Hlavní navigace

V čem je české ADSL jiné?

Jiří Peterka

Zatímco Český Telecom se chlubí tím, jak počty uživatelů jeho ADSL utěšeně rostou, statistiky EU řadí ČR v penetraci broadbandu na počet obyvatel na třetí místo od konce. Navíc české ADSL vykazuje některé zásadní odlišnosti a přesně opačné trendy oproti celoevropskému průměru. Třeba v tom, že podíl inkumbenta na celém trhu s ADSL neklesá, ale naopak roste.

Zhruba před měsícem, krátce po regulační smršti a následném zemětřesení v hlasových tarifech, narýsoval Český Telecom (ČTc) svou novou představu o vývoji ADSL trhu v ČR skrze novou velkoobchodní nabídku svých „přeprodávaných“ ADSL služeb (podrobněji). Právě zde zavedl dvě nové rychlostní varianty: verzi s nominální rychlostí 2048/256 kbit/s, a „sub-broadband“ s rychlostí 128/64 kbit/s. Přišel také s novými cenami, které společně s penalizací propojení (skrze poplatek 158 korun za nadhovorové pásmo, stanovený regulátorem) zvrátily původní výhodnost ADSL přes propojení zpět k „přeprodávané­mu“ ADSL.

Konkrétní důsledky se dostavily v posledních dnech, když alternativní operátoři i sám ČTc představili své nové nabídky, postavené právě na „přeprodávaném“ ADSL. Zde na Lupě jste se o nich mohli dočíst zejména v těchto článcích:

Z toho, co se objevilo v jiných médiích, zbývá snad jen upřesnit zprávy o tom, že je možné získat ADSL přípojku bez aktivovaného hlasového tarifu (viz např. zde), byť za poplatek 256 korun měsíčně (s DPH). Je to pravda, ale platí to bohužel jen pro „unbundlované“ ADSL, realizované na infrastruktuře od Telenor Networks (TN). Mělo by to být realizováno tak, že TN změní způsob pronájmu zpřístupněné místní smyčky ze „sdíleného“ režimu na „plný“. Za to musí ČTc platit něco navíc, a právě to kryje onen poplatek 256 korun měsíčně.

V případě „přeprodávaného“ ADSL od Českého Telecomu takováto možnost neexistuje, a nejlevnější „podložka“ pod ADSL, v podobě hlasového tarifu Telefon Standard či Telefon Expres, přijde na 329 korun měsíčně.

Rozdíl mezi dvěma modely ADSL („předprodávaný“ vs. „unbundlovaný“) pak nastoluje zajímavou otázkou: jak je to vlastně s počty přípojek na tom kterém modelu? A jaké tržní podíly mají jednotliví „hráči“ na trhu, pokud jde o ADSL? Zkusme si na to odpovědět.

Kolik je v ČR „přeprodávaných“ ADSL přípojek?

Začněme nejprve s počty uživatelů ADSL přípojek na bázi „přeprodávaného“ modelu. Tedy s počtem přípojek, které prodává buď přímo sám ČTc (v rámci svých produktových řad Internet Expres, Internet Broadband, dřívějších IOL Broadband atd.), nebo které prodávají alternativní operátoři, kteří využívají jeho velkoobchodní ADSL služby, přidávají k nim svou internetovou konektivitu a další služby, a výsledek pak poskytují koncovému zákazníkovi pod svojí značkou (to je podstata „přeprodávaného“ modelu).

Počty těchto uživatelů jsou pravidelně publikovány, a to samotným Českým Telecomem. Až dosud přitom byly velmi užitečným barometrem českého broadbandu. To už ale do budoucna nejspíše nebude platit, protože v nabídce ADSL se nyní objevuje „sub-broadband“ (neboli něco, co není broadband, ale je „pod ním“). Jde o přípojky o rychlosti 128/64 kbit/s, které určitě budou zahrnuty do statistik ADSL přípojek v režii Českého Telecomu, ale nebude možné je započítávat do počtu broadbandových přípojek. Je samozřejmě otázkou, zda je ČTc ve svých statistikách rozliší, nebo nikoli. Po diskusi na toto téma, při poslední tiskovce, jsem spíše pesimista.

Svého času přitom ČTc poněkud „přikrášloval“ své statistiky ještě jiným způsobem. Všechny vykazované ADSL přípojky totiž prezentoval jako své vlastní, v produktové řadě Expres – viz např. jeho tiskovou zprávu Počet zákazníků služeb Expres překročil 130.000  – zatímco ve skutečnosti uváděné počty zahrnovaly i ty ADSL přípojky, které v rámci přeprodávaného modelu „přeprodali“ alternativní operátoři (podrobněji viz tento můj článek). Nyní už to ČTc nedělá, a hovoří jen o „počtu zákazníků“.

Na poslední tiskovce minulý týden, když prezentoval svou novou nabídku pro koncové zákazníky, Český Telecom upřesnil aktuální stav „počtu zákazníků ADSL“ na 151.000. Jde tedy o součet toho, co on sám prodal v rámci svých produktových řad Internet Express a Internet Broadband (a dřívějších produktových řad), a toho, co prodali (přeprodali) alternativní operátoři v rámci svých vlastních produktových řad, založených na velkoobchodní nabídce služeb od ČTc. Následující obrázek ukazuje aktualizovaný graf s tímto „počtem zákazníků“, resp. počtem ADSL přípojek.

1653

Kolik je v ČR „unbundlovaných“ přípojek?

Pokud jde o počet ADSL přípojek na bázi „unbundlovaného“ modelu – tedy přípojek realizovaných na bázi zpřístupnění místních smyček Českého Telecomu – pak zde přesná čísla bohužel nejsou k dispozici. Pouze Telenor Networks, který je jedním ze subjektů, které si místní smyčky pronajímají, se v květnu nechal slyšet, že má na 1500 realizovaných xDSL přípojek. V porovnání s „přeprodávaným“ modelem to představuje pouhé procento. Nicméně vedle Telenor Networks by se musely obdobně pochlubit také České radiokomunikace, které také využívají „unbundlovaný“ model. Jejich počty unbundlovaných DSL přípojek ale nejsou známy.

Zajímavé jsou ale v této souvislosti údaje, obsažené v pracovním dokumentu Broadband access in the EU: situation at 1 January 2005 evropského direktoriátu pro informační společnost a média. Byl zveřejněn 1. června v souvislosti s prezentací nové iniciativy i2010 (nástupnické iniciativy k eEurope 2005). Jde o dokument, který poměrně podrobně mapuje dostupnost ICT infrastruktury v členských zemích EU, již včetně ČR, a to k 1. lednu 2005. A v tomto dokumentu se dočteme i o tom, že v ČR mělo být k 1. lednu 2005:

  • 10.035 „plně unbundlovaných“ místních smyček (tj. tzv. „plný“ přístup),
  • 10.247 „částečně unbundlovaných“ místních smyček, u kterých je pronajímáno jen jejich nadhovorové pásmo (tzv. sdílený přístup).

Tyto údaje příliš nekorespondují s tím, že Telenor Networks vykazuje jen cca 1500 xDSL přípojek. I kdyby České radiokomunikace měly nějaký podobný počet (tipuji spíše méně), stále je to o dost méně než počty v dokumentu EU. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že „unbundlované“ místní smyčky mohou být využity také pro čistě hlasové služby.

Pro korektnost při hledání celkového počtu ADSL (xDSL) přípojek bychom se ještě měli zmínit také o „vlastním“ ADSL, které na svých místních smyčkách (v rámci vyhrazené části Prahy) nabízí společnost GTS Novera. Ale ani zde nepředpokládám, že by tyto počty měly do celkové statistiky nějak výrazněji zasáhnout. To významnější už mohou být přípojky, realizované přes ADSL propojení. U těch si ale nejsem jistý, zda je Český Telecom již nezahrnuje do svých statistik (spíše tipuji že ano).

Jaký je tržní podíl inkumbenta?

Pojďme nyní k „tržním podílům“ jednotlivých hráčů v oblasti ADSL. Již zmiňovaný evropský dokument odpovídá i na tuto otázku, pokud jde o celkový evropský průměr i situaci v jednotlivých zemích. Začněme nejprve celoevropským průměrem, který říká, že podíl tzv. inkumbentů (dříve monopolních operátorů) na ADSL trhu postupně klesá. Ještě v roce 2002 dosahoval přes 80 procent, ale k 1. lednu 2005 klesl již jen na 66 procent. To znamená, že „nově příchozím“ (alternativním operátorům) se daří prosazovat se na trhu.

Pokud bychom si vzali tuzemská čísla, ta hovoří o přesně opačném trendu: podíl českého inkumbenta na trhu „přeprodávaného“ ADSL neklesá, ale naopak roste. Ještě v roce 2003, když ADSL v ČR teprve začínalo, se pohyboval pod 60 procenty (viz např. zde) . Na konci letošního prvního čtvrtletí již vzrostl na 77 procent (viz tisková zpráva ČTc k jeho hospodářským a provozním výsledkům). Graficky vše ukazuje následující obrázek, na kterém je žlutě vyznačen podíl ČTc a zeleně celoevropský průměr (vše v procentech). Pro názornost jsou přímkami naznačeny celkové trendy.

1654

O růstu podílu českého inkumbenta, resp. o poklesu tržního podílu jeho konkurentů (alternativních operátorů) hovoří i již zmiňovaný evropský dokument. V celkovém trendu se tedy shoduje s tím, co vychází z tuzemských čísel. Nicméně v absolutních hodnotách se oba zdroje významně rozchází. Zatímco ČTc sám uvádí, že má podíl ve výši 77 procent, dokument EU hovoří o tom, že jeho konkurenti („new entrants“) mají podíl na trhu jen ve výši cca šesti procent. Je to patrné i z následujícího obrázku ze zmíněného dokumentu.

1655

Obrázek dokládá také jednu velmi podstatnou skutečnost: spolu s Řeckem (a částečně Portugalskem) je ČR mezi evropskou pětadvacítkou jedinými zeměmi, kde se inkumbentovi daří výrazně vytlačovat své konkurenty (alternativní operátory, „new entrants“) z trhu, a naopak na něm upevňovat svou pozici. To se pak skutečně nesmíme divit, že si inkumbent (Český Telecom) dělá na ADSL trhu, co se mu zlíbí, a ostatním „lajnuje hřiště“ a diktuje podmínky. Včetně nastavování pravidel Fair Use Policy, objemových limitů, rychlostních variant (včetně nových "sub-broadbandů), a samozřejmě i celkové cenové hladiny.

Jen „přeprodej“

Jedním z důvodů, proč Českému Telecom daří upevňovat své pozice, je výrazně dominantní postavení „přeprodávaného“ modelu. Alternativou k němu je již zmiňovaný „unbundlovaný“ model (na bázi plného či sdíleného přístupu) a vedle něj tzv. bitstream, příbuzný s ADSL propojením. Ovšem bitstream v ČR není vůbec, a ADSL propojení skomírá. V zahraničí naopak bitstream převažuje. Dokládá to ostatně i následující obrázek, který ukazuje, jak jsou tyto modely zastoupeny v celé EU, pokud jde o jejich využití alternativními operátory:

1659

Žlutě je na obrázku znázorněn „přeprodej“ (resale), fialově pak tzv. bitstream, a obě varianty modré odpovídají unbundlingu (tmavě modrý je plný přístup k místní smyčce, světle modře pak sdílený). Pro tuzemské podmínky by takovýto graf byl celý žlutý (99 procent „přeprodeje“), jen s malinkou modrou výsečí, která by odpovídala pouhému jednomu procentu, připadajícímu na DSL přes zpřístupněné místní smyčky. A možná i podobně malé procento na ADSL propojení.

Dlužno ovšem dodat, že i v ostatních zemích EU je situace poměrně různorodá. Jak, to ukazuje následující obrázek (se stejnou barevnou konvencí pro označení jednotlivých variant).

1657

Na kolikátém místě ČR je?

Na závěr si ještě připomeňme informaci ze stejného zdroje (pracovního dokumentu DG INFSO), která se v minulých dnech dostala do řady médií: že v přepočtu na 100 obyvatel je ČR v penetraci broadbandu v celé EU třetí od konce, za ní je již jen Řecko a Slovensko. To už se ale týká celé oblasti broadbandu, a nikoli pouze v ADSL. Evropská unie v ČR totiž k 1. lednu 2005 započítala přesně 168.000 broad­bandových přípojek (ADSL a kabelových), což skutečně zařadilo ČR na třetí místo od konce, s penetrací cca dvě procenta (v přepočtu na počet obyvatel). Pokud bychom vzali absolutní počet přípojek (tj. nikoli vztažený na počet obyvatel), byla by ČR na příznivějším 15. místě (z 25 členských zemí). Stejně tak by se umístila na 15. místě, i pokud jde o absolutní přírůstky (počty nových broadbandových linek).

Pokud jde o samotné ADSL, v přepočtu na počet obyvatel by ČR počet přírůstků (nových ADSL přípojek) zařadil na čtvrté místo od konce, před Řecko, Slovensko a Lotyšsko.

Takže opravdu žádná sláva.

Anketa

Jak hodnotíte to, že podíl Českého Telecomu na trhu ADSL v ČR roste?

Našli jste v článku chybu?

20. 6. 2005 23:53

noname (neregistrovaný)
tohle je neskutečný.
1. 20% penetrace u internetu za tisícovku? uberte 4× a dejte si to na roční časovou osu
2. těch sto metrů je propojení dvou paneláků. Kde tam máte připojení do sítě provozovatele, tj. last mile? Kdybych oněm 40 lidem přivedl dvoumegabit (cokoliv menšího je v podstatě nesmysl, stojí to stejně), tak si jej mohu koupit za přibližně 10 tisíc měsíčně (v krajském městě, 20 mimo). k tomu 6 tisíc IP konektivita, k tomu budovy, lidi, stroje, elektrika, fakturace.
Aby to mělo…

13. 6. 2005 10:48

Lupa.CZ (neregistrovaný)
a wifi-rifle je taky z cech? :-)
Podnikatel.cz: Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

DigiZone.cz: Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Podnikatel.cz: Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Alza.cz má StreetShop. Mall.cz více výdejních míst

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Podnikatel.cz: Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Chtějte údaje k dani z nemovitostí do mailu

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte