ale o pár paragrafech, ne celém zákonu. MPO teď má asi měsíc na to, aby doplnilo, na co se legislativní rada vlády ptala. Pak bude snaha to procesem protlačit co nejdřív.

Zbyde z toho tedy nakonec jen čistá transpozice, nebo lze čekat nějaké nášlapné miny? Dříve se projevovala třeba role vnitra.

Když jsem viděl poslední verzi, bylo tam jen pár drobností nad rámec transpozice. Není to půlka textu, co není transpoziční.

Co je to za drobnosti?

To nebyly konfliktní věci, co legislativní rada řešila. Primárně to byl úklid nepovedených legislativních věcí. Složitý je proces a vše souvisí s dalšími věcmi, jako jsou věcná břemena a podobně. To jsou ty reálné problémy, které v tom jsou.

Minulý týden jste zasedali na Radě vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst. Co jste řešili?

Ukázal jsem aktuální verzi Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu. Řekli mi, co je dobře, co je špatně a co je třeba doplnit. Plán má jít na vládu na začátku září. Pro mě primárně bylo dobré slyšet, jestli to dělám úplně špatně, nebo to aspoň trošku dává smysl. Zdá se, že zatím to dává smysl. Smyslem celého tohoto papíru, kromě toho, že hezky šustí, je přehled toho, co kdo v digitálu dělá. Aby si ostatní přečetli, co dělají ti druzí.

Součástí plánu je také dříve oznámených pět priorit. Vedle nich jsem vytáhl ještě další věci. Jednou z nich je společnost 4.0, jak s ní dál. A druhou věcí je pak metrika úspěšnosti. Třetí věcí je otázka legislativního procesu. Je třeba postarat se o to, aby v legislativní radě vlády byli právníci, kteří mají dobré digitální znalosti. Dnes jich tam je velmi málo. Bude tak možné odchytat věci ještě předtím, než jdou na vládu a do parlamentu.

Důležité bude dát ministerstvům nějakou základní metodiku. Že má platit „digital first“, když něco píšou, že jsou jedna data, která se pak sdílí, že věci mají být navázány na základní registry. Ministerstva si budou moci rychle zkontrolovat, zda splňují základní digitální principy.

Tato vodítka, jak se budou naplňovat, hlídat a tak dále?

Měl by si to kontrolovat ten, kdo legislativu píše. Ve chvíli, kdy se zákon bude posílat, by měl mít nějakou poznámku, která říká, že vše splňuje základní digitální pravidla. A pak, když to půjde do legislativní rady vlády, popisovaní „digitální právníci“ zkontrolují, zda je vše naplněno.

Jak zajistíte, že se vše z vašeho akčního plánu uvede do pohybu? Opět musím připomenout, že tato vláda má digitální agendu mezi prioritami v programovém prohlášení i koaliční smlouvě, a zatím nic moc. S Digitálním Českem 2.0 se rovněž moc nepomohlo, strategií jsou všude hromady.

Úkoly mají své termíny a gestory. Budete mít v ruce papír a budete se ptát, proč to není. Státní správa je dnes v pozici, kdy to chce posouvat, byznys chce spolupracovat. Ale tlak musí vznikat dál. Ty různé strategie, u kterých děláte vyhodnocení, a ke všem se napíše status „probíhá“, to nikoho nebaví. Proto teď bude mít 95 procent věcí termín.

Zmiňoval jste se také o tom, že by státní data měla být na jednom místě. Co to přesně znamená?

Dnes pořád bohužel, když má stát nějaké informace, systémy, si je neumí předávat. Občas je to díky nekompatibilitě systémů, kdy se mezi nimi musí postavit můstky. Občas je to o chybách v legislativě. Dnes už je třeba možné, že když si jdete dělat občanku, pas a řidičák, můžete využít jednu fotku, zákon to umožňuje. Ale dříve zákon, který definoval občanské průkazy, vyloženě trval na tom, že se musí pořizovat fotografie. To jsou přesně ty drobnosti, které je možné změnit.

Měl by v tomto sdílení informací a systémů pomoci státní cloud?

Potřebujeme něco, kde máme slušnou záruku bezpečnosti. Zároveň si myslím, že pokud se něco staví, má se to dělat jednou. To, co mi nedává smysl, aby existovalo 37 různých datových úložišť s tím, že každé je dělané trošku jinak s jinými pravidly. To je nejhorší možná varianta. A zároveň stát má vlastnit základní informační infrastrukturu.

Takže ten státní cloud je dobrá myšlenka?

Já si myslím, že ano.

A viděl jste ten návrh strategie, která se stahovala?

Jedna je myšlenka, druhá věc realizace. To jsou dvě rozdílné věci. Principiálně to stát má dělat a má vlastnit základní infrastrukturu. Na začátku debaty musí být dvě věci – popsat si, co vlastně stát, obce, kraje vlastní za infrastrukturu, a říci, která je kritická.

Tak kritickou infrastrukturu monitoruje Národní bezpečnostní úřad. Mně jde spíše o to, zda je státní cloud až tak spásná myšlenka. Protože pokud jsou ve strategii ceny provozu státních IT systémů mnohonásobně nadsazeny, nevzbuzuje to moc důvěru.

No ale proto ten materiál neprošel. Je důležité, že se to nedělá potají a v rámci jednacího řízení bez uveřejnění.

Někdy si trh dost stěžuje, že tato vláda vše tlačí silou a příliš se nebaví, viz třeba hazardní zákon a možnost cenzury internetu.

Já se snažím bavit, jak to jenom jde.

Na Twitteru jste to celkem schytali, když jste zveřejnili výběrové řízení na kolegy do vašeho digitálního týmu. Probírala se zejména výše platu a požadavky na různé certifikáty. Co za typ lidí hledáte?

Musím říci, že mne ta reakce překvapila, to pohrdání státní správou, moc tomu nerozumím. Jsou lidi, které tato práce baví a chtějí ji dělat. Ale ano, musím počítat s tím, že přijde člověk, který se nějakou dobu bude věnovat digitální agendě na úřadu vlády a za nějakou dobu mi ho vezme byznys. Cílíme třeba na absolventy. Když projdou procesy a zkušební dobou, mohou si přijít třeba na 30 až 40 tisíc, což nejsou špatné peníze. Proto ta diskuse na Twitteru byla často dost mimo mísu a spíše mi přišlo, že lidi si měli potřebu kopnout do státní správy, že jsou třeba ublížení nebo zahořklí.

Nebo také mají se státní správou své historické zkušenosti…

Souhlas, ale nemyslím si, že je férové něco hned shazovat, když se to zkoušíme změnit.

Váš digitální tým bude mít tedy pět lidí, to platí?

Ano. Jeden člověk bude právník, zbytek by pak měl mít ekonomické a IT zázemí. A hlavně chceme selský rozum a chuť se něco učit. Digitální agenda je tak široká, že nikdo nebude mít znalost celého segmentu.

WT100

Mluvíte o selském rozumu, ale na druhou stranu v požadavcích na přijetí na všechno chcete nějaké lejstro a certifikaci. Neodporuje si to trochu?

Je to věc, která je věcně špatně, ale služební zákon je nastavený tak, že proces přijímání je správní řízení. Takže když se někdo odvolá, jsem nucen prokázat, že člověk danou kvalifikaci má. Nedělá mi to radost. Nový služební systém vede pouze k tomu, že přijímání je šíleně dlouhé, byrokratické a občas nejsme schopní sem dostat lidi, kteří by sem měli zájem přijít. Ale je to realita, ve které musím žít. Bavíme se o nějaké novele. A pořád je lepší, i když je to takový bolehlav, udělat vše transparentní, než to dělat přes nějaké konzultantské smlouvy. Je to otrava, ale transparentnost za to stojí.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Vitalia.cz: 7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin