Učitele si žák může vychutnat i jinak, než připínáčkem na židli

Aneb jak spojení dětského mozku a příslušných technologií může znamenat konec učitelské kariéry. Jak si představujete školní zlobení v dnešní době? Je pro učitele horší, když mu někdo nastraží pod židli bouchací kuličky, nebo když na něj útočí v sociálních sítích?

Jan Handl

Ilustrace: Nenad Vitas

Nevím, jak vy, ale já jsem ve škole moc nezlobil. Spíš jsem pozoroval třídní sígry, jak vymýšleli na učitele nejrůznější lotroviny. Za mých dob (přelom osmdesátých a devadesátých let minulého století) byla základka poměrně klidným místem, občas se někomu zatoulaly přezůvky nebo svačina, k učitelům jsme si dovolovaly (my děti) jenom málo. Třídní kniha se neztrácela, bouchací kuličky si i ti největší odvážlivci nechávali na ven. O nějakých slovních útocích na učitele nemohla být ani řeč, nikdo nechtěl dostat facku nebo sníženou známku z chování. Řádili jsme jenom na školních výletech, a to jenom trochu. Asi jsem měl na spolužáky i učitele štěstí, nevím. Za opravdu velké zlobení jsme považovali nesmazanou tabuli nebo nepořádek na lavici.

Třídní sígr byl prostě ten, kdo odmlouval v mezích slušnosti a občas během hodiny použil flusačku s rýží jako municí. Samozřejmě neútočil na kantora, ale na protivníka z řad spolužactva. Učitelé měli tenkrát zlaté časy. Nikdo je slovně neurážel, nenapadal, ani nepoužíval sofistikované metody, jak je dostat do průšvihu. O nějakém psychickém nátlaku ani nemluvě. Dnešní děti to mají jednodušší. Facku ani pravítkem dostat nemohou, jednak se to nesmí, ale hlavně by si na ně potom došlápl otec oběti, případně najatý bouchač.

Děti ani jejich rodiče si ovšem při nějakém problému ve škole nemusejí najímat bouchače ani kupovat připínáčky nebo bouchací kuličky. Učitele mohou odstranit mnoha jinými způsoby. Vzpomeňme na pana Louku z filmu Vratné lahve. Ten se z enormního tlaku na svojí osobu vytvářeným ze strany jednoho zlobivého žáka zhroutil, polil výtečníka špinavou vodou z houby na tabuli a s učením skončil.

KL_NOMINACE

Jsou to prostě děti a když je někdo „ohrožuje“, poradí si. Tlak nemusejí vytvářet jenom ve třídě před spolužáky, ale i v prostředí daleko zajímavějším – na sociálních sítích. Děti dobře vědí, jak na koho jít, jsou chytřejší, než si kdokoliv myslí. Mohou svoje sdělení šířit na sociálních sítích, psát nepravdy, vydávat se za někoho jiného. Toto všechno jsou prostředky, které se ve spojení s kreativitou dětí mohou stát velmi účinnou zbraní. A to onen postižený učitel ani na sociálních sítích osobně vystupovat nemusí, stačí, když se pomluvy a útoky šíří mezi dětmi.

Určitě by se našly příklady i u nás, ale jedním ukázkovým se nedávno pochlubila učitelka ve Velké Británii. Díky útokům na sociálních sítích skončila na prášcích. Její kolegyně a kolegové si na online svět a jeho záludnosti začínají dávat pozor. Naši učitelé by měli také pomalu ale jistě začít přemýšlet o tom, co všechno je může čekat. Nechci tady dávat žákům návody, ale hlavně věřím, že si svůj „projekt na odstranění nepohodlného učitele“ vymyslí po svém, a mnohem lépe. Věřme tomu, že učitelé budou co nevidět s láskou vzpomínat na vyprávění minulých generací, kdy se kantoři báli maximálně tak přisprostlého obrázku na tabuli.

111 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 5. 2012 23:33

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »