Hlavní navigace

Tucet průkopníků, kteří mění Internet

4. 10. 2011
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Časopis Technology Review přináší v říjnovém vydání tradiční seznam pětatřiceti slibných vědců a průkopníků do pětatřiceti let. Mezi experty na biotechnologie, robotiku či energetiku najdeme jména dvanácti expertů, jejichž výzkum se týká internetových technologií nebo může vyústit v revoluční webové služby.

Zdaleka ne všichni letošní členové elitního klubu jsou postgraduální studenti s tématy tak složitými, že je ve stručných medailoncích nelze dost dobře vysvětlit. Časopis letos zařadil mezi nejnadějnější inovátory současnosti i excentrického zakladatele Grouponu Andyho Masona nebo hlavního správce diskusního fóra 4chan Chrice Poolea.

1. Odznáčky se přeceňují

Judd Antin (32) z výzkumného oddělení Yahoo Research se zaměřuje na herní principy i na rozličné další triky a postupy, jimiž webové stránky jako YouTube, Flickr nebo Facebook motivují uživatele k tomu, aby je používali a rádi se k nim vraceli. Na to navazuje druhé téma jeho výzkumu: nové způsoby online spolupráce, tedy jak se lidé na Internetu organizují do účelně spolupracujících skupin. Jeden z Antinových poznatků: vliv různých virtuálních odznáčky či hodností na loajalitu uživatelů se nejspíš přeceňuje. Na většině webů taková motivace dlouhodobě nefunguje. A důležitou roli zde hrají kulturní odlišnosti. Co zaujme Američana, nemusí fungovat na Čecha a obráceně. Tohoto důležitého aspektu „gamifikace“ si zatím ve vleku módního trendu všiml málokdo.

2. Levné satelitní snímky na pár kliknutí

Dan Berkenstock (31) je spoluzakladatelem mimořádně ambiciózního startupu Skybox Imaging. Už příští rok se jeho firma chystá vypustit na oběžné dráhy kolem Země tucet satelitů nové generace. Umožní mu pořizovat na objednávku snímky zemského povrchu mnohem rychleji, častěji a levněji, než současná konkurence. Zatímco dnes je potřeba na objednaný snímek čekat několik dnů či týdnů a lze pořídit jen jeden záběr za den – pokud je tedy příznivé počasí – Skybox Imaging slibuje více satelitů a tedy kratší čekací dobu i vyšší frekvenci snímkování. Nad vybraným místem proletí některý z jeho satelitů třikrát až čtyřikrát za den. Díky nové konstrukci jsou jeho družice až desetkrát levnější a podstatně menší než zařízení firem DigitalGlobe nebo GeoEye, které dnes podobné služby nabízejí. Vzhledem k nižší hmotnosti bude stát daleko méně také jejich vynesení na oběžnou dráhu.

3. Jak se vyznat bez čekání v petabytech dat

Když v roce 2006 začala data na serverech Facebooku přibývat rychleji, než je dokázaly ukládat a analyzovat, povolali na pomoc Jeffa Hammerbachera (28), specialistu na zpracování obrovského množství dat v reálném čase. Zkušenosti nasbíral při práci pro velké finanční instituce. Pro Facebook navrhl řešení založené na open-source projektu Hadoop, díky němuž mohou servery bleskurychle pracovat s databázemi dříve nepředstavitelných rozměrů. Díky němu dnes funguje i hlavní zdroj příjmů Facebooku, systém přesně cílené kontextové reklamy.  Hammerbacher Facebook po dvou letech opustil a založil vlastní firmu Cloudera, která nabízí podobné služby i společnostem z jiných oborů. Kouzlo velkých dat, díky nimž mohou v reálném čase na živých datech sledovat výkyvy i pravidelné vzorce v chování odběratelů, objevují v posledních letech zejména energetické společnosti a maloobchodní řetězce.

4. Chytřejší bezdrátové sítě

Bhaskar Krishnamachari (33) z University of Southern California vyvíjí bezdrátové sítě, které by měly zvládat přenos dat mezi mobilními přístroji v pohybu elegantněji a spolehlivěji než současné bezdrátové sítě. Společně s General Motors například vyvíjí síť, která propojuje jedoucí automobily – ty si předávají informace o dopravní situaci a stavu silnic, aniž by musely spoléhat na přetíženou mobilní síť nebo neúplné pokrytí WiFi signálem. Jednotlivé balíčky dat nejsou posílány na konkrétní adresy, ale jsou opatřeny „nálepkami“ popisujícími jejich obsah, geografickou polohu, pro niž jsou relevantní, nebo „dobu trvanlivosti“, po jejímž uplynutí přestanou být platná.   

5. Písničky veselé i smutné

Software, který by dokázal co nejspolehlivěji rozpoznat tempo, žánr a celkovou náladu hudební skladby, vyvíjí Gert Lanckriet na University of California San Diego. Jeho program se postupně zdokonaluje na základě dat získaných z facebookové hry Herd It. Její hráči poslouchají hudební úryvky a získávají body, pokud je ohodnotí podobně jako ostatní. Algoritmus může automaticky doporučovat další skladby, alba a interprety v online obchodě s hudbou. Dalším možným využitím je aplikace, která sestaví hudební program na míru podle údajů z různých senzorů mobilního telefonu. Když akcelerometr zjistí, že posluchač právě cvičí, pustí mu telefon něco říznějšího. Když naopak sedí v tiché a tmavé místnosti, nabídne pomalejší uklidňující playlist.

6. Za Bing chytřejší

Podobně jako ve středu představený prohlížeč Amazon Silk, snaží se také vyhledávač Bing předvídat, co přesně uživatel chce a co bude dělat dál. Dvaatřicetiletá Xiao Li z Microsoft Research zdokonaluje software, který dokáže propojit údaje z historie vyhledávání, data o tom, na které odkazy uživatelé po zadání toho kterého dotazu nejčastěji klikají a samotný obsah cílových stránek. Na základě těchto dat potom odhadne, co přesně je cílem toho, kdo se ptá (koupit letenky? Najít restauraci? Přečíst článek z encyklopedie?) a předá jeho dotaz specializovanému vyhledávači, který nabídne lepší výsledky a jejich přehlednější zobrazení než vyhledávač obecný.

7. Kupón jako inovace

Mezi nejnadějnější mladé inovátory zařadil časopis Technology Review letos i zakladatele pravzoru většiny slevových serverů Andrew Masona (30). Jako hlavní důvod uvádí raketový start Grouponu, který se za necelé tři roky rozrostl z nuly na sedm tisíc zaměstnanců, působí v desítkách zemí a měl by letos utržit více než dvě miliardy dolarů. (Stejně rychle ovšem rostou výdaje, a tak firma, ačkoli už zahájila proces uvedení svých akcií na burzu, stále není v zisku.) Masonova inovace je povahy spíše obchodní než technické – nabídl majitelům malých provozoven nový a až nečekaně účinný způsob, jak za přijatelnou cenu oslovit místní klientelu.

8. Bezpečnější cloud

Přes všechny halasně vytrubované výhody se dosud většina firem zdráhá přestěhovat svá klíčová data „do oblaků“. Hlavní argument proti je stále stejný: obavy o jejich bezpečnost. Alina Oprea působící v RSA Laboratories vyvinula systém zabezpečení firemních dat v cloudu. „Digitální otisk prstu“ prý majiteli zaručí, že si jeho údaje nikdo nepovolaný (tedy ani provozovatel cloudu) neprohlížel a že jejich integrita není narušena ani v důsledku technické závady. Systém HAIL pak umí rozdělit data mezi vícero poskytovatelů cloudových služeb tak, aby je bylo možné v případě selhání jednoho z nich kompletně obnovit. Na trhu to ovšem tato bezpečnostní řešení pod značkou RSA nebudou mít snadné: na jaře pověst firmy utrpěla kvůli vážnému a dlouho neodhalenému útoku hackerů na její systémy.

9. Anonymní spolupráce a la 4chan

Ještě jako teenager založil Chris Poole (23) diskusní fórum 4chan, které dnes používá víc než 12 milionů lidí a je považováno za jedno z hlavních útočišť přívrženců bezstarostného, anonymního a pozemskými zákony nespoutaného Internetu. Právě tady se rodí mnohé z memů, které pak léta kolují sítí, jako například „rickrolling“. Na 4chan se zformovala i hacktivistická skupina Anonymous stojící za útoky na scientologickou církev či proti firmám, které vyšly vstříc americké vládě v jejích opatřeních proti organizaci WikiLieaks. Mezi inovátory roku se Chris Poole letos dostal díky svému startupu Canv.as, ve kterém chce stejné principy využít v systému pro sdílení a kolaborativní úpravu obrázků a fotografií.

10. Zkušenosti hasiče při správě serverů

Před deseti lety se Jesse Robbins (33) ucházel o dvě místa: chtěl pracovat buď jako řidič autobusu v Seattlu nebo jako správce záložních systémů u Amazonu. Z Amazonu zavolali dřív, a tak se pustil do oboru, který výrazně obohatil díky svým zkušenostem dobrovolného hasiče. Jeho přístup lze shrnout takto: selháním techniky, výpadkům připojení a dalším podobným průšvihům se firma s datacentry rozesetými po celém světě a mimořádně komplikovanou logistiku vyhnout nemůže. Může se na ně jen připravit. Robbins proto do základů největšího internetového obchodu zabudoval schopnost takové krizové situace zvládat. Důležitou součástí jeho receptu jsou „požární cvičení“, při nichž na zkoušku vypíná důležité části infrastruktury a zaměstnanci pak zkoušejí, jak vše zvládnout tak, aby zákazníci nic nepoznali. V roce 2006 Robbins z Amazonu odešel a založil konferenci Velocity, kde se největší internetové firmy, a to i úhlavní konkurenti, dělí s ostatními o své zkušenosti v této oblasti. Další jeho startup, Opscode, se věnuje vývoji opensourcového programovacího jazyka Chef, který usnadňuje a automatizuje komplikovanou správu cloudové infrastruktury. Jedna skupina vědců si díky němu vytvořila v cloudu od Amazonu virtuální počítač o 10 tisících procesorech, provedla na něm během osmi hodin sérii složitých biochemických výpočtů a zase jej vypnula. Administrace celého projektu zabrala díky Chefu jen 45 minut a vědci ušetřili většinu peněz, které by je stál pronájem strojového času na „běžném“ superpočítači.

11. Lepší spojení v chudých zemích

Broadbandová revoluce nepostupuje rovnoměrně. V Pákistánu, odkud pochází Umar Saif (32), je průměrná rychlost internetové přípojky v domácnostech 32 kilobitů za sekundu. Mnohé moderní weby a webové služby jsou nepoužitelné. Saif chce pomoci tuto bariéru překonat programem BitMate, který si už stáhli uživatelé ve 173 zemích. Díky němu mohou sousedé dát své přípojky dohromady a společně pak využívat takto vylepšenou přípojku. Díky lepšímu využití propojených kapacit průměrná rychlost připojení obvykle zdvojnásobí. Další Saifův projekt, SMSall, je určen pro šíření důležitých zpráv a výzev v  zemích, kde přístup k Internetu není samozřejmostí, ale mobilní telefon už ano. Od roku 2008 byly prostřednictvím SMSall rozeslány čtyři miliardy esemesek: svolávají se jimi demonstrace, pátrá se po pohřešovaných osobách nebo se hledají dárci krve.

12. Sociální síť pro pacienty

BRAND24

Posledním z internetových inovátorů je (podle abecedy) třicetiletý Paul Wicks. Uživatelé jeho sociální sítě PatientsLikeMe trpí vážnými nemocemi jako je epilepsie, cukrovka, Parkinsonova choroba, chronické deprese nebo roztroušená skleróza (celkem je tu registrováno už více než tisíc různých diagnóz). Odpověď na otázku „jak se dnes cítíte“ tu má pro uživatele daleko zásadnější význam, než pro miliony členů jiných sociálních sítí, jež slouží především k ukrácení volného času. Tady jde často o prodloužení života. Uživatelé PatientsLikeMe si navzájem radí a pomáhají, popisují své příznaky, informují se, které přípravky či postupy se jim při léčbě osvědčily, a které nikoli. Mají přístup k poznatkům a doporučením nejlepších specialistů a mohou využívat i algoritmu, který na základě dat shromážděných od pacientů se stejnou diagnózou předpoví další vývoj choroby – tedy technologie  z hlediska lékařské eticky přinejmenším sporné.  Zároveň se pacienti používáním sítě zapojují do medicínského výzkumu výjimečného svým rozměrem i detailností shromážděných dat. Pacienti propojení sociální sítí se mohou dříve dozvědět o účincích nových léků a rozhodnou-li se je vyzkoušet, agregované výsledky doplní (a v některých případech vyvrátí) závěry klinických studií.   

Zdroj: Technology Review 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář. Zajímá se o digitální technologie a pozoruje, co s námi dělají. | LinkedIn | Twitter

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).