Hlavní navigace

Trnitá cesta televizí online

 Autor: 74287
Vojtěch Bednář 5. 6. 2008

Zvyšování rychlosti uživatelského připojení na Internet prospívá rozšiřování jeho multimediálnosti. Bez Youtube nebo třeba Last.fm by už síť mnohým připadala nudná. Jak si s tím poradí konvenční televize?

Mediální je více multi

Internet je datovým médiem, které přeje konvergenci různých typů obsahu, a to nejméně od okamžiku, kdy se webové prohlížeče osvobodily od záměrného omezení multimédií. Jen obyčejná webová stránka kteréhokoli informačního portálu, možná s výjimkou extrémů jako je Craiglist, obsahuje tři typy obsahu – text, grafiku, animace. Tím možnosti multimediálního obsahu přístupného online vůbec nekončí, nicméně s každou službou ještě více rozšiřující základní přenos textu se zvyšují nároky na rychlost a datovou kapacitu nejužšího místa Internetu – připojení koncového uživatele, zejména v domácnostech.

Protože jak rychlost, tak propustnost tohoto nejužšího místa Internetu stále stoupá a cena vysokorychlostního připojení jej učinila již dávno dostupným i pro méně movité, můžeme se s multimediálními službami založenými na online přenosu obrazu a zvuku setkat stále častěji. Co by pro většinu dnešních aktivních uživatelů Internetu byla síť bez videa na vyžádání ze serverů jako je Youtube, streamovaného rádia „podle chutí“, bez online vysílání rádií či televizí? To, co přináší prospěch koncovým uživatelům, ovšem představuje stále se zvětšující dilema pro klasická elektronická média, pro rozhlasové stanice a hlavně pro televize. Jak se může konvenční televize vypořádat s Internetem? Tato zdánlivě čistě akademická otázka je ve skutečnosti nejen koncepčním, ale pro mnohé ryze praktickým problémem.

Opakování historie

Televize, lhostejno zda satelitní, terestrické nebo kabelové, žijí ze své schopnosti poskytovat divákům jednosměrný proud audiovizuálních zážitků. Na rozdíl od Internetu, který se zakládá na selektivitě přijímaných informací a na schopnosti interakce s uživatelem, se mohou jevit jako koncepčně překonané a technicky zastaralé médium, avšak mají také jeden klad. Tímto kladem je, že přes různé komplikace a pokusy o interaktivitou si zachovávají neobyčejnou jednoduchost použití. Přesto si ale provozovatelé televizního vysílání jsou vědomi (a těžko mohou nebýt) faktu, že zatímco na jejich médiu se přes vzletná slova o digitalizaci a o HD již třicet let nic podstatného nezměnilo, během stejné doby vyrostlo nové médium, které je řádově dostupnější, interaktivnější, a které si nachází cestu do stále více domácností v podobě, v níž může běžnému televiznímu vysílání směle konkurovat. Internet sice televizi neodláká všechny diváky, ale je schopen jich postupně odlákat čím dál tím více.

Není to poprvé. Když webové deníky a portály začaly ukusovat čtenáře tištěným novinám, museli se jejich vydavatelé s tímto faktem vyrovnat obdobně, jako je tomu nyní u televizí. Obavy, že web papírové noviny a časopisy pošle do zapomnění, se nenaplnily, ale málokterý vydavatel novin se dnes obejde bez toho, aby svým čtenářům nabízel online verzi, pokud možno s exkluzivním obsahem.

Euforici a skeptici

Současné televize, především ty, které se zaměřují na obecného diváka, se k problematice Internetu staví různě. Někteří (u nás například ČT – www.czech-tv.cz, www.ct24.cz) na Internet jako na nové médium sázejí. Na web umisťují své pořady a streamují vysílání (online ovšem zejména z licenčních důvodů nelze nabízet vše). Ne, že by snad doufaly v postupnou „internetizaci“ televize jako média, k té patrně nedojde stejně, jako k ni nedošlo v případě papírových novin, ale proto, že tak efektivně přicházejí k novým divákům a současně neztratí ty, kteří by jinak jejich služby přestali využívat. Jiní (v Česku třeba Prima a donedávna i TV Nova) se k internetu jako k médiu s řádově vyššími možnostmi staví relativně zdrženlivě. Web samozřejmě neignorují, ale tolik multimediálního obsahu jako u jiných u nich nenajdeme – stěžejním divákem, uživatelem mediální služby zjevně zůstává ten, který sedí u běžného televizoru a ne u počítače. I zde se ovšem časy postupně mění.

WT100

Například již vzpomínaná TV Nova nedávno otevřela svůj portál Televizních Novin www.tn.cz. Svůj obsah se také pokouší v mnohem větší míře nabízet i poslední z „velkých“ tuzemských televizí, Prima. Je tedy zřejmé, že dřívější skeptici se, pokud jde o online přístup k obsahu a (částečnou) interaktivitu, pod vlivem rozšíření vysokorychlostního připojení postupně mění na optimisty. Otázkou zůstává, co jim to přinese.

Budoucnost a její šance

Představa, že v nějaké dohledné době dojde k masivnímu odlivu televizních diváků k počítačům, či k neméně masivnímu nástupu IPTV, která by přinesla některé vlastnosti televize v internetovém podání na obrazovky běžných přijímačů, jsou evidentně liché. Televize v běžné kabelové, či bezdrátové formě své diváky neztratí a není to dáno pouze dostupností IP technologie či ochotou uživatelů nahradit běžné vysílání za webové. Je to stejný jev, k jakému došlo dříve v případě novin a v omezené míře i rozhlasového vysílání. Nicméně interaktivnost a možnost výběru obsahu, kterou nabízí Internet, si bude nacházet stále více příznivců. Pro klasické televizní kanály to neznamená pouze nutnost vytvářet online portály a nabízet na nich svůj obsah. Musí také najít optimální cestu integrace reklamy do něj, musí vyjednat nové koncepci odpovídající modely financování komerčního obsahu se svými inzerenty, a konečně musí online obsahu do jisté míry přizpůsobit i styl své práce.

V poslední době jsme svědky toho, že kapitáni českého televizního průmyslu upírají svůj zrak stále více směrem k využívání Internetu. Otázkou je, co od něj očekávají. Pokud má být online vysílání atraktivním suplementem jejich běžné produkce tak, jak to prezentuje například Nova u portálu TN.cz, nebo jak to již dávno provozuje Česká televize, pak se patrně vydali správným směrem. Jestliže ale doufají v masový přechod části diváků do online prostředí (a zejména jejich věrnost tam) a masový zisk nových diváků, patrně se mýlí. Stávající konzumenti běžného televizního vysílání jsou totiž příliš konzervativní.

Anketa

Sledujete pravidelně televizi?

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: RTB už není výprodej volného prostoru

RTB už není výprodej volného prostoru

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

DigiZone.cz: Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Rapl: seriál, který vás smíří s ČT

Root.cz: Bezpečný router Omnia právě dorazil

Bezpečný router Omnia právě dorazil

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Banaxi: videa kdekoli na světě

Banaxi: videa kdekoli na světě

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

Vitalia.cz: 5 důvodů, proč jet na výlov rybníka

5 důvodů, proč jet na výlov rybníka

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi