Sorry za bulvární titulek, ale přesně vystihuje, jak na mě J.W. působí.
Kde bere pan Wagner představu, že po zavedení jiných distribučních/obchodních modelů lidé přestanou pirátit? Nelze argumentovat tím, že pár fanoušků nějakého ne-mainstreamového hudebníka si jeho hudbu na netu kupuje, protože podstatný je právě main-stream.
Valve, výrobci hry Half-Life 1 a 2, přišli se svým přímým distribučním kanálem Steam, který měl zajistit, že výrobce hry dostane podstatnou část ceny. Realita: Hra byla upirátěna a cracknuta necelých 24 hodin po vydání.
Spousta her je nabízena na netu za ceny kolem 400 - 500 korun, chráněno registračním klíčem. Realita: Pár dní po vyjití hry se objeví KeyGen.
Prostě: Jestliže lidé poctivě nakupují v alternativních distribučních modelech, dělají to jen z "dobré vůle", nejsou k tomu nuceni, protože upirátit takto šířený obsah je stejně snadné jako ripnout DVDčko koupené v kamenném obchodě. A je nad slunce jasnější, že jestliže se tyto obchodní modely stanou převažujícími a většina lidí bude filmy a hudbu a hry nakupovat a získávat po netu, přesune se zájem pirátů a crackerů sem a stále budou nabízet své MercifulRelease a KofS-Release a já-nevím-co-všechno.
Lidé nebudou hodní jenom proto, že můžou. Určitá skupina lidí vždy bude mít potřebu odírat či okrádat druhé, a problém je v tom, že ti poctiví kolem sebe neustále vidí příklady toho, jak ti, co poctiví nejsou, jsou na tom líp. Já kolem sebe vidím, jak ti, kdo nedodržují předpisy, jsou v práci za kratší dobu či snáze "zaparkují", a vidím kolem sebe jak tomu, kdo si filmy stahuje, zbude více peněz na věci, které se kupovat musí. A tohle se nezmění, ať už budou filmy za 500 nebo za 150.
Proč jsem Wagnera nazval komunistou? Protože komunismus byl založen na podobné myšlence: Všichni se budou chovat hezky, všichni se o všechno podělí (ve skutečnosti: Dají to na jednu hromadu a z té se to přerozdělí), aby nikdo netrpěl a všichni měli dost. Jenže bohužel, tato myšlenka sama neobsahovala "donucovací nástroje", a aby fungovala, museli by ji přijmout všichni. Když se to nestalo, bylo nutné vymyslet donucovací aparát... a jak to končí, to už všichni víme.
Stejné to bude i zde: Nejdříve nadšenecké "Ono to bude fungovat!" a pak "Nefunguje to, co budeme dělat?"