Tři miliony Američanů jsou odříznuty od evropských e-mailů

Verizon nepatří mezi americkými poskytovateli mezi největší, ale není zdaleka ani nejmenší: počet uživatelů jeho telefonního, kabelového a bezdrátového připojení přesahuje tři miliony. Kromě amerického trhu je však rovněž nepřehlédnutelným hráčem na světovém poli, kde se svými komunikačními službami dosahuje výnosů kolem 68 miliard dolarů ročně. Pro nás může být zajímavý například fakt, že v Evropě je kromě Gibraltaru a Itále aktivní i na Slovensku, kde vlastní 24,5 procent podílu v Eurotelu Bratislava.

20. 1. 2004, 12:00, oprava (Aleš Miklík): Verizon již podíl v ET Bratislava nevlastní, neboť jej odkoupil Slovak Telecom (Deutsche Telecom). Děkuji za upozornění čtenáři GeorgiSK.

Jeho aktuální mediální publicita má však zcela jiné příčiny než úspěchy v komunikačních technologiích. Vše začalo 22. prosince loňského roku, kdy Verizon podle magazínu Wired začal blokovat příchozí e-maily podle adresních rozsahů, náležicích britským a evropským poskytovatelům připojení (ISP). Důvodem k tomu mělo být velké množství spamu, které údajně z evropských zemí přicházelo. Takto rázné opatření by samo o sobě jistě vzbudilo nemalou kritiku, Verizon však problém navíc ještě „vylepšil,“ když své zákazníky o tomto kroku neinformoval. Již během pár dnů tak řada z nich marně čekala na e-maily svých komunikačních partnerů v Británii, Německu, Francii či Rusku, aniž by tušili, že příčinou nejsou potíže na druhé straně oceánu, ale ve striktním „spamovém“ filtru jejich poskytovatele.

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat, a tak se technická podpora i představitelé společnosti rychle ocitli pod palbou dotazů od uživatelů i médií. Zatímco by však pozorovatel u americké firmy této velikosti očekával rychlou nápravu a omluvu všem stranám, začal Verizon podle všeho tápat podruhé. Mluvčí společnosti problém bagatelizovali s tím, že jde o obvyklou antispamovou politiku a že nejsou blokovány celé geografické oblasti, ale jen individuální problémoví poskytovatelé. Magazínu Wired se však podařilo získat vyjádření od nejmenovaného pracovníka podpory Verizonu, podle kterého jsou blokovány skutečně všechny e-maily z Evropy. Verizon tyto informace nevyvrátil, avšak prohlásil, že vše bude vyřešeno během pár dnů. Klientům, kteří s Evropou nutně potřebují komunikovat, pak jeho mluvčí poradil, aby použili telefon, což by za jiných okolností jistě nebyl špatný vtip. Britský internetový magazín The Register ještě 14. ledna zůstával nedoručitelný ke svým odběratelům, připojeným prostřednictvím Verizonu.

Ještě o víkendu se dotazy na technickou podporu Verizonu, zaslané z evropských adres, vracely jako nedoručitelné se stavovým hlášením Connection timed out. Včera se nám však již podařilo „dopsat se“ Ivette Mendez, Media Relations Director. Na otázku, zda Verizon blokuje všechny e-maily z Evropy, odpověděla záporně s tím, že se blokují jen někteří poskytovatelé. Kteří to jsou a podle čeho jsou vybíráni, však neupřesnila. Na náš dotaz, zda jsou tedy stížnosti uživatelů a tvrzení novinářů nepravdivá, pak prohlásila, že „ten příběh dostatečně přesně nevystihuje snažení naší společnosti“ a že „poskytovatelé, kteří jsou námi blokováni, mohou požádat o uvolnění z blacklistu, což běžně trvá okolo dvou dnů. Pokud však o uvolnění nepožádají, zůstanou blokováni.“

Verizon tedy podle všeho skutečně sáhl k plošné blokaci evropských ISP, avšak záhy začal ze seznamu uvolňovat ty, kteří protestovali. Pokud se však někteří z nich o svém „cejchu“ nedozvěděli, patrně zůstávají jejich e-maily pro Verizon nedoručitelné až do chvíle, než se některému z uživatelů přestanou stále vracené zprávy líbit a začne se dožadovat řešení po technické podpoře svého poskytovatele.

Ač je spam celosvětový problém a stoprocentní lék na něj dosud nikdo neobjevil, daří se díky kombinaci preventivních a represivních opatření poskytovatelů spolu s ochranou na straně uživatelů v poslední době alespoň úspěšně potlačovat jeho důsledky, tzn. zahlcené poštovní schránky nevyžádanou poštou. Přístup, kdy se sáhne k blokaci celého rozsáhlého geografického území, je však značně neobvyklý a pokud měl v antispamové historii svoje místo, pak snad před několika lety, kdy se velké telekomunikační organizace teprve učily proti spamu bojovat. Vždy však rychle došly k závěru, že s takovým přístupem by dlouho před uživateli neobstály, a přešly k individuálnímu výběru blokovaných serverů podle vlastních špatných zkušeností a veřejných blacklistů. Že Verizon riskoval pobouření svých zákazníků, svědčí ze všech možností zejména o jedné: podcenil rizika, plynoucí z takto pohodlné cesty, a následně nestačil pružně řešit vzniklou situaci. Není divu, že v diskusních fórech se potom lehce daří příspěvkům rozhořčených uživatelů (bez zajímavosti jistě není, že existuje i jistý server, který se zabývá výlučně pochybeními zmíněného poskytovatele).

Ač se celá kauza nejspíš příliš nedotýká českých uživatelů, jistě se mezi nimi najde dost takových, kterým e-maily za oceán nedorazí. Pokud si nejsou jisti, zda to souvisí s uvedeným problémem, je asi nejlepším řešením ověřit si, zda se příjemce nachází mezi uživateli Verizonu (třeba podle hlaviček z předchozí korespondence), případně se rovnou zeptat svého poskytovatele, jestli již požádal Verizon o vyjmutí z blacklistu. Podle provozovatelů největších českých freemailů (ptali jsme se Atlasu, Seznamu i Centra) však žádný zvýšený počet podobných dotazů nezaznamenávají. „Verizon jako adresa je skoro nepoužívaná,“ dodal k tomu Oldřich Bajer z Centra. Možné problémy tedy registrují spíš některé firmy, komunikující s americkými partnery. Pro zdejší pozorovatele tak z celé kauzy plyne hlavně ponaučení: spam je ošklivý a těžký problém, ale není radno řešit jej s nezdravou rázností. A když už, je dobré alespoň o tom informovat uživatele…