Týdenní revize: PaySec je venku, i když zanedbal bezpečnost

ČSOB s PaySecem slibuje změnu v mikroplatbách, zapomněla však na bezpečnost svého webu i PaySecu samotného. Jak efektivní je ve skutečnosti internetová reklama? Google indexuje i skrytý web. Zahltí videoobsah skutečně Internet, nebo jde jen o planý poplach? Využíváme dostatečně možností videorecenzí při nákupech z druhé ruky? Telefóniku trápí hrozba exekuce a nás všechny zase spam.

Jak se to má se slavnou exekucí na majetek české Telefóniky O2? Stará kauza se opět připomíná, její historie se začala psát v roce 2001 mezi tehdejším Českým Telecomem, Eurotelem, Radiomobilem (dnes T-Mobile) a tehdy novým Českým Mobilem (dnes Vodafonem). A šlo v ní o výši propojovacích poplatků za terminaci (zakončování hovorů v mobilní síti) v mobilních sítích. Cena za terminaci se na přelomu let 2000 a 2001 pohybovala mezi 6 a 7 korunami za minutu, ale nově příchozí Český Mobil ji chtěl srazit podstatně níže. V polovině roku 2001 se proto dohodl s Českým Telecomem na tom, že ve své mobilní síti bude příchozí hovory zakončovat za tři koruny za minutu, místo tehdy obvykle požadovaných 6,50 korun za minutu. Problém byl v tom, že Český Telecom jednající z pozice síly začal sám od sebe platit všem mobilním operátorům za zakončování svých hovorů v jejich mobilních sítích právě ony tři koruny, zatímco dva z nich po něm nadále požadovali 6,50 Kč. Do vzniklých sporů nakonec zasáhl až regulátor, který v listopadu 2001 vzal svým rozhodnutím 09/PROP/2001 terminační poplatky v mobilních sítích do regulace a stanovil jejich výši na 3,66 korun za minutu. Za sporné období před tím, než začala platit regulace dluží Telefónica O2 i s úroky skoro dvě miliardy. Loni v červenci se situace vyhrotila obestavením části majetku O2, bitva právníků však pokračuje. Kdy, a kolik zaplatí?
Jiří Peterka: Stalo se: Telefónica zaplatí sporné 2 miliardy

Podle dubnových výsledků statistik a analýzy spamu od společnosti Symantec se podíl spamu v celkovém objemu pošty pohybuje kolem hranice 81 procent, ve špičkách pak dokonce míra stoupá až na 88 procent. Především posledně uvedené číslo, které naznačuje, že takřka jen každá desátá zpráva není spamem, je poměrně alarmující. Podle statistik společnosti Gauzy bylo v prosinci loňského roku spamem 89 procent všech e-mailů doručených do našich schránek. Zajímavá je však také jiná informace: firma s deseti zaměstnanci, z nichž každý má jednu e-mailovou schránku, do které denně dorazí průměrně deset spamů, stojí čas na stahování a třídění těchto e-mailů 27 504 korun ročně.
Ondřej Bitto: Kolik je spamu, na jaké téma a jak moc nás štve? a E-maily světu dokořán: tématický spam snadno a rychle

V době, kdy eBay zvažuje prodej svého nedostatečně rentabilního Skype, přichází tato služba s nabídkou nových paušálů v rámci služby SkypeOut pro volání ze Skype na pevné linky. Na rozdíl od předchozích paušálů Skype Pro už neobsahují sestavovací poplatky, a konečně se také týkají České republiky. Ale už ne třeba Slovenska.
Jiří Peterka: Nové paušály od Skype: už bez sestavovacích poplatkù

Proč je dobré nesdílet domácí WiFi síť s kolemjdoucími, i když rychlost internetového připojení roste a datové limity se ruší?
Jiří Macich: O konektivitu se dělit nehodlám

Otestovali jsme v předstihu před reálným spuštěním platební systém PaySec (platební systém ČSOB). Zamrzlé české mikroplatby dostávají nový impuls, přestože třeba výše poplatků pro obchodníky zůstává zahalena dohady. Zanedbal však nový platební systém péči o bezpečí uživatelů? Možná není sám, kdo je na webu nebezpečím pro uživatele – děravý je samotný web ČSOB i třeba České televize. Společnou příčinou je nebezpečná, avšak podceňovaná chyba jménem XSS, proti které je přitom poměrně snadná obrana.
Jiří Macich: PaySec aneb PayPal po česku (aktualizováno)
Daniel Dočekal: ČSOB podcenila zabezpečení svého webu
Blog Jiřího Macicha: PaySec není tak úplně „sec“ 

Nakupujete přes Internet z druhé ruky a rádi byste se přesvědčili o kvalitách nabízeného produktu v krátké video recenzi? Pokud se uživatel Internetu rozhodne, že si pořídí ojeté auto, skoro určitě je prvním místem získávání informací právě Internet. A právě na internetové prezentaci autobazaru by zájemci koupě ojetého auta nejvíce ocenili krátké video, které napoví více než několik fotek, které často činí auto daleko hezčí, než ve skutečnosti je. České inzertní servery začaly pomalu, ale jistě reagovat na poptávku uživatelů (prodávajících i kupujících), kteří chtějí využívat možnosti video inzerce. Ať už jde o nějakou aplikaci, které umožní k inzerátu vložit video soubor a poté jej přehrát nakupujícím, nebo o možnost vložení videa nebo odkazu na některý ze známých video serverů. Jak se to však má s využíváním video inzerce doopravdy?
Jan Handl: Pro videoinzeráty ještě v Česku nenazrál čas

Google je od svých počátků posedlý jednou věcí, zaindexováním opravdu celého webu. Před lety se mu díky víře nepravděpodobné podařil malý zázrak, díky kterému se ze společnosti stal lovebrand všech IT specialistů, sociálních inženýrů a pokrokových akademiků. Nyní se Google pokouší o překonání nové výzvy, jeho indexovací robot se zkouší ponořit do hlubin Deep Webu – tedy do částí Internetu, které byly dosud vyhledávačům a tudíž i většině uživatelů skryty. Podle blogu Google budou hlavním novým cílem robota rozevírací formuláře, které se někde používají například pro zeměpisnou navigaci.
Pavel Houser: Robot Google se zkouší ponořit do hlubokého webu, zůstává ale na povrchu

Již nějaký ten pátek můžeme slýchat, jak hrozí reálné nebezpečí, že masivní distribuce video obsahu způsobí přetížení na páteřních sítích a „zhroutí“ tak Internet. Argumentuje se nejčastěji aproximací nárůstu objemu kapacit v páteřních sítích s předpokládaným nárůstem provozu způsobeném distribucí videa. Není ale realita někde trošičku jinde?
Michal Krsek: Zhroutí video Internet?

Content

Jak je to s citováním z Internetu? Přestože už léta existuje prakticky neměnná oficiální norma pro bibliografické citace, citování z Internetu se stále stává zdrojem nejrůznějších nedorozumění, zmatků, perzekuce u zkoušek, státnic a vůbec si s ním lze užít spousty zábavy. Bude někdy internetová citace stejně důvěryhodná jako knižní?
Michal Černý: Zdroj: Internet

O internetové reklamě se často mluví jako o jednom z nejefektivnějších mediatypů. Často se hovoří o snadné průkaznosti efektivity, přesnějšímu cílení a všeobecné progresivitě oproti starším modelům. Přesto jsme již léta svědky jedné záhadné věci, a tou je podhodnocení ceny za internetovou propagaci ve srovnání s konkurenčním tiskem, rozhlasem nebo televizí. Nízké ceny, za jakou prodávají svoji reklamní plochu i některé velké portály je trochu zarážející, jak se to tedy má s internetovou reklamou doopravdy? Může za všechno role agentur, jak někteří pozorovatelé soudí? Na posledním diskusním večeru Sdružení pro internetovou reklamu bylo možné zaslechnout také názor, že Internet ostatní média v reklamním potenciálu nikdy nenahradí.
Jan Ambrož: Efektivita internetových kampaní – mýtus nebo realita?

Anketa

Jak často vás osloví internetová reklama do té míry, že na ni kliknete?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 4. 2008 16:07
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »