Učiňme data nekopírovatelnými (2.)

I když BSA, RIAA a spol. chvílemi tvrdí, že internetové pirátství je na ústupu a že jejich aktivity mají úspěch, opak je pravdou. Sice klesá provoz na Kazaa, ale je to tím, že se lidé přesouvají na BitTorrent, jehož traffic nyní představuje více než polovinu provozu v P2P sítích a více než třetinu veškerého trafficu na Internetu! Čtvrtina dotázaných Američanů si někdy stáhla aspoň jeden film z Internetu. A kolik z nich asi chápe, jak funguje BitTorrent protokol?

(Volné pokračování mé minulé glosy)

I když BSA, RIAA a spol. chvílemi tvrdí, že internetové pirátství je na ústupu a že jejich aktivity mají úspěch, opak je pravdou. Sice klesá provoz na Kazaa, ale je to tím, že se lidé přesouvají na BitTorrent, jehož traffic nyní představuje více než polovinu provozu v P2P sítích a více než třetinu veškerého trafficu na Internetu! Čtvrtina dotázaných Američanů si někdy stáhla aspoň jeden film z Internetu. A kolik z nich asi chápe, jak funguje BitTorrent protokol?

Nevím přesně, proč „protipirátské taktiky“ nefungují na „běžné“ BFU uživatele. Pokud je ale člověk trochu v obraze, musí snadno odhalit lživost některých argumentů RIAA a spol. a tím pádem pochybovat o upřímnosti celé jejich kampaně.

Víte, jak hudební a filmové společnosti vypočítávají finanční hodnotu škody, která jim byla způsobena nedovoleným kopírováním (takové to: „Piráti způsobili loni EMI škodu ve výši 999 miliónů miliard něčeho“)? Odhadnou, kolikrát bylo CD zkopírováno a znásobí ono číslo jednotkovou cenou zboží. Tudíž s vážnou tváří tvrdí, že kdyby neexistovalo „pirátství“, všichni, kteří si daný soubor stáhli, by si místo toho koupili originál.

Víte, že pokud si něco neoprávněně zkopírujete, není to „pirátství“ (český právní řád koneckonců nic takového nezná), ale dokonce ani „krádež“?

Víte, že i když bují „internetové filmové pirátství“, tržby v amerických kinech stále stoupají?

Víte, že BSA nebo RIAA nejsou policie a mají vzhledem ke koncovému uživateli stejné pravomoci jako např. řidič tramvaje, která vás vozí ráno do práce?

Nechcete „okrádat umělce“? Když si koupíte v obchodě originální CD, jakou část těch peněz podle vás dostane autor hudby? 50 procent? Uberte. 20 procent? Uberte!

Obzvláště v oblasti audio CD je situace bizarní a dosavadní model nemůže dlouho vydržet, což otevřeně říká i nejeden hudebník. Konkrétní příklad: Chtěl jsem si koupit soundtrack ze svého oblíbeného filmového muzikálu LITTLE SHOP OF HORRORS. Stojí 14,99 $. Ale pak jsem zjistil, že za 9,99 $ (tj. o pět dolarů laciněji) si mohu koupit DVD s týmž filmem, které mimo jiných bonusových materiálů obsahuje i izolovanou hudební stopu, tj. jen hudbu se zpěvem, bez zvukových efektů! Co myslíte? Zavřou mě, když si koupím DVD a pak si z něj nahraji zvuk do MP3 přehrávače?

Content

Koukám, že předchozí odstavce vypadají velmi ilegálně. Takže bych rád upozornil, že máloco se mi hnusí víc než dívat se na film z ilegálního CD a málokým opovrhuji víc než lidmi, kteří kšeftují s kradenou (pardon, „neoprávněně zkopírovanou“) hudbou a filmy. Jenom jsem chtěl zdůraznit, že současná taktika „boje proti pirátství“ nefunguje ze softwarového, hardwarového ani právního hlediska a že se opravdu bude muset najít nějaký nový model distribuce, který bude kontaktovat autory přímo s konzumenty a vyřadí mezičlánky. Není divu, že se to těm mezičlánkům nelíbí.

Mimochodem: Mám známého (ve středním věku), který pracuje jako vyšetřovatel v útvaru pro hospodářskou kriminalitu. Má doma vypálená CD s celovečerními filmy („od kámoše“), ale je přesvědčen o tom, že to není problém, protože „kámoš je odněkud stahuje legálně“.

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 12. 2004 1:07
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »