V Praze je stále více přístupových bodů k WiFi, roste podíl těch nezabezpečených

Počet WiFi přístupových bodů v centru české a slovenské metropole v minulém roce dramaticky vzrostl. Naopak oproti předchozím létům poklesl podíl zabezpečených přístupových bodů a stejně tak došlo k výraznému poklesu podílu přístupových bodů s rychlostmi vyššími než 11 Mbit/s.

Vyplývá to z průzkumu bezpečnosti bezdrátových sítí v Praze a Bratislavě (kompletní výstup z průzkumu, PDF, 1,15 MB), jehož závěry už posedmé zveřejnila poradenská firma Ernst & Young. Ta loni zmapovala a analyzovala přístupové body WiFi sítí v pásmu 2,4 GHz v oblasti Prahy 1 a Prahy 2, ale také v centru Bratislavy.

Měření byla prováděna pomocí směrové antény a prostřednictvím software pro detekci bezdrátových sítí Kismet. Ten detekuje signál vysílaný přístupovým bodem a lze díky němu odhalit i přístupové body, které nejsou navrženy na odezvu typu „wardriving“. (Své zkušenosti s ním má i Google, který čelil velké vlně kritiky v okamžiku, kdy se loni provalilo, že jeho Google Street View vozítka v Evropě zaznamenávala WiFi komunikaci, ke které se dostávala při průjezdech městem.)

Počet přístupových bodů loni výrazně vzrostl

Celkem bylo loni na území zmiňovaných pražských městských částí identifikováno 11310 přístupových bodů, což představuje oproti roku 2009 nárůst o 338 procent. Z celkového počtu detekovaných přístupových bodů bylo 1213 označeno za hotspoty, které jsou určeny pro přístup veřejnosti na Internet.

Vývoj počtu přístupových bodů v Praze (Praha 1 a 2).

V Bratislavě činil meziroční nárůst dokonce 348 procent. Výsledná čísla byla pro realizátory průzkumu natolik překvapivá, že raději s odstupem času provedli ještě jedno dodatečné měření.

Vývoj počtu přístupových bodů v Bratislavě (centrum).

Standardně zveřejňujeme výsledky na podzim, ale tentokrát jsme byli výsledky velmi překvapeni, a proto jsme zrealizovali ještě jedno kontrolní měření, které nám původní výsledky potvrdilo, uvedl Petr Plecháček, manažer IT poradenství a řízení rizik v Ernst & Young.

Autoři průzkumu přikládají nárůst počtu přístupových bodů většímu rozšíření tabletů a chytrých telefonů, které mohou bezdrátovou technologii připojení k Internetu využít.

Zajímavé je, že ze 3347 přístupových bodů, které byly v roce 2009 v Praze detekovány, bylo v loňském roce zachyceno pouze 1398, tedy přibližně čtvrtina. Obdobně dopadlo měření i v Bratislavě.

Podle Jana Franty, partnera oddělení podnikové poradenství a řízení rizik v Ernst & Young, souvisí nárůst počtu hostpotů a jejich vysoká míra fluktuace s tím, že přístupové body lze snadno nainstalovat a odstranit. WiFi zařízení v malých firmách a domácnostech jsou často přesouvána podle potřeb jejich vlastníků.

V Praze došlo k největšímu nárůstu počtu přístupových bodů v okolí Václavského náměstí mezi ulicemi Jindřišská a Opletalova a v okolí Mariánského náměstí, kde sídlí mimo jiné například pražský magistrát nebo hlavní knihovna Městské knihovny v Praze. V Bratislavě vykazovala vysokou hustotu přístupových bodů lokalita kolem Prezidentského paláce, kde se nachází řada administrativních budov.  

Nejrozšířenější SSID na Praze 1 a 2 byly loni: „VOIP“ – celkem 2160 přístupových bodů. Následovala „PRAHA“ a „Internet“. Na třetí příčce se 110 body se umístil „eduarom“, který odkazuje na mezinárodní projekt zabývající se podporou mobility a roamingu v sítích národního výzkumu a vzdělávání. V Česku je projekt eduroam zastřešován sdružením CESNET a jsou do něj zapojeny například sítě vysokých škol nebo Akademie věd ČR.

Podíl zabezpečených bodů naopak klesá

S razantním nárůstem počtu přístupových bodů však došlo k poklesu podílu těch zabezpečených. Jestliže v roce 2004, kdy Ernst & Young poprvé tento průzkum realizovala, byla v pražských lokalitách zabezpečena třetina přístupových bodů, v následujících letech se podíl zabezpečených bodů každoročně zvyšoval, až v roce 2009 dosáhl 84 procent a přiblížil se tak úrovni světových velkoměst, kde je běžně zašifrováno více než 90 procent přístupových bodů.

Loni však poprvé v historii měření došlo nejen v Praze, ale i v Bratislavě k obratu, který byl pravděpodobně způsoben výrazným nárůstem počtu přístupových bodů.

Zabezpečené versus nezabezpečené přístupové body v Praze. Nezabezpečené modře. Zabezpečené žlutě. 

Z výsledků za rok 2010 vyplývá, že 63 procent přístupových bodů v Praze a 51 procent přístupových bodů v Bratislavě, používá nějaký způsob zabezpečení. V Ernst & Young se domnívají, že pokles počtu zabezpečených bodů může souviset s jednoduchostí instalace a demontáže, ale také se skutečností, že bezdrátovou technologii začíná využívat široká veřejnost, která si neuvědomuje možná bezpečnostní rizika. 

Zařízení mohlo být demontováno a použito pro tvorbu jiné sítě jiným uživatelem, který bezpečnost dat nepovažuje za důležitou. Především v případě firem však nedostatečně zabezpečený přístup znamená jedno z nejzávažnějších podnikatelských rizik, uvedl Jan Franta.

Polovina zabezpečených přístupových bodů, které byly loni identifikovány na Praze 1 a 2, používá šifrování WEP (jejich podíl oproti roku 2009 poklesl o 8 procent). Druhá polovina byla zabezpečena ostatními standardy šifrování, například WPA či WPA II. V Bratislavě používá zastaralé šifrování WEP 40 procent přístupových bodů.

Přibylo pomalejších přístupových bodů

Počtvrté bylo v rámci průzkumu také zjišťováno, jakou maximální rychlostí komunikuje přístupový bod s připojenými stanicemi. Autoři předpokládali, že narazí na výrazně více bodů, které budou používat vyšší přenosové rychlosti, jež jsou podporovány standardy 802.11g a novějšími. Přechod od sítí 802.11b k 802.11g se prý ale nepotvrdil. 

Podíl sítí podle maximální přenosové rychlosti v Praze (Praha 1 a 2).

61 procent z celkového počtu přístupových bodů v Praze pracovalo s maximální přenosovou rychlostí do 11 Mbit/s, což je teoretické maximum pro 802.11b. V roce 2009 přitom body s rychlostí do 11 Mbit/s tvořily 55 procent z celkového počtu zaznamenaných bodů. Podle autorů studie je možné, že některé z přístupových bodů podporujících standard 802.11g byly administrátory nastaveny na nižší přenosové rychlosti.

Rychlost přístupových bodů v Praze. Síť s rychlostí do 11 Mbit/s modře, s rychlostí nad 11 Mbit/s žlutě.

Ernst & Young předpovídá, že v letošním roce dojde k dalšímu zvýšení počtu přístupových bodů jak v Praze, tak i v Bratislavě. Pokles podílu nezabezpečených bodů by se měl letos zastavit.

Na základě výsledků letošního měření lze předpokládat, že počet přístupových bodů bude i do budoucna nadále stoupat. Velmi pravděpodobný je i přechod do vyššího kmitočtového pásma. Očekáváme mírný nárůst procenta rychlejšího typu sítí v obou městech. V oblasti zabezpečení předpokládáme stagnaci součastných trendů, počty se nějak významně měnit nebudou, komentoval budoucí scénář Petr Plecháček.

Podle něj bude také zajímavé sledovat, zda se bude opět opakovat malý počet přístupových bodů, které jsou aktivní i po roce od jejich zachycení. Počet znovu zachycených bodů by se měl podle odhadů analytiků v příštích letech přiblížit až k hranici 50 procent.