Hlavní navigace

Václav Bartoň: rychlosti a datové limity navýšíme v polovině roku

15. 3. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Generální ředitel UPC je skeptický k existenci efektivního obchodního modelu pro streamované video, budoucnost vidí spíše v televizi kvality HD. UPC nepočítá s videem na vyžádání (VoD), ale již brzy nabídne PVR. Síť UPC by podle Václava Bartoně unesla i zrušení datových limitů, jejich postupné uvolnění však zatím plánuje na polovinu roku.

Poznámka: první část rozhovoru vyšla na Lupě pod názvem Václav Bartoň: VoIP operátorů se nebojíme a dočíst jste se v něm mohli např. o problému internetové neutrality, obliby internetové telefonie či pohledu Václava Bartoně na problematiku regulace rozvoje Internetu.

Cítíte se ohroženi službami jako YouTube nebo Stream.cz? Chystáte na ně nějakou odpověď? Nebo je to podle vás pomíjivá bublina?

Podívejte se, jak například Českému Telecomu fungoval server Starzone. My si myslíme, že víme, jak prodávat video a další s tím spojené služby. Funguje nám to např. u HBO. Ovšem aby mohl dobře fungovat byznys placeného streamovaného videa, muselo by denně proběhnout minimálně 10 tisíc plateb, aby to začínalo být z hlediska zisku zajímavé.

Václav Bartoň
Václav Bartoň
  • Roku 1993 nastoupil do společnosti Kabel Net Holding (několik technických a řídících funkcí, od r. 1997 generální ředitel).
  • Od r. 2000 generální ředitel UPC Slovakia.
  • Od r. 2002 generální ředitel UPC Česká republika, a. s.: úspěšně řídil fúze s jinými kabelovými společnostmi, jejich restrukturalizaci a finální konsolidaci, provedl zásadní modernizace sítí a spustil některé nové služby, např. hlasové.
  • Stál u zrodu televizního satelitního digitálního vysílání UPC Direct.
  • Spoluzakládal Českou asociaci kompetitivních komunikací, kde zastával různé vrcholné pozice včetně předsedy představenstva.
  • Aktivně působí v mezinárodních organizacích ECCA (European Cable Communications Association) a CTAM Europe (Cable & Telecommunications Association for Marketing).
  • Autor řady odborných statí a článků.

Proč zrovna 10 tisíc plateb?

Je to jednoduché, zaplatíte určitou částku za obsah, k tomu musíte připočíst náklady na prodej té služby, marketing, zákaznickou podporu, účtovací systém, způsob plateb, musíte mít nějakou rezervu na nevymožené pohledávky a po odečtení všech těch položek vám musí zbýt přiměřená marže.

Něco jiného by bylo, kdyby to bylo zamýšleno jako televize zdarma. Tam by potom odpadla ta největší část nákladů, kterou tvoří právě platba za obsah třetím stranám. V České republice jsme navíc limitováni počtem obyvatel, deset milionů obyvatel rovná se čtyři miliony domácností, což v podstatě znamená čtyři miliony potenciálních uživatelů. A z těch čtyř milionů, kolik je ochotno platit za videoslužby obecně a kolik z nich by chtělo streamované video? Technicky sice vše funguje, ale otázkou je vytvoření efektivního obchodního modelu.

Když se spouštěla Kinománia, tak se podle našich informací její provozovatelé pokoušeli dohodnout s Karnevalem na tom, že by v síti Karnevalu poskytovali VoD. Znamená to, že když je nyní Karneval součástí UPC, jsou tyto plány přehodnoceny?

Zatím nás v této věci nikdo nekontaktoval. My se neuzavíráme před nikým a před ničím. Pokud někdo přijde s nápadem, který pro nás bude zajímavý, můžeme o případné spolupráci jednat. Otázkou je ale žánrové zaměření. My si necháváme každý rok zpracovávat rozsáhlý výzkum, který nám odhaluje chování a přání našich zákazníků. Lidé chtějí filmy, sport a některé tématické kanály. Co se týče filmů, myslím si, že tam už není moc prostoru pro růst. My nyní např. připravujeme spuštění TV kanálu HBO komedie, ale nepředpokládám, že bychom tímto krokem zvedli prodeje HBO kanálů například o 30 procent.

Možná právě video na vyžádání pokrývá nějakou skupinu, které nevyhovuje ta ucelená nabídka a občas si vyberou něco podle svého.

Jak už jsem zmiňoval, je to pouze otázka transakcí. Zásadním momentem je rozsáhlost nabídky a velikost datové kapacity, která je nutná pro uchovávání filmů.

Takže ve vlastní síti pro vlastní zákazníky zatím VoD neplánujete?

Ve vlastní síti se musíme vypořádat s digitalizací. To je úkol číslo jedna. Společně s Karnevalem jsme koupili i jeho digitální hospodářství, které se zdá být poměrně funkční a samozřejmě má ještě před sebou určitou cestu především k různým interaktivním prvkům. Myslíme si, že větší budoucnost je v PVR než ve VoD. Zákazník si totiž může sám zvolit, co si bude zaznamenávat, aniž by za jednotlivé nahrávky musel platit. Tento přístup je pro spotřebitele určitě příjemnější. VoD sice máme zahrnuté ve svých plánech, ale podle mého názoru je to hodně marginální věc.

Mnohem zajímavější je z našeho pohledu HD (high definition), které v současné době v Evropě v podstatě nefunguje, ale v Americe nebo v Japonsku se bez něj již neobejdou. Kontinentální Evropa je v těchto věcech přibližně čtyři roky za Británií, východní Evropa je dneska přibližně dva roky za západní Evropou. Je otázka, co bude dřív, jestli vejce, nebo slepice. Zdali začnou filmová studia a televizní společnosti produkovat HD obsah, když ještě nejsou ty tisíce párů očí, které by se na něj dívaly. A nebo začnou operátoři investovat peníze do budování infrastruktury a speciálních boxů. V těch boxech leží miliony eur.

Kdy se tedy podle vás dočkáme v Evropě masovějšího rozšíření HD?

Já si myslím, že to bude do čtyř, pěti let.

Fúze s Karnevalem by měla vyústit v novou jednotnou značku UPC. Platí termín konec letošního léta tak, jak jste v polovině ledna uvedl v rozhovoru pro server Digizone.cz?

Tento termín platí. Už 1. března jsme sjednotili nabídku internetových a hlasových služeb. Připravujeme sjednocení produktu digitální televize. Ukazuje se, že největším problémem je sjednotit ten nejjednodušší produkt, kterým je analogová kabelová televize. Zvažujeme, zda se vůbec pustíme do jejího sjednocování. Ne že by to nešlo technicky, technicky je to velice jednoduché. Karneval využívá pro přenos obrázků VFH a UHF pásmo, UPC VFH a superband, který končí na 450 MHz. Přeladit modulátory, to je otázka jednoho odpoledne. Větším problémem je přeladění televizorů u více než půl milionu zákazníků.

Máte představu, kolik peněž investujete do spojení značek?

Tolik jako Telefónica O2 rozhodně ne. Navíc bychom chtěli v rámci rebrandingu Karnevalu na UPC přijít s novou tváří společnosti, novým designem.

Bude to znamenat i nějaké změny v nabídce tarifů?

Mluvíme pouze o značce, nikoliv o tarifech. Právě proto bychom chtěli mít ještě před zahájením samotného rebrandingu sjednocenou nabídku všech služeb. Jakékoliv změny týkající se tarifů jsou pro zákazníky citlivou záležitostí. Hodláme postupovat velmi opatrně tak, aby trh dokázal změny akceptovat.

Značky chcete sjednotit do konce ledna, do kdy plánujete sjednocení technologických platforem?

Je to běh přibližně na 18 měsíců. EuroDocsis 2.0 máme v současné době na většině sítí, na některých místech je v provozu ještě EuroDocsis 1.1. Zvyšující se počet zákazníků a zlepšování parametrů služeb nás vede k rozšiřování kapacity sítě. Mluvíme-li o 18 měsících, je to doba, po jejímž uplynutí bychom chtěli mít všude karty standardu EuroDocsis 2.0. S tím souvisí například i výměna modemů u zákazníků, což je z hlediska plánování celkem složitá záležitost.

Máte nějaké plány na rozšiřování sítě? Nebo jste v současném době ve stavu, kdy další rozšiřování není z hlediska rentability na pořadu dne?

My poměrně kontinuálně investujeme do všech developerských projektů, tedy do realitní výstavby, která vyrůstá v blízkosti naší sítě. V dnešní době už neexistují města a vesnice, které by co do velikosti vypadaly zajímavě a přitom v nich nebyla zavedena kabelová televize. Nemá smysl budovat kabelovou síť v místě, kde už má své kabely jiný poskytovatel.

V únoru jste navyšovali datové limity u internetových služeb, co vás k tomuto kroku vedlo?

Je to otázka chování spotřebitelů. My měříme každý měsíc objem datového provozu a vždy se objeví určité procento těch, kteří mají nadprůměrné datové přenosy. Se zvyšováním gramotnosti jsou uživatelé schopni objevovat nová zákoutí Internetu a současně také stahovat neustále větší objemy dat. Naší snahou je uspokojit co možná největší skupinu lidí a umožnit jim stáhnout to, co si zrovna stáhnout chtějí. Nicméně když například zvedneme limity na dvojnásobek, tak se nám za nějaký čas objeví zase skupina lidí, kterým ani tyto nové datové limity postačovat nebudou.

Jaký máte osobní názor na Fair User Policy (FUP)? Je to lepší řešení než pevný datový limit?

My jsme na některých trzích zkoušeli pevné datové limity, ale tento systém se nám neosvědčil. FUP je nutná k tomu, abychom byli schopni vytvořit pro 95 procent uživatelů komfortní prostředí přístupu k Internetu. Každé zvyšování datových limitů s sebou přináší nutnost rozsáhlých investic do přenosové kapacity a zahraniční konektivity. Není to o tom, že bychom neuměli nebo nechtěli zvyšovat objem dat, ale vybudovat dostatečnou přenosovou kapacitu na vytvoření dostatečně rychlé přenosové soustavy pro 95 procent uživatelů je z hlediska investic velmi náročné.

Takže kdybychom se dnes domluvili na tom, že od příštího týdne UPC zruší datové limity, zvládla by vaše síť v současné době takový nápor?

Síť by to sice zvládla, avšak na úkor komfortu uživatelů, kterým by možná poklesly přenosové rychlosti.

Jaký je podíl mezi počtem uživatelů tarifů s nižšími a vyššími rychlosti?

Chování spotřebitelů je orientované tak, že uživatelé chtějí mít přístup k broadbandu za relativně nízké měsíční paušály. A raději oželí vysokou rychlost.

Když jste říkal, že náklady na zvyšování datových limitů se hodně odvíjí od zahraniční konektivity, znamená to, že provoz ve vaší síti je hlavně do zahraničního Internetu?

Ne, to určitě ne. Ten provoz domácí versus zahraniční Internet je asi na úrovni 40 versus 60 procent.

Neuvažovali jste, že by třeba bylo řešením umístit některé ty nejvytíženější datové zdroje nebo alespoň jejich variantu do vlastní sítě? A tím trochu omezit potřebu uživatelů chodit si pro obsah přes zahraniční servery?

My se celý IP provoz v Evropě snažíme řídit jako jednu síť, což je samozřejmě velmi efektivní. Působíme ve dvanácti zemích a žádná pobočka neřeší IP provoz autonomně ve své zemi. Provoz mezi jednotlivými zeměmi probíhá po naší vlastní síti. Máme vybudovanou vlastní konektivitu do Ameriky. Chování spotřebitelů ve všech dvanácti zemích se nějakým způsobem dynamicky vyvíjí, tím je daná i nutnost strategického uvažování, jak dál postupovat v otázkách navyšování rychlostí, navyšování datových limitů atd.

Proč jste v případě zákazníků Karnevalu úplně nezrušili jejich stávající tarify a nepřesunuli tyto služby na služby z portfolia UPC?

Ten důvod je velice pragmatický. Chceme v kabelových sítích prodávat produkty UPC tak, abychom převzali stávající zákazníky Karnevalu a umožnili jim jednoduše přejít na parametry služeb UPC. Dovedu si představit, že při následujícím zvyšování parametrů u internetových služeb se parametry obou společností upraví na stejnou rychlost a stejné datové limity. To znamená, že se v podstatě všem zákazníkům zvýší užitná hodnota služby.

Máte nějakou představu, kdy by mohlo k dalšímu navyšování rychlostí a datových limitů dojít?

Dovedu si představit, že to bude letos. Konkrétně bych to viděl na přelom pololetí.

Budou to nějaké radikální změny?

Budou to pozitivní změny. Vylepšení stávajících parametrů při zachování stávající ceny.

Jsou tyto změny reakcí na připojení na bázi ADSL2+, které letos plánují spustit někteří telekomunikační operátoři?

ADSL2+ zvládá přenosové rychlosti maximálně do výše 24 Mbit/s na downstreamu. K tomu musíte připočíst ještě nějakou část rychlosti vyhrazenou pro IPTV. V tom nejlepším případě se reálná rychlost tedy může pohybovat kolem 20 Mbit/s, což je hluboko hodnotami, kterých můžeme dosáhnout v kabelových sítích.

BRAND24

Takže pro vás ADSL připojení není z hlediska dosahovaných rychlostí velkou konkurencí?

To netvrdím. Pro nás je konkurencí každá společnost nabízející vysokorychlostní připojení k Internetu. Důležité je ale říci, že ani velcí telekomunikační operátoři se nijak nehrnou do navyšování rychlostí, neboť je to podmíněno obrovskými investicemi do infrastruktury, a je otázka, zda takové investice dokáží zákazníci zaplatit.

Dosahujete při stahování svých datových limitů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Autor je ředitelem médií vydavatelství Internet Info. V letech 2005 – 2008 působil jako šéfredaktor serveru Lupa.cz. Vystudoval Fakultu informatiky MU a Fakultu sociálních věd UK. Online komunikaci se věnuje i na svém blogu www.alesmiklik.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).