Hlavní navigace

Václav Muchna (Y Soft): Nejsme na prodej. A chceme zatřást trhem 3D tisku

Autor: Y Soft
Jan Sedlák

Y Soft ovládl výrobce 3D tiskáren be3D. Kompletní balík služeb má firmě pomoci k dalšímu růstu. Nabídky na odkup se podle jejího majitele pohybují v miliardách.

Česko potřebuje mnohem více skutečně globálních úspěchů typu Avast, říká v rozhovoru pro Lupu zakladatel brněnského Y Softu Václav Muchna. Podobné příklady do země přitahují nové investory, kteří využijí tuzemský inovační potenciál. V IT jsme podle Muchny prozatím spíše levnou pracovní silou. 

Y Soft momentálně není na prodej, i když firmě podle jejího šéfa chodí nabídky v miliardách. Místo prodeje ale Muchna plánuje růst, prý až desetinásobný. Pomoci mají i 3D tiskárny.

Y Soft získal stoprocentní podíl v českém výrobci 3D tiskáren be3D. Co za tím stojí?

Když se podíváte na to, co chceme s be3D udělat, nemluvíme jen o 3D tiskárnách, ale o řešeních, která jsou nad tiskárnami postavena. be3D se od ostatních 3D tiskáren liší ve dvou aspektech. Jedním je elektronika a druhým je software. Obojí bylo vždy know-how mateřské společnosti, zatímco ta mechanika byla před akvizicí know-how be3D. Vize vždy byla spojit know-how obou firem.

Zajímavě je v tom vidět i to, že máme venture kapitálovou divizi. Ale investice do be3D šla přímo z Y Softu, který se hned od začátku stal přímým vlastníkem firmy. My investice rozdělujeme. Přes Y Soft Ventures jdou věci, kde máme zásadně minoritu, nikdy neinvestujeme majoritu, nepřebíráme kontrolu, firmy necháváme žít vlastním životem a naší rolí je mentoring. Ale když děláme investici napřímo jako Y Soft, a hned v první fázi koupíme 51 procent, tak tím v podstatě rovnou na začátku říkáme, že tuhle firmu ovládáme a postupně ji budeme integrovat.

Václav Muchna, Y Soft
Autor: Y Soft

Václav Muchna, Y Soft

A pak zde také byla otázka toho, do jaké míry se David Miklas jako původní majitel bude chtít angažovat ve větší firmě a do jaké míry bude chtít jít a založit nějaký nový startup. David sám sebe od začátku označoval jako „serial enterpreneur“. Já mám Y Soft asi 17 let a budu ho dělat, dokud neumřu. Odmítám ho prodat. David naznal, že firma je ve stavu, kdy má vizi a ví, čeho chce dosáhnout. A teď je třeba to dotáhnout. Davida baví věci rozjíždět, mě baví oboje. David firmu rozjel a já od něj koupil know-how, které u nás nebylo. My máme know-how kolem softwaru, 2D tiskáren, elektroniky. Původní Y Soft nerozumí třeba těm motorkům v 3D tiskárnách a podobně.

Teď děláme na 3D tiskárně eDee. Ta dává smysl pouze tehdy, kdy je obalená elektronikou, uživatelským rozhraním a naším softwarem pro print management. Představte si, že tohle zrušíte. Pak je to standardní, cenově nekonkurenceschopná tiskárna. Když to tam přidáte, je to něco, co na trhu není. Bez toho nemáme přidanou hodnotu a budeme se točit kolem toho, kdo má o centimetr širší nebo delší podložku, hezčí design, víc tiskových hlav. Ale to není DNA Y Softu. My se ptáme, jakým způsobem transformujeme trh 3D tisku. Chceme s tím nějak zatřást.

Na kolik vás to vykoupení know-how celkově přišlo? Za původních 51 procent jste zaplatili 45 milionů, zbytek se pohyboval podobně?

S Davidem Miklasem zůstáváme v úzkém kontaktu. Transakce má i dlouhodobý charakter. Kalkuluje se i s budoucími prodeji. Nyní je to hlavně o tom, že Y Soft získal kontrolu a do be3D bude nadále investovat celkem velké peníze. Přisypeme a za části už jsme přisypali vyšší desítky milionů. Výši našeho finančního vypořádání nekomentujeme.

Proč jste zrušili výrobu tiskáren DeeRed a DeeGreen?

Stojí za tím velmi rozdílné důvody. Pojďme to vzít popořadě. Když se podíváte na „greenku“ (DeeGreen), v dnešní době je to technologicky zastaralý model za velké peníze. Před třemi lety to tak nebylo, ale vývoj jde strašně rychle dopředu. Dnes ji otevřeně považuji za neprodejnou. Pro nás je „greenka“ odrazový můstek pro školy. Proto jsme ji vzali, obalili jsme ji elektronikou, přidali funkce typu čtečka karet, elektromechanické zámky, velký ovládací displej, propojili jsme to se SafeQ, udělali zabezpečení a tak dále. Naše vize je umožnit školám, aby používaly 3D tisk. Zatím ho totiž moc nepoužívají. Téměř každá škola má 3D tiskárnu zamčenou v kabinetu. S námi je možné ji zpřístupnit studentům. Na školách jsme to samé udělali s 2D tiskem. DeeGreen jsme upgradovali, dali jí nové jméno a zaměřili ji vertikálně. Zajímají nás jenom školy.

„Redka“ (DeeRed) je jiný příběh. Ta se prodávala dobře. Na druhou stranu, se vším respektem, tým be3D je stále kapacitně limitován. Neustále jsme interně řešili, proč není hotové tohle na eDee? Protože se dělá na „redce“. Proč není hotové tohle na „redce“? Protože se dělá na eDee. Máte rozjetých několik věcí a nic není dotaženo. DeeRed měla dobrou trakci, ale eDee má trakci obrovskou. Nemá na trhu přímého konkurenta. Gartner a IDC o nás říkají, že jsme jediní. Zrušení výroby nás stálo nemalé peníze, protože jsme mimo jiné nabídli, že je možné stroje vrátit a dostat zpět peníze.

Václav Muchna, Y Soft
Autor: Y Soft

Václav Muchna, Y Soft

Celé to bylo hnané tím, co jsme zažili s naším SafeQ, když jsme s ním v roce 2003 přišli. Firma tři roky existovala a dělala všechno možné. Měli jsme velmi zajímavé zakázky. Neměli jsme vůbec představu, co SafeQ znamená, co máme v ruce. Mysleli jsme, že prodáme vybavení k 80 tiskárnám ročně. Dnes děláme desítky tisíc. Šoupli jsme to na trh a mělo to trakci. V té době, bez venture kapitálu, jsme začali odřezávat všechny věci, co do té doby přinášely peníze. Bylo to riskantní, ale nakonec to bylo to nejchytřejší, co jsme mohli udělat. Pojďme dělat jednu věc, ale pořádně. 

U 3D tisku jsme si vybrali, že se soustředíme na školství. Propojíme jej s 2D tiskem, kde už napojení na školy máme. Náš go-to-market pro eDee není tradiční 3D kanál. My potřebujeme instalaci SafeQ a podobně, to 3D channel nemá, to mají ti z 2D tisku. Máme spousty vizí. Vezměte si třeba podporu. Neexistuje, že byste kvůli opravě tiskárnu někam posílali. Přijede technik a na místě ji opraví.

Do be3D a 3D tisku obecně jste každopádně celkově investovali nemalé peníze. Znamená to, že celá ta vize půjde finančně opravdu hodně zúročit?

Y Soft dělá na SafeQ odhadem 700 až 800 milionů korun ročně. Když tohle uděláme na 2D tiskárnách, proč bychom nemohli stejně vydělávat na 3D tiskárnách. Za rok. Pokud má produkt potenciál udělat 700 milionů za rok a investovali jsme 100, 150, 200 milionů, za tři roky máme, dejme tomu, čtvrt miliardy. Pokud investuji stovky milionů a mám očekávaný výnos jednotky miliard, tak je to jasné. Pro nás jsou to kolaterální tržby. Neprodáme jenom 3D tiskárnu, ale i licenci a podobně. Máme i skenovací systém, nástroje pro digitalizaci. Vše je to o řízení přístupů, toku dat.

Kolik byste letos chtěli prodat eDee tiskáren?

V současné době běžíme v režimu PoC (proof of concept). Spolupracujeme se školami a produkt ověřujeme. Ještě za něj nic neúčtujeme. PoC nám běží v Austrálii, Evropě, USA, Mexiku, samozřejmě i v Česku. Budeme to chtít spustit celosvětově, musíme vytrénovat stovky lidí, musíme být opatrní a být si jistí. Učíme se, jak 3D tisk ve školách dělat, nikdo takový koncept před námi neudělal. Sbíráme data a budeme je sbírat dalšího zhruba půl roku. To jsme někde uprostřed prázdnin, takže to vyhodnotíme a pak uvidíme.

Globální prodej mimo jiné znamená certifikace. V Evropě uděláte CE a je to. Pak ale musíte udělat v FCC ve Státech, pak něco v Kanadě, něco v Číně, Austrálii a tak dále. Jedna taková certifikace stojí zhruba pět tisíc dolarů. Když máte dvacet, třicet zemí krát pět tisíc dolarů… Nechceme to uspěchat. Důležité je, že trh ví o tom, že děláme 3D tisk pro školy a že jsme první.

Máte ambici do deseti let zdesetinásobit tržby. Má v tom významnou roli hrát právě 3D?

Určitě. Masivní roli v tom mají hrát inovace. A proč desetkrát za deset let? Jsme tady velmi inteligentní lidé, takže to jsme velmi propočítali. Prostě jsme se podívali, kolik máme prstů na rukou. Tam nám vyšlo, že deset. Takže jsme řekli, že vyrosteme desetkrát. Pak jsme se podívali na nohy a spočítali jsme prsty na nohou. A tam je jich taky deset (smích). (Jde o interní vtip Y Softu – poznámka redakce).

Takže jste to spočítali bytelnou matematikou.

Přesně tak, bytelnou matematikou jsme k tomu došli. Důležité je to, že chceme udělat veliký dopad. A chceme ho udělat z Česka. Já jsem patriot. Velký patriot, to jsem se naučil v Americe. A to, jestli to bude růst desetkrát nebo osmkrát, to je úplně jedno. Jestli je to osm, deset miliard, to je jedno. Když uděláme v Česku softwarovou firmu, která dělá takové peníze, tak je to dopad a je to inspirace pro region.

Českým startupistům říkám, aby své firmy neprodávali tak brzy, aby to dotáhli dál. Zisk musíme udělat tady v Česku, abychom zemi dotáhli na světovou mapu. Ve chvíli, kdy ji tam dostaneme, přitáhneme sem investice a inovace. Funguje to jako magnet. My tady potřebujeme Avasty. Ne jeden, ale hromadu. A já chci, aby Y Soft byl jeden z nich. Uděláme to tak, že musíme obracet trh naruby, musíme přicházet s velkými věcmi, které hýbou světem.

Kdybychom byli vlastnění rizikovým kapitálem, pravděpodobně nám nedovolí udělat to, co jsme udělali. Je to prostě riziko. Když je podnikatel, který má vizi a věří tomu, je v tom síla. Proto říkám, neprodávejte to příliš brzy.

Takže si myslíte, že Apiary, TCP Cloud či Cognitive Security, což byly poslední české IT prodeje, se prodaly příliš brzy?

Apiary je v první řadě obrovský úspěch, o tom žádná. Neznám situaci na trhu, takže se mi to špatně soudí. Ale obecně si říkám, že kdyby se jim to podařilo udržet chvilku déle, mohli firmu prodat za trojnásobek, desetinásobek… Česko potřebuje hity. Ne nutně Googly, ale aspoň Avasty.

Hodně se pohybuji ve Státech. Shodou okolností jsem tam měl nedávno rozhovor v televizi. Ptali se mě tam na moji vizi. Proč to dělám. A já říkám, protože chci postavit českou globální firmu. A že chápu, že jim to jako Američanům přijde zvláštní, protože takových firem mají hromadu. Ale my je v Česku nemáme.

Tohle potřebujeme. A jak se tam dostaneme? Jak se tam dostal Avast? Hodně zjednodušeně, začali nabízet antivirus zadarmo. To byla ve své době obrovská inovace obchodního modelu. Obrátili trh vzhůru nohama, ostatní je následovali a už je nikdy nechytili. Když zmíním ve Státech Avast, všichni ho znají.

A kolik má tedy dnes hodnotu Y Soft?

Pro mě nevyčíslitelnou. Když někdo přijde s nabídkou, pohybují se v nižších miliardách. Když to podnikatel bude chtít dělat pro prachy, za těch pár miliard to prodá. Záleží na tom, co je vaším cílem. Peníze nemohou být cíl, peníze musí být výsledek. Peníze jsou důležité, ale nejsou smysl toho, proč firmu děláme. Proto to moc neřeším.

Jak rostete finančně?

Fiskální rok máme posunutý o půl roku, výsledky máme k 30. červnu. Obratově jsme rostli o 17 procent. Byli jsme něco přes 700 milionů. Teď jsme v půlce roku.

Je reálné nadále růst ve dvouciferných hodnotách?

Pokud bychom zůstali čistě u SafeQ jako print managementu pro 2D tisk, tak ne. Tam potenciál pořád je, ale někdy se to zastaví. Pokud chceme opravdu firmu zdesetinásobit, jenom na print managementu to neuděláme. Musíme jít dál. Díky 3D print managementu upevňujeme pozici v 2D. Výrobci nás vnímají, že jsme inovativní firma. Gartner říká, že silnou stránkou Y Softu jsou inovace. Všechno máme propojené, je to ekosystém, což pomáhá. 

Samozřejmě se díváme i na nové věci typu Internet věcí, průmysl 4.0. Umím si představit, že v budoucnu to bude naše druhá noha. Nyní chceme využívat toho, že máme vybudovaný channel. To jsou ty firmy jako Konica Minolta, Xerox, Sharp, HP a tak dále. Chceme přinášet inovace, které jsou tito výrobci schopní použít. To je růstová strategie.

Co děláte se ziskem? Většinu investujete?

Firma je zisková, dividendu nevyplácíme. Takže všechno investujeme.

Václav Muchna, Y Soft
Autor: Y Soft

Václav Muchna, Y Soft

Kolik takové investice za rok dělají?

To se špatně počítá. Jak definovat investici? Když naberete lidi do výzkumu a vývoje, je to investice, nebo není? Když máte fabriku a koupíte linku, tam je to jasné. Ale v softwarovém oboru ta hranice hrozně splývá. Řeknu to jiným způsobem. Máme 370 lidí a 140 z toho je v R&D. Podíl zaměstnanců jednoznačně ukazuje, že jsme technologická firma. A to jsme. Za nás prodává Konica, Xerox, Ricoh a podobně. My je musíme podporovat, máme podporu, ale když si od nás zákazník chce koupit něco přímo, neprodáme mu to. Přišla za námi jedna z největších energetických firem a řekla, Y Softe, my od vás chceme koupit SafeQ. A my jsme jim řekli, my vám ho neprodáme, musíte ho koupit přes našeho partnera.

Zlý Y Soft.

Ano, zlý Y Soft (smích). Důsledek je ten, že když si produkt koupíte, dodá vám ho partner, a když něco nejde a tak dále, voláte partnerovi. Až když ten partner neví, jde se za námi.

Jak se teď pro vás bude měnit situace s tím, že najednou budete vedle softwaru vyrábět i 3D tiskárny?

Je to nové, ale nebyli jsme jenom softwarová firma. Dělali jsme elektroniku, protože dodáváme i kontrolní boxy nebo terminály. Dodnes máme výrobu, sklady a tak dále. Máme na to postaveny ERP systémy, máme sklady v Singapuru, Sydney, Dallasu, Brně. Tohle známe. To, co se liší, že najednou nemáme krabičku, která váží pár gramů, na jednu paletu jich nasázíte osm set a pošlete to letadlem do USA. Teď to letecky nebude zcela ekonomické. 

Startupům, které financujeme přes Y Soft Ventures, říkáme, který kapitálový fond v Česku vám poradí, jak udělat certifikaci vaší elektroniky na FCC. Nám trvalo snad tři roky prokopat se skrz to, jak certifikovat elektroniku do Číny. Každý ví, jak dostat elektroniku z Číny do Evropy, ale aby evropská firma vyvážela elektronické součástky do Číny… (smích).

3D tiskárny budete nadále vyrábět v Kralupech nad Vltavou?

Zatím nemáme plán to měnit. Když továrna bude malá a nevejdeme se do ní, na tyto starosti se těším.

O co vám přesně jde s vaším investičním fondem Y Soft Ventures?

Když jsme přišli se SafeQ, měli jsme oproti běžným softwarovým firmám nevýhodu. Když děláte software a je o něj zájem, prodáváte ho. Nám přišla první zakázka na dvacet kousků a najednou musíte vyrobit i dvacet krabiček. Musíte nakoupit součástky. Neměli jsme peníze, měli jsme obrat tři miliony. Je tam celý proces, pak to dodáte zákazníkovi a pak máte 30 či 40 dní, než vám přijdou peníze. Celé je to tak na pět měsíců. Hledali jsme investora. Tehdy samozřejmě bylo kapitálu výrazně méně. Všichni nám řekli, že to není internetový projekt a že tohle nedělají. Přežili jsme, někdo nám peníze za obrovský úrok půjčil, zvládli jsme to.

Sídlo Y Softu v Brně
Autor: Y Soft

Sídlo Y Softu v Brně

Y Soft Ventures původně vznikl tak, že jsme začali vydělávat peníze a říkali jsme si, že budeme zkoušet nové věci. Takže jsme začali investovat do startupů. Investovali jsme do dvou a pak jsme zjistili, že jdeme úplně špatnou cestou. Investovali jsme do B2C věcí, kterým vůbec nerozumíme. Pak jsme si začali třídit myšlenky. Chceme dělat chytřejší peníze. „Naše“ startupy mají přístup k celému know-how a lidem Y Softu. A naše unikátní know-how je schopnost kombinovat software a hardware. To moc firem nemá. Samsung by hrozně chtěl dělat software, ale ani jeden z pokusů nevyšel, tak dělají na Androidu. Podívejte se na Microsoft a Nokii, Google s Motorolou. My to umíme a z toho vzniklo i zaměření fondu.

Když se dnes řekne kombinace softwaru a hardwaru, není to moderní. Dnes se říká IoT, industry 4.0. Každopádně to jsou všechno věci, které se nám do konceptu naprosto hodí. IoT bez hardwaru jaksi nejde. Na tohle se zaměřujeme v oblasti B2B. Je to „give back to the society“. Když to přinese nějaké peníze a společně s těmi startupy zbohatneme, zlobit se nebudu. Ale to není cíl.

Který z vámi investovaných startupů vám teď nejvíce dělá radost? GreyCortex, do kterého jste zatím vložili nejvíc?

Radost mi dělají asi všechny. Y Soft Ventures běží krátkou dobu, je brzy soudit. Ale zatím z těch B2B investic, kterých je myslím pět, není žádná, o které bychom si říkali, že je to krok vedle. Ty startupy jsou v různé fázi, ale všechny mají myšlenky. Točí se kolem softwaru a hardwaru. GreyCortex je sice software, ale…

Ano, už jsem slyšel o určitých plánech kolem hardwaru…

Přesně tak. Když říkáme, že jsme zaměření na IoT, tak tam asi někde bylo něco, co nás zaujalo (smích). Každopádně jsou to všechno startupy, které mají unikátní věc. Vybrat si jeden je Sofiina volba.

Je v Česku dostatek malých začínajících firem spojujících software a hardware?

Nějaké jsou. Vyhodnocujeme desítky startupů měsíčně, Y Soft Ventures je malý projekt. Máme na radaru několik projektů, co se nám líbí. Máme více příležitostí, než kolik ve fondu aktuálně máme peněz. Když investujeme do 20 startupů, nezvládneme jim předávat know-how. Takže si vybíráme. Je tady pár startupů, kolem kterých se motáme, se kterými jednáme. S některými jsme v hodně pokročilých stádiích.

Váš technologický ředitel Ondřej Krajíček mi řekl, že je v Česku „fatální nedostatek alespoň průměrně schopných lidí“, myšleno v IT oblasti. Také to tak vidíte?

Já to vidím tak, že tady je strašně moc dobrých lidí. To, co je fatální, je převis poptávky nad nabídkou. Výsledek je v podstatě stejný. Myslím si, že Ondra to myslel podobně jako já. Právě díky tomu, kolik je tady dobrých lidí, se sem stahují investoři z celého světa. Poptávka je prostě obrovská. Teď se to děje i ve výrobě. Sehnat lidi, kteří vám budou montovat 3D tiskárnu nebo slepovat krabičky dohromady, už je problém.

A do toho máme některé vládní představitele, kteří říkají, že v žádném případě nebude žádná imigrace. Podle mě opravdu hrozí, že to bude poškozovat ekonomiku. Dlouhodobý a veliký převis poptávky nad nabídkou bude znamenat růst cen. Porostou platy, to je dobré. Ale pokud platy porostou rychleji než produktivita, vzniká nám bublina, a to bude průšvih. Praskne to a bude to bolet. Je potřeba, aby platy rostly a rostly rozumně ve spolupráci s produktivitou. Jak tohle zregulovat? Tím, že poptávce dodáme adekvátní nabídku. Ale kde ty lidi vezmeme?

Dlouhodobým řešením je vzdělávání. Aktuálním řešením je podle vás tedy imigrace?

Ano, jednoznačně. Podívejte se na technologické firmy v Silicon Valley. Když tam Trump zruší imigraci, ty firmy budou v háji. Valley jako úspěšný příklad ze světa je postavený na imigraci. Když chcete dělat globální firmu, potřebujete mít diverzitu. Já jsem zastánce maximální diverzity. Věřím, že nám to pomáhá lépe dělat produkty, které budou sloužit celému světu. Dlouhodobé řešení je vzdělávat národ. Krátkodobé řešení je ukazovat pozitivní příklady. My máme ve firmě národy z celého světa a nikdy nebyl problém.

Jsme v IT významná země světa?

Pomalinku si to budujeme. Dnes jsme levná pracovní síla. Firmy sem nechodí za naším inovačním potenciálem, jdou sem za levnou pracovní silou. Mají zde vývojáře, ale produktový management zůstává v USA, Japonsku, Německu a podobně. To znamená, že se produkty někde vymýšlejí a u nás se kódují. Existují výjimky potvrzující pravidlo.

Ony ty firmy často tvrdí přesný opak.

Protože kdyby netvrdily, tak nikoho neseženou. Je ověřitelné, kde se opravdu rozhoduje o fundamentálních věcech v produktech. To, že se tady rozhoduje o tom, jestli tlačítko bude zelené nebo červené, není fundamentální princip. Musí se rozhodovat o tom, co opravdu ten produkt bude dělat, co bude dělat jeho další generace. Jde o to, jestli to tady ovlivňujeme, nebo o tom rozhodujeme.

Takže sem investoři chodí zejména za levnou pracovní silou. To je legitimní a pomáhá nám to se dostat na mapu. Jak dlouho budeme pracovní síla, je ve hvězdách. To se hodně těžko predikuje. Pracovní síla třeba v Číně je drahá. Náš „operation“ v Číně je určitě dražší než ten v Česku.

FIN17_soulejova2

Nejsme technologická velmoc, jsme levná pracovní síla. Postupně si firmy začínají uvědomovat, že je tady obrovský inovační kapitál a potenciál a že ho pomalinku, ale opravdu pomalinku začínají využívat. Jsou zde první střípky jako Honeywell, ale je to pár firem. Tam bychom se nedostali, kdyby sem nepřišli a nevyzkoušeli si, že to funguje. 

To, že jsme pracovní síla, musíme brát tak, že je to podmínka nutná, nikoliv postačující. Je to krok, kterým musíme v evoluci projít a musíme prokázat, že máme obrovský inovační potenciál, aby se o produktech rozhodovalo tady.

Našli jste v článku chybu?
6. 2. 2017 21:29
Ondrej (neregistrovaný)

Jenze v soucasne chvili je problem do Ceska dostat i ty nadane ajtaky, to nemluvim o "obycejny" delnicich do modernich shared service tovaren, do vyroby a vlastne do vsech odvetvi. O tom pan Muchna mluvil. To ze u Vas pracuji ti, kteri prisli pred 5-10 lety neznamena, ze aktualne neni problem dostat k nam nove.

6. 2. 2017 20:55
Kysel (neregistrovaný)

>Myslet si že někdo jen tak naháže data a bude tisknout je reálný nesmysl ... V čem je to nesmyslné?

>Neznalost modelování i ve školách je nezpochybnitelná .. Na každé průmyslovce se učí modelování, pokud jsou někde tak pozadu, že to neučí tak je jím 3d tiskárna asi k ničemu a taky si ji nekoupí..

>Využítí bych viděl alž v momentě kdy výrobci uvolní své výchozí konstrukční data volně ke stažení v podobě nějakých databází .. A proč by měli výrobci něco uvolňovat? K čemu to lidu (školám…