Učebnice na bázi open source

Kalifornský guvernér přišel s nápadem na zavedení open source učebnic do škol. Důvodem má být snižování finančních nákladů a také snaha o vnesení nových myšlenek do edukačních procesů.

Plán Arnolda Schwarzeneggera nemusí být plánem úplně špatným, ač se (zatím) týká pouze učebnic a studijních materiálů z přírodních věd a matematiky. Kalifornské školství má mezi pedagogy smíšenou pověst – západní stát USA vydává na školství ohromné prostředky (ač občas nepříliš efektivně) a snaží se nikoho nediskriminovat. S trochou nadsázky lze říci, že pokud na obal učebnice umístíte obrázek s chlapcem na vozíku a nevidomou dívkou, máte jistý úspěch (téměř) bez ohledu na obsah. Právě proto se zatím přichází pouze s vědami nespolečenskými, aby nebylo tak obtížné vyvážit aspekty rovnoprávnosti (často dotažené až do absurdity).

Celé se to může zdát na první pohled možná poněkud směšné – přece jen bychom očekávali, že autory učebních materiálů budou odborníci. To jsme si ale mysleli také o encyklopediích před pěti či deseti roky a dnes je anglická Wikipedia kvalitou kladena některými průzkumy na roveň s kdysi nedostižnou Britannicou.

Noví lidé navíc mohou přinést nové názory a pohledy, zajímavé příklady aplikací probíraných jevů či historické zajímavosti. Ostatně, podobným směrem vykročilo i české školství s projektem Digitálních učebních materiálů, který se zaměřuje na tvorbu jednotlivých pracovních listů či partikulárních studijních materiálů (např. prezentací).

Vše se zdá být úžasné a perspektivní. Až na několik malých „ale“. Předně na učebnicích je sice důležitá myšlenková pestrost a věcná správnost, ale snad ještě důležitější je jednoznačný didaktický směr a jasná myšlenková linie. Materiál by musel projít nějakou unifikační korekturou a navíc by bylo nutné ho také didakticky zacílit, což je buď drahé (jako privátní řešení) nebo dosti složité (ve vztahu ke komunitě). Materiál by byl obsahově nevyrovnaný (což dokládá Wikipedia) a bylo by nutné jisté pasáže zřejmě doplnit opět privátně. Nepočítaje spory o to, co je pravdivé a správné a co nikoli.

Navíc je potřeba zmínit specifické prostředí Kalifornie. Výjimkou zde nejsou spory nad učebnicí táhnoucí se od roku 2005. A asi není těžké si představit, jaké spory a kontroverze by se mohly rozvinout kolem otevřené učebnice. Šance na její vydání obsahující aktuality by tedy byla velmi nízká. Snad právě proto je šance takového projektu na úspěch diskutabilní i v samotné Kalifornii.

Pokud vše sečteme, získáme velice rozporuplný projekt. Dovolím si tvrdit, že korekční, recenzní a unifikační práce, spolu s náklady na doplnění některých pasáží, by byly vyšší než než nechat učebnice napsat odborné autory.

To ale rozhodně nijak neumenšuje výhody partikulárních studijních materiálů, které si pedagog v rámci výuky sám ohodnotí, upraví a implementuje tak, aby odpovídaly jeho vzdělávacímu cíli a prostředkům. Šanci by tak mohly mít pouze určité koordinované a myšlenkově propojené skupiny autorů, kteří by se předem dohodli na jazykových prostředcích, rozsahu, obsahu, didaktických prostředcích atd. To lze ale jen velmi obtížně realizovat v anonymní otevřené skupině, která nemusí sdílet stejné představy a ideály.

Autor již prve uvedeného zdroje Ryan Paul poukazuje na to, že podobná myšlenka by mohla být něčím velice zajímavým a kvalitním, pokud by školství nebylo tak přebyrokartizováno jako je nyní. Celé to lze rozvést ještě dále – otevřené studijní materiály a jejich propojení, psané tak, aby byly určeny ke studiu a nikoli k přehledu faktů (jako Wikipedia), rozhodně smysl mají. Dost možná nikoli jako školní učebnice, ale jako rozšiřující studijní materiál, námět k prohloubení látky či tvorbě referátu.

Taková učebnice zřejmě nezajistí to, aby student pochopil probíranou látku v patřičném kontextu a hloubce, ale může mu pomoci pochopit nejasné pasáže, nebo realizovat nejrůznější cvičení a úkoly. Bude to zdroj zatížený stejnou chybou jako Wikipedia a stejným subjektivním rozkolísáním i obsahovou nevyvážeností. To již ale bude tolerovatelné a přípustné.

Využití podobného projektu je široké a kromě studentů všech typů škol může být uplatněno také ve formálních i neformálních celoživotně vzdělávacích procesech. A právě takový materiál by měl být základem toho, co se snaží Wikipedia zbudovat jako Wikiverzitu, která je obohacena o samostatné knižní zdroje a několik dalších prvků.

UX16

Zdá se, že snaha kalifornského guvernéra asi vyzní naprázdno v oblasti, která mu zřejmě nejvíce leží na srdci, a to jsou peníze. Open source učebnice (prozatím) nepředstavují funkční a z pohledu pedagogického použitelný nástroj. Kalifornský guvernér přišel s nápadem zavádět open source učebnice do škol. Důvodem má být snižování finančních nákladů a také možná snaha o vnesení nových myšlenek do edukačních procesů k systematickému vzdělávání. Ale možnost, že se komunita ukáže v síle, jakou vybudovala Wikipedii (ač si o ní myslíme cokoli), vyloučit nemůžeme. A tak ani koncept otevřených učebnic není nemožný. Možná jen vzdálený našim současným představám.

Psychologická terminologie zná pojem folkový psycholog – to je v podstatě každý, neboť každý musí nějak pracovat se svou psychikou i psychikou osob kolem sebe. V jemně pejorativním slova smyslu je to pak člověk, který psychologii nevystudoval, ale přečetl si několik knih a má pocit, že je odborníkem na psychologii. V pedagogice je to snad ještě markantnější – každý prošel nějakou školou a soudě podle diskusí pod články školství se věnujícími, každý pedagogice rozumí. Je tedy otázkou, zda je výhra pro studenty, když formální edukátory převálcuje folkový pedagog.

Anketa

Myslíte si, že cestou open source může vzniknout plnohodnotná učebnice (čehokoli)?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 5. 2009 12:07
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Základy online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  •  
    Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o školení Základy online marketingu »