Tomáš Vyskočil (Edna.cz): Psal jsem šéfovi Netflixu, aby přišli do Česka

Žijeme ve zlaté době seriálů, nabídka ještě nikdy nebyla tak velká, říká zakladatel serveru Edna.cz, který jej nedávno prodal vydavatelství Mladá fronta.

Filmy mě vždycky hrozně bavily, říká Tomáš Vyskočil, kterému k zálibě v psaní o kinematografii pomohla funkce správce počítačové učebny na vysoké škole. „Měl jsem klíče a mohl jsem tam chodit, kdy se mi chtělo, a číst si tehdejší filmové weby – to byl tehdy Franta Fuka, Kinofil, Průvodce a další,“ vzpomíná.

Koncem loňského roku se mu už podruhé podařilo prodat filmový web. V roce 2001 od něj portál Atlas.cz převzal server FilmPub.cz a teď se jeho Edna.cz stala majetkem vydavatelství Mladá fronta. „Jedna ze základních podmínek, kterou jsme si s Mladou frontou řekli, je že nechceme, aby se fungování Edny pokazilo,“ ujišťuje.

Edna.cz, pojmenovaná podle nerudné čarodějnice zakleté do podoby televizoru z dětské animované série Bludička, se během let stala jedním z hlavních míst, kde lidé diskutují o zahraničních, hlavně amerických seriálech. Největší návaly uživatelů jí přitom přinesla Hra o trůny (Game of Thrones).

Vyskočil, který „v civilu“ pracuje jako SEO Director agentury H1.cz, teď plánuje svůj nový projekt. „Mým velkým snem je udělat web pro zahraničí,“ popisuje v rozhovoru pro Lupa.cz:

Jak jste se vůbec dostal k psaní o seriálech? 

Filmy mě vždycky hrozně bavily. Psal jsem o nich nejdřív třeba na Dokina.cz, ale pak jsem si spustil vlastní web. A tak v roce 2001 vznikl Filmpub.cz. Pak nás oslovil Atlas, že by s námi chtěl spolupracovat, a tak jsem se dostal do Atlasu, kde jsem pak začal dělat i další obsahové věci. 

A někdy v roce 2005 jsme si s kolegyní Bárou Heřmanskou říkali, pořád chodíme do kina, do kina a do kina, a tady je jeden seriál, který by nás mohl bavit, pojďme se na něj podívat. A to byl právě Lost (Ztraceni). Byli jsme z něj nadšení. Ona byla grafička a já měl technické zkušenosti, tak jsme si řekli, pojďme udělat nějaký seriálový web. 

V té době měl totiž každý větší seriál svoje fanouškovské stránky. Říkali jsme si, že si uděláme web pro sebe a pro pár nadšenců. Mysleli jsme, že na něj bude chodit maximálně tak dvě stě lidí denně. Na začátku to byla pravda, první týden tam bylo dvě stě, ale první měsíc už dva tisíce a po půl roce jich tam bylo dvacet tisíc denně. Zájem byl obrovský, šokovalo nás to. 

Bylo to samozřejmě hlavně kvůli tomu seriálu, který byl opravdu výjimečný, a my se hezky trefili do poptávky. Zároveň jsme se o ten web ale opravdu starali, byly tam denně aktualizace a vytvořila se kolem něj obrovská komunita. Lost totiž generoval obrovské množství teorií a diskusí, což u seriálů zdaleka není pravidlo, ani u těch dnešních. Během dalších sezón čísla vystoupala někdy až na 40 nebo 50 tisíc lidí za den. Hrozně nás to bavilo, měli jsme dokonce vlastní trička a podobné věci. Několikrát jsme se hlásili do Křišťálové Lupy. 

Ale pak v roce 2008 tvůrci oznámili, že seriál bude do tří let končit. A my jsme začali uvažovat, co dál. Říkali jsme si, že by byla škoda ten web zakončit. S lidmi z komunity jsme si říkali, že vlastně koukáme na víc seriálů. A tak jsme si říkali: co kdyby existoval web, kde by to bylo všechno? A tak vznikla Edna. 

Co vás k psaní o filmu přivedlo? Co jste vystudoval?

ČVUT, Fakultu stavební. Ale vystudoval jsem střední školu, která byla na film zaměřená. Pak jsem se nedostal na vysokou školu, kam jsem chtěl, ale přijali mě na stavárnu. Moc mě to tam nebavilo, ale byl tam internet, tenkrát nejrychlejší v republice. Stal jsem se správcem počítačové učebny, takže jsem měl klíče a mohl jsem tam chodit, kdy se mi chtělo, a číst si tehdejší filmové weby – to byl tehdy Franta Fuka, Kinofil, Průvodce a další. 

Nejdřív jsem začal psát na server Dokina.cz, pak jsem si řekl, že by mě bavilo dělat i víc a tak jsem založil Filmpub.cz. Postavili jsme tehdy redakci, do které jsme nasbírali skvělá jména. Jeden z těch, kdo u nás začínal, byl třeba Kamil Fila, ale byla u nás i celá první generace zakladatelů Moviezone nebo Radek Kokeš, jeden z nejlepších filmových teoretiků, Ondra Beck, největší expert na filmové technologie. Filmpub byl v té době myslím opravdu dobrý. Atlas pak ode mě server odkoupil. 

Šlo pořád o fanouškovskou záležitost, nebo už tehdy Filmpub vydělával nějaké peníze? 

Obchodní model byl založený na reklamě. Atlas nás nejdřív mediálně zastupoval, od čehož jsem si sliboval, že velká firma dokáže reklamu na Filmpubu prodat. Nicméně Atlas tehdy uměl prodávat jen velké věci a Filmpub byl na něj příliš malý. Takže jsem na něj sháněl reklamu sám a byl jsem tím i nějakým způsobem motivovaný. Naším cílem vždycky bylo zaplatit provoz a redakci a neprodělávat. A vždycky se nám to povedlo, postupem času jsme dokonce měli nějaké přebytky. 

Když nás pak Atlas koupil, začala se o nás firma víc starat a dokázala s naší návštěvností, která tenkrát byla nějakých 15 – 20 tisíc denně, prodávat dobrou reklamu. Filmpub pak bohužel zmizel při sloučení Atlasu s Centrum.cz, kdy se všechny weby Atlasu vykostily. Nicméně ta doméně pořád existuje, dostanete se přes ni na Aktuálně.cz do sekce Film. A někde hluboko, když budete hodně kopat, najdete všechny články a recenze a všechny věci, které jsme dělali. 

Vzestup zájmu o seriály na začátku tisíciletí asi souvisel i s tím, že se zrychlovalo připojení k internetu. A co si budeme povídat – na Lost se lidé nedívali v televizi. 

Byla to i otázka nabídky. Dlouhou dobu se americká seriálová produkce soustředila na populární sitkomy, jako jsou Přátelé nebo Sex ve městě nebo Ally McBeal, nebo na kriminálky. To jsou seriály, které mají sice obrovskou sledovanost, ale jejich diváci na internet moc diskutovat nechodí. U sitcomů, a to je vidět i u dnešních sérií jako je Teorie velkého třesku nebo Jak jsem poznal vaši matku, sice existují navštěvované weby, ale nemáte si tam vlastně o čem povídat. 

Nejsou jako Lost nebo jako opačný extrém, jako je třeba Hvězdná brána. Ta má relativně malou komunitu fanoušků, která je ale velmi tvrdá a je schopná se hodiny a hodiny bavit o mytologii celého univerza. Lost byl první seriál po dlouhé době, který generoval obrovskou sledovanost a zároveň obrovský zájem lidí o diskuse, teorie a podobně. I těch, kteří se normálně o seriály tohoto druhu nezajímali. Možná bych ho trochu připodobnil k Aktům X. 

A tento typ seriálů se najednou stal hodně populárním. Diváci viděli, že seriál už nemusí být natočený někde v laciných kulisách jednou kamerou, ale už mají slušné rozpočty, zajímavé herce a dobrou výpravu. Seriály se stávaly víc filmové, a zase na druhou stranu filmy se víc podobaly seriálům – přišly všechny ty dvojky, trojky, čtyřky všech oblíbených hitů. 

O čem se tehdy na Lost.cz nejvíc debatovalo? 

O tom, jak to skončí. A pak přišel ten konec a všichni byli v šoku: „Cože??“ Konec byl dost rozpačitý. Ale myslím, že všechny ty koule, co vyhodili do vzduchu, ani nemohli pochytat. Ale nelituju času, který jsem nad tím trávil, jednou na to budu vzpomínat a vyprávět o tom svým vnoučatům. 

To mi na seriálech také přijde zajímavé – mají obvykle menší životnost než filmy. K oblíbeným filmů se člověk někdy vrací, ale seriály si většinou podruhé nepustí. 

Tohle byla i jedna z našich prvních obav. Edna první rok fungovala jen jako agregátor novinek z jiných webů. Postavil jsem ale vlastní redakční systém, který umožňoval zakládání fanouškovských stránek na pár kliknutí. Zkoušel jsem přemluvit vlastníky stávajících seriálových webů, aby šli k nám. A oni nechtěli, měli svoje malé weby, o které se starali jako o své děti, a velmi neradi se jich zbavovali. Spělo k tomu, že budeme muset stránky vybudovat sami a pustit se s těmi zavedenými do konkurence. 

Ve druhém roce Edny jsem si řekl, že do toho opravdu chci jít a začali jsme ty fanstránky stavět – mezi prvními byly Teorie velkého třesku, Californication, True Blood a další. Stáli jsme samozřejmě před otázkou, co se stane, až seriály skončí. Proto jsme se jich snažili pokrývat co nejvíce, aby Edna nestála jen třeba na třech. Naštěstí se ukázala jedna věc: lidé mají obrovskou potřebu vybírat si další a další série. Vlastně neopustí televizi, jakmile jeden seriál skončí, přeskočí k tomu, co přijde nového. 

A od nějakého třetího nebo čtvrtého roku byla Edna ve stavu, kdy už jen nedoháněla konkurenci, ale pro seriály, o kterých jsme věděli, že budou startovat, a že mají potenciál být úspěšné, jsme začali stavět fanweby předem a diváky jsme na ně připravili. Mohli jsme lidem začít říkat: hele, končí Dexter, ale tady je něco podobného. Nebo: líbí se vám Teorie velkého třesku? Tak tady je seriál podobného typu. 

Jak moc je Edna závislá na tom, že obsah přidávají fanoušci? 

Edna od začátku funguje více centrálně, než to vypadá. Není to tak, že komunita vyplodí obsah. Já a pár lidí jsme na začátku vytipovali první fanweby, nějak jsme je nastavili a rozjeli. A buď jsme si je sami vzali pod vlastní správu, nebo jsme vyhlásili inzeráty ve stylu „pojďte to s námi dělat“. Takhle jsme vybrali první generaci spolupracovníků, většinu jsem potkal ještě na Lost.cz a jsou na Edně dodneška. 

Třeba úplně první dva lidi, které jsem na Lost.cz povýšil na úroveň správců a kterým tehdy bylo 14 nebo 15 let, Vašek UrbánekTomáš Kremr, se teď stali zaměstnanci Mladé fronty a obsahově Ednu vedou. Druhá generace redaktorů vyrostla tak, že jsme si je ručně vybírali. Tito správci si pak samozřejmě mohli vybírat další lidi, kteří jim dávali zajímavé podněty na novinky nebo měli jiné dobré nápady. 

Z čeho Edna v začátcích žila? 

Původně jsem na Edně neměl žádnou reklamu. Pak jsem zkoušel mediazastupitelství, ale to bylo úplně marné, i když už jsme měli docela slušnou návštěvnost kolem 20 tisíc denně. Pak se to docela rozjelo přes Google Adsense. 

A pak jsme si jednoho dne řekli, že zavedeme určitý systém dělení peněz z reklamy. Pro redaktory šlo o řádově pár set korun, ale aspoň měli motivaci na tom pracovat. Jsou to většinou studenti, takže to pro ně může být zajímavá brigáda. Řekli jsme jim, že podle toho, jak bude jejich seriál úspěšný, budou mít nějaký podíl z celkového množství peněz. A tak to funguje dodneška. Peníze ale nejsou hlavní motivací, je to spíš takový příjemný bonus. 

Týkalo se to i vás a hlavních správců webu? 

Všichni jsme to dělali při práci, každý z nás si vydělával někde jinde, včetně mě. Část lidí, kteří třeba dostudovali vysokou školu, založili rodinu a už na Ednu neměli čas, samozřejmě časem odpadla. Někdo to zabalil úplně, někdo řekl, že už nemá čas se věnovat dvaceti seriálům, ale už třeba jen jednomu. 

Počkejte, to někdo opravdu sledoval dvacet seriálů najednou? 

I to se stalo. Nemohl samozřejmě kvalitně obhospodařit všechny stejně, měl třeba tři hlavní, pět nějakých menších a zbytek úplně pidi, u kterých byla jedna zpráva za měsíc. Měli jsme i takové extrémy. Ale obvykle můžete poctivě dělat tak dva nebo tři a do dalších třeba jen okrajově přispívat. 

Máte nějaké seriály, u kterých jste si řekli, že je na Ednu nedáte, i když byly u diváků úspěšné? 

Máme několik seriálů, okolo kterých kroužím a myslím si, že bychom je měli mít, protože generují nějaký zájem. Ale asi bychom u nás nenašli v redakci dost hardcore fanoušků. Jsou to třeba Simpsonovi. Je to vlastně jediný z těch velkých seriálů, které jsme nikdy neudělali. A dalším příkladem je – i když to není úplně klasický seriál, ale svoje tvrdé fanoušky má – třeba Top Gear. 

Zrovna tento pořad bych tedy osobně za seriál neoznačil. 

Vím, že to není zrovna seriál, stejně jako není seriálem třeba Last Week Tonight with John Oliver. Ale přijde mi, že má i v Česku dostatek fanoušků. Už se na to nedívám jen z pohledu klasických seriálů. Zkoušeli jsme třeba i fanweby počítačových her, dodnes máme stránku pro Assassin‘s Creed, ale nějak se nechytly. Máme taky několik filmových sérií, třeba Avengers, Terminátora, Vetřelce nebo Pána prstenů. Pořád si říkám, že bychom nemuseli zůstat jen u seriálů. 

Edna mapuje prakticky výhradně americkou produkci. Zkoušeli jste někdy české seriály? 

České seriály se nepotkaly s naší cílovou skupinou. Máme samozřejmě britské seriály, jako je Sherlock, Dr. Who a podobně. A poslední rok, dva začínají frčet severské seriály, stejně jako je v knížkách populární Nesbo, tak se rozjíždí zájem fanoušků o seriály jako je Bron. A z těch českých byl poměrně zájem o Čtvrtou hvězdu. 

Ale pozor, ne všem se dostává stejné pozornosti. Na Edně může mít seriál založený jednak tzv. fanweb, který má vlastní design, vlastní novinky a svého webmastera. Těch je momentálně kolem stovky. Ale pak máme asi devět set základních profilů seriálů, ke kterým dáváme základní informace o jejich vysílání a podobně, ale nemají žádného dedikovaného člověka, který by na ně dával každý den nějakou novinku. Říkáme jim tzv. srandaweby. 

Samozřejmě se může stát, že o seriál začne být zájem a ze srandawebu vyroste fanweb, stejně jako to může zafungovat naopak, pokud je seriál starší a už k němu není moc co psát. 

Proč se podle vás české seriály na Edně moc neuchytily? 

Máme mladou cílovou skupinu, mezi 15 a 25 lety. A ta se o české seriály příliš nezajímá, o novácké vůbec, maximálně občas o něco z České televize. A taky můžu říct, že seriál, který je v televizi populární, často nemusí na internetu generovat dostatečně velký zájem. Třeba americká Kriminálka Las Vegas je v televizi pořád sledovaná, ale když jí založíte fanweb, přijdou vám tam tři lidi. Nikdo nemá po skončení potřebu jít o dílu diskutovat na web. Třeba ani Doktor House pro nás nikdy nebyla nějaká „masovka“ v tom směru, že by generoval nějaký velký zájem. Ale pak zase máte seriál, jako jsou třeba Prolhané krásky… 

Ten neznám. 

Právě! Vysílá se odpoledne na Prima Love. A umisťuje se v Top 10 našich nejpopulárnějších seriálů. Koukají na něj holky okolo patnácti let. Když jsme mu založili stránku, říkali jsme si nejdřív, že asi máme ve statistikách nějakou chybu, že to nemůžou být skutečná čísla. Ale jsou, opravdu generuje takový zájem. 

Takže zakládat stránku pro náročnější seriál typu Českého století by byl asi nesmysl. 

Máme pro něj záznam, byl docela navštěvovaný a hodnocený, ale na fanweb to není. Ale naopak, založili jsme třeba stránku seriálu, který se jmenuje 100 a je o partě teenagerů, kteří se v budoucnosti po apokalypse snaží zalidnit Zemi. To nebude nikoho bavit, říkali jsme si. A na podzim byl meziročně třetí nejúspěšnější. 

Vypadá to, že jste už vyrostli z chutí své cílové skupiny. 

Uznávám, že někdy nemáme úplně nejlepší „čuch“. Jednoho dne jsem se třeba zeptal: hele, startuje tady nový historický seriál od HBO. Jmenuje se to Game of Thrones, znáte někdo tu knížku? A reakce byly: ne, to vypadá jako nějaká blbost, my máme radši Pána prstenů. Já bych to zkusil, nedal jsem se. Ne, za týden startuje Dr. Who, to bude lepší, oni na to. A byl tam tehdy jeden mladý kluk, který řekl, že si tu knížku teda přečte a pomůže mi s tím. Přišla první sezóna a všichni byli z toho zájmu v šoku. A když přišla druhá, každý nový díl nám zboural web. 

Dnes je asi dost těžké stíhat sledovat všechno. 

Dneska už nám třeba i sami lidi píšou, abychom založili web k nějakému jejich oblíbenému seriálu. Současná seriálová produkce je podle mě až nezdravě velká. Žijeme ve zlatém seriálovém věku. Startuje sto až sto padesát nových seriálů ročně. Točí je skoro každý, už nejsou záležitostí jen velkých amerických televizí, točí kabelovky, točí History Channel, točí Netflix. Do toho se začínají promítat seriály z YouTube, jako je třeba John Oliver, který se sice vysílá na HBO, ale na YouTube je mnohem populárnější. Výběr je dnes obrovský. 

Když jste začínali, nešlo americké seriály v Česku sledovat jinak než tak, že si je diváci stáhli z internetu. Bylo tím pádem evidentní, že to děláte i vy. Neměli jste s tím někdy problémy? 

Nikdy jsem z Edny nechtěl mít web s pirátským obsahem. Určitou šedou zónou jsou samozřejmě titulky. Co se týče stahování filmů a podobně, tam jsme si řekli, že se tímto směrem nevydáme. A díky tomu, že jsme díky bohu navázali velmi kvalitní spolupráci s televizemi jako je HBO nebo Prima, uzavřeli jsme neformální dohodu, že nebudeme propagovat piráty. 

Máme dobré vztahy, třeba pro HBO propagujeme některé jejich akce, občas jsme i společně něco vymýšleli. I Prima, která má na Prima Cool podobnou cílovku, chápe, že jsme pro ně jednak kanál, kudy může šířit svoje věci, ale zároveň docela zajímavý zdroj dat. Můžeme jim říct: tenhle seriál se u nás vůbec nechytl, možná byste ho ani neměli kupovat. Samozřejmě si ne vždycky můžou vybírat, protože seriály často nakupují v balících. 

Takže vám nikdy nepřišel dopis od televizního právníka, že podporujete piráty a máte s tím skončit? 

Ne. 

Ani v případě titulků? 

Titulky jsou šedá zóna. Když se na Edně začaly rozšiřovat, nepřišlo mi to vlastně vůbec zajímavé. A nepřijde mi to ani úplně správné, přece jen jde o autorskou věc. Ale ukázalo se tady pár nadějných překladatelů, a tak jsme si řekli, pojďme do toho. 

Mluvil jsem o tom i s těmi televizemi a tam mi řekli: nebudeme to spolu řešit. Nemůžeme říct, že s tím souhlasíme, ale i kdybychom vám to zakázali, bude to stejně dělat dvacet dalších. Jsem za tento přístup – typicky od HBO a Primy – rád. Jiný přístup měla odjakživa Nova, která občas někde řekne, že ji pirátství poškozuje. 

Osobně bych se s nimi dokázal hádat o tom, jak velký vliv mají titulky na sledovanost jejich pořadů. Každopádně v řadě případů dnes není alternativa, jak se na seriály legálně podívat. Neobhajuju, že to dává lidem právo seriály stahovat. Jen říkám, že dokud se tohle nevyřeší, budou to dělat. 

Ale pokud by televize dokázaly seriály za rozumnou cenu a v rozumné podobě nabídnout, lidé si na to zvyknou. Protože co si budeme povídat – dostávat seriál naservírovaný v televizi nebo v tabletu se vším všudy a na profesionální úrovni je něco jiného, než jej někde pracně vyhledávat. 

Televize by to měly udělat co nejdříve. Chápu, že regionální pobočky jsou v kleštích, protože pokud někdo v New Yorku neřekne ano, už i ta Česká republika nám stojí za to, samy s tím nic nezmůžou. Před rokem jsem Reedu Hastingsovi z Netflixu posílal přes LinkedIn velkou prezentaci o tom, proč by měl Netflix přijít do Česka. Do dneška mi neodpověděl (smích). 

No, po letech se možná konečně dočkáme – letos to vypadá opravdu nadějně. Ednu jste nedávno prodal vydavatelství Mladá fronta. Řeknete mi, za kolik? 

Nezlobte se, ale ne. 

Co teď s Ednou bude? 

Jedna ze základních podmínek, kterou jsme si s Mladou frontou řekli, je že nechceme, aby se fungování Edny pokazilo. Mladá fronta si cení silné komunity a nechce zasahovat do designu ani do obsahu nebo do zažitých pořádků. 

Web samozřejmě chápou jako prostředek pro prodej reklamy. Ale vydefinovali jsme si například to, že uživatelé, kteří jsou přihlášení, žádnou reklamu nevidí. A naši dva redaktoři se stali zaměstnanci Mladé fronty, aby mohli web spravovat.

Máte za sebou druhý prodej webu, plánujete už nějaký další projekt? 

CIF16

Mým velkým snem je udělat web pro zahraničí. Něco jako zahraniční Ednu – filmy, seriály – v angličtině a v dalších jazycích. Tento plán jsme už prezentovali, když měla Edna v červenci šesté narozeniny. Nicméně pak došlo k prodeji a s Mladou frontou jsme se dohodli, že ten zahraniční projekt mi zůstane. 

Máme s kolegou připravený koncept ve stylu Facebooku. Na internetu už samozřejmě je plno fanwebů, novinkových i komunitních webů, ale chceme postupovat stejně jako na Edně před těmi sedmi lety. I tenkrát byla velká konkurence, ale my to udělali jinak a na jednom místě. A vyšlo to.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 2. 2015 15:23

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »