Názory k článku
USA vs. Microsoft, aneb je spor opravdu u konce?

V souvislosti s právem ES si však dovoluji podotknout, že vzhledem k stávající praxi v ES (např. soustavné udržování telekomunikačních monopolů, apod.) půjde o rozhodnutí neméně zajímavé a jistě také kontroverzní.

Schvalne, zkuste uvest nejaky priklad "soustavneho udrzovani telekomunikacnich monopolu". Kdybyste mluvil napriklad o zemedelstvi, tak bych to pochopil, ale takhle?

Abych řekl pravdu, těžko se najde nějaký vysloveně ukázkový případ. Spíše mi šlo o přistup EU k telekominikačním monopolům jako takovým. EU sice (a to výslovně už i v zakladatelských smlouvách) zakazuje tvorbu nových monopolů, ale proti těm již existujícím toho příliš mnoho nedělala - a to ani v situaci, že by to někdy velmi výrazně ovlivnit mohla (např. náš Telecom).

Co se příkladu týče, tak bych uvedl asi praktiky společnosti Deutsche Telekom. Fůzi do takového giganta EU podpořila, resp. se jí nijak nebránila. A opatření, která byla proti Deutsche Telekom z důvodu narušování hospodářské soutěže zavedena měl na starosti německý úřad. Unie zůstala pasivní a to také nemusela. Snad to jako příklad (byt neupříliš určitý) stačí, mějte se JM

EU mohla ovlivnit zachovani monopolu v SPT Telecomu v CR? Pokud vim, tak proti tomu Cibrian protestoval, ale to bylo asi tak vsechno.

Ten druhy priklad - zkuste to nejak presneji popsat. Tuto kauzu si opravdu nepamatuji.

Dle mého soudu EU(ES) skutečně postavení monopolu v SPT Telecom fakticky ovlivnit mohla. Je sice pravda, ze stávající Evropská dohoda o přidružení (Asociační dohoda) vztah ES (a jejich čl. států) a ČR upravuje dosti nekonkrétně a právně nepříliš závazně (např. ČR se zavázala VYVINOUT ÚSILÍ k zajištění postupné slučitelnosti pr.předpisů..., což je velmi vágní a nekonkrétní, navíc také bez lhůt). Ten ohromný rozsah aproximace práva, ke kterému de facto v ČR dochází je tedy spíše odrazem velké politické vůle vstoupit do ES, než plněním závazků vyplývajících z této dohody.Ale to jsem trochu odbočil.

Unie (resp. Evropská komise) má ale obrovský -- spíše politický než právní - nástroj v podobě pravidelných zpráv, kterými hodnotí stav přidružení ČR k ES. Tyto zprávy jsou na politické úrovni vnímány velmi vážně, a to navzdory jejich právní (ne)závaznosti. V tomto ohledu jsem si téměř jist, že kdyby EU pomocí těchto zpráv dala dříve najevo svůj jednoznačně negativní postoj k monopolu v SPT Telecom, tak to jistě postavení tohoto monopolu mohlo změnit podstatně dříve. Tyto zprávy navíc bývají velmi kritické, ale monopolistické postavení buď nevytýkají vůbec, nebo ano, ale pak pouze rámcově (a to navíc s nepříliš velkou mírou důležitosti). Dle mého soudu EU v tomto směru vzdala příliš brzo a téměř bez boje. Unii bych tedy vytýkal především tu pasivitu. Toliko alespoň můj názor.

EU dala jednoznačně najevo svoji nevoli k monopolu tím, že členským státům jednoznačně nakázala demonopolizovat telekomunikační scénu do roku 1999 s výjimkou Portugalska a Recka, kde je povolen přechodný odklad.

Pro nečlenské státy EU dala jasné upozornění na to, že v kapitole telekomunikací nejsou možné odchylky v pevných telekomunikacích co se liberalizace trhu týká, jsou možné pouze technické posuny týkající se provolby operátora a přenositelnosti čísel, stejně jako noví členové mají jiný termín na UMTS.

Pokud jste z toho vyrozuměl, že to vzdali bez boje, tak bych si o tom dovolil pochybovat. EU nemá právo zasahovat do uspořádání ekonomiky jiného státu a pouze může klást požadavky na své členy a na uchazeče o členství. To také dělá a myslím, že dost efektivně.

Mimochodem, v hodnotících zprávách byly telekomunikace zmiňovány.

Evropská unie naopak tlačí na zrušení telekomunikačních monopolů. Možná jste to přehlédl, ale na přelomu 99 roku došlo ke zrušení monopolního postavení národních operátorů, na trhy EU přišla konkurence. Vše je pod regulačním patronátem domácích regulátorů, ovšem směrovaných direktivou EU.

Nevím, jestli by se tohle dalo shrnout větou ale proti těm již existujícím toho příliš mnoho nedělala - dost bych se zdráhal toto vyjádření použít.

V případě DT sice byla Unie pasivní, ale zejména proto, že místní regulátor postupoval v souladu s regulemi EU a pro zásah EU tedy nebyl nejmenší důvod. Alespoň, pokud mluvíme o tom samém, ale na jinou podobnou kauzu si nevzpomínám.

Opravdu mi přijde, že s těmi telekomy jste dost vedle a jen doufám, že stejně vedle není celý zbytek článku...

Přece člověka, který externě učí na Právnické fakultě v Plzni nemůžete brát věcně za slovo. Ten to má všechno ideologicky podbarveno.
Evropa monopoly, USA volná konkurence. Jako když před lety přijímali na ZČU J.Rumla. To také přijali místo 150 studentů 450. A pak si to navzájem správně ideologicky vysvětlili.

To uz jsem slysel taky, ze se nabiralo 450 studentu misto 150, jen aby tam Ruml prosel.
Mne to prijde divne, protoze je to hrozne okate. Nerikejte, ze tam nikdo nemel znameho, aby se Ruml dostal i mezi tech 150, co se bezne prijimaji (napr. mohl dostat vyplnene prijimacky, jako se prodavaji zde v Praze apod.). Stejne je to sila...

Nevím do jaké míry toto souvisí s článkem, ale jelikož se to týká mé alma mater, pokusím se reagovat.

1. Počet přijatých studentů nemá s Janem Rumlem nic společného. J.Ruml byl přijat na odvolání stejně jako asi tak další stovka studentů. V radnem prijimacím rizení jich bylo predtim prijato téměř 350 (tedy o 200 více než se původně předpokládalo).

2.Tento překročený počet přijatých uchazečů bych fakultě rozhodně nevytýkal. Jde o šanci, kterou právě naše fakulta nabídla uchazečům o studium. Pokud by to šlo přimlouval bych se za to, aby byl přijat pokud možno každý a dále by se aplikovalo tzv. prodloužené přijímací řízení, což mi připadá podstatně spravedlivější, než dopouštět stávající "loterii" u přijímacího řízení, jejiž vypovídací hodnota je nepatrná.

3. Vůči přijímacímu řízení lze mít jistě spoustu připomínek (sám jsem jich pár stávajícímu vedení fakulty adresoval), ale nepřijde mi spravedlivé vytýkat přijímací řízení patrně jediné fakultě v ČR, která s ním (zatím:-) neměla žádné problémy.

A o těch 200 lidí navíc se vzalo jenom v tom roce, co měl být přijat J.Ruml ?
Tato otázka snad musí napadnout každého - kromě asi novinářů a právníků.
Vzhledem k tomu, že neargumentujete tím, že tak je to od té doby zvykem, tak to asi bylo jen v onom roce, co jste přijímali Rumla. Náhodou Vás nenapadlo, proč se takovéto věci nedějí třeba na lékařské fakultě? A proč tam se nikdo z lidí jako J.Ruml (právě) ani nepřihlásí?

V přijímacím řízení ve kterém byl přijat i J.Ruml byl (a to přiznávám) překročen univerzitou stanovený limit nejvíce (právě o těch cca. 200 přijatých uchazečů). V jiných letech to bylo méně, ale zase ne o tolik (cca. o 100 - 150).

Osobně v tom nevidím jiný důvod, než ten, že fakulta dala na vlastní náklady (a také na úkor svých studentů) šanci i dalším uchazečům. O J.Rumlovi zde hovořit nechci. Jinak si myslím, že dát šanci někomu kdo nemohl (neměl šanci) studovat je správné - a myslím (nevím), že tak to taky bylo. V tomto směru bych to já osobně považoval za obhajitelné - na to ale můžeme mít každý jiný názor.

Ještě chybí jedna důležitá informace, kolik procent studentů pak školu dokončí. Zrovna nedávno si někdo z Plzně v televizi naříkal, jak mají málo peněz a moc studentů.
Paradoxně mi tak připadá, že za komunistů to vlastně bývalo férovější, když si pro "zvýšení šance svých lidí" založili Vysokou školu SNB.
Konečně by hned bylo i více peněz pro ostatní školy, kdyby například Právnická fakulta v Plzni byla placená z kapitoly určené pro vnitro. (A to již nemluvím o tom, že i třeba lidé jako autor článku by nebyli placeni dvakrát ze stejné části rozpočtu.)

To přijímací řízení si dobře pamatuju. Mohl byste nějak blíže přiblížit argumentaci (tu jak tvrdíte ideologickou) našeho vedení? To by mne opravdu zajímalo.

Dovolte mi s Vámi nesouhlasit. Neříkám, že EU(ES) nedělá nic proti monopolizaci telekomunikačních služeb, ani že se vůbec nesnaží odstraňovat omezování hospodářské soutěže v této oblasti, ale pouze tvrdím, že je v možnostech příslušných orgánů ES (zejména pak Rady a Komise) dělat podstatně více.

Pokud se podíváte na příslušná ustanovení Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství zejména pak na čl.85 a 86 a 308 (v platném znění), jakož i na přislušné prováděcí nařízení, zjistíte, že ES a její příslušné orgány mají velmi širokou působnost a tedy i prostor k řešení této problematiky. Ten také široce využívají právě svou normotvorbou v jiných oblastech (jako je např. doprava, těžba uhlí, apod.), ale v telekomunikacích to až tak slavné není. Patrně máte na tuto problematiku jiný názor, ale já osobně rozhodně nepovažuji příslušné existující směrnice (zejména Směrnici Komise 90/388/EEC o konkurenci na trzích telekomunikačních služeb a směrnici Komise 96/19/EC pozměňující Směrnici 90/388/EEC pokud jde o realizaci plné konkurence na telekomunikačních trzích) za dostatečnou právní úpravu. Dle mého soudu je zde až příliš mnoho výjimek a řada přechodných ustanovení, které zbytečně oslabují již tak nepříliš výrazný dopad celé této úpravy.

Co se týče toho mého příkladu s Deutsche Telekom, tak netvrdím, ani jsem to nikdy netvrdil, že fůzí došlo k porušení práva ES. Osobně stále vidím problém právě v nepříliš jasné legislativní činnosti uvnitř ES -- a to nechci hovořit o postavení Evropského parlamentu, který v tomto směru působí (s ohledem na lobbying) --dle mého soudu- spíše více škody než užitku.

Pouze okrajově zmiňuji, že americké antimonopolní zákony, jsou považovány za podstatně přísnější než příslušná evropská úprava (resp. úprava v ES)

Zajimalo by me, kolik se tu bere za clanek. Mam sice pravnicke vzdelani, ale i kdybych ho nemel, tak bych rozsudek dokazal okomentovat taky.

Nechte pravnicke fakulty svemu osudu, je to tema na serii clanku a zalob.

Souhlasím sice s Vámi, že k podobnému komentáři není třeba právnického vzdělání (alespon ne dokud je vec v této fázi řízení), nicméně pouze okrajově podotýkám, že předmětem nebyl kometář rozsudku, ale dohody :-).