Trendy moderního webdesignu

Budoucnost webu je oblíbené téma. Autory článků svádí k více či méně podloženým prognózám, které se u čtenářů setkávají s živou a zpravidla nesouhlasnou odezvu. Letos na jaře World Wide Web navíc oslavil desáté narozeniny, tak proč se nepokusit odhadnout, co bude určovat jeho vývoj v následujících deseti letech.

Z úvodu by se mohlo zdát, že jsem upadl do jasnozřivého transu a že vás čeká pěkný blábol. Snad to tak zlé ale nebude. Rozhodně nechci věštit z křišťálové koule a spřádat nepodložené hypotézy. Raději se zaměřím na trendy, které se projevují již dnes a jejichž dynamika naznačuje, že do příštího vývoje webu budou promlouvat i nadále.

Pokusím se též vyhnout i další obvyklé pasti, kterou je příliš široký a neurčitý význam pojmu web. Zaměřím se proto pouze na trendy související s profesionální tvorbou webových stránek a trochu s lítostí ponechám stranou zajímavou oblast budoucnosti webového marketingu, obchodních strategií a publikování webového obsahu. Setká-li se článek s pozitivní odezvou, pokusím se tato témata zpracovat někdy příště.

Tři pilíře moderního webu

Webová tvorba se sice ubírá mnoha směry, ovlivňuje ji několik různých názorových škol a plní ostatně i různé účely, přesto však v posledních pár letech na povrch zřetelně vyčnívají tři dominantní trendy, které si dovolím přirovnat ke třem pilířům moderního webu:

  • důraz na uživatelský prožitek,
  • důraz na přístupnost,
  • důraz na ekonomickou návratnost a efektivitu.

Důraz na uživatelský prožitek

Teoretické zkoumání působení webu na uživatele i praktické experimenty posledních několika let vyústily v koncepci uživatelského prožitku (user experience) jako hlavního cíle snažení webových tvůrců. Koncept uživatelského prožitku má již dnes dostatečnou teoretickou základnu a dále se dynamicky rozvíjí. Rychle přibývá nová literatura i konkrétní aplikace na něm založených metodik.

Ačkoli je pojetí uživatelského prožitku relativně nové a specifické pro web, ve skutečnosti staví na několika starších disciplínách pocházejících ještě z předwebové éry a původně dokonce ani nesouvisejících s informačními technologiemi. Jedná se o informační architekturu a použitelnost (usability).

Informační architektura pochází pravděpodobně z knihovnictví, ale její výsledky najdeme např. i v informačních systémech veřejných budov (cedulky na nádraží). Předmětem zkoumání teoretické, repektive cílem aplikované informační architektury je hledání takových uspořádání a forem informací, které umožňují jejich nejefektivnější využití.

Na webu spolu přichází do styku značný objem informací s nemalým počtem uživatelů, z nichž každý má trochu jiné potřeby, požadavky, vzdělání a kulturní zázemí. Nelze si představit, že by jejich interakce mohla být optimálně řešena jen intuicí webových tvůrců, bez velmi solidních teoretických základů. Je proto zřejmé, že web a informační architektura se dříve či později musely potkat a že se jedná o svazek velmi perspektivní.

Použitelnost je také oborem, který se uplatňoval již dříve, např. při konstrukci ovládacích prvků přístrojů a zejména při návrhu uživatelského rozhraní počítačových programů. I zde platí, že intuice a zkušenosti návrháře k dosažení perfektního výsledku nestačí. Dynamicky se proto rozvíjejí exaktní metody projektování a testování použitelného rozhraní.

Webová stránka, a to i v případech, kdy má převážně zábavní funkci, je vžy nástrojem, kterým uživatel dosahuje svého cíle. Použitelnost stránky pak přímo podmiňuje úspěšnost, s jakou uživatel svého cíle dosáhne a tím i kvalitu jeho uživatelského prožitku. Aplikace vědecky založené použitelnosti na web je proto naprosto logická.

Důraz na přístupnost

Druhým výrazným trendem v oblasti tvorby webových stránek je důraz na jejich přístupnost (accessibility). Ta má, trochu zjednodušeně řečeno, dvě polohy: správnou funkčnost stránek v ruzných zařízeních na různých platformách a bezbariérový přístup pro osoby s různou povahou i mírou zdravotního postižení.

Multiplatformnost webu jistě není ničím novým. Právě naopak, web byl jako multiplatformní stvořen a má tuto chrakteristiku geneticky zakódovanou. Zatímco však dříve multiplatformnost znamenala především možnost přístupu k webovým dokumentům různými prohlížeči z různých počítačů a operačních systémů, v poslední době nabývá nového rozměru. Uživatelé začínají k webovým stránkám přistupovat pomocí zařízení, která bychom dříve za počítač neoznačili. Dnes to jsou mobilní telefony, co to bude zítra, můžeme jen hádat.

Snad ještě významněji se trend přístupnosti projevuje ve vztahu ke zdravotně znevýhodněným uživatelům. Moderní společnost klade značný důraz na podporu občanů se specifickými potřebami a aktivně brání jejich diskriminaci. Ve většině států zákony předepisují bezbariérovou konstrukci veřejných budov a komunikací, někde a za určitých podmínek pak i provozoven soukromých firem.

Web se čím dál více stává také jakýmsi veřejným prostranstvím a vše nasvědčuje tomu, že přístup na něj bude brzy vnímán jako jedno z moderních lidských práv, které je nepřípustné omezovat jakoukoli diskriminací. Již dnes je v řadě států uzákoněna určitá míra přístupnosti stránek veřejné správy či stránek financovaných z veřejných rozpočtů. Doba, kdy se tyto požadavky rozšíří též na stránky soukromých subjektů, jistě není daleko.

Důraz na ekonomickou návratnost a efektivitu

Poslední trend, který chci dnes zmínit, souvisí s ekonomickými aspekty webové tvorby. Ještě nedávno jsme byli svědky dvou extrémů. Někdo vkládal do webu bez většího rozmyslu značné finanční částky, jiný do něj naopak neinvestoval vůbec. Ač se jedná o přesně opačné přístupy, jednu věc mají společnou – nízké vědomí toho, jaké efekty je web schopen přinést a kolik se tedy vyplatí investovat, aby se vložené prostředky v rozumné době vrátily.

Dnes je situace jiná a návratnost investic (ROI) se skloňuje ve všech pádech. Není však jen pouhým přáním, ale přesouvá se, podobně jako jiné aspekty webové tvorby, do roviny vysoce odborného zkoumání a exaktního plánování. Ve skutečnosti oba předchozí pilíře, uživatelský prožitek, i přístupnost, mají též svůj ekonomický rozměr, pokud dokonce nejsou požadavky na návratnost investic přímo motivovány.

Na druhou stranu si ale musíme připustit, že ekonomika webu je zatím zřejmě nejméně poznanou a rozvinutou oblastí. Její skutečný rozvoj nás teprve čeká. Těžiště tohoto rozvoje však zřejmě nebude ležet na poli samotné tvorby webových stránek, ale spíše v oblastech internetového marketingu a obchodních strategií.

Budoucnost webových technologií

Až dosud jsem se v článku vyhýbal webovým technologiím, což mnohé z vás možná překvapilo. Vždyť právě technologie jsou nejčastějším předmětem prognóz a spekulací o tom, kam se bude web i celý Internet v budoucnosti ubírat. To, že jsem odsunul technologie až na závěr článku, však má své důvody:

  1. Prvním důvodem je, že neumím předpovědět náhodný vznik nových technologií a porušil bych tedy svůj slib, že nebudu věštit z křišťálové koule.

  2. Druhým a podstatnějším důvodem je, že technologii přikládám spíše okrajový význam. Není motorem, který uvádí věci do pohybu. Je pouze prostředkem, který jim pohyb umožňuje.

Nové technologie sice mohou vznikat živelně a náhodně, širokého přijetí se jim však dostává jen podle toho, jak naplňují společenskou poptávku. Takovou poptávku dle mého názoru reprezentují tři pilíře moderní webové tvorby nastíněné výše – uživatelský prožitek, přístupnost a ekonomická efektivita. Je proto pravděpodobné, že právě ty budou diktovat směr technologického rozvoje webu v nejbližších letech.

Pro argumenty lze opět sáhnout ke dvěma trendům, které se zřetelně projevují již nyní:

MIF16

  • Komplexnost projektování uživatelského prožitku vede ke zvyšování počtu členů projektových týmů. To s sebou nese rozvoj automatizovaných systémů pro řízení webových projektů a správu obsahu. Hranice mezi projekty dělanými jen tak na koleni a těmi, které využívají pokročilejších autorských a správních systémů, se bude nepochybně přibližovat k čím dál menším projektům.

  • Důraz na přístupnost stránek a zároveň ekonomičnost jejich tvorby již dnes vede k přijetí moderních metod tvorby založených na maximálně jednoduchém, standardizovaném a modulárním kódu stránek (striktní HTML, CSS, DOM).

Závěr

Ačkoli to možná z perspektivy samotných webových tvůrců nemusí být jednoznačně patrné, web je více než technologií ovlivňován svou reálnou společenskou upotřebitelností a ekonomicko-podnikatelskými mantinely. Zatímco technologie již dosáhla relativně vysokého a pravděpodobně dostatečného stupně zralosti, ostatní aspekty webové tvorby zatím spíše vstupují do puberty a jejich dospívání budeme teprve svědky.

Osobně proto nevidím budoucnost webové tvorby ve výraznějších technologických změnách, nýbrž v profesionalizaci a odborném prohlubování činností směřujících ke zkvalitňování uživatelského prožitku a k maximalizaci přínosů webu pro podnikatelské subjekty. To vše ovšem v mezích racionálního ekonomického uvažování a s civilizovaným citem k potřebám hendikepovaných uživatelů.

53 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 12. 2006 6:39

Školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web

  •  
    Jak mít na Internetu blog.
  • Jak si založit web na Wordpressu.
  • Jak pokračovat v jeho provozování.

Detailní informace o školení Jak vytvořit rychle jednoduchý web »