Hlavní navigace

Úspěch App store se snaží replikovat ostatní. I Firefox

17. 12. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
Zdá se, že nejrůznější obchody se softwarovými doplňky pro oblíbenou elektroniku či aplikace zažívají velký rozvoj. Touží po nich téměř každý, s představou, že se jedná o snadný zdroj příjmů. Ale dá se úspěch Apple tak snadno napodobit? A mění se tvář open-source aplikací? Své varianty spustila Nokia, Android i Microsoft, chystá jej i Firefox.

App store od Apple se stal marketingově i ekonomicky velice zajímavým projektem. S minimálními náklady je možné vydělávat (a to nemálo) na prodeji aplikací třetích stran a ještě vás budou uživatelé za výbornou službu chválit. Nebo alespoň někteří. Jde ale v první řadě o peníze; komu se nelíbí obchodní model, nemusí jej využívat a podle všeho je těch, kteří jsou ochotni utratit nejeden dolar za program pro svůj iPhone, poměrně hodně. Nelze se tedy divit, že se o podobné projekty pokoušejí i jiné společnosti.

Prvním příkladem může být Canonical, tedy výrobce populární linuxové distribuce Ubuntu. Podle spekulací je budoucnost spolufinancování vývoje tohoto operačního systému mimo jiné v tom, že uživatelé budou moci přes správce aplikací nakupovat programy doslova jedním kliknutím. Toto řešení má celou řadu příznivců, kteří v něm vidí šanci, jak do vývoje a marketingu přinést větší množství finančních prostředků, tak odpůrců, kteří se ptají, zda je pak takový systém opravdu open-source, zda se některé běžné funkce nestanou placenými. Obecně se nejedná o vůbec nešikovný model – výrobce zdarma dodá platformu a uživatel si za patřičný peníz poskládá aplikační vybavení dle svých potřeb.

Příkladem druhým může být finský výrobce mobilních telefonů Nokia a její Ovi store. Ten je založen na téměř stejném marketingovém řešení jako App store od Apple. K dispozici jsou pro mobilní telefony bezplatné i placené programy, hry, utility a uživatel jen stahuje (a kupuje), co je pro něj zajímavé.

Firefox add-once

Zdá se, že App store se stává současným fenoménem, který chtějí mít všichni, jako by se jednalo o univerzální zlatý důl. Posledním velkým hráčem, který oznámil, že chce spustit svůj obchod s doplňkym je Mozilla, která by ráda prodávala doplňky pro Firefox. Podle oficiálních proklamací za tím však nestojí primárně snahy Mozilly získat peníze, ale především snaha podpořit vývojáře doplňků.

O tom jak vypadá současný systém distribuce doplňků, si každý může udělat obrázek sám. K dispozici je více než 5000 různých doplňků a neustále vznikají nové. Současný portál je poměrně přehledný a zdá se, že přidat informaci o ceně a tlačítko „buy“ není nic těžkého. Vše stačí napojit na nějaký platební kanál (nabízí se například PayPal) a začít vydělávat.

Část finančních prostředků by získali sami vývojáři, což by je dost možná v některých oblastech podněcovalo k vyšším výkonům. Nějaký podíl by jistě získala také Mozilla, která by mohla podpořit svůj rozpočet a především diverzifikovat zdroje svého financování. Otázkou ale je, zdali je takovýto Firefox pro uživatele stále zajímavým prohlížečem, zda se nestává spíše demoverzí, jen minimálním běhovým prostředím. Zde bude jistě velmi záležet na tom, jak se k projektu postaví sami vývojáři – zda zpoplatní téměř vše, nebo budou prodávány jen opravdu některé vybrané doplňky s velkou přidanou hodnotou a návazností například na bussines sféru.

A je vůbec otázkou, zdali by na takovémto řešení Mozilla vydělala. Krok částečného zpoplatnění by mohl vést ke snížení počtu uživatelů a tedy k propadu příjmů, které jsou inkasovány z peněz od vyhledávačů. To, co na první pohled může vypadat jako bonus navíc, se může v oblasti, kde je tvrdá konkurence, obrátit proti majiteli jako nemalé znevýhodnění. A to zde ještě nemluvíme o otázce image, která je při výběru prohlížeče i dalších programů velice důležitá. Neexistuje nejlepší prohlížeč, ale spíše prohlížeč mého srdce a mých potřeb.

Mozilla se navíc nedávno obrátila proti Google s nebývalou kritikou. Eric Schmidt se nechal slyšet, že pokud nechcete, aby o vás někdo něco věděl, pak byste měli zvážit, komu to sdělujete. Známá a nijak nepřekvapivá informace o tom, že na síti nejsou data v absolutním bezpeční téměř nikdy a že největší problém internetové bezpečnosti se nachází mezi židlí a klávesnicí, popudila  Asa Dotzlera, šéfa komunitního vývoje Mozilly, který tento přístup označil za neodpovědný a vyzval uživatele Firefoxu, aby přešli raději na konkurenční Bing.

Celá situace může působit možná poněkud komický dojmem, uvědomíme-li si, že obě firmy jsou poměrně otevřené ke spolupráci i s nepříliš demokratickými státy, a že Microsoft navíc kontroluje i softwarovou platformu. Výpad ale dává smysl, pokud se podíváme na to, že zisky, které by mohla míti Mozilla s větší spoluprácí s Microsoftem, by jí zajistily relativní svobodu a větší volnost, oproti současnému stavu, kdy více než 95 % příjmů jsou právě platby od Google.

Hledání optimálního obchodního modelu

Cílem většiny obchodů je maximalizovat zisky. Apple se snaží schvalovacím procesem vybírat takové doplňky, které bude ve svém App store prodávat, aby to neohrozilo její strategické zájmy, zájmy partnerů (například zdrženlivý přístup k VoIP) a přitom to maximalizovalo zisky. Přesná pravidla selekce aplikací nejsou známá nebo spíše transparentní a společnost je za to terčem četné kritiky. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že Apple si těžko může dovolit, i přes popularitu iPhone, aby proti sobě poštvala velké operátory. Zveřejněná pravidla by pak zřejmě popudila uživatele a vývojáře ještě více než taktní mlčení. A překvapivě je to právě Apple, který si může dovolit provizi 30 % z každé prodané aplikace, neboť uživatelé jsou ochotni si za styl připlatit. A krom toho, Microsoft si z aplikací prodávaných přes jeho obchod bere ještě více. Není bez zajímavosti, že tolik kritizovaná a mediálně pranýřovaná omezení App store od Apple jeho konkurenti kopírují rovněž, někdy včetně schvalování aplikací.

Jinou cestou se vydal Google, který otevřel svůj katalog doplňků pro prohlížeč Chrome. Je si dobře vědom toho, že celá řada doplňků, které jsou zde k dispozici rozvíjí a zkvalitňují práci s jeho online aplikace či vyhledáváním. Peníze si tedy vezme na spokojenosti zákazníků s bezplatnou službou a vyšší kvalitou z reklamy či plateb za některé nadstandardní služby. Opakuje se zde to, o čem jsme již několikrát psali; Google nepotřebuje zisk s každé jednotlivosti, ale jako celek.

Zajímavý je i přístup některých médií k placenému obsahu. Na mobilní telefon si zdarma stáhnete aplikaci a platíte až za zvolené přečtené články. To je možná jedna z problematických částí App store modelů – snaha vývojářů i marketingových stratégů si zisk nechat maximálně pro sebe a obejít distributora (tedy prodejní portál) nějakým trikem. I to je do budoucna jedna z věcí, která hovoří pro to, že si i nadále bude Apple vybírat aplikace potajmu, může zvážit, co se mu vyplatí a kdo jej finančně zneužívá.

BRAND24

Najít optimální model provozování i financování podobných obchodů je poměrně složité. Vždy je potřeba zvážit strukturu a typ zákazníků, jejich finanční možnosti či ochotu platit. Jako poměrně rozumné se jeví možnost oddělit bezplatné a placené aplikace do dvou kategorií obchodu, které budou vzájemně oddělené, čímž se pokusí zajistit zachování bezplatných služeb a současně nabídnout možnost komfortního doplnění o profesionální a vývojově náročné aplikace. Klíčem k úspěchu je podle všeho dobrá komunikace s vývojáři, která bude rozhodovat o tom, jakou cestou má smysl se vydat.

Ač tento marketingový model nemusí být zlatý důl vždy, budeme se s ním setkávat stále častěji. Chce jej každý, již jen proto, že je to in. A pokud si na ně zvykneme, dost možná promění způsoby distribuce programů i přístup k placenému obsahu na Internetu. Tiše, nenápadně a k naší spokojenosti. Ostatně, uživatelé Apple spokojeni jsou a přitom platí.

Kupujete si aplikace do vašeho mobilu/ iphone/komunikátoru?

  • Ano.
    27 %
  • Ne, volím open-source a vůbec aplikace zdarma.
    45 %
  • Zatím ne, ale nebráním se tomu.
    12 %
  • Ne, protože žádné nepotřebuju - zařízení používám tak, jak jsem jej koupil/a.
    16 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).