Hlavní navigace

Ubiquiti rozšiřují vývoj do Plzně a jejich nový projekt rozjíždějí lidé od Turrisu

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Ubiquiti Networks mají svůj největší softwarový vývoj v Praze. Vzniká pobočka v Plzni a lidé z Turrisu budou dělat na projektu pasivní optiky.

Když se letos v květnu v Česku začala šířit informace o virem napadených neaktualizovaných bezdrátových vysílačích od společnosti Ubiquiti Networks, šéf tuzemské vývojové pobočky Vladimír Vyskočil byl celkem v klidu. Zasažená zařízení airMAX, která s oblibou využívají tuzemští internetoví provideři, se totiž vyvíjejí v Litvě a situace se tedy řešila především tam.

Vyskočil se ale ze zvědavosti podíval na svá zařízení doma a zjistil, že i on byl nakažen a napsal tedy antivir, který uměl napadená zařízení odvirovat. Dříve provozoval jednoho z tuzemských menších poskytovatelů internetu, a proto má k Ubiquiti historicky blízko. Zde také vznikla vzájemná spolupráce.

Ta, jak jsme informovali, odstartovala koncem loňského roku v kancelářích na Janáčkově nábřeží. Původní plán počítal s tím najmout během prvního roku zhruba dvacítku lidí. „Dnes jsme na 22, takže jsme plán překonali,“ říká Vyskočil pro Lupu. Kanceláře v nejvyšším patře činžovního domu s výhledem na Prahu proto pomalu přestávají stačit a firma se během několika měsíců přestěhuje.

Do Prahy a Plzně

V plánu na další rok je totiž další růst. „Chtěli bychom se dostat asi na 40 lidí,“ přibližuje Vyskočil. „Už v tuto chvíli jsme největší softwarový vývoj v rámci Ubiquiti a toto rozšiřování pozici ještě více posílí,“ dodává. Pozice největší pobočky lze z pohledu počtu zaměstnanců dosáhnout relativně „snadno“. Ubiquiti totiž cíleně provozuje pouze menší vývojové týmy okolo 10 až 15 lidí, po světě jich má celkem 25.


Autor: Jan Sedlák

Pozice Česka v rámci celé společnosti vzroste i díky chystanému rozšíření do Plzně, kde od začátku příštího roku v první fázi začnou působit tři vývojáři. Přesné cíle pro růst v tomto městě nejsou, české vedení má ale v rozšiřování volnou ruku. „Obecně máme absolutní volnost. Když se objeví někdo schopný, koho bychom chtěli, práci pro něj najdeme. Nové projekty vytváříme kolem lidí.“ Motivací jít do Plzně je mimo jiné zájem vývojářů, kteří vznik pobočky iniciovali.

Tuzemský vývoj Ubiquiti se v první fázi zaměřoval na vývoj informačního systému pro providery, kteří přes něj mohou řešit svoji agendu. Nyní už se v Praze pracuje na čtyřech projektech včetně mobilních aplikací na ovládání hardwaru společnosti. „Většina našich mobilních aplikací už se dělá tady,“ říká Vyskočil.

Role Česka v rámci Ubiquiti je zajímavá, pro firmu totiž software hraje čím dál větší roli. Dříve se peníze generovaly prioritně z prodeje hardwaru, dnes už software tvoří významnou část. Konkrétně v rámci UniFi a kontroleru. UniFi už vytváří více než polovinu příjmů.

Nový projekt kolem člověka od Turrisu

V Praze se nyní rozjíždí také další projekt kolem pasivních optických sítí (GPON), kde chce Ubiquiti obecně docílit významného zjednodušení správy a nasazování na straně providerů. Projekt dostal na starost Martin Strbačka, který doposud působil v CZ.NIC, kde se významně podílel na vývoji bezdrátového routeru Turris.

„V Česku jsme hledali někoho, kdo by dokázal působit mezi hardwarem a softwarem, a napadl nás Martin,“ popisuje Vyskočil. Strbačka asi tři týdny sedí v kanceláři, kde se aktivně testuje i na technologiích od čínských firem Huawei a ZTE.

Strbačkova skupina bude mít v rámci GPONu na starost firmware a software obecně. Hardware jako takový se vyvíjí na Tchaj-wanu. Český vývoj se obecně k hardwaru dostává ve fázích prototypů, které se do Prahy posílají.

NMI17

Tuzemský vývoj Ubiquiti spadá přímo pod majoritního majitele a zakladatele společnosti Roberta Peru. Ten do Prahy každý měsíc létá, podobně jako do dalších poboček. Firma pod jeho vedením hodně investuje do zkoušení nových projektů a prototypů (hodně i z „consumer“ oblasti), ke kterým se dostává i Česko. Firma má na burze hodnotu přes 4,5 miliardy dolarů, odkupuje vlastní akcie a má v zásobě hodně kapitálu.

„Ten investujeme. Pro nás je větší riziko do něčeho neinvestovat než do něčeho investovat a pohořet,“ říká Vyskočil. Také dodává, že v Česku je podle něj jednodušší najít lidi na Linux, C či sítě, protože dnes probíhá největší boj o vývojáře front-endu a mobilních aplikací.

Našli jste v článku chybu?