Tvůrci elektronického papíru se o noviny nezajímají. Zatím?

Podle některých názorů měl Internet zahubit papírové noviny, zatím však oba přežívají vedle sebe, mnohdy ve vzájemné symbióze. Ještě vážnější hrozbou pro „starou technologii“ se měl stát elektronický papír, ani ten ale ještě v běžném obchodě neseženete. Nedávné novinky slibují této ospalé naději nový impuls. Budou k jejímu oživení stačit?

První články o elektronickém papíru a inkoustu (často označovaných jako tzv. e-paper a e-ink) bylo možné v odborných médiích zaregistrovat asi před osmi či devíti lety. Autor se přiznává, že čekal podstatně rychlejší přesun této technologie z výzkumných laboratoří do každodenního života. Vše jako by usnulo, občas se objevila zpráva, že už v příštím roce bude e-papír jistě na trhu, ale pak dění opět utichlo. V těchto projektech se přitom kromě univerzitních center angažovala celá řada známých firem: Xerox, Fujitsu, Philips, Sony, Toshiba, Lucent… Lze tedy předpokládat, že peníze na vývoj nechyběly. Nyní se (poněkolikáté) zdá, že doba elektronického papíru snad opravdu přichází, nicméně v trochu jiné podobě, než se očekávalo.

Elektronický papír měl proměnit především svět médií. Již velmi dlouho je diskutována otázka, zda tištěné noviny přežijí nástup Internetu (svůj názor na věc vyjádřil např. Ivo Lukačovič, na Lupě se tématem zabývala řada článků a glos, např. Bloggeři noviny nezachrání ani nezničí, Elektronické knihy se zatím neujaly, Krušná budoucnost novin? Spíš jejich čtenářů). Hlavní argumenty zastánců klasických novin patřily především do kategorie uživatelského komfortu: noviny mají velký formát, vysoké rozlišení, neobtěžují oči podsvícením či blikáním/zrněním, dají se skládat a rolovat, můžete je upustit na zem i polít kávou…

Elektronický papír by spor o budoucnost novin posunul do úplně jiné roviny: vzniklo by médium, které by mělo vlastnosti (respektive výhody) obou světů. S klasickým papírem by měl tento hybrid společné především „rozhraní“ a manipulaci. Výše popsané výtky klasickým displejům se na elektronický papír vztahovat neměly. V době, kdy se klade důraz na ekologii a energetickou úspornost, by devizou elektronického papíru měla být i nulová potřeba napájení v „pasivním“ režimu. Takováto fólie by navíc mohla svému uživateli teoreticky vydržet celý život, odpadly by tedy problémy s recyklací.

Naopak z hlediska aktuálnosti a způsobu tvorby obsahu by elektronický papír odpovídal současnému internetovému publikování. Na rozdíl od klasických novin by umožňoval rozsáhlou personalizaci. V pokročilé variantě by už elektronický papír nebyl jen potištěnou plochou, ale speciální aplikací ovládanou pomocí různých tlačítek a skrolovacích koleček.

Princip elektronického papíru a inkoustu byl popsán již mnohokrát, základní popis najdete např. na Wikipedii. Základem zobrazení jsou v zásadě dvojbarevné kuličky, které se otáčejí podle směru elektrického pole – tímto způsobem lze měnit barva každého bodu. Jednou vytvořený obsah je již stabilní, energii je třeba dodávat pouze při aktualizaci. Pokročilejší varianta fólie, umožňující další funkce, by navíc obsahovala levné organické čipy (interaktivita se bez spotřeby energie už pochopitelně neobejde). Objevily se i skutečně kuriózní nápady, kdy se ke změně barvy měly používat nikoliv anorganické látky, ale speciální bakterie, které mění svoji barvu účinkem elektrického impulzu.

V posledních týdnech došlo v poněkud „mrtvé“ oblasti přece jen k několika novinkám. (Computerworld, Science World). Švédští vědci si představují, že elektronický inkoust zcela promění billboardy, učiní z nich interaktivní prostředí, které bude reagovat na akce uživatele (poněkud by to připomínalo dotekové displeje v různých informačních kioscích) a grafickou informaci doplní i zvukem. Firma Fujitsu zase hodlá uvést produkt, který by byl určen hlavně do supermarketů. Údaje na ohebných fóliích z elektronického papíru by šly snadno bezdrátově aktualizovat, odpadla by jakákoliv potřeba fyzické manipulace a na rozdíl od jiných technologií by tyto cenovky nevyžadovaly napájení.

Nápady jsou to rozumné a vlastně nijak překvapivé, vyvstává ale otázka: kam zmizely noviny? Nestalo se to poprvé; když byl výrobek na základě elektronického papíru před asi třemi lety uveden firmou Sony na japonský trh, byl propagován jako elektronická kniha (LibriE, podrobnosti zde). Vcelku logicky, prohlížeč měl rozměry knihy, nikoliv novin, nicméně se čekalo, že bude brzy následován sourozencem větších rozměrů.

UX16

Vůli uvést na trh produkt, který by byl náhradou novin, dnes deklaruje vlastně pouze Philips. Před rokem zkoušel vycházet na elektronickém papíře antverpský deník De Tijd. Zkušební provoz používal černobílé médium, které navíc vyžadovalo baterii (byť s velkou životností). O projektu pak přestalo být slyšet, z čehož lze soudit, že asi zůstal omezen na zkušební fázi a žádnou velkou díru do světa neudělal.

Kde je vlastně zakopaný pes? Jsou snad noviny na elektronickém papíře prostě jen dostatečně chytlavým memem, aby se o nich pořád dokola psalo na Internetu i na papíře obyčejném, ale do reálné podoby se nikdy nedostanou? Nebo jde o příliš komplexní problém (nutnost reakce vydavatelů obsahu a současných distribučních kanálů apod.), takže vyžaduje mnohem delší čas pro realizaci?

Anketa

Používali byste elektronické noviny?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 6. 2007 8:46
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »